Potratovost v mezinárodním srovnání

Tato diplomová práce se zabývá mezinárodním porovnáním ukazatelů umělé potratovosti a plodnosti napříč vybranými evropskými zeměmi. Mezi zvolené země se řadí Bulharsko, Česká republika, Polsko, Španělsko a Švédsko. Země byly vybrány záměrně dle jejich geografické polohy a legislativnímu přístupu k otázce týkající se umělých přerušení těhotenství. Primárním zdrojem dat byla databáze Eurostatu, ale z důvodu některých chybějících údajů byla zároveň použita data z databází Organizace spojených národů a Human Fertility Database. Teoretická část práce objasňuje základní pojmy a charakteristiky týkající se problematiky potratovosti a plodnosti. Jsou zde vysvětleny rozdíly mezi existujícími druhy potratů a prezentován legislativní vývoj problematiky týkající se potratovosti na území zvolených zemí. Dále jsou v této části popsány metody určené k měření úrovně potratovosti, porodnosti, plodnosti, úhrnné míry mrtvorozenosti a úhrnné míry těhotenství stejně tak jako Lee-Carterova metoda používána k odhadu budoucího vývoje a její rozšíření v podobě modelu funkčních dat. V závěru teoretické části jsou popsány existující antikoncepční metody, potratová turistika a politika jednoho dítěte. Ve druhé, analytické, části je provedena analýza vybraných ukazatelů potratovosti a plodnosti, mezi které se řadí úhrnná plodnost, specifická míra potratovosti, index potratovosti, úhrnná potratovost a úhrnná míra těhotenství. Zároveň je v této části prezentováno procentuální využití konkrétních antikoncepčních metod mezi ženami v plodném věku. V poslední části je provedena projekce specifické míry plodnosti, úhrnné plodnosti, specifické míry potratovosti a úhrnné potratovosti pomocí modelu funkčních dat do roku 2040. Bylo zjištěno, že by úhrnná plodnost, dle střední varianty projekce, měla narůst u Bulharska, České republiky a Španělska. V Polsku lze zaznamenat kolísání hodnot s časem a u Švédska, jako u jediné z analyzovaných zemí, pokles. Úhrnná potratovost by měla dle střední varianty projekce poklesnout u Bulharska a České republiky. U Polska se předpokládá konstantní vývoj s časem, kdežto u Španělska a Švédska lze očekávat nárůst hodnot do roku 2040.