Úpadek Swissair

Skandální úpadek jedné z nejlepších leteckých společností na světě, inovativní a po všech stránkách spolehlivého švýcarského Swissairu, je tématem této práce. Analyzuje se tu úpadek od jeho počátku, který spadá do první poloviny 90. let až po grounding 2. října 2001. Cílem této práce je pomocí metod strategické a finanční analýzy objasnit hlavní příčiny úpadku Swissair, najít hlavní zodpovědné aktéry a taktéž potvrdit nebo vyvrátit předpoklad, že za jeho úpadkem je v první řadě zodpovědný managament společnosti. Součástí práce bude i návrh alternativního řešení problémů, kterým managament společnosti musel čelit. Analýza ukázala, že Swissair se už začátkem 90. let nacházel ve velmi nepříznivé situaci. Disponoval však značnými finančními rezervami, které mu umožnily této situaci čelit. Pasivita vedení, příliš riskantní strategie Hunter, která byla ředitelem P. Bruggisserem prosazovaná a nezodpovědně realizovaná, dostala Swissair na pokraj bankrotu. Ten byl však už koncem 90. let neodvratitelný. Analýzy taktéž ukazují, že za grounding nese morální a etickou zodpovědnost banka UBS, jejíž vedení dělalo obstrukce při nákupu akcií Crossair, znemožnilo cash pooling na kontech SAirGroup a nekooperovalo v kritických momentech se švýcarskou vládou. Důsledkem tohoto jednání došly 2. října 2001 Swissairu finanční prostředky na leteckou přepravu což způsobilo grounding letecké flotily a nenávratné škody s ním spojené.

The main focus of this study is about the scandalous bankruptcy of one of the world's most innovative and reliable airline, Swissair. The study analyses the decline from its beginnings, which fall within the first half of the 90s, to the grounding on October 2nd, 2001. The aim of this study, with methods of strategic and financial analysis, is to clarify the major causes of bankruptcy, find the main responsible actors and to confirm or refute the assumption that the company's management was primarily responsible for its downfall. Moreover, the study will also propose alternative solutions to the problems that management had to face. The analysis showed that Swissair was in a highly vulnerable situation in the early 90s. However, it possessed considerable financial reserves to enable it to cope in that situation. Passivity of the top management, the too risky strategy Hunter, which was irresponsibly promoted and implemented by the Director P. Bruggisser, triggered Swissair to the brink of bankruptcy. This was practically unavoidable in the late 90's. Further analysis also showed that grounding had a moral and ethical responsibility UBS, whose management made obstruction when buying shares of Crossair, disabled cash pooling on SAirGroup accounts and refused to cooperate at critical moments of the Swiss government. The consequence of this practice was that on October 2nd, 2001 Swissair didn't have enough funds for flying, which caused grounding of the aircraft fleet and had irreversible damage associated with it.