Filosoficko-metodologické problémy ekonomie: projekt ekonomické fenomenologie

Díky novým poznatkům kognitivních věd byla v posledních letech otřesena úloha ekonomického přístupu k lidskému chování. V ekonomii tak lze určit dva metodologické směry: objektivistický přístup, který upřednostňuje metody přírodních věd, a subjektivistický přístup, pro něhož je východiskem teleologická struktura lidského jednání. Podle předkládané práce dochází ke zpochybnění subjektivistického postoje a jeho degradaci na pouhou instrumentalistickou pomůcku proto, že tento postoj staví na nerozvinuté verzi teleologické struktury. Je zapotřebí provést hlubší realistickou analýzu, což je úlohou ekonomické fenomenologie: ta identifikuje neměnné pragmatické struktury lidského jednání, a to v různých stupních jejich anonymity. Bude-li ekonomický přístup patřičně založen na těchto strukturách, ukáže se, že teorie racionální volby i teorie omezené racionality jsou slučitelné. Liší se totiž jen ve stupni anonymity, nicméně všechny náležejí do oboru (subjektivistického) ekonomického přístupu k lidskému chování. Ekonomická fenomenologie rovněž nabízí řešení fenoménu nekonsistence lidského jednání, který dokládají kognitivní vědy a prokazují jím lidskou iracionalitu. Předkládaná práce ukazuje, že pokud je analýza situace volby korektně postavena na popisu z pohledu rozhodujícího se subjektu, žádnou nekonsistenci vykázat nemusíme. Konsistence je totiž pouze záležitostí myšlení, nikoli jednání. Pro její zjištění je tudíž nutno provést konceptuální analýzu lidského myšlení. Předkládaná práce přináší příklad takové analýzy. Soustředí se na fenomén "já" a vypracovává koncept jeho horizontovosti. S pomocí tohoto konceptu pak vyvozuje existenci nekonsistence lidského chování, a to jako přirozenou vlastnost našeho pobývání na světě. Nekonsistence lidského chování je pragmatickou strukturou lidského jednání, a dokonce ji člověk sám může mít pod částečnou intencionální kontrolou.