Studijní a zkušební řád Vysoké školy ekonomické v Praze pro studium v bakalářských a magisterských studijních programech (ECTS)
Neaktivní předpis.
Stav dokumentu: 0 ( Aktuální verze ze dne 7. 7. 2009.)
Soubor PDF tohoto předpisu je k dispozici: zobrazit PDF
Hlava první
Základní ustanovení
Článek 1
Úvodní ustanovení
Tento studijní a zkušební řád (dále jen studijní řád ) se vydává podle
zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů
(zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ),
jako vnitřní předpis Vysoké školy ekonomické v Praze (dále jen VŠE ) a vztahuje
se na studenty v bakalářských a magisterských studijních programech
uskutečňovaných VŠE nebo jejími fakultami podle zásad Evropského systému převodu
a akumulace kreditů (European Credit Transfer and Accumulation System, dále jen
ECTS ), pokud jiný vnitřní předpis VŠE nestanoví jinak.
Článek 2
Působnost rektora a děkanů
(1) Rozhodnutí děkana podle studijního řádu se vztahují na studenty zapsané
ke studiu ve studijních programech, které jsou uskutečňovány příslušnou fakultou
VŠE.
(2) V případě, že studijní program je uskutečňován VŠE, vykonává působnost
děkana stanovenou studijním řádem rektor.
Článek 3
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto studijního řádu se rozumí
a) kontrolními kredity kredity získané úspěšným absolvováním studijních
povinností a kredity získané uznáním studijních povinností, které student
úspěšně absolvoval při studiu na vysoké škole v zahraničí, na niž byl vyslán v
rámci studia na VŠE. Do kontrolních kreditů se však nepočítají kredity získané v
semestru, ve kterém měl student přerušeno studium.
b) kreditem jednotka, kterou jsou oceněny všechny studijní povinnosti kromě
sportovních aktivit a která odpovídá studijní zátěži, jež pro studenta vyplývá z
účasti na výuce a přípravy na splnění studijní povinnosti. Student kredity
získává úspěšným absolvováním nebo uznáním studijních povinností.
c) kreditovými poukázkami jednotky umožňující studentovi přihlašovat se ke
studijním povinnostem nebo si je dát uznat.
d) kvalifikační prací bakalářská práce v případě bakalářského studijního
programu a diplomová práce v případě magisterského studijního programu.
e) průměrným prospěchem vážený průměr klasifikací všech úspěšně i neúspěšně
absolvovaných studijních povinností (včetně studijních povinností, které student
absolvoval při studiu na vysoké škole v zahraničí, na niž byl vyslán v rámci
studia na VŠE), které jsou ukončeny zkouškou. Vahami jsou kreditová ocenění
studijních povinností. Rozhodným okamžikem pro výpočet průměrného prospěchu je
konec semestru.
f) předmětem studijní povinnost, jejíž součástí je výuka. Může se realizovat
semestrálně, tj. v celém období výuky, nebo mimosemestrálně, tj. v části období
výuky nebo mimo ně.
g) přestupem změna studovaného studijního programu nebo studijního oboru v
rámci VŠE, nebo změna formy studia.
h) přihlášením ke studijní povinnosti studentovo přihlášení k vykonání
studijní povinnosti podle pravidel stanovených opatřením děkana, a akceptování
tohoto požadavku. Pokud je studijní povinností předmět, používá se místo
přihlášení ke studijní povinnosti výraz zápis předmětu.
i) studijní povinností povinnost studenta daná studijním programem a
studijním plánem. Studijní povinností je zejména předmět, státní závěrečná
zkouška nebo její část a sportovní aktivita.
j) studijním plánem rozpis požadovaného absolvování studijních povinností
daného studijního programu.
k) vedlejší specializací část magisterského studijního programu v rozsahu 30
kreditů akreditovaná v rámci VŠE a ukončená státní zkouškou. V tomto rozsahu
není započítána státní zkouška z vedlejší specializace ani diplomová práce.
l) výukou přednášky, cvičení a semináře a dále odborné praxe, konzultace a
metodická soustředění.
m) zápisovým listem výpis předmětů, které má student zapsány.
n) zkušebním protokolem protokol o klasifikaci studijní povinnosti.
Článek 4
Akademický rok
(1) Akademický rok začíná 1. září a dělí se na zimní a letní semestr. Jeho
harmonogram stanovuje po projednání s děkany rektor.
(2) Harmonogram akademického roku určuje období výuky a zkoušek, období pro
zápisy semestrálních předmětů a období prázdnin.
(3) Období výuky trvá 13 týdnů, období zkoušek semestrálních předmětů trvá 6
týdnů.
Článek 5
Studium
(1) Přijatý uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia. Po zápisu do
studia je student povinen složit akademický imatrikulační slib.
(2) Během studia je student povinen bezodkladně hlásit určenému zaměstnanci
studijního oddělení všechny změny kontaktních údajů (zejména změnu jména a
příjmení, adresy, telefonního čísla). V případě, že tak neučiní, nenese VŠE ani
žádná z jejích součástí odpovědnost za následky, které tímto opomenutím
studentovi vzniknou.
(3) Každý akademický pracovník je povinen poskytovat studentům konzultace.
Pravidla pro poskytování konzultací stanoví děkan svým opatřením.
Článek 6
Přerušení studia
(1) Děkan může studentovi na základě jeho žádosti přerušit i opakovaně
studium. Žádost o přerušení je student povinen podat bezodkladně poté, kdy
vzniknou důvody pro přerušení studia.
(2) Děkan může přerušit studium z vlastního podnětu studentovi, kterému
vznikla povinnost uhradit poplatek spojený se studiem podle § 58 odst. 3 nebo 4
zákona a který tento poplatek nezaplatil.
(3) V době přerušení studia není osoba studentem. Termín konce přerušení
studia je vždy shodný s koncem semestru.
(4) Pokud osoba, jíž bylo přerušeno studium, nepožádá před koncem přerušení
studia o prodloužení tohoto přerušení, stává se opět studentem dnem opětovného
zápisu do studia podle § 54 odst. 2 a § 61 odst. 1 zákona.
(5) Dnem opětovného zápisu do studia je první den semestru, který následuje
po vypršení termínu konce přerušení studia. Na studenta se pak vztahují
povinnosti aktuálního studijního plánu jeho studijního programu.
(6) Nejvyšší celkový počet semestrů studia přerušených na základě žádosti
studenta je roven počtu semestrů standardní doby studia studijního programu.
Nejvyšší celkový počet přerušených semestrů je roven trojnásobku počtu semestrů
standardní doby studia studijního programu.
Článek 7
Přestup
(1) O povolení přestupu rozhoduje děkan fakulty, na níž je student zapsán, po
souhlasu děkana fakulty, která uskutečňuje studijní program nebo studijní obor,
do jehož studia chce student přestoupit.
(2) Dnem přestupu ztrácí student právo studovat v původním studijním programu
nebo studijním oboru a získává právo studovat v novém studijním programu nebo
studijním oboru. Tímto dnem je vždy začátek semestru.
Hlava druhá
Organizace studia
Článek 8
Kreditový systém
(1) Plnění požadavků studia se posuzuje prostřednictvím kreditového systému
založeného na zásadách ECTS.
(2) Celkový počet kreditů nutný k absolvování studia ve studijním programu
odpovídá třicetinásobku počtu semestrů jeho standardní doby studia.
(3) Aby se student mohl přihlásit ke studijní povinnosti nebo si ji mohl dát
uznat, musí mít k dispozici dostatečný počet kreditových poukázek. Ty pak čerpá
výhradně takto:
a) přihlášením ke studijní povinnosti student vyčerpá tolik kreditových
poukázek, kolik odpovídá jejímu kreditovému ocenění; v případě státní závěrečné
zkoušky nebo její části se přitom kreditové poukázky čerpají pouze při prvním
pokusu o složení,
b) uznáním studijní povinnosti, kterou měl student zapsán při studiu na vysoké
škole v zahraničí, na niž byl vyslán v rámci studia na VŠE, student vyčerpá
tolik kreditových poukázek, kolik odpovídá jejímu kreditovému ocenění,
c) uznáním jiné studijní povinnosti student vyčerpá o pětinu více kreditových
poukázek, než odpovídá jejímu kreditovému ocenění.
(4) Po zápisu do studia obdrží student o pětinu více kreditových poukázek,
než odpovídá celkovému počtu kreditů nutnému k absolvování studia ve studijním
programu.
(5) Děkan může přidělit další kreditové poukázky.
Článek 9
Kontrolní kredity
(1) Po každém semestru musí mít student celkem získáno alespoň tolik
kontrolních kreditů, kolik odpovídá počtu dosud studovaných semestrů, v nichž
neměl přerušeno studium, vynásobenému číslem 20, je-li studentem prezenční formy
studia, nebo číslem 15, je-li studentem distanční nebo kombinované formy studia.
(2) Požadavek v odstavci 1 se považuje za splněný, pokud již student získal
všechny kredity ve struktuře předepsané studijním plánem s výjimkou kreditů za
jednotlivé části státní závěrečné zkoušky.
(3) Pokud student nesplní požadavek v odstavci 1, jsou mu odebrány kreditové
poukázky v množství odpovídajícím počtu chybějících kontrolních kreditů.
Článek 10
Studijní plán
(1) Studijní plán může v jednom semestru předepsat absolvování nejvýše 6
studijních povinností; do tohoto počtu se nezapočítávají jazykové předměty ani
sportovní aktivity.
(2) Časový rozpis studijních povinností je ve studijním plánu v prezenční
formě studia doporučený; pro distanční a kombinovanou formu je závazný s tím, že
výjimku tvoří pouze opakované pokusy o absolvování studijních povinností nebo
studium nad rámec studijního plánu.
(3) Děkan stanovuje pro magisterské studijní programy příslušné vedlejší
specializace z nabídky fakult VŠE.
Hlava třetí
Studijní povinnosti
Článek 11
Akreditace studijní povinnosti
(1) Každá studijní povinnost s výjimkou sportovních aktivit musí být
akreditována na VŠE nebo na její fakultě.
(2) Akreditační spis studijní povinnosti je veřejně přístupný. Obsahuje její
komplexní charakteristiku s těmito povinnými položkami:
a) identifikační označení,
b) název v jazyce, ve kterém se studijní povinnost realizuje, a v českém a
anglickém jazyce,
c) jméno garanta, jenž odpovídá zejména za obsahovou náplň,
d) kreditové ocenění,
e) způsob realizace výuky v případě předmětu,
f) jazyk, v němž se studijní povinnost realizuje,
g) obsahovou osnovu, případně tématické okruhy,
h) metody výuky v případě předmětu,
i) konkrétní podmínky a způsob klasifikace,
j) seznam základní a doporučené literatury.
(3) Změna akreditace musí být veřejně oznámena před začátkem období pro
přihlašování ke studijní povinnosti. V případě státní závěrečné zkoušky musí být
oznámena nejméně 6 měsíců před tímto datem.
Článek 12
Předměty a jejich zápis
(1) Předměty jsou realizovány v rámci jednoho semestru.
(2) Semestrální předměty se zapisují v termínech stanovených v harmonogramu
akademického roku. Jako potvrzení o výsledku zápisů vydává VŠE, nebo její
fakulta zápisový list.
(3) Student je povinen zkontrolovat, zda údaje obsažené v zápisovém listu
odpovídají skutečnosti, a to v termínech a způsobem, který stanovuje děkan svým
opatřením.
(4) Studenti bakalářských studijních programů si smějí nad rámec studijního
plánu zapsat předměty ze studia v magisterských studijních programech, pokud jim
do celkového počtu kreditů nutného k absolvování studia ve studijním programu
zbývá získat nejvýše 30 kreditů.
Článek 13
Klasifikace studijních povinností
(1) Studijní povinnosti jsou ukončeny zápočtem, nebo zkouškou. Zápočtem mohou
být ukončeny pouze sportovní aktivity a dále jazykové předměty, které tvoří
logickou řadu; poslední předmět v řadě však musí být hodnocen zkouškou.
(2) Zkouška může být klasifikována jedním z těchto stupňů:
a) výborně (1); pokud je výsledek zkoušky měřen body, přísluší tento stupeň
výsledku alespoň 90 % maxima bodů,
b) velmi dobře (2); pokud je výsledek zkoušky měřen body, přísluší tento stupeň
výsledku alespoň 75 %, avšak méně než 90 % maxima bodů,
c) dobře (3); pokud je výsledek zkoušky měřen body, přísluší tento stupeň
výsledku alespoň 60 %, avšak méně než 75 % maxima bodů,
d) nevyhověl(a) s možností opakování (4+); pokud je výsledek zkoušky měřen body,
přísluší tento stupeň výsledku alespoň 50 %, avšak méně než 60 % maxima bodů,
případně je tento stupeň udělen podle uvážení učitele, nebo když student odmítne
lepší hodnocení toto hodnocení není možné udělit dvakrát po sobě,
e) nevyhověl(a) (4); pokud je výsledek zkoušky měřen body, přísluší tento stupeň
studentovi, který nedosáhl ani 60 % maxima bodů a zároveň mu nebyl udělen stupeň
4+.
Student, který byl klasifikován stupněm 4+, může využít další termín pro
skládání zkoušky, nebo pro přezkoušení podle požadavků akreditačního spisu
studijní povinnosti. Stupněm 4+ nelze klasifikovat zkoušku skládanou v posledním
vypsaném termínu v daném semestru. Pokud student nevyužije do konce semestru
možnost opakování, je mu dočasná klasifikace 4+ změněna na 4.
(3) Zápočet může být klasifikován jedním z těchto stupňů:
a) započteno; pokud je výsledek zápočtu měřen body, přísluší tento stupeň
výsledku alespoň 60 % maxima bodů,
b) nezapočteno; pokud je výsledek zápočtu měřen body, přísluší tento stupeň
výsledku méně než 60 % maxima bodů.
(4) Výsledky klasifikace zadává vyučující nebo zkoušející bezodkladně do
zkušebního protokolu a do studijního informačního systému. S výsledky seznámí
studenta do 5 pracovních dnů; v pří-padě ústní zkoušky jej seznámí s výsledkem v
den jejího konání.
(5) Student má právo na zapsání klasifikace do zápisového listu, popřípadě do
výkazu o studiu. Děkan může svým opatřením stanovit povinnost dát si tento
výsledek zapsat.
(6) Po konci každého semestru studijní informační systém studentovi zapíše
také výsledek relativního hodnocení studijní povinnosti podle metodiky ECTS a
podle pravidel stanovených opatřením rektora.
Článek 14
Překážky plnění studijních povinností
(1) Pokud student z vážných důvodů nemohl splnit studijní povinnost, může
vyučujícího nebo zkoušejícího požádat o její omluvení, a to nejdéle do 3
pracovních dnů po termínu, kdy měla být splněna, nebo poté, kdy pominula
překážka splnění studijní povinnosti na straně studenta. O omluvě rozhoduje
vyučující nebo zkoušející bezodkladně. Nelze-li vyučujícího nebo zkoušejícího
kontaktovat, zanechá student žádost na sekretariátu příslušného pracoviště.
(2) Pokud důvod omluvy vyučující nebo zkoušející neuzná, může student do 3
pracovních dnů požádat o omluvu vedoucího příslušného pracoviště.
(3) Pokud překážka plnění studijních povinností na straně studenta trvá déle
než 15 kalendářních dnů, je student povinen o této situaci bezodkladně
informovat určeného zaměstnance studijního oddělení.
(4) Kreditové poukázky za omluvené nesplnění studijní povinnosti se
studentovi vracejí.
Článek 15
Uznávání studijních povinností
(1) Studijní povinnosti, které student úspěšně absolvoval na VŠE nebo na jiné
vysoké škole, může děkan na základě jeho žádosti uznat.
(2) Student je povinen požádat o uznání všech studijních povinností, které
absolvoval při studiu na vysoké škole v zahraničí, na niž byl vyslán v rámci
studia na VŠE. Úspěšně absolvované studijní povinnosti mu jsou uznány. Za
studijní povinnosti absolvované neúspěšně se mu odebere příslušný počet
kreditových poukázek. V případě, že student o uznání nepožádá v průběhu studia v
semestru, který následuje po posledním semestru studia v zahraničí, ztrácí počet
kreditových poukázek odpovídající třicetinásobku počtu semestrů studia v
zahraničí.
(3) Student magisterského studijního programu, který absolvoval studium v
bakalářském studijním program na VŠE, nebo její fakultě, může požádat o uznání
pouze těch studijních povinností z tohoto studia, které absolvoval podle čl. 12
odst. 4.
Hlava čtvrtá
Státní závěrečné zkoušky
Článek 16
Státní závěrečná zkouška
(1) Státní závěrečná zkouška je komplexním prověřením znalostí v rozsahu
studovaného studijního programu a studijního oboru.
(2) Každá část státní závěrečné zkoušky se klasifikuje samostatně. Stupeň 4+
se přitom nepoužívá.
(3) Každá část státní závěrečné zkoušky se koná před zkušební komisí; její
průběh a vyhlášení výsledku jsou veřejné.
(4) Zkušební komisi a jejího předsedu jmenuje děkan; je minimálně dvoučlenná.
Za činnost zkušební komise a řádný průběh státní závěrečné zkoušky odpovídá její
předseda.
(5) O klasifikaci rozhoduje zkušební komise neveřejně na základě hlasování
svých členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise.
(6) Pokud student některou část státní závěrečné zkoušky neabsolvoval
úspěšně, opakuje pouze ji.
(7) Každou část státní závěrečné zkoušky lze opakovat pouze dvakrát.
Opakování, s výjimkou obhajoby kvalifikační práce, je možné nejdříve 1 měsíc ode
dne neúspěšného pokusu.
(8) V případě, že nebyla obhájena kvalifikační práce, rozhodne zkušební
komise, zda je možné předložit upravenou práci, nebo zda student musí zpracovat
novou práci na nové téma. Opakování obhajoby je možné nejdříve 3 měsíce ode dne
neúspěšného pokusu.
Článek 17
Části státní závěrečné zkoušky
(1) Povinnými částmi státní závěrečné zkoušky jsou státní zkouška ze
studijního oboru a obhajoba kvalifikační práce. V magisterském studijním
programu je další povinnou částí státní závěrečné zkoušky státní zkouška z
vedlejší specializace.
(2) Podmínkou pro skládání státní zkoušky ze studijního oboru je získání
všech kreditů ve struktuře předepsané studijním plánem s výjimkou kreditů za
jednotlivé části státní závěrečné zkoušky.
(3) Podmínkou pro konání obhajoby kvalifikační práce je její zpracování a
řádné odevzdání.
(4) Podmínkou pro složení státní zkoušky z vedlejší specializace je získání
všech kreditů ve struktuře předepsané pro danou vedlejší specializaci.
Článek 18
Kvalifikační práce
(1) Kvalifikační prací student prokazuje schopnost systematicky a samostatně
písemně zpracovat téma související s obsahem studijního oboru a uplatnit
znalosti a dovednosti získané při studiu.
(2) Student magisterského studijního programu si může zvolit a zpracovat
diplomovou práci i v rámci vedlejší specializace, pokud tuto volbu písemně
povolí děkan fakulty, na níž je student zapsán ke studiu.
(3) Děkan svým opatřením určuje
a) pracoviště, na nichž se mohou zpracovávat kvalifikační práce,
b) termíny, v nichž vedoucí určených pracovišť vyhlašují témata kvalifikačních
prací a přidělují je studentům,
c) způsob a náležitosti jmenování vedoucích a oponentů kvalifikačních prací,
d) formální a obsahové náležitosti kvalifikačních prací,
e) pro studenty postup a způsob od výběru tématu kvalifikační práce a přihlášení
k němu, až po odevzdání kvalifikační práce a její obhajobu, včetně časového
harmonogramu.
(4) Vedoucím kvalifikační práce je zpravidla akademický pracovník VŠE.
Oponentem kvalifikační práce musí být vysokoškolsky vzdělaný odborník.
(5) Kvalifikační práce se odevzdává v písemném vyhotovení a v elektronické
podobě v souladu s příslušným vnitřním předpisem VŠE.
(6) Oponent kvalifikační práce, popřípadě vedoucí práce, pokud tak určí
děkan, vyhotovují na odevzdanou práci písemný posudek, jenž musí obsahovat
navrhovanou klasifikaci práce.
(7) Obhajoba kvalifikační práce se koná na pracovišti, kde byla práce
zpracována. Vedoucí pracoviště umožní studentovi seznámit se s posudky práce
nejpozději 3 pracovní dny před termínem obhajoby. Obhajoba se koná i v případě,
že jsou všechny posudky záporné.
Hlava šestá
Ukončení studia
Článek 19
Řádné ukončení studia
(1) Pro řádné ukončení studia musí student splnit všechny studijní povinnosti
stanovené studijním plánem.
(2) Vysokoškolský diplom s vyznamenáním obdrží absolvent, který během studia
splnil všechny studijní povinnosti stanovené studijním plánem a
a) dosáhl průměrného prospěchu do 1,5 včetně,
b) z každé části státní závěrečné zkoušky byl hodnocen stupněm výborně ,
c) řádně ukončil studium ve standardní době stanovené pro studium ve studijním
programu; studentům, kteří byli vysláni v rámci studia na VŠE ke studiu v
zahraničí, se toto studium do této doby nezapočítává.
Článek 20
Jiné ukončení studia
(1) Děkan rozhodne o ukončení studia podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona
studentovi, který
a) nemá po skončení semestru k dispozici počet kreditových poukázek nutných k
řádnému ukončení studia a děkan mu nepřidělí další kreditové poukázky,
b) nesložil ani při druhém opakování některou část státní závěrečné zkoušky.
(2) Dnem ukončení studia podle odstavce 1 je den, kdy rozhodnutí o ukončení
studia nabylo právní moci.
Hlava sedmá
Závěrečná ustanovení
Článek 21
Způsob doručování rozhodnutí
(1) Rozhodnutí o právech a povinnostech studenta se doručuje v souladu s § 68
zákona.
(2) Náhradním doručením podle § 68 odst. 3 zákona se rozumí vyvěšení
rozhodnutí na úřední desce po dobu 14 dnů. Za den doručení se považuje poslední
den této lhůty.
(3) Pro rozhodnutí týkající se studentů zapsaných ke studiu ve studijním
programu uskutečňovaném VŠE je příslušná úřední deska VŠE.
(4) Pro rozhodnutí týkající se studentů zapsaných ke studiu ve studijním
programu uskutečňovaném fakultou je příslušná úřední deska fakulty.
Článek 22
Platnost a účinnost
(1) Zrušuje se Studijní a zkušební řád VŠE pro studium v bakalářských,
navazujících magisterských a magisterských studijních programech registrovaný
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 21. června 2006 pod č. j. 15
004/2006-30 (dále jen předcházející studijní řád ).
(2) Tento studijní řád byl schválen Akademickým senátem VŠE dne 28. června
2007.
(3) Tento studijní řád nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy.
(4) Tento studijní řád se vztahuje na studenty studijních programů
uskutečňovaných podle zásad Evropského systému převodu a akumulace kreditů od
akademického roku 2007/2008.
Článek 23
Ukončení studia podle předcházejícího studijního a zkušebního řádu
(1) Pokud student nesplní požadavky vyplývající z čl. 9 odst. 1, může do dvou
měsíců od nabytí účinnosti tohoto studijního řádu požádat děkana o jejich
prominutí. Toto prominutí se považuje za rozhodnutí o povolení podmíněného
zápisu učiněné podle předcházejícího studijního řádu, kde podmínkou je splnění
požadavků vyplývajících z čl. 9 odst. 1.
(2) Student je povinen splnit požadavky vyplývající z rozhodnutí o povolení
podmíněného zápisu učiněného podle předcházejícího studijního řádu. Jejich
nesplnění je důvodem k ukončení studia podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.
prof. Ing. Richard Hindls, CSc., v. r.
rektor
Neaktivní předpis.
Stav dokumentu: 0 ( Aktuální verze ze dne 7. 7. 2009.)
Přílohy k tomuto předpisu:
- Tento předpis nemá žádné přílohy.
Související stránky (nejsou součástí předpisu):
- K předpisu nebyla zadána žádná související stránka.
