Návratnost investic do pasivních domů a jejich dotace

V době, kdy jedním z nejdiskutovanějších témat jsou klimatické změny, se na politickou scénu často dostávají tzv."zelené strany," které prosazují ekologické daně, ty však zvyšují ceny energií. Na to reagují i spotřebitelé, proto poptávka po energeticky nenáročném způsobu života roste. Právě díky své nízké spotřebě tepla jsou v Evropě -- zvláště v Rakousku, Německu a Švýcarsku - čím dál více oblíbeny pasivní domy. Česká republika zareagovala na tento trend zavedením dotačního programu Zelená úsporám, který se nevztahuje jen na domy v pasivním standardu, ale i na dílčí zateplování budov. Tento program ale už od svého vzniku vyvolává otázky, zda je správně nastaven. Dotace totiž mohou využít lidé jen za podmínky, že si nechají dům postavit od odborných dodavatelů (seznam je uveden na stránkách MŽP), což i s dotací je většinou dražší, než kdyby využili jiného konkurenčního dodavatele. Proto bych ráda rozebrala nedostatky nebo naopak pozitiva tohoto programu a zjistila, zda se vyplatí investovat do nízkoenergetického bydlení ve srovnání s běžnými domy. Hlavním cílem mé práce je tedy posoudit, zda se v České republice vyplatí stimulovat výstavbu pasivních domů dotačním programem z hlediska návratnosti investic. Pro tyto účely mi jako dobře fungující příklad posloužila první veřejná budova pasivního standardu v Hoštěníně .