Komparace minimální mzdy se mzdami podle odvětví v letech 2011-2016 a možné dopady na nezaměstnanost

Minimální mzda je oblíbeným nástrojem sociální politiky a nemá jen ekonomickou, nýbrž i sociální funkci. Správné nastavení výše minimální mzdy by mělo motivovat ekonomické subjekty k upřednostnění pracovních příjmů před příjmy nepracovními. V České republice se od roku 2012 minimální mzda zvýšila hned pětkrát celkem z 8000 Kč až na současných 12 200 Kč. Takto výrazné zvýšení by mohlo vést ke zvyšování počtu osob, které pobírají mzdu na úrovni minimální mzdy. Cílem práce je zjistit nejohroženější profese z jednotlivých tříd zaměstnání dle klasifikace CZ-ISCO a kvantifikovat množství takto ohrožených pracovníků v obdobích 2011-2017. V teoretické části jsou shrnuty jednotlivé pojmy jako trh práce, nezaměstnanost, minimální mzda, představeny základní ekonomické teorie, které minimální mzdu zkoumají, a v časovém sledu uspořádaný souhrn debaty kolem minimální mzdy. V praktické části jsou analyzovány profese v jednotlivých krajích České republiky. Následně je provedena kvantifikace množství zaměstnanců „ohrožených“ minimální mzdou. V závěru praktické části potom je diskuze nad možnými dopady do státního rozpočtu a nad možnými národohospodářskými dopady. Ve sledovaném období došlo k výraznému navýšení počtu osob, které pobírají mzdu na úrovni mzdy minimální a nejvíce „ohrožené“ jsou profese pro nekvalifikované pracovníky a profese spadající do odvětví stravování, ubytování a pohostinství.