Způsoby řešení vybraných oblastí spolupracujících organizací a jejich aplikace v klastru Omnipack

Obecným cílem této práce bylo vyjít z teoretických znalostí nejen konceptu klastru, ale i jiných spolupracujících organizací, a využít je k řešení konkrétních, úzce vymezených problémů konkrétního klastru. Důvodem byla snaha přijít s řešením, které bude aplikovatelné a využitelné v konkrétním klastru. K tomu je možné předpokládat, že bude toto řešení využitelné i v klastrech dalších, jelikož klastry nejen v ČR, ale i v celé Evropě, mají mnoho společných rysů. Samotné problémy k řešení vzešly z rozhovorů autora práce se zástupci klastru Omnipack. Jedná se tedy přímo o konkrétní problémy, jejichž řešení je pro tento klastr v současnosti, či do budoucna, důležité, a o jejichž řešení samotní představitelé klastru Omnipack projevili zájem. Následujícím cílem bylo zhodnocení těchto definovaných problémů vzhledem k náročnosti řešení, přínosu jejich dalšího řešení a dalších kritérií. Toto hodnocení bylo základem pro výběr problémů k řešení. U konkrétních vybraných problémů či problému bylo cílem následně hledat existující řešení v literatuře, z příkladů jiných klastrů a rovněž ve výstupech vlastního průzkumu v klastrech. (vlastní průzkum byl proveden u 8 českých klastru a 35 klastrů evropských). V případě nenalezení vhodného řešení bylo cílem navrhnout řešení vlastní. Jako hlavní problém k řešení byl vybrán problém nazvaný jako "hodnocení výkonnosti". Jelikož u daného problému nebylo nalezeno vhodné řešení v literatuře či jiných zdrojích, byl vytvořen vlastní přístup k řešení. Problematická oblast problému "hodnocení výkonnosti" byla popsána takto: "Pro mnoho klastrů je v současné době klíčová podpora z dotací. Po ukončení dotací bude muset klastr svým členům dokázat, že je pro ně užitečný, a že mají důvod jeho fungování dále finančně podporovat." Problém byl řešen z pohledu člena klastru, a řešení se dotýká oblastí hodnocení výkonnosti člena klastru z pohledu člena klastru, dále přínosů klastru jako celku pro člena klastru, přínosů ostatních členů klastru pro konkrétního člena klastru a rovněž role managementu klastru pro využívání těchto výhod z pohledu člena klastru. Řešení tohoto problému je velmi detailní a rozsáhlé, a představuje hlavní autorský přínos práce. Přínos spočívá v přístupu k hodnocení výkonnosti klastru z pohledu člena klastru. Tento přístup není v teoretických pracích k tématu obvykle využíván. Autor navrhuje vlastní koncept pohledu na aktéry a faktory, kteří ovlivňují výkonnost člena klastru. Inovativní je rovněž navržený přístup párového porovnání členů klastru, který přináší nové možnosti v podrobnějším popisu a pochopení klastru ze strany členů i managementu klastru.