Diplomová práce zkoumá nejdřív funkci a posléze proces řízení rizik v rámci banky z hlediska zejména neoinstitucionální a behaviorální finanční teorie. Nejdřív je analyzována náplň funkce řízení rizik v kontextu maximalizace hodnoty banky. Je dokázáno, že specifický kontext bankovnictví vyžaduje zohledňování celkového rizika aktivit místo pouhé korelace se systematickým rizikem. Rovněž je třeba zohledňovat preference všech stakeholdrů banky a nejenom jejích vlastníků. Z tohoto důvodu se práce dále zaměřuje na trend směřující k integrovanému řízení rizik, který odpovídá na tyto potřeby. Analyzovány jsou zejména koncepty ekonomického kapitálu a podnikového řízení rizik (ERM). V další části práce je zkoumáno smysluplné začlenění procesu řízení rizik v rámci organizační struktury banky v kontextu konfliktních cílů maximalizace zisku a minimalizace rizika. Nesprávné propojení s ostatními bankovními procesy představuje jeden z hlavním problémů efektivního fungování řízení rizik obecně, jako i překážku při implementaci konceptu integrovaného řízení rizik v bankovní praxi. Je ukázáno, že funkce řízení musí mít na jedné straně dosah na strategické řízení banky, na druhé straně musí být transcendentní přes celou strukturu banky. Tyto shledání jsou konfrontovány s bankovní praxí v rámci případové studie. |