Mezinárodní komparace stanovení základu daně z příjmů fyzických osob

Způsob vymezení základu daně je důležitý pro správné stanovení její výše a zásadně také ovlivňuje výši zdanění. S daní z příjmů fyzických osob úzce souvisí pojistné zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení, které zatěžuje stejné příjmy poplatníka jako daň z příjmu. Vztah mezi daní z příjmu a pojistným veřejného zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení může být různý. V práci je rozebráno jakým způsobem by měl být stanoven základ daně z osobních příjmů dle daňové teorie a poté jsou definovány tři modely tvorby základu daně z příjmu z hlediska (ne)zahrnování a (ne)odčitatelnosti pojistného od základu daně, které jsou použity v následné analýze zdaňování pracovních příjmů v zemích OECD. V České republice je tato otázka velmi aktuální, protože od daňové reformy v roce 2008 je základem daně z příjmu fyzických osob superhrubá mzda. V rámci reformy daní v roce 2015 má opět dojít ke změně základu daně z příjmů. V práci je podrobně rozebrán legislativní vývoj daně z příjmů fyzických osob mezi uvedenými lety. V závěrečné části práce je analyzována tvorba základu daně v jednotlivých státech OECD. Země jsou roztříděny do skupin podle způsobu stanovení základu daně. Z analýzy vyplynulo, že přestože je nejpoužívanějším modelem úzký základ daně, tak široký základ daně (superhrubou mzdu) používá celkem 5 států OECD. V úplně stejné podobě jako v České republice funguje superhrubá mzda v Maďarsku. Nicméně s prvky širokého základu daně se lze setkat i v dalších zemích.