Může nám příjem koupit štěstí? Evidence ze Slovenské republiky

Tato práce se snaží ověřit vliv příjmu a příjmu referenční skupiny na subjektivně pociťováno štěstí. Vychází přitom ze zjištění o existenci "tunelového" efektu v krajinách bývalého Východního bloku (Senik, 2008). Odhadem vzorky ze čtvrté vlny EVS pomocí OLS zjišťuji přítomnost slabého pozitivního efektu příjmu na štěstí, z kterého však nemožno vyvodit kauzální vztah. Efekt příjmu referenční skupiny není konzistentní napříč odhadovanými modely, no nacházím známky "tunelového" efektu. Práce taktéž zjišťuje nižší efekt absolutního příjmu pro zaměstnaných než pro ostatní v odhadované vzorce. Odhady vykonávám i pomocí proměnný spokojenost se životem a potvrzuji vhodnost rozlišovat mezi konceptem štěstí a spokojenosti.

This thesis tries to verify the impact of income and income of reference group on subjectively experienced happiness. The thesis is following the findings of "tunnel" effect in the countries of former Eastern Bloc (Senik, 2008). By OLS estimation of sample from fourth wave of European Values Study I found the presence of weak positive effect of income on happiness. However we cannot conclude causal relationship from our findings. Effect of reference group income is not consistent across estimated models, but I found some possible suggestions of "tunnel" effect. I also found lower effect of absolute income for employed than for the remaining population in the sample. Estimations were also executed with life satisfaction variable confirming the propriety of distinguishing between happiness and life satisfaction concepts.