Dopady světové finanční krize na ČR a vybrané země EU

V této práci pojednávám o finanční krizi, která zasáhla celý svět. Práci jsem vztáhla na nejrozvinutější ekonomická centra, a to Spojené státy americké, Evropskou unii, Japonsko a Čínu. Dále jsem se podrobně věnovala jednotlivým ekonomikám z Evropské unie, a to konkrétně Německu, Litvě, Řecku, Slovensku a samozřejmě České republice. Ve své práci jsem se také snažila porovnat všechny státy Evropské unie dle dvou makroekonomických veličin, a to hrubého domácího produktu a hrubého domácího produktu přepočteného na obyvatele dle parity kupní síly. Došla jsem k závěru, že původní členské země byly krizí zasaženy daleko méně nežli země, které přistoupily v letech 2004 a 2007. Konkrétně v případě hrubého domácího produktu z původních členských zemí bylo nejcitelněji zasaženo Irsko, Finsko a Lucembursko a naopak nejlépe si vedla Francie, Portugalsko a Belgie. U nových členských zemí je nejvíce poznamenáno finanční krizí Pobaltí a Slovensko a naopak nejméně zasažené jsou země Polsko, Malta a Kypr. U druhé veličiny je na tom z nových zemí nejlépe Kypr, Malta, Slovinsko a Česká republika a naopak nejhůře Bulharsko a Rumunsko. Zcela mimo unijní průměr se nachází Lucembursko, které je dle tohoto parametru jednou z nejvíce vyspělých zemí, a to nejen Evropské unie ale i světa. Co se týče dopadu krize, tak ta opět nejcitelněji zasáhla Pobaltské země a naopak nejmenší dopad měla na Řecko, Kypr, Nizozemí a Francii. U jednotlivých zemí z Evropské unie jsem se snažila analyzovat použitá vládní opatření a osobně se spíše přikláním k názoru, že krize je ozdravným procesem a na jedné straně sebou přináší plno negativních aspektů jako je nezaměstnanost, pokles životní úrovně a další, ale na druhou stranu dochází k vyčištění trhu od méně produktivních a prosperujících firem a vzniká tak prostor pro nové příležitosti.