Srovnání sovereign ratingu a rizikové kategorizace zemí a jejich změny po finanční krizi

V první kapitole se budeme věnovat sovereign ratingu a pokusíme se jej zasadit do kontextu použití v daném oboru. Uvedeme základní charakteristiku sovereign ratingu, jeho využití v praxi, omezení a problémy, které jsou s ním spojeny a ve stručnosti se dotkneme i historie jeho používání. Druhá kapitola bude zaměřena na Konsensus OECD a bude v ní vysvětleno propojení Konsensu a rizikové kategorizace, opět s ohledem na použití v daném oboru. Za tímto účelem se budeme zabývat stručnou historií Konsensu OECD, jeho účelem a podmínkami, za kterých je úvěr se státní podporou přípustný. Hlavní důraz bude kladen na tzv. Knaepen Package, který zavádí rizikovou kategorizaci zemí, zmíníme se také o novém Malzkuhn-Drysdale Package. Ve třetí a čtvrté kapitole této práce bude provedena komparace na základě teoretických hledisek, jakými jsou například vyhodnocovaná kritéria rizika zemí, používané metody vyhodnocení a časová pružnost změn jednotlivých hodnocení. Pátá kapitola se soustředí na vysvětlení souvislostí obou srovnávaných systémů s regulací Basel II a nově Basel III. V šesté kapitole budeme věnovat pozornost aktuální otázce kritiky ratingových agentur, která byla vyostřena finanční krizí, zejména v souvislosti s hodnocením strukturovaných produktů. Poslední kapitola práce se bude věnovat případové studii, která shrne odlišnosti v průběhu vývoje finanční krize v Itálii a Řecku a ukáže jejich dopad na změny hodnocení ratingů a rizikových kategorií těchto zemí.