Nízké mzdy v post-komunistických státech - případ České republiky

Práce se zabývá nízkými mzdami v post-komunistických státech se speciálním zaměřením na Českou republiku. První část práce představuje teoretické aspekty mzdových determinantů a tím, jakým způsobem mohou způsobovat mzdové rozdíly. Dále se práce věnuje tomu, proč by měly mzdy, jakožto ceny vstupů k sobě konvergovat a proč nikoli. Empirická část práce se nejprve zabývá právě konvergencí a dochází k závěru, že u států, které jsou zároveň členy Evropské unie i OECD, skutečně dochází ke konvergenci mezd, přičemž dochází i ke konvergenci produktivity práce. V další části empirie se spomocí reprezentativního vzorku individuálních dat odhaduje model mzdových determinantů v České republice v období 2004-2013 s výsledkem, že se snížily výnosy z univerzitního diplomu a zvýšil se mzdový rozdíl mezi manažerskými a nižšími pozicemi v hierarchii firem. Práce dále zkoumá rozdíly mezi determinanty v České republice, Rakousku, Německu a Slovensku, přičemž se ukazuje, že se koeficienty u těchto determinantů výrazně liší a můžou tak způsobovat mzdové rozdíly mezi těmito zeměmi, i přes to, že se charakteristiky daných trhů práce tolik neliší.