Studijní a zkušební řád VŠE v Praze pro studium v bakalářských a magisterských studijních programech (mimo ECTS)

Platný předpis, stav dokumentu: 2 ( Starší verze ze dne 2. 2. 2009. )

Soubor PDF tohoto předpisu je k dispozici: zobrazit PDF

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/98 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů ( zákon o vysokých školách), dne 2. srpna 2007 pod čj. 18 184/2007-30 Studijní a zkušební řád Vysoké školy ekonomické v Praze pro studium v bakalářských a magisterských studijních programech uskutečňovaných Vysokou školou ekonomickou v Praze nebo jejími fakultami s výjimkou studijních programů uskutečňovaných podle zásad Evropského systému převodu a akumulace kreditů.

Změny Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy ekonomické v Praze pro studium v bakalářských a magisterských studijních programech uskutečňovaných Vysokou školou ekonomickou v Praze nebo jejími fakultami s výjimkou studijních programů uskutečňovaných podle zásad Evropského systému převodu a akumulace kreditů byly registrovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle § 36 odst. 2 zákona o vysokých školách dne 2. února 2009 pod čj. 1 933/2009-30 a dne 7. července 2009 pod čj. 14 981/2009-30.

II. Úplné znění Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy ekonomické v Praze pro studium v bakalářských a magisterských studijních programech uskutečňovaných Vysokou školou ekonomickou v Praze nebo jejími fakultami s výjimkou studijních programů uskutečňovaných podle zásad Evropského systému převodu a akumulace kreditů ze dne 7. července 2009

Hlava první
Základní ustanovení

 

Článek 1
Úvodní ustanovení

Tento studijní a zkušební řád (dále jen „studijní řád“) se vydává podle zákona č. 111/1998 Sb., o vy­sokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění poz­dějších předpisů (dále jen „zákon“), jako vnitřní předpis Vysoké školy ekonomické v Praze (dále jen „VŠE“) a vztahuje se na studenty v bakalářských a ma­gis­ter­ských studijních programech usku­tečňovaných VŠE nebo jejími fakultami s výjimkou studijních programů uskutečňovaných podle zásad Ev­rop­ského systému pře­vodu a akumulace kreditů (European Credit Transfer and Ac­cu­mu­lation System, dále jen „ECTS“), pokud jiný vnitřní předpis VŠE ne­sta­noví jinak.

 

Článek 2
Působnost rektora a děkanů

(1) Rozhodnutí děkana podle studijního řádu se vztahují na studenty zapsané ke studiu ve stu­dij­ních programech, které jsou uskutečňovány příslušnou fakultou VŠE.
(2) V případě, že studijní program je uskutečňován VŠE, vykonává působnost děkana stanovenou stu­dijním řádem rektor.

 

Článek 3
Vymezení pojmů

Pro účely tohoto studijního řádu se rozumí

1. hlavní specializací profilující část magisterského studijního programu v rozsahu stanoveném stu­dijním plánem.
2. kontrolními kredity kredity získané úspěšným absolvováním předmětů a kredity získané uzná­ním předmětů, které student úspěšně absolvoval při studiu na vysoké škole v zahraničí, na niž byl vyslán v rámci studia na VŠE. Do kontrolních kreditů se však nepočítají kredity zís­kané v semestru, ve kterém měl student přerušeno studium.
3. kreditem jednotka studijní zátěže, kterou jsou oceněny předměty a která v zásadě odpovídá počtu týdenních hodin vý­uky předmětu. Student kredity získává úspěšným absolvováním nebo uznáním předmětů.
4. kreditovými poukázkami jednotky umožňující studentovi přihlašovat se ke studijním po­vin­nos­tem nebo si je dát uznat.
5. kvalifikační prací bakalářská práce v případě bakalářského studijního programu a diplomová práce v případě ma­gis­terského studijního programu.
6. průměrným prospěchem vážený průměr klasifikací všech úspěšně i neúspěšně ab­sol­vo­va­ných studijních povinností (kromě uznaných), které jsou ukončeny zkouškou. Vahami jsou kre­ditová ocenění studijních povinností. Ba­ka­lář­ská, nebo souborná zkouška se do průměru za­počítává vahou počtu kreditů, kterými do ní vstupují její jednotlivé sou­části. Bakalářská, nebo souborná zkouška z cizího jazyka, státní zkouška a obhajoba kvalifikační práce vstu­pují do průměru vahou 6 kreditů. Rozhodným okamžikem pro výpočet průměrného pro­spě­chu je konec semestru.
7. předmětem studijní povinnost, jejíž součástí je výuka. Může se realizovat semestrálně, tj. v ce­lém období výuky, nebo mimosemestrálně, tj. v části období výuky nebo mimo ně.
8. přestupem změna studovaného studijního programu nebo studijního oboru v rámci VŠE, nebo změna formy studia.
9. přihlášením ke studijní povinnosti studentovo přihlášení k vykonání studijní povinnosti po­dle pravidel stanovených opa­třením děkana, a akceptování tohoto požadavku. Pokud je stu­dijní povinností předmět, používá se místo při­hlá­šení ke studijní povinnosti výraz zápis před­mě­tu.
10. studijní povinností povinnost studenta daná studijním programem a studijním plánem. Stu­dijní povinností je ze­jména předmět, státní závěrečná zkouška nebo její část a sportovní ak­ti­vi­ta. 
11. studijním plánem rozpis požadovaného absolvování studijních povinností daného studijního pro­gramu.
12. vedlejší specializací část magisterského studijního programu v rozsahu 18 kreditů akre­di­to­vaná v rámci VŠE ukon­čená státní zkouškou.
13. výukou přednášky, cvičení a semináře a dále odborné praxe, konzultace a metodická sou­stře­dě­ní.
14. zápisem do semestru jedna z forem kontroly plnění požadavků vyplývajících ze studijního řá­du.
15. zápisovým listem výpis předmětů, které má student zapsány.
16. zkušebním protokolem protokol o klasifikaci studijní povinnosti.

Článek 4
Akademický rok

(1) Akademický rok začíná 1. září a dělí se na zimní a letní semestr. Jeho harmonogram stanovuje po projednání s dě­kany rektor.
(2) Harmonogram akademického roku určuje období výuky a zkoušek, období pro zápisy se­me­strál­­ních předmětů a ob­dobí prázdnin.
(3) Období výuky trvá 13 týdnů, období zkoušek semestrálních předmětů trvá 6 týdnů.

 

Článek 5
Studium

(1) Přijatý uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia. Po zápisu do studia je student po­vi­nen složit aka­de­mický imatrikulační slib.
(2) Během studia je student povinen bezodkladně hlásit určenému zaměstnanci studijního oddělení všechny změny kon­­takt­ních údajů (zejména změnu jména a příjmení, adresy, telefonního čísla). V pří­padě, že tak neučiní, nenese VŠE ani žádná z jejích součástí odpovědnost za následky, které tímto opomenutím studentovi vzniknou.
(3) Každý akademický pracovník je povinen poskytovat studentům konzultace. Pravidla pro po­sky­to­vání konzultací sta­noví děkan svým opatřením.

 

Článek 6
Přerušení studia

(1) Děkan může studentovi na základě jeho žádosti přerušit i opakovaně studium. Žádost o pře­ru­šení je student po­vi­nen podat bezodkladně poté, kdy vzniknou důvody pro přerušení studia.
(2) Děkan může přerušit studium z vlastního podnětu studentovi, kterému vznikla povinnost uhra­dit poplatek spojený se studiem podle § 58 odst. 3 nebo 4 zákona a který tento poplatek ne­za­pla­til.
(3) V době přerušení studia není osoba studentem. Termín konce přerušení studia je vždy shodný s kon­cem semestru.
(4) Pokud osoba, jíž bylo přerušeno studium, nepožádá před koncem přerušení studia o prodloužení to­hoto přerušení, stává se opět studentem dnem opětovného zápisu do studia podle § 54 odst. 2 a § 61 odst. 1 zákona.
(5) Dnem opětovného zápisu do studia je první den semestru, který následuje po vypršení termínu konce přerušení stu­dia. Na studenta se pak vztahují povinnosti aktuálního studijního plánu jeho stu­dijního programu.
(6) Nejvyšší celkový počet semestrů studia přerušených na základě žádosti studenta je roven počtu se­mestrů stan­dardní doby studia studijního programu. Nejvyšší celkový počet přerušených se­me­strů je roven trojnásobku počtu se­mestrů standardní doby studia studijního programu.

 

Článek 7
Přestup

(1) O povolení přestupu rozhoduje děkan fakulty, na níž je student zapsán, po souhlasu děkana fa­kul­ty, která usku­teč­ňuje stu­dijní program nebo studijní obor, do jehož studia chce student pře­stou­pit.
(2) Dnem přestupu ztrácí student právo studovat v původním studijním programu nebo studijním oboru a získává právo studovat v novém studijním programu nebo studijním oboru. Tímto dnem je vždy začátek semestru.

 

Hlava druhá
Organizace studia

Článek 8
Kreditový systém

(1) Plnění požadavků studia se posuzuje prostřednictvím kreditového systému.
(2) Celkový počet kreditů nutný k absolvování studia ve studijním programu činí:

1. 125 v bakalářském studijním programu,
2. 72 v magisterském studijním programu navazujícím na bakalářský studijní program,
3. 186 v magisterském studijním programu nenavazujícím na bakalářský studijní program.

(3) Aby si student mohl zapsat předmět, nebo si jej mohl dát uznat, musí mít k dispozici dostatečný po­­čet kreditových pou­kázek. Ty pak čerpá výhradně takto:

1. zápisem předmětu student vyčerpá tolik kreditových poukázek, kolik odpovídá jeho kre­di­to­vému ocenění,
2. uznáním předmětu, který měl student zapsán při studiu na vysoké škole v zahraničí, na niž byl vyslán v rámci stu­dia na VŠE, student vyčerpá tolik kreditových poukázek, kolik od­po­vídá jeho kreditovému ocenění,
3. uznáním jiného předmětu student vyčerpá tolik kreditových poukázek, kolik odpovídá jeho kre­ditovému oce­nění vynásobenému koeficientem (145/125) v případě bakalářského stu­dij­ního programu, (86/72) v pří­padě ma­gis­terského studijního programu navazujícího na ba­ka­lář­ský studijní program a (226/186) v případě ma­gis­ter­ského studijního pro­gra­mu ne­na­va­zu­jí­cího na bakalářský studijní program.

(4) Po zápisu do studia obdrží student kreditové poukázky. Jejich počet činí:

1. 145 v bakalářském studijním programu,
2. 86 v magisterském studijním programu navazujícím na bakalářský studijní program,
3. 226 v magisterském studijním programu nenavazujícím na bakalářský studijní program.

(5) Děkan může přidělit další kreditové poukázky.

 

Článek 9
Zápis do semestru

(1) Zápis do každého semestru je nutnou podmínkou pro absolvování studia ve studijním pro­gra­mu.
(2) Do prvního semestru je student zapsán dnem zápisu do studia.
(3) Do druhého semestru je student zapsán, pokud za první semestr studia získal alespoň 10 kon­trol­ních kreditů.
(4) Do třetího a vyššího semestru studia v bakalářském studijním programu, nebo v magisterském stu­dijním programu nenavazujícím na ba­ka­lářský studijní program je student zapsán, pokud

1. v předchozích dvou po sobě jdoucích aktivních semestrech získal alespoň 30 kontrolních kre­ditů, v dis­tanč­ní a kom­binované formě studia 24 kontrolní kredity, a zároveň
2. složil
   • alespoň 3 bakalářské, nebo souborné zkoušky do konce 3. semestru, v distanční a kom­bi­no­vané formě stu­dia do konce 4. semestru,
   • ales­poň 5 bakalářských, nebo souborných zkoušek do konce 5. semestru, v distanční a kom­binované formě stu­dia do konce 6. semestru,
   • všechny celoškolně povinné bakalářské, nebo souborné zkoušky do konce 7. semestru, v dis­tanční a kom­bi­nované formě studia do konce 8. semestru,
   • všechny bakalářské, nebo souborné zkoušky do konce 9. semestru.

(5) Do třetího a vyššího semestru magisterského studijního programu navazujícího na bakalářský stu­dijní program je stu­dent zapsán, pokud v před­cho­zích dvou po sobě jdoucích aktivních se­me­strech získal alespoň 28 kontrolních kre­ditů; v distanční a kom­binované formě studia 24 kon­trolní kredity.
(6) Podmínka požadovaného počtu kontrolních kreditů ve dvou po sobě jdoucích aktivních se­me­strech se po­va­žuje za spl­něnou, pokud si student v předchozím semestru zapsal všechny zbylé před­měty nutné pro splnění mi­ni­mál­ních požadavků pro absolvování studia ve studijním pro­gra­mu.
(7) Student, který nesplnil podmínky pro zápis do semestru, může děkana požádat o zápis pod­mí­ně­ný, pokud tak učiní bez­odkladně poté, co zjistí, že podmínky zápisu do semestru nesplní.
(8) Děkan rozhodne o povolení podmíněného zápisu do semestru, případně rozhodne o prominutí ne­splněných pod­mí­nek; v tom případě je student zapsán do semestru nepodmíněně.
(9) Maximální počet povolených podmíněných zápisů každého studenta je roven počtu let stan­dardní doby studia stu­do­vaného studijního programu.

 

Článek 10
Studijní plán

(1) Časový rozpis studijních povinností je ve studijním plánu v prezenční formě studia doporučený; pro distanční a kom­binovanou formu je závazný s tím, že výjimku tvoří pouze opakované po­kusy o absolvování studijních po­vin­ností nebo studium nad rámec studijního plánu.
(2) Studijní plán magisterských studijních programů stanoví příslušné hlavní specializace.
(3) Děkan stanovuje pro magisterské studijní programy pří­slušné vedlejší specializace z nabídky fakult VŠE.

Hlava třetí
Studijní povinnosti

Článek 11
Akreditace studijní povinnosti

(1) Každá studijní povinnost s výjimkou sportovních aktivit musí být akreditována na VŠE nebo na její fakultě.
(2) Akreditační spis studijní povinnosti je veřejně přístupný. Obsahuje její komplexní cha­rak­te­ris­tiku s těmito po­vin­nými položkami:

1. identifikační označení,
2. název v jazyce, ve kterém se studijní povinnost realizuje, a v českém a anglickém jazyce,
3. jméno garanta, jenž odpovídá zejména za obsahovou náplň,
4. kreditové ocenění (netýká se státní závěrečné zkoušky),
5. způsob realizace výuky v případě předmětu,
6. jazyk, v němž se studijní povinnost realizuje,
7. obsahovou osnovu, případně tématické okruhy,
8. metody výuky v případě předmětu,
9. konkrétní podmínky a způsob klasifikace,
10. seznam základní a doporučené literatury.

(3) Změna akreditace musí být veřejně oznámena před začátkem období pro přihlašování ke stu­dijní povinnosti. V pří­padě státní závěrečné zkoušky musí být oznámena nejméně 6 měsíců před tímto datem.

 

Článek 12
Předměty a jejich zápis

(1) Předměty jsou realizovány v rámci jednoho semestru.
(2) Semestrální předměty se zapisují v termínech stanovených v harmonogramu akademického ro­ku. Jako potvrzení o vý­sledku zápisů vydává VŠE, nebo její fakulta zápisový list.
(3) Student je povinen zkontrolovat, zda údaje obsažené v zápisovém listu odpovídají skutečnosti, a to v termínech a způ­sobem, který stanovuje děkan svým opatřením.
(4) Studenti bakalářských studijních programů si smějí nad rámec studijního plánu zapsat předměty ze studia v ma­gis­ter­ských studijních programech, pokud jim do celkového počtu kreditů nut­ného k absolvování studia ve studijním programu zbývá získat nejvýše 30 kreditů.
(5) Student magisterského studijního programu si nejpozději na začátku období pro zápis předmětů na 7. semestr stu­dia zapisuje jednu z přípustných hlavních specializací. Dřívější volba hlavní spe­cializace je možná na základě žá­dosti studenta po absolvování celoškolně povinných před­mětů zařazených v 1. až 6. semestru vzorového studijního plánu a případně splnění dalších pod­mí­nek stanovených děkanem. Do vedlejší specializace se student může při­hlá­sit po zápisu hlavní specializace a splnění dalších podmínek stanovených děkanem fakulty, která danou ve­dlejší spe­cializaci garantuje.

 

Článek 13
Klasifikace studijních povinností

(1) Studijní povinnosti jsou ukončeny zápočtem, nebo zkouškou. (2) Zkouška může být klasifikována jedním z následujících stupňů:

1. výborně (1); pokud je výsledek zkoušky měřen body, přísluší tento stupeň výsledku alespoň 90 % maxima bo­dů,
2. velmi dobře (2); pokud je výsledek zkoušky měřen body, přísluší tento stupeň výsledku ales­poň 75 %, avšak méně než 90 % maxima bodů,
3. dobře (3); pokud je výsledek zkoušky měřen body, přísluší tento stupeň výsledku alespoň 60 %, avšak méně než 75 % maxima bodů,
4. nevyhověl(a) s možností opakování (4+); pokud je výsledek zkoušky měřen body, přísluší tento stupeň vý­sledku alespoň 50 %, avšak méně než 60 % maxima bodů, případně je tento stu­peň udělen podle uvážení uči­te­le, nebo když student odmítne lepší hodnocení – toto hod­no­cení není možné udělit dvakrát po sobě,
5. nevyhověl(a) (4); pokud je výsledek zkoušky měřen body, přísluší tento stupeň studentovi, který nedosáhl ani 60 % maxima bodů a zároveň mu nebyl udělen stupeň 4+.

Student, který byl klasifikován stupněm 4+, může využít další termín pro skládání zkoušky, nebo pro přezkoušení po­dle požadavků akreditačního spisu studijní povinnosti. Stupněm 4+ ne­lze klasifikovat zkoušku skládanou v po­sled­ním vypsaném termínu v daném semestru. Pokud stu­dent nevyužije do konce semestru možnost opakování, je mu dočasná klasifikace 4+ změ­něna na 4.
(3) Zápočet může být klasifikován jedním z následujících stupňů:

1. započteno; pokud je výsledek zápočtu měřen body, přísluší tento stupeň výsledku alespoň 60 % maxima bodů,
2. nezapočteno; pokud je výsledek zápočtu měřen body, přísluší tento stupeň výsledku méně než 60 % maxima bo­dů.

(4) Výsledky klasifikace zadává vyučující nebo zkoušející bezodkladně do zkušebního protokolu a do studijního in­for­mač­ního systému. S výsledky seznámí studenta do 5 pracovních dnů; v pří­padě ústní zkoušky jej seznámí s vý­sled­kem v den jejího konání.
(5) Student má právo na zapsání klasifikace do zápisového listu, popřípadě do výkazu o studiu. Dě­kan může svým opa­třením stanovit povinnost dát si tento výsledek zapsat.
(6) Po konci každého semestru studijní informační systém studentovi zapíše také výsledek re­la­tiv­ního hodnocení stu­dijní povinnosti podle metodiky ECTS a podle pravidel stanovených opa­tře­ním rektora.

 

Článek 14
Bakalářské a souborné zkoušky

(1) Bakalářská, nebo souborná zkouška je komplexním prověřením toho, jak student zvládl pro­ble­ma­­tiku daných před­mětů v rozsahu zveřejněných požadavků. Skládá se zpravidla ústně; vy­ža­du­je-li to povaha předmětů, skládá se pí­semně a ústně.
(2) Bakalářská, nebo souborná zkouška může být klasifikována komisionálně. Pro klasifikaci se ne­po­užívá stupeň 4+.
(3) Podmínkou vykonání bakalářské, nebo souborné zkoušky je získání kreditů ze všech předmětů, kte­ré tvoří součásti této zkoušky.
(4) Student, který se k vykonání bakalářské, nebo souborné zkoušky přihlásil, avšak nesplnil pod­mínku stanovenou v od­stavci 3, je povinen svoji přihlášku na příslušném pracovišti bez­od­kladně zrušit.
(5) Bakalářskou, nebo soubornou zkoušku lze opakovat nejvýše dvakrát. Opakovanou bakalářskou, nebo soubornou zkoušku může student konat nejdříve po uplynutí jednoho týdne ode dne, kdy tuto zkoušku konal nebo měl vy­ko­nat. Ústní část opakované bakalářské, nebo souborné zkoušky musí být vždy konána před komisí. Děkan může ve vý­jimečných případech povolit třetí opakování bakalářské, nebo souborné zkoušky.

 

Článek 15
Překážky plnění studijních povinností

(1) Pokud student z vážných důvodů nemohl splnit studijní povinnost, může vyučujícího nebo zkou­šejícího požádat o její omluvení, a to nejdéle do 3 pracovních dnů po termínu, kdy měla být splněna, nebo poté, kdy pominula pře­kážka splnění studijní povinnosti na straně studenta. O omluvě rozhoduje vyučující nebo zkoušející bezodkladně. Ne­lze-li vyučujícího nebo zkou­še­jí­cího kontaktovat, zanechá student žádost na sekretariátu příslušného pracoviště.
(2) Pokud důvod omluvy vyučující nebo zkoušející neuzná, může student do 3 pracovních dnů po­žá­dat o omluvu ve­dou­cího příslušného pracoviště.
(3) Pokud překážka plnění studijních povinností na straně studenta trvá déle než 15 kalendářních dnů, je student po­vi­nen o této situaci bezodkladně informovat určeného zaměstnance studijního od­dělení.
(4) Kreditové poukázky za omluvené nesplnění studijní povinnosti se studentovi vracejí.

 

Článek 16
Uznávání studijních povinností

(1) Studijní povinnosti, které student úspěšně absolvoval na VŠE nebo na jiné vysoké škole, může dě­kan na základě jeho žádosti uznat.
(2) Student je povinen požádat o uznání všech studijních povinností, které absolvoval při studiu na vy­soké škole v za­hra­ničí, na niž byl vyslán v rámci studia na VŠE. Úspěšně absolvované stu­dijní povinnosti mu jsou uznány. Za stu­dijní povinnosti absolvované neúspěšně se mu odebere pří­slušný počet kreditových poukázek. V případě, že stu­dent o uznání nepožádá v průběhu stu­dia v se­mestru, který následuje po posledním semestru studia v zahraničí, ztrácí počet kre­di­to­vých poukázek odpovídající dvacetinásobku počtu semestrů studia v zahraničí.
(3) Student magisterského studijního programu, který absolvoval studium v bakalářském studijním pro­gramu na VŠE, nebo její fakultě, může po­žádat o uznání pouze těch studijních povinností z to­hoto studia, které absolvoval podle čl. 12 odst. 4.

 

Hlava čtvrtá
Státní závěrečné zkoušky

Článek 17
Státní závěrečná zkouška

(1) Státní závěrečná zkouška je komplexním prověřením znalostí v rozsahu studovaného studijního pro­gramu a stu­dij­ního oboru.
(2) Každá část státní závěrečné zkoušky se klasifikuje samostatně. Stupeň 4+ se přitom nepoužívá.
(3) Každá část státní závěrečné zkoušky se koná před zkušební komisí; její průběh a vyhlášení vý­sledku jsou veřejné.
(4) Zkušební komisi a jejího předsedu jmenuje děkan; je minimálně dvoučlenná. Za činnost zku­šební komise a řádný prů­běh státní závěrečné zkoušky odpovídá její předseda.
(5) O klasifikaci rozhoduje zkušební komise neveřejně na základě hlasování svých členů. Při rov­nosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise.
(6) Pokud student některou část státní závěrečné zkoušky neabsolvoval úspěšně, opakuje pouze ji.
(7) Každou část státní závěrečné zkoušky lze opakovat pouze dvakrát. Opakování, s výjimkou ob­ha­joby kvalifikační prá­ce, je možné nejdříve 1 měsíc ode dne neúspěšného pokusu.
(8) V případě, že nebyla obhájena kvalifikační práce, rozhodne zkušební komise, zda je možné před­ložit upravenou prá­ci, nebo zda student musí zpracovat novou práci na nové téma. Opa­ko­vání obhajoby je možné nejdříve 3 měsíce ode dne neúspěšného pokusu.
(9) Výsledná klasifikace státní závěrečné zkoušky v bakalářském studijním programu se stanoví jako prostý průměr kla­sifikací úspěšně absolvovaných částí (se zaokrouhlením vzhůru). Pouze v pří­padě, že byla některá část státní zá­vě­rečné zkoušky i v posledním možném pokusu hod­no­cena „nevyhověl(a)“, je i výsledná klasifikace „ne­vy­ho­věl(a)“.
(10) Výslednou klasifikací státní závěrečné zkoušky v magisterském studijním programu je známka:

1. „výborně“, byl-li student ze všech částí státní závěrečné zkoušky hodnocen známkou „vý­bor­ně“ a nejvýše jed­nou známkou „velmi dobře“,
2. „velmi dobře“, byl-li student ze všech částí státní závěrečné zkoušky hodnocen známkou „vý­borně“ nebo „velmi dobře“ a nejvýše jednou známkou „dobře“,
3. „nevyhověl(a)“, byl-li student z některé části státní závěrečné zkoušky i v posledním mož­ném pokusu hod­no­cen „nevyhověl(a)“,
4. „dobře“ v ostatních případech.

Článek 18
Části státní závěrečné zkoušky

(1) Státní závěrečná zkouška v bakalářském studijním programu se skládá ze státní zkoušky ze stu­dij­ního oboru a ob­ha­joby kvalifikační práce.
(2) Státní závěrečná zkouška v magisterském studijním programu se skládá ze dvou státních zkou­šek ze stanovených od­borných předmětů hlavní specializace, obhajoby kvalifikační práce, státní zkoušky z ekonomie a státní zkoušky z ve­dlejší specializace.
(3) Podmínkou pro složení státní zkoušky ze studijního oboru je získání všech kreditů ve struktuře pře­depsané stu­dij­ním plánem.
(4) Podmínkou pro složení státních zkoušek z hlavní specializace je získání všech kreditů ve struk­tuře předepsané stu­dij­ním plánem.
(5) Podmínkou pro konání obhajoby kvalifikační práce je její zpracování a řádné odevzdání.
(6) Podmínkou pro složení státní zkoušky z ekonomie je úspěšné absolvování stanovených před­mětů ekonomické teo­rie.
(7) Podmínkou pro složení státní zkoušky z vedlejší specializace je získání všech kreditů ve struk­tuře předepsané pro da­nou vedlejší specializaci.

 

Článek 19
Kvalifikační práce

(1) Kvalifikační prací student prokazuje schopnost systematicky a samostatně písemně zpracovat téma související s ob­sahem studijního oboru a uplatnit znalosti a dovednosti získané při studiu.
(2) Student magisterského studijního programu si může zvolit a zpracovat diplomovou práci i v rámci vedlejší spe­cia­li­zace, pokud tuto volbu písemně povolí děkan fakulty, na níž je student za­psán ke studiu.
(3) Děkan svým opatřením určuje

1. pracoviště, na nichž se mohou zpracovávat kvalifikační práce,
2. termíny, v nichž vedoucí určených pracovišť vyhlašují témata kvalifikačních prací a přidělují je studentům,
3. způsob a náležitosti jmenování vedoucích a oponentů kvalifikačních prací,
4. formální a obsahové náležitosti kvalifikačních prací,
5. pro studenty postup a způsob od výběru tématu kvalifikační práce a přihlášení k němu, až po ode­vzdání kva­li­fi­kační práce a její obhajobu, včetně časového harmonogramu.

(4) Vedoucím kvalifikační práce je zpravidla akademický pracovník VŠE. Oponentem kvalifikační práce musí být vy­so­koškolsky vzdělaný odborník.
(5) Oponent kvalifikační práce, popřípadě vedoucí práce, pokud tak určí děkan, vyhotovují na ode­vzda­nou práci pí­semný posudek, jenž musí obsahovat navrhovanou klasifikaci práce.
(6) Obhajoba kvalifikační práce se koná na pracovišti, kde byla práce zpracována. Vedoucí pra­co­viště umožní stu­den­tovi seznámit se s posudky práce nejpozději 3 pracovní dny před termínem ob­hajoby. Obhajoba se koná i v pří­pa­dě, že jsou všechny posudky záporné.

 

Článek 19a
Zveřejňování kvalifikačních prací

(1) Databáze prací, u nichž proběhla obhajoba na VŠE, nebo je plánována obhajoba na VŠE, (dále jen „databáze“) je vedena ve studijním informačním systému.
(2) Student ukládá elektronickou verzi své práce do databáze v termínu určeném pracovištěm, na němž práci obhajuje.
(3) Vedoucí práce po provedení kontroly vložených údajů potvrdí jejich úplnost, a zpřístupní tak práci k veřejnému nahlížení v rámci studijního informačního systému. Při zjištění nedostatků umožní vedoucí práce stu­den­tovi provést opravy. Do okamžiku, než student vloží do databáze všechny požadované údaje, které odpovídají skutečnosti, se má za to, že práce není odevzdaná.
(4) Vedoucí pracoviště, na kterém se práce obhajuje, kontroluje, zda předepsané posudky byly vlo­ženy do databáze nejpozději tři pracovní dny před plánovanou obhajobou.
(5) V případě, kdy zadané téma práce vychází ze spolupráce s jinými subjekty a student bude pra­co­vat s citlivými údaji, je možné ve verzi práce, která je určena pro zveřejnění, nahradit citlivé údaje jinými údaji, popřípadě lze část práce ve verzi určené pro zpřístupnění vynechat; rozsah vy­nechané části práce musí na základě doporučení vedoucího práce schválit děkan. Ve verzi ur­čené pro zveřejnění je pak uvedena informace, že některé údaje jsou na­hra­ze­ny, nebo že část práce je vynechána. Údaje vynechané či nahrazené ve veřejné části student uvede
v příloze, která nebude veřejně přístupná. Vedoucí práce je povinen předem seznámit spolupracující sub­jekt s tím, že obhajoba práce je veřejná a že po dobu stanovenou zákonem je práce před plá­no­va­nou obhajobou v místě pracoviště zveřejněna a každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. 

 

Hlava šestá
Ukončení studia

Článek 20
Řádné ukončení studia

(1) Pro řádné ukončení studia musí student splnit všechny studijní povinnosti stanovené studijním plá­nem.
(2) Vysokoškolský diplom s vyznamenáním obdrží absolvent, který během studia splnil všechny stu­dijní povinnosti sta­novené studijním plánem a

1. dosáhl průměrného prospěchu do 1,5 včetně,
2. z žádného předmětu nebyl hodnocen stupni „nezapočteno“, „dobře“ ani „nevyhověl(a)“,
3. ve výsledné klasifikaci státní závěrečné zkoušky byl hodnocen stupněm „výborně“,
4. řádně ukončil studium ve standardní době stanovené pro studium ve studijním programu; stu­dentům, kteří byli vysláni v rámci stu­dia na VŠE ke studiu v zahraničí, se toto studium do této doby nezapočítává.

    

Článek 21
Jiné ukončení studia

(1) Děkan rozhodne o ukončení studia podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona studentovi, který

1. nemá po skončení semestru k dispozici počet kreditových poukázek nutných k řádnému ukon­čení studia a dě­kan mu nepřidělí další kreditové poukázky,
2. nesložil ani při druhém opakování některou část státní závěrečné zkoušky, nebo bakalářskou, nebo sou­bor­nou zkou­šku,
3. nesplnil podmínky zápisu do semestru a děkan mu nepovolí zápis podmíněný, ani mu ne­spl­něné podmínky ne­pro­mine,
4. nesplnil všechny studijní povinnosti stanovené studijním plánem ve lhůtě do jednoho roku od konce semestru, ve kterém splnil podmínku pro skládání státní zkoušky ze studijního oboru; děkan může tuto lhůtu prodloužit.

(2) Dnem ukončení studia podle odstavce 1 je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní mo­ci.

 

Hlava sedmá
Závěrečná ustanovení

Článek 22
Způsob doručování rozhodnutí

(1) Rozhodnutí o právech a povinnostech studenta se doručuje v souladu s § 68 zákona.
(2) Náhradním doručením podle § 68 odst. 3 zákona se rozumí vyvěšení rozhodnutí na úřední desce po dobu 14 dnů. Za den doručení se považuje poslední den této lhůty.
(3) Pro rozhodnutí týkající se studentů zapsaných ke studiu ve studijním programu usku­teč­ňo­va­ném VŠE je příslušná úřední deska VŠE.
(4) Pro rozhodnutí týkající se studentů zapsaných ke studiu ve studijním programu usku­teč­ňo­va­ném fakultou je pří­slušná úřední deska fakulty.

 

Článek 23
Platnost a účinnost

(1) Zrušuje se Studijní a zkušební řád VŠE pro studium v bakalářských a navazujících ma­gis­ter­ských studijních pro­gra­mech registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy  dne 7. května 1999 pod č. j. 20 961/99‑30, ve znění pozdějších změn.
(2) Zrušuje se Studijní a zkušební řád VŠE studium v magisterských pětiletých studijních pro­gramech re­gis­tro­vaný Mi­nisterstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 7. května 1999 pod č. j. 20 961/99‑30, ve znění pozdějších změn.
(3) Tento studijní řád byl schválen Akademickým senátem VŠE dne 28. června 2007.
(4) Tento studijní řád nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tě­lo­vý­cho­vy.
(5) Tento studijní řád se nevztahuje na studenty studijních programů uskutečňovaných podle zásad ECTS.
(6) Tento studijní řád se nevztahuje na studenty nekreditového studia.
***
Změny Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy ekonomické v Praze pro studium v bakalářských a magisterských studijních programech  uskutečňovaných Vysokou školou ekonomickou v Praze nebo jejími fakultami s výjimkou studijních programů uskutečňovaných podle zásad Evropského systému převodu a akumulace kreditů byly schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách  a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, Akademickým senátem Vysoké školy ekonomické v Praze  dne 15. prosince 2008 a dne 1. června 2009.
Změny Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy ekonomické v Praze pro studium v bakalářských a magisterských studijních programech uskutečňovaných Vysokou školou ekonomickou v Praze nebo jejími fakultami s výjimkou studijních programů uskutečňovaných podle zásad Evropského systému převodu a akumulace kreditů nabývají platnosti podle § 36 odst. 4 zákona o vysokých školách  dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Změny Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy ekonomické v Praze pro studium v bakalářských a magisterských studijních programech uskutečňovaných Vysokou školou ekonomickou v Praze nebo jejími fakultami s výjimkou studijních programů uskutečňovaných podle zásad Evropského systému převodu a akumulace kreditů nabývají účinnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

 

prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c. , v. r.
rektor

Přílohy k tomuto předpisu:

• Tento předpis nemá žádné přílohy.

---

Související stránky (nejsou součástí předpisu):

• K předpisu nebyla zadána žádná související stránka.