Český finanční a účetní časopis 2018(4):5-17 | DOI: 10.18267/j.cfuc.519

Efektivnost terciárního vzdělávání ve vybraných evropských zemích: zaměření na země V4

Pavla Mikušová
Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, katedra veřejných financí, nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3.

V evropských zemích je úroveň terciárního vzdělávání z velké části financována veřejnými výdaji. Podíl veřejných výdajů na celkových výdajích na terciární vzdělávání se např. v zemích V4 pohybuje v průměru na úrovni 76 %. Právě tento významný podíl byl impulsem pro změření efektivnosti terciárního vzdělávání ve vybraných evropských zemích, při čemž jsme zaměřili pozornost na země V4. Pro měření efektivnosti byla použita metoda DEA a byly sestaveny čtyři modely výstupově orientované. Z vybraných 21 zemí se ze zemí V4 nejlépe umístilo Polsko, a to na 6. pozici, Maďarsko na 15., Česká republika na 16. a Slovensko na 17. Výsledky modelů poskytují důležitou informaci o tom, jak lze pracovat s výstupy, aby terciární vzdělávání bylo v zemích efektivní. Nelze však tyto závěry zobecňovat. Některé vyžadují další a hlubší analýzu problému (např. zvyšování počtu absolventů a jeho vliv na trh práce a ekonomiku země).

Klíčová slova: Efektivnost, DEA, Terciární vzdělávání, Visegrádská skupina

The efficiency of the tertiary education in selected European countries: Focus on Visegrad Group

The European tertiary education is mostly financed by government. The ratio of public expenditure on the total expenditure on tertiary education is 76 % in Visegrad Group. Therefore we focused on measuring the efficiency of tertiary education in selected European countries with focus on Visegrad Group. We used DEA methodology and constructed four output-oriented models. Overall rating showed Poland on 6th place, Hungary on 15th, the Czech Republic on 16th and Slovakia on 17th. Results showed important information about managing the outputs. On the other hand, it is necessary to do other deeper analysis (e.g. increasing the number of graduates and its impact on the labor market and the economy of the country).

Keywords: Efficiency; DEA; Tertiary education; Visegrad Group.
JEL classification: C14, C67, I21

Zveřejněno: 1. leden 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Mikušová, P. (2018). Efektivnost terciárního vzdělávání ve vybraných evropských zemích: zaměření na země V4. Český finanční a účetní časopis2018(4), 5-17. doi: 10.18267/j.cfuc.519
Stáhnout citaci

Reference

  1. AFONSO, A., AUBYN, M. St., 2005. Non-parametric approaches to education and health efficiency in OECD countries. Journal of Applied Economics. Roč. 8, č. 2, s. 227-246. Přejít k původnímu zdroji...
  2. ARISTOVNIK, A., 2013. Technical Efficiency of Education Sector in the EU and OECD Countries: The Case of Tertiary Education. In: 16th Toulon-Verona Conference "Excellence in Services". University of Ljubjana, Slovenia, 29-30 August 2013.
  3. BANKER, R. D., CHARNES, A., COOPER, W. W., 1984. Some models for estimating technical and scale ineciencies in data envelopment analysis. Management Science. Roč. 30, č. 9, s. 1078-1092. doi: 10.1287/mnsc.30.9.1078. Přejít k původnímu zdroji...
  4. CHARNES, A., COOPER, W. W., RHODES, E. L., 1978. Measuring the Efficiency of Decission Making Units. European Journal of Operational Research. Roč. 3, č. 4, s. 339. doi: 10.1016/0377-2217(79)90229-7. Přejít k původnímu zdroji...
  5. COELLI, T., 1996. DEAP Version 2.1. A Data Envelopment Analysis (Computer) Program [online]. [cit. 5. 3. 2018]. Dostupné z: <http://www.uq.edu.au/economics/cepa/deap.php>.
  6. CROSS, F. B., 1992. The First Thing We Do, Let's Kill All the Economists. Texas Law Review. Roč. 70, s. 645.
  7. EUROSTAT, 2018. Database - Your key to European statistics [online]. [cit. 7. 3. 2018]. Dostupné z: <https://ec.europa.eu/eurostat/data/database>.
  8. FARRELL, M. J., 1957. The Measurement of Productive Efficiency. Journal of the Royal Statistical Society. Roč. 120, č. 3, s. 253-290. Přejít k původnímu zdroji...
  9. JABLONSKÝ, J., DLOUHÝ, M., 2004. Modely hodnocení efektivnosti produkčních jednotek. Praha: Professional Publishing. Přejít k původnímu zdroji...
  10. KIM, M. H., LEE, I., OH, S., 2016. Measuring Efficiency of Higher Education Using DEA. International Journal of u- and e- Service, Science and Technology. Roč. 9, č. 5, s. 321-328. doi: 10.14257/junesst.2016.9.5.29. Přejít k původnímu zdroji...
  11. KOSOR, M. M., 2013. Efficiency Measurement in Higher Education: Concepts, Methods and Perspective. In: Procedia - Social and Behavioral Sciences. Sv. 106, s. 1031-1038. doi: 10.1016/j.sbspro.2013.12.117. Přejít k původnímu zdroji...
  12. MAGEE, S. P., 2010. The Optimum Number of Lawyers and a Radical Proposal for Legal Change. In: An American Illness: Essays on the Rule of Law. Washington, DC: School of Law, George Mason University.
  13. OECD, 2018a. Education at a Glance 2018: OECD Indicators. Paris: OECD Publishing. doi: 10.1787/eag-2018-en. Přejít k původnímu zdroji...
  14. OECD, 2018b. Education resources [online]. [cit. 5. 3. 2018]. Dostupné z: <https://www.oecd-ilibrary.org/education/education-resources/indicator-group/english_6932ce5c-en>.
  15. POVOLNÝ, D., 2013. Za studijní neúspěšností je odložená volba [online]. [cit. 8. 5. 2017]. Dostupné z: <https://www.online.muni.cz/tema/3639-za-studijni-neuspesnosti-je-odlozena-volba>.
  16. TÓTH, R., 2009. Using DEA to Evaluate Efficiency of Higher Education. Applied Studies in Agribusiness and Commerce. Roč. 3, č. 3-4, s. 79-82. doi: 10.19041/apstract/2009/3-4/17. Přejít k původnímu zdroji...
  17. TRICK, M., 1998. Data Envelopment Analysis. In: CORNUEJOLS, G., TRICK, M. Quantitative Methods for the Management Sciences. Pittsburg: Carnegie Mellon University.
  18. URBÁNEK, V., 2007. Financování vysokého školství. Praha: Nakladatelství Oeconomica.
  19. VISEGRAD GROUP, 2018. About the Visegrad Group. [online]. [cit. 10. 3. 2018]. Dostupné z: <http://www.visegradgroup.eu/about>.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.