Analýza vlivu integrace a konsolidace na burzovní trhy

(2007 a 2008) či publikaci Bartůňková (2006). V posledních třech dekádách, tj. koncem dvacátého a na začátku jednadvacátého století, dochází na světových kapitálových trzích k takřka revolučním změnám. Zatímco na konci minulého století se politicky a ekonomicky transformovaly státy dříve socialistického bloku ze států centrálně řízených na tržní ekonomiky, byly na rozvinutých trzích Západní Evropy a USA postupně odstraňovány bariéry v kapitálových tocích a k hlavním trendům, které formovaly v tomto období dění na kapitálových trzích, patřily deregulace, liberalizace finančního podnikání, vzestup významu informačních technologií a kvalitativních zdrojů hospodářského růstu označovaných také jako technologický pokrok. V posledním desetiletí jsme svědky vzájemného prolínání se tendencí, kterými jsou internacionalizace, integrace, restrukturalizace, konsolidace, institucionalizace, intelektualizace, pokračující vliv informačních technologii a také až do počátku světové hospodářské krize, tedy do roku 2007, trend deregulace. Ve své práci se hlouběji věnuji analýze vlivu integrace a konsolidace na burzovní trhy se zaměřením na transatlantický region, a jejich působení v podobě burzovních fúzí, akvizic a aliancí. Práce se v úvodu první kapitoly zabývá minulými a současnými změnami na transatlantických burzovních trzích a pokračuje detailnějším teoretickým pohledem na dílčí trendy integrace a konsolidace, jejich vymezením, předpoklady, důvody, významem, přínosy, překážkami, riziky, přístupy a scénáři. Snažím se podat informace o integraci a konsolidaci nejen v obecné teoretické rovině, ale zohledňuji taktéž praktické aspekty a rozdíly kontinentálního a anglosaského burzovního trhu a soudobé tendence k oběma trendům transatlantického burzovního trhu. Ve druhé kapitole práce věnuji pozornost projevům obou trendů na současných transatlantických trzích v podobě modelů a forem burzovních kooperací. Po teoretickém úvodu ke kooperaci a konkurenci burzovních trhů, zmiňuji počátky a historii spolupráce burzovních trhů, přičemž kladu důraz především na reálné modely a formy spolupráce burzovních trhů v Evropě a USA. V další subkapitole se pokouším o analýzu realizovaných a nerealizovaných projektů kooperací burzovních i vícestranných obchodních systémů na těchto trzích v posledním desetiletí. Dále analyzuji a komparuji dva nejvýznamnější transatlantické burzovní trhy NYSE Euronext a NASDAQ OMX dle vybraných burzovních ukazatelů, kterými jsou tržní kapitalizace, objem obchodů, rychlost trhu, počet a objem domácích a zahraničních emisí. Závěrem druhé kapitoly se zabývám minulou, současnou a budoucí architekturou integrovaných a konsolidovaných transatlantických burzovních trhů. Třetí kapitola je stěžejním bodem celé práce a pokouším se v ní o komplexní empirickou analýzu efektů burzovních fúzí a aliancí, přičemž tyto efekty zkoumám na dvou nejvýznamnějších transatlantických burzovních trzích NYSE Euronext a NASDAQ OMX. V její první části analyzuji zkoumané trendy na transatlantických burzovních trzích pomocí klíčových tržních indikátorů. Druhá část rozebírá vybrané poměrové ukazatele a data z finančních výkazů obou burzovních trhů. Zabývám se také architekturou burzovních trhů před a po jejich kooperaci, a to zejména obchodními systémy, vypořádacími institucemi a regulací a dohledem. Na tuto subkapitolu navazuje analýza, ve které se soustředím na vývoj nákladů na přeshraniční obchodování. V závěrečné subkapitole pokouším zjistit dosaženou úroveň integrace a konsolidace transatlantických burzovních trhů pomocí zákona jedné ceny.