Co všechno nabízí vedlejší specializace Ekonomická žurnalistika na VŠE

Libuše Koubská, garant vedlejší specializace Ekonomická žurnalistika

„Proč sem chodíte? Proto, že je to dávačka?“ zeptal se poněkud agresivně redaktor Respektu Tomáš Němeček studentů vedlejší specializace Ekonomická žurnalistika na VŠE, když mezi ně přišel lovit talenty. „Protože je to tu úplně jiný než všechno ostatní na téhle škole!“ zněla odpověď. Vedlejší specializace Ekonomická žurnalistika existuje v rámci katedry hospodářské politiky už od roku 1994 a zájem o ni každoročně stoupá. Zřejmě i proto, že jak už bylo řečeno v úvodu, předměty, které ji tvoří, se vymykají z exaktního rámce ekonomických věd a otevírají posluchačům dveře do odlišné krajiny. Do krajiny, jak se dnes módně říká, mediální.

Specializaci tvoří celkem deset předmětů a je zakončena státní zkouškou. Jakousi osu představuje dvousemestrální kurs Žurnalistická tvorba a masová komunikace I. a II., během nějž se studenti postupně seznamují s jednotlivými novinářskými žánry, s jejich historií a současnou podobou doma i ve světě. Zjistí, že noviny netvoří články, nýbrž zprávy, rozhovory, reportáže, glosy, poznámky, komentáře, portréty, medailony, recenze, fejetony. Že každý z těchto žánrů má svá pevná pravidla. Dozvědí se o tom, co si novinář může a nesmí dovolit, co to je objektivita v žurnalistice, jak správně interpretovat fakta, jak vypadají novinářské etické kodexy, jaká by měla být správná investigativní žurnalistika, co obnáší válečné zpravodajství, jaký je rozdíl v anglosaském, německém nebo francouzském pojetí novinářské práce, čím se aktuálně zabývají americké novinářské školy, co obnáší bulvár a co bulvarizace seriózních médií, co znamená mediální gramotnost atd.

Zvláštní pozornost je věnována i relativně novému fenoménu – žurnalistice internetové.

Vedle teoretické části je seminář také praktickou redakcí. Pro jeho absolvování musejí studenti postupně napsat zprávu z tiskové konference, publicistický interview, původní reportáž a fejeton na dané téma. To, co se skutečně povede, bývá publikováno. Řada prací vyšla v Lidových novinách, politickém a kulturním čtvrtletníku Přítomnost, česko-slovenském týdeníku Mosty.

Pokud jde o další předměty specializace Ekonomická žurnalistika patří sem Redigování textů, Současný český jazyk, Práce s informacemi (především agenturní zpravodajství), Zahraničně politická publicistika, Informace, dezinformace a podoby současné propagandy, Public relations a v neposlední řadě Praktická žurnalistika čili tvůrčí dílny. Studenti v nich ve většině případů chodí týden co týden přímo do redakcí (až dosud to byly Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes, Večerník Praha, Český rozhlas, Euro, Přítomnost, Peníze.cz, Finanční noviny.cz, Stavební fórum.cz). Všichni učitelé jsou zkušení novináři.

Ze své sedmileté zkušenosti s touto prací mohu s potěšením konstatovat, že se už desítky a desítky absolventů Ekonomické žurnalistiky uplatňují v médiích, buď jako ekonomičtí novináři – to především – anebo i v jiném oboru. Ukazuje se, že určitá suma příslušného vzdělání a určitý způsob myšlení, který jim VŠE vštípila, jim dává lepší fundament pro novinářskou práci než jejich novinářským kolegům bez konkrétní odbornosti, kteří vědí o všem všechno a o ničem nic.

Ale i ti, kteří se vydali po skončení školy na jinou dráhu než na žurnalistickou, se v rámci novinářské specializace snad naučili, že dobrý text musí mít příslušnou strukturu, že se lze vyjadřovat srozumitelně a zároveň neotřele, že schopnost formulovat svoje myšlenky písemně je důležitá nejen pro novináře a spisovatele, ale pro každého vzdělaného člověka. A koneckonců i pro toho, kdo chce napsat působivý milostný dopis. Nebo alespoň esemesku.