| Abstrakt: |
Jak ukazují výsledky realizovaného několikaletého výzkumu stavebnictví ve vybraných zemích střední a východní Evropy, celosvětová ekonomická krize měla a má značný dopad na stavební sektor zejména ve třech ze čtyř analyzovaných zemí Visegrádské čtyřky (v České republice, Maďarsku a na Slovensku). Analýza situace v Polsku však naznačuje, že i tato země bude zřejmě zbylé tři následovat, neboť aktuálně dochází k přehřátí tamního stavebnictví. Krize se konkrétně projevila výrazným výpadkem investic jak z veřejného, tak i z privátního sektoru (a byly a jsou jí postiženy stavební společnosti napříč celým trhem, tj. jak velké, tak i střední a malé firmy, a rovněž, z pohledu jejich zaměření, jak z oblasti pozemního, tak i inženýrského stavitelství. Při srovnání výsledků publikovaných později pro stavebnictví statistickým úřadem a predikcí ředitelů stavebních společností z našeho výzkumu (s osmi měsíčním předstihem) se ukazuje, že v krátkodobém horizontu, tj. do jednoho roku, jsou dané predikce validní a vedoucí představitelé stavebních společností jsou schopni do značné míry predikovat směrování svého sektoru při využití kategorií růst nebo pokles (pokud nebereme v potaz přelomy hospodářského cyklu, v nichž může docházet stejně jako v jiných sektorech i ke krátkodobé panice s negativním vlivem na kvalitu predikcí, jak ukázaly empirické údaje z roku 2009 v ČR). V těchto dimenzích dochází téměř pravidelně k predikcím, které se následně objeví i ve finálních údajích lokálních statistických úřadů. Jak ukázal náš výzkum, přesnější predikce, tj. konkrétnější číselné předpovědi vývoje srovnatelné s údaji ČSÚ publikovanými zpětně, bylo možné potvrdit v České republice i na Slovensku. Tyto zjištěné závěry potvrzují, že vyvinutá a následně aplikovaná metodologie při zpracování tohoto výzkumu je schopna poskytovat relevantní a kvalitní predikce vývoje sektoru, které mohou vedoucí představitelé společností úspěšně využít při svých rozhodováních o dalším směřování své společnosti. Tuto skutečnost potvrdila i praxe -- aktuálně využívá výstupy výzkumu přes 4700 uživatelů v České republice a další v ostatních zemích (bylo publikováno přes 600 mediálních výstupů, atd.). Tím došlo i k potvrzení úspěšné realizace prvního ze tří cílů stanovených v úvodu této disertační práce, a to provádět a pravidelně poskytovat kvalitní informace a predikce budoucího vývoje stavebnictví, které by pomáhaly vedoucím představitelům společností v řízení jejich organizací a při rozhodování o podnikatelských příležitostech ve stavebnictví vybraných zemích střední a východní Evropy. Závěry a výsledky studií byly pravidelně prezentovány a diskutovány na Setkáních lídrů českého, slovenského i polského stavebnictví, kterých se zúčastnili ředitelé předních stavebních společností i zástupci vlád jednotlivých zemí (např. posledního Setkání lídrů slovenského stavebnictví 2012 se zúčastnilo 260 představitelů včetně ministra dopravy, předchozích Setkání lídrů českého stavebnictví se účastnili i např. ministři Pavel Dobeš, Kamil Jankovský, Martin Kocourek, atd.). Tím je zároveň předkládán i nový rozměr v oblasti poskytování analytických informací pro dané odvětví -- zejména svou určitou dynamičností a možností kvalitnější percepce a kognitivního poznání získávaných informací na straně uživatele těchto výstupů našeho výzkumu. Diskuse k výsledkům výzkumu, vzhledem k tomu že byla vedena mezi největším investorem -- tj. zástupci státu, a na druhé straně předními představiteli stavebních společností, také způsobila, že se informace z výzkumu dostávaly pravidelně k rozhodujícím činitelům (decision makers) sektoru a zodpovědné orgány tudíž mohly bezprostředně reagovat a alespoň částečně tak zmírňovat průběh krize ve stavebnictví (sektor v ČR doposud ztratil méně než 15 % svého objemu) -- čímž došlo k naplnění i druhého cíle této disertační práce. Třetím cílem disertační práce bylo odpovědět na výzkumnou otázku: Zda lze díky geografické blízkosti zkoumaných trhů a značné podobnosti realizovaných stavebních prací/aplikovaných technologií bez výraznějších komplikací využít podnikatelské příležitosti a expandovat z ČR i do sousedních zemí a nahradit tak výpadky v domácí produkci exportem stavebních prací. Jak ukázaly výsledky analýz, které se soustředily na zkoumání chování stavebních společností, hlavním problémem, s kterým se stavební společnosti potýkají napříč celým regionem a který má největší dopad na hospodářské výsledky stavebních společností, je byrokracie ze strany státu. Jedná se zejména o zbytečně komplikovanou legislativu, nadměrné požadavky státu na samotné společnosti, ale také o vyhlašování a nečekané rušení výběrových řízení, atd. S těmito komplikacemi bojují především malé a střední firmy, velké společnosti jsou díky svým větším kapacitám schopny tyto problémy řešit rychleji. Společnosti napříč všemi trhy dále také bojují s nedostatečnou poptávkou a tvrdou konkurencí. V Polsku zmiňují ředitelé stavebních společností i vysoké náklady na práci, které doposud nebylo možné redukovat vzhledem k stále rostoucí křivce trhu a omezené dostupnosti volných pracovních kapacit. Pro získávání nových zakázek preferují stavební společnosti ve třech ze čtyř zemí využívání osobních kontaktů a dlouhodobou spolupráci se zadavatelem, pouze v Polsku jsou jako nejlepší hodnocena výběrová řízení, především díky značně vyššímu podílu zakázek, které jsou financovány ze strany státu (a ten musí zadávat zakázky výběrovými řízeními ze zákona). Klíčovou prioritou pro stavební společnosti v České republice, na Slovensku, v Polsku i Maďarsku je na dalších 12 měsíců zvýšení efektivity jejich fungování, tzn. optimalizace jejich interních procesů tak, aby co nejvíce eliminovaly své náklady, snížily režii a poskytly možnost nabízet lepší podmínky pro své zákazníky. Pokud se tedy vrátím k uvedené výzkumné otázce, můžeme konstatovat, že i přes rozdílnou ekonomickou situaci (rozdílnou fázi hospodářského cyklu, v které se jednotlivé země nacházejí) a i přes jisté mírné rozdíly, které v chování firem na jednotlivých trzích výzkum identifikoval, je pro stavební společnosti expanze do okolních zemí možná, a to bez výraznějších zásahů do způsobů jejich chování, které aplikují na svých domácích trzích. Zároveň však je nutné dodat, že expanze není v současnosti příliš běžná. V segmentu velkých společností, které jsou zpravidla ve vlastnictví zahraničních korporací, není vstup na blízké trhy žádaný (mateřské firmy těchto společností mají v sousedních zemích své pobočky a docházelo by tak ke zbytečnému překrývání jejich nabídky). U středních a malých firem jsou hlavním omezením investiční náklady spojené se vstupem na zahraniční teritorium. Některé společnosti si ale s tímto faktorem umějí poradit a na okolních trzích se již pohybují (např. díky partnerské spolupráci s místní firmou). Z pohledu stavebního zaměření je možné říci, že největší potenciál je zde pro specializované stavební firmy s vyšší přidanou hodnotou. Na základě několikaletého výzkumu a provedených analýz predikcí vývoje spolu s 2500 provedenými a vyhodnocenými interview s vedoucími představiteli společností podnikajících ve stavebnictví zemí Visegrádské čtyřky je možné konstatovat, že zejména v Polsku a na Slovensku existují výhodné podnikatelské příležitosti pro expanzi českého stavebnictví, jak pozemního, tak i inženýrského do těchto uvedených zemí. Tuto tezi potvrzují konkrétní příklady řady společností, které již do těchto zemí expandovaly nebo svou expanzi připravují (například, díky výstavbě rozsáhlého úseku dálnice na Slovensku se stala Eurovia CS největší stavební společností v ČR měřeno velikostí obratu a předběhla tak i firmu Skanska; Skanska ČR naopak využívá své vysoce kvalitní kapacity na železniční stavby na zakázkách v Polsku, atd.). |