Historie a vývoj účetních záznamů

Disertační práce je rozdělena na dvě základní části. První část (A) se zabývá historií účetnictví a je dělena na tři kapitoly. Druhá část (B) pojednává o využití počítačů v oblasti účetnictví. Celá práce je doplněna úvodem, závěrem a seznamem literatury. První kapitola části A popisuje prvopočátky účetnictví, nastiňuje faktory, které podmiňují vývoj forem hospodářských záznamů, základní požadavky kladené a jednotlivé účetní formy, způsob pořizování záznamů a jejich vývoj, techniky hospodářských záznamů bez použití písma a s použitím písma až po knihtisk. Druhá kapitola části A se zaobírá vznikem prvních starověkých států a rozvojem účetnictví ve vybraných starověkých státech (Babylonie, Egypt, Kréta, Židovský stát, Arabské země, stát Féničanů, Indie. Samostatnou podkapitolu tvoří popis doby antiky a to ve starém Řecku a Římě. Obsahem třetí kapitoly části A je rozvoj podvojného účetnictví v Evropě. Stěžejní část je věnována účetnictví italskému, jeho hlavním knihám. Jednotlivé podkapitoly jsou zaměřeny na varianty rozvinuté italské formy účetnictví v Německu, Anglii a Francii. Čtvrtá kapitola v části B je věnována obecně problematice počítačů. Je zde popsán vývoj pomůcek od abakusu po mechanické stroje. Další podkapitola popisuje jednotlivé druhy nosičů dat. Pátá kapitola části B popisuje počítače jednotlivých generací z hlediska technických a technologických parametrů Šestá kapitola je obsahově zaměřena na využití výpočetní techniky v oblasti účetnictví. Je rozdělena na dvě základní části a to na mechanizaci a v druhé podkapitole na automatizaci účetnictví. V části mechanizace účetnictví jsou popsány jednotlivé stroje, které byly používány. V podkapitole automatizace účetnictví jsou popsány dva základní přístupy ke zpracování dat (agendový, databázový). Sedmá, závěrečná část práce popisuje náročný proces odpovědného výběru programu pro vedení účetnictví. Stanovuje jednotlivá kritéria výběru a v poslední části multikriteriální výběr.