Nekoncepčnost koncepčního řešení odložené daně

Disertační práce s názvem "Nekoncepčnost koncepčního řešení odložené daně" se zabývá dvěma komplexními a nesmírně složitými oblastmi: odloženou daní ve spojitosti s podnikovými kombinacemi. Cílem celé práce není jen analýza vývoje účetních standardů, ať již jednotlivě, či ve vzájemné souvislosti, ale na základě prostudovaných vědeckých prací i názorů z praxe se snaží vyvodit závěry týkající se současného stavu vykazování odložené daně a konvergenčního procesu jejího řešení na mezinárodní úrovni. K dosažení tohoto cíle byly použity následující postupy: detailní rozbor účetních standardů a odborných článků, analýza minulého vývoje z historického i regionálního pohledu a znázornění celkové problematiky i vlastních závěrů schématy a praktickým příkladem. Disertační práce se skládá ze tří vzájemně souvisejících částí zabývajících se samotnou odloženou daní, odloženou daní v rámci podnikových kombinací a odloženou daní v širším kontextu. Je zřejmé, že v centru pozornosti je právě odložená daň, avšak to neznamená, že by práce lpěla na nejmenších podrobnostech bez jakýchkoliv souvislostí. Opak je pravda, o jednotlivostech (jako například o rozdílu mezi uzákoněnými a v podstatě uzákoněnými daňovými sazbami a zákony) se pojednává jen v souvislosti s celkovou situací účetního výkaznictví, a to především s ohledem na skutečnost, že krátkodobý konvergenční projekt zaměřený na odloženou daň se blíží ke svému konci. S tím souvisí i otázka uplatňování pravidel nebo principů v současných účetních standardech, obzvláště pak zásady věrného zobrazování. V první části jsou představeny základní stavební kameny odložené daně (metody jejího účtování a související druhy rozdílů) z pohledu standardů platných ve Spojeném království, Spojených státech amerických, České republice a Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. O všech standardech je nejdříve pojednáno z hlediska jejich časové posloupnosti, kdy je kladen důraz jen na jejich odlišující prvky. Standardy jsou následně seskupeny podle místa vydání a rozebrány do větších podrobností. Souhrnný přehled přináší hlavní poznatky úvodních tří kapitol. Ve druhé části nalezne čtenář nejdříve všeobecný pohled na odloženou daň v podnikových kombinacích, posléze je pozornost přenesena na odloženou daňovou pohledávku a přechodné rozdíly vznikající v souvislosti s výchozím uznáním goodwillu. Koncepční nedůslednosti a postupně se zvyšující složitost jsou znázorněny jak přehlednými schématy, tak i pomocí výsledků zjednodušeného praktického příkladu vycházejícího z údajů zahrnutých ve vlastních standardech. Závěr této části je poměrně jednoduchý: Něco se musí změnit. Otázkou zůstává, co a jak. Ve třetí části se na tuto otázku hledá odpověď. Jednu z možností nabízí cesta, na kterou se vydalo Spojené království, kde jsou současné standardy zřejmě nejvíce založeny na koncepčních principech, a nejen proto je vhodné se jimi podrobněji zabývat. Navíc mohou upozornit na to, že veškeré úsilí věnované přiblížení amerických a mezinárodních účetních standardů může přijít na zmar, pokud se nezaměří také na logičnost používání závazkové metody s rozvahovým přístupem ve spojitosti s plnou alokací rozdílů, ale bez možnosti diskontování. Vzájemná konkurence mezi jednotlivými vydavateli standardů se ukázala jako nesmírně důležitá, protože dokazuje, že alternativní řešení jsou životaschopná nejen v myslích akademiků, ale i v reálném světě. Na závěr je nastolena otázka významu osobní zodpovědnosti a odborného úsudku, jsou zvažovány výhody a nevýhody možných alternativ a naznačen směr dalšího výzkumu.