Rizika v partnerství soukromého a veřejného sektoru /PPP/

Partnerství soukromého a veřejného sektoru ve formě tzv. PPP může za určitých předpokladů představovat moderní a efektivní nástroj pro zajištění veřejných služeb. Jeho optimální fungování je však spojeno s řadou předpokladů, mezi které například patří důsledná aplikace tzv. konceptu hodnoty za peníze a respektování nejlepší mezinárodní praxe spolu se zohledněním národních specifik. Klíčovým aspektem PPP je alokace rizik, která je také hlavním generátorem zmíněné hodnoty za peníze. Práce se věnuje vymezení PPP, jeho jednotlivých základních druhů, principů, výhod a potenciálních hrozeb. Těžiště práce je pak věnováno otázce identifikace, zohlednění a řízení rizik v rámci PPP, u kterého se je možné setkat s vyšší mírou netransparentnosti a řadou překážek pro věrohodné prokázání dosažené úspory ve srovnání s klasickou veřejnou zakázkou. Práce se tak pokouší v hlavních rysech nastínit nejběžnější metody využívané pro zohlednění rizik v PPP. V této souvislosti práce vychází z metodik Victoria Partnership, MFSR, Treasury UK apod. Dále jsou zmíněny hlavní parametry finančního modelu sloužícího k investičnímu rozhodování a následnému řízení projektu, a jejich specifika v podmínkách České republiky. Samostatná kapitola diplomové práce je pak věnována zachycení PPP v rámci vládní finanční statistiky, zejména pak dopadům na vládní deficit a dluh, a to jednak v metodice ESA 95 ale i GFSM 2001. Zmíněny jsou i otázky, které se v souvislosti se zachycením PPP v rámci vládní finanční statistiky objevily v souvislosti s celosvětovou hospodářskou a finanční krizí. Závěrečná část práce pak ilustruje hlavní rysy v České republice aktuálně největšího zvažovaného projektu D3/R3.