Český finanční a účetní časopis, 2015 (roč. 2015), číslo 3

Předmluva

Pozice institucionálních investorů v ekonomice se nelepší

Jaroslav Daňhel

Český finanční a účetní časopis 2015(3):4-6 | DOI: 10.18267/j.cfuc.446  

Články

Je žádoucí úplná konvergence účetního výkaznictví?

Is a Full International Accounting Convergence Desirable?

David Procházka

Český finanční a účetní časopis 2015(3):7-23 | DOI: 10.18267/j.cfuc.447  

Článek se zabývá na příkladu konvergence IASB a US GAAP otázkou, zda je žádoucí, aby účetní výkaznictví směřovalo k jednotnému globálnímu systému, anebo zda by tvorba účetních předpisů měla být předmětem konkurenčního soupeření. Byť úplné konvergence účetních standardů je možné na teoretické i praktické úrovni dosáhnout, ekonomické teorie, analytické účetní modely i empirické účetní studie indikují, že očekávané přínosy jednotného globálního systému účetních standardů jsou převáženy vyvolanými negativy. Hlavní zdroj omezení přínosů jednotného globálního systému účetních standardů vyplývá z různorodosti informačních potřeb uživatelů. Tato různorodost...

Sestavení konsolidované účetní závěrky při existenci cyklického ekonomického propojení účetních jednotek

Preparation of Consolidated Financial Statement of the Group with Cyclic Interests among Separate Entities

Marie Zelenková

Český finanční a účetní časopis 2015(3):24-42 | DOI: 10.18267/j.cfuc.448  

Příspěvek se zabývá sestavením konsolidované účetní závěrky za takovou skupinu podniků, ve které existuje cyklické propojení tří samostatných účetních jednotek a v této souvislosti upozorňuje na možná úskalí při vykázání konsolidovaného vlastního kapitálu a akcií či podílů, které byly v rámci skupiny emitovány a zároveň jsou zcela nebo částečně ve skupině drženy. Příspěvek se snaží nalézt odpovědi na dvě zásadní otázky, a to v jaké výši v těchto případech vykázat celkovou výši vlastního kapitálu a jakým způsobem zobrazit tyto uvnitř skupiny držené a zároveň některou z účetních jednotek ve skupině emitované akcie (či podíly). Dopad navrženého řešení...

Penzijní připojištění: kteří občané se jej účastní nejvíce a platí nejvyšší příspěvky?

The Government-Subsidized Supplementary Retirement Savings Scheme: Determinants of Participation Rate and Contribution Size

Petr Janský

Český finanční a účetní časopis 2015(3):43-55 | DOI: 10.18267/j.cfuc.449  

Článek identifikuje charakteristiky občanů, které ovlivňují zapojení a výši příspěvků do penzijního připojení, 3. pilíře důchodového systému. S využitím dat z výběrového šetření jednotlivců ukazuji, že účast mužů ve 3. pilíři je v průměru o 8 procentních bodů pravděpodobnější než u žen, ale jejich průměrné úložky jsou podobné výše. Výrazně vyšší účast i příspěvky vykazují zaměstnanci s vyššími příjmy, osoby starší a pracující více hodin denně. Více než jedna třetina (36 %) účastníků do 3. pilíře přispívala 500 Kč měsíčně, což byl až do konce roku 2012 strop pro nárok na státní příspěvek ve výši 30 haléřů za každou uloženou korunu. Tyto výsledky naznačují,...

Analýza souladu rozpočtového určení daní v České republice a pravidel veřejné podpory - časovaná bomba veřejných financí?

Analysis of Compliance of the Act on Budget Allocation of Taxes in the Czech Republic with the State Aid Rules - A Time Bomb of Public Finances?

Jan Kožíšek, Stanislav Klazar

Český finanční a účetní časopis 2015(3):56-79 | DOI: 10.18267/j.cfuc.450  

Cílem článku je zjistit, zdali zákon o rozpočtovém určení daní platný v České republice nenarušuje skrze zvýhodněné podmínky v případě hlavního města Prahy pravidla veřejné podpory Evropské unie. Výsledkem práce je zjištění, že současné znění zákona o rozpočtovém určení daní zvýhodňuje hospodářsky nejvyspělejší region České republiky, z čehož mají prospěch podniky na území hlavního města Prahy působící, a že toto zvýhodnění jde proti pravidlům veřejné podpory. Tato situace naplňuje znaky nedovolené veřejné podpory, která může být ze strany Evropské komise napadnuta. Sporným ustanovením zákona o rozpočtovém určení daní je to, které hlavnímu městu Praze...

Výnosy ze smluv se zákazníky

Revenue from Contracts with Costumers

Dana Dvořáková

Český finanční a účetní časopis 2015(3):80-96 | DOI: 10.18267/j.cfuc.451  

Článek je věnován komparaci účetních přístupů k rozpoznání, oceňování vykazování a zveřejnění výnosů ze smluv se zákazníky v rámci Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Porovnáván je zejména přístup nově vzniklého standardu IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky se standardy, které před přijetím tohoto standardu danou oblast upravovaly - tady zejména se standardy IAS 18 Výnosy a IAS 11 Smlouvy o zhotovení. Za významný přínos IFRS 15 lze považovat požadavek na dekompozici hodnoty smlouvy (transakční ceny) na jednotlivé povinnosti plnění, které smlouva přináší a rozpoznání výnosu v okamžiku splnění každé jednotlivé povinnosti. Předností IFRS 15...

Základní přístupy k "profit-sharingu" a náměty na další využití

Basic Approaches to Profit-Sharing and Ideas for Utilization

Petr Petera, Jana Fibírová

Český finanční a účetní časopis 2015(3):97-117 | DOI: 10.18267/j.cfuc.452  

Tento článek se zabývá problematikou "profit-sharingu", tj. jednoho z typů skupinových odměn za výkonnost. Úvodní část článku vymezuje pojem "profit-sharing" a snaží se tento typ odměn umístit do širšího kontextu odměn za výkonnost. Neboť se ukazuje, že "profit-sharing" má mnoho forem, jsou identifikovány klíčové rysy, které jednotlivé formy odlišují. Pomocí rozsáhlé hodnotící literární rešerše jsou identifikovány hlavní dopady "profit-sharingu" a mechanismy jeho působení. Je poukázáno na skutečnost, že rozhodnutí o přijetí "profit-sharingu" a dopady jeho implementace závisí na určitých klíčových faktorech, které jsou v článku identifikovány a diskutovány....

Kvalita auditorských služeb v zemích Visegrádu

The Quality of Audit Services in the Visegrad Countries

Marek Jošt

Český finanční a účetní časopis 2015(3):118-142 | DOI: 10.18267/j.cfuc.453  

Článek přibližuje legislativní úpravu systému zajištění kvality auditorských služeb poskytovaných auditory a auditorskými společnostmi působícími v České republice, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. Jde o země tvořící alianci států tzv. Visegrádskou čtyřku (dále také V4), která vznikla 15. února 1991 jako původní Visegrádská trojka. Na úrovni auditorské profese probíhá spolupráce formou každoročních schůzek čelních představitelů auditorských komor z uvedených zemí, aby společně řešili aktuální otázky z oblasti auditu. Stěžejní část článku se snaží nastínit, jak funguje v jednotlivých státech systém kontroly kvality, jaká je úroveň služeb poskytovaných...