Kritéria uplatňovaná při docentském habilitačním a profesorském jmenovacím řízení na VŠE v Praze

Preambule

S ohledem na postavení VŠE v českém vysokém školství a s přihlédnutím k uzancím srovnatelných univerzit stanovila VŠE v Praze následující soubor pravidel a oblastí hodnocení uplatňovaných při docentském habilitačním a profesorském jmenovacím řízení, který je v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších změn a doplňků. Výčet položek v jednotlivých oblastech hodnocení (kritéria docentského habilitačního řízení 4.1-4.4; kritéria profesorského jmenovacího řízení 3.1-3.4) není absolutní a slouží habilitační a hodnotící komisi jako podklad pro stanovení přiměřených nároků na uchazeče o odpovídající vědecko-pedagogický titul. Kritéria jsou koncipována tak, aby sjednocovala a přesněji definovala pravomoci hodnotících a habilitačních komisí a jejich postup v rámci příslušných řízení na VŠE.

Habilitační nebo hodnotící komise komplexně posoudí osobnostní profil uchazeče a předloží vědecké radě fakulty jasně zdůvodněný návrh ohledně kvality osobnosti uchazeče a jeho práce s důrazem na odborný přínos a význam pro úroveň vědy a pedagogiky jak na VŠE, tak i mimo její rámec.

Habilitační řízení

Zahajuje se na základě předložení ze zákona obligatorních náležitostí děkanovi fakulty na návrh uchazeče dle § 72, odst. 2 a odst. 4 zákona.

1. Uchazeč o habilitaci musí splňovat požadavek nejméně tříleté, systematické vysokoškolské vědecko-pedagogické praxe na plný pracovní úvazek nebo pětileté systematické vysokoškolské vědecko-pedagogické praxe na částečný pracovní úvazek, který předcházel habilitačnímu řízení. Současně musí existovat zdůvodněný předpoklad dalšího systematického vysokoškolského vědecko-pedagogického působení.
2. Předkládaná habilitační práce musí vykazovat následující charakteristiky dané paragrafem 72, odst. 3 VŠ zákona:
   1. jde o práci vypracovanou především pro účely habilitace, která přináší nové vědecké poznatky a má rozsah alespoň 5 AA, nebo
   2. jde o soubor nejméně pěti uveřejněných vědeckých prací o jedné problematice doplněný sjednocujícím komentářem, nebo
   3. je to tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky.
3. K habilitační práci je uchazeč povinen dle § 72 odst. 2 zákona dále předložit zejména:
   1. životopis,
   2. doklad o získání vysokoškolského vzdělání a příslušného titulu, v případě zahraniční školy vč. nostrifikačního dokladu,
   3. doklad o získání vědeckých hodností na úrovni Ph.D. nebo CSc.,
   4. přehled odborné a pedagogické činnosti a doklady o ní,
   5. úplný seznam publikovaných vědeckých prací, odborných učebnic a učebních textů, jichž je uchazeč autorem nebo spoluautorem,
   6. výsledky vědecko-výzkumné činnosti s uvedením přínosu uchazeče k rozvoji oboru.
4. Uchazeč bude hodnocen v následujících oblastech:
   4.1 Pedagogická a vzdělávací činnost
   1. přednášky a pedagogická činnost na domácích a příp. zahraničních vysokých školách, příp. cizojazyčné přednášky na českých školách,
   2. významný podíl na zavedení nového oboru nebo předmětu, na vypracování nové koncepce či nového metodického pojetí předmětu,
   3. autorství a spoluautorství vysokoškolských učebních textů,
   4. vedení studentských prací a diplomových seminářů.
   4.2 Vědecko-výzkumná činnost
   1. spoluřešitelství (řešitelství) vědecko-výzkumných projektů,
   2. posuzování, případně oponentury výsledků vědecko-výzkumné činnosti,
   3. spolupráce s praxí (řešení významných úkolů pro státní a veřejný sektor, spolupráce s podnikatelskými subjekty, řešení prakticky orientovaných vědecko-výzkumných projektů).
   4.3 Publikační aktivita uchazeče s ohledem na plnění následujících kvalitativních a kvantitativních kritérií:
   1. autorství nebo významné spoluautorství alespoň jednoho titulu knižní publikace nebo vysokoškolské učebnice nebo autorství několika vysokoškolských skript, která jsou svým významem a rozsahem rovnocenná učebnici,
   2. publikování nejméně dvaceti článků v odborně příslušných časopisech nebo sbornících; článek publikovaný v časopise, kde se o uveřejnění příspěvku rozhoduje na základě recenzního řízení, lze přitom započítat jako články dva,
   3. z toho publikování alespoň dvou odborných článků v zahraničí ve světovém jazyce nebo spoluautorství na zahraniční knižní publikaci,
   4. alespoň tři veřejné pozitivní odezvy na odbornou a publikační aktivitu; za veřejnou pozitivní odezvu se považuje:
      • práce jiného autora, ve které je práce uchazeče citována,
      • uveřejněná kladná recenze práce uchazeče.
   4.4 Uznání práce uchazeče odbornou veřejností
   1. členství v nadacích a organizacích pro podporu vědy a výzkumu,
   2. aktivní vystupování na konferencích, vedení konferenčních panelů či členství v programových výborech konferencí,
   3. aktivní činnost v odborných organizacích a vědeckých společnostech,
   4. různá ocenění vědecké práce,
   5. členství v organizačních výborech konferencí, redakčních radách odborných časopisů.

Profesorské jmenovací řízení

Řízení ke jmenování profesorem se zahajuje na návrh uchazeče podpořený alespoň dvěma písemnými stanovisky profesorů téhož nebo příbuzného oboru nebo na návrh děkana fakulty nebo rektora VŠE způsobem specifikovaným ve vysokoškolském zákoně.

1. Uchazeč o jmenování profesorem musí splňovat požadavek pětileté nepřetržité systematické vysokoškolské vědecko-pedagogické praxe na plný pracovní úvazek nebo osmileté systematické vysokoškolské vědecko-pedagogické praxe na částečný pracovní úvazek ve svém oboru, z toho alespoň dva roky souvislé pedagogické praxe v hodnosti docenta. Uchazeč musí být habilitován ve stejném nebo obdobném oboru, jako je ten, pro nějž má být jmenován profesorem. Současně musí existovat zdůvodněný předpoklad jeho dalšího vysokoškolského pedagogického působení.
2. K žádosti nebo návrhu se přikládají doklady uvedené u habilitačního řízení v bodě 3 výše, dále doklad o habilitaci a doklad o výsledcích při výchově vědeckých pracovníků (výuka na doktorském studiu, vedení diplomových prací, studentských vědeckých a odborných aktivit apod.).
3. Uchazeč bude hodnocen zejména v následujících oblastech:
   3.1 Pedagogická a vzdělávací činnost
   1. zavedení nového oboru nebo předmětu, nová koncepce, nové metodické pojetí,
   2. autorství vysokoškolských učebnic a výukových pomůcek,
   3. vedení a organizace významných vzdělávacích a kvalifikačních programů,
   4. garantování předmětů, studijních oborů vč. doktorských,
   5. členství v komisích pro obhajoby disertačních prací, státnicových komisích apod.,
   6. přednášky a pedagogická činnost na domácích a zahraničních vysokých školách nebo pedagogické aktivity ve světovém jazyce,
   7. vypracování oponentských posudků disertačních a habilitačních prací,
   8. přednášky na doktorském studiu, vedení doktorských prací s uvedením počtu vyškolených absolventů doktorského studia.
   3.2 Vědecko-výzkumná činnost
   1. řešitelství nebo spoluřešitelství domácích vědecko-výzkumných projektů,
   2. řešitelství nebo spoluřešitelství zahraničních vědecko-výzkumných projektů,
   3. vedení výzkumných týmů, organizace vědeckého procesu,
   4. spolupráce s praxí (řešení významných úkolů pro státní a veřejný sektor, spolupráce s podnikatelskými subjekty, řešení prakticky orientovaných vědecko-výzkumných projektů).
   3.3 Publikační aktivita uchazeče s ohledem na plnění následujících kvalitativních a kvantitativních kritérií:
   1. alespoň jeden titul samostatné knižní publikace přinášející nové vědecké poznatky, nebo vysokoškolská učebnice či vedení autorského kolektivu, jehož výsledkem je vysokoškolská učebnice používaná i jinými vysokými školami, nebo významné spoluautorství alespoň dvou knižních publikací,
   2. publikování nejméně 30 článků významných pro rozvoj oboru, a to: recenzovaných článků, příspěvků v konferenčních sbornících, výzkumných studií, statí v zahraničních časopisech a sbornících vydávaných ve světovém jazyce, knižních odborných publikací vydaných v zahraničí ve světovém jazyce či významný spoluautorský podíl na nich,
   3. pozitivní veřejné odezvy na odbornou a publikační aktivitu; definice veřejné pozitivní odezvy je stejná jako u habilitačního řízení.
   3.4 Uznání práce uchazeče odbornou veřejností
   1. členství ve vědeckých a akademických radách fakult a škol,
   2. členství v poradních orgánech a komisích vědeckého charakteru,
   3. činnost v tuzemských a zahraničních grantových agenturách a nadacích vědecko-výzkumného charakteru,
   4. členství v programových výborech konferencí, redakčních radách odborných časopisů,
   5. členství v odborných organizacích a vědeckých společnostech,
   6. různá ocenění vědecké práce.

Společná a závěrečná ustanovení

Režim práce habilitačních a hodnotících komisí a časový harmonogram habilitačního a jmenovacího procesu jsou v kompetenci děkana fakulty.

Jednotlivé fakulty mohou tato kritéria dále upřesňovat podle zvyklostí ve vědních oborech, kterými se zabývají. Fakulty budou respektovat zejména odlišnosti v přístupu exaktních a společenských věd. Pro udělení vědecko-pedagogického titulu Vysokou školou ekonomickou je směrodatné naplnění uvedeného souboru kritérií. Pokud na vědecké radě fakulty neproběhne habilitační řízení v souladu s kritérii VŠE, rektor vysloví nesouhlas způsobem, který specifikuje VŠ zákon v § 72, odst. 11. V případě profesorského jmenovacího řízení je rektor zavázán upozornit Vědeckou radu VŠE v Praze před hlasováním podle § 74, odst. 6, že při řízení nebyla dodržena kritéria.

Posouzení váhy jednotlivých kritérií a jejich naplnění je v kompetenci habilitačních a hodnotících komisí a musí být specifikováno v jejím stanovisku.

Konečné posouzení návrhu je pro docentské habilitační řízení v kompetenci vědecké rady fakulty, pro profesorské jmenovací řízení pak v kompetenci Vědecké rady VŠE. Pokud se názor člena příslušné vědecké rady liší od stanoviska habilitační nebo hodnotící komise, měl by být prezentován v diskusi tak, aby mohl být zahrnut do odůvodnění rozhodnutí příslušné vědecké rady ve věci. Pokud vědecká rada rozhodne v souladu s návrhem habilitační nebo hodnotící komise, je odůvodněním rozhodnutí vědecké rady stanovisko, které tato komise přednesla. V opačném případě se vědecká rada po rozhodnutí ve věci usnáší většinou hlasů všech členů na jeho odůvodnění.

Kritéria pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem nabývají účinnosti dnem schválení Vědeckou radou VŠE v Praze.

Tato kritéria byla projednána a schválena na zasedání Vědecké rady VŠE v Praze dne 23. 4. 2002. Připomínky vznesené na jednání jsou v textu zapracovány podle zápisu z jednání této rady.

doc. Ing. Jiří Patočka, CSc.
prorektor pro vědu a výzkum