Western Balkans and Austrian position on the EU integration of Western Balkans

Rozbor oficiálních stanovisek EU k rozšíření EU o země Západního Balkánu (Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora, Albánie, BiH, Srbsko, nově Kosovo) ukazuje na zdrženlivost EU k vlastnímu aktu přijetí. Přes všechna prohlášení o vůli přijmout tyto země, tato vyjádření zůstávají spíše proklamací, bez vyhlášení konkrétních dat přijetí těchto zemí do společenství. Na rozdíl od Rakouska, která jako jediná země EU deklaruje co nejrychlejší rozšíření EU o země Západního Balkánu přímo ve vládním programu jako prioritu své zahraniční politiky. Motivace Rakouska je založena na důkladné ekonomické analýze situace, kdy Rakouské investice do těchto zemí jsou nejvyšší ze všech zemí EU. Mezi Rakouskem a zeměmi Západního Balkánu a Rakouskem probíhá čilý obchod i pohyb osob, na který ostatní země EU nejsou ještě připraveny. Překážkou rychlého přijetí se tedy jeví důvody povahy nikoliv ekonomické, ale politické. Evropská unie se shoduje na roku 2008 jako na roku klíčovém v přístupových jednáních. V době publikace této práce ovšem EU nebyla s to jako celek schválit nezávislost Kosova. Minimálně tento bod zůstává otevřen k dořešení v roce 2008 spolu s dalšími body týkajícími se příštího rozšíření. EU má v této chvíli (duben 2008) jasno, že favorizovanými kandidáty pro přístup jsou Chorvatsko, Makedonie a Albánie, zatím bez konkrétního data přístupu.