Co se děje na VŠE?

15. 5. 2017 - 23. 6. 2017 - Zkouškové období

24. 7. 2017 - 5. 8. 2017 - Letní škola multimédií 2017

Další akce »

Hledat
Pokročilé hledání

5. Informační a komunikační technologie

 

VŠE je v současné době vybavena prostředky výpočetní, audiovizuální a telekomunikační techniky v rozsahu pokrývajícím základní nároky na využití současných informačních technologií ve všech oblastech činnosti školy. Obdobně jako v předchozích létech, VŠE věnovala prvořadou pozornost vytváření předpokladů pro podporu výuky, individuálních studijních aktivit a vědeckovýzkumné činnosti. Výrazný byl i rozvoj informačního systému pro administrativu, především ekonomicko-správní a studijní agendy.

 

5.1 Informační infrastruktura

 

VŠE se na rozdíl od jiných českých vysokých škol vyznačuje vysokým stupněm integrace, která vyplývá z těchto skutečností:

  • většina aktivit je uskutečňována v hlavním areálu školy na Žižkově, další, kapacitně významný areál na Jižním Městě je využíván společně fakultami a dalšími útvary,
  • relativní příbuznost studijních oborů, společný studijní základ vyvolávají požadavky na úzkou spolupráci především ve výuce ale i výzkumu a dalších aktivitách.

Toto specifikum VŠE ovlivňuje jak organizaci spravování a využívání počítačových učeben a studoven, tak i koncepci rozvoje a budování informačního systému a budování technické infrastruktury. Jistou výjimkou je Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, kde vzhledem k odloučenosti byly dosud uplatňovány specifické přístupy. Postupně bude i tato fakulta plně integrována do informačního systému VŠE.

 

5.1.1 Organizační aspekty

 

Podporu rozvoje využití moderních informačních technologií na VŠE zajišťují na celoškolské úrovni Výpočetní centrum (VC) a Centrum informačních a knihovnických služeb (CIKS). Výpočetní centrum plní tyto hlavní úkoly:

  • zajišťuje správu a rozvoj počítačové sítě,
  • zajišťuje provoz počítačových učeben a studoven,
  • poskytuje servis uživatelům výpočetní techniky,
  • zajišťuje údržbu a inovace výpočetní techniky
  • poskytuje projekční a programátorské služby, provádí údržbu a podílí se na zavádění a provozování vyprojektovaných systémů.

 

Centrum informačních a knihovnických služeb plní tyto úkoly:

  • zajišťuje provoz a rozvoj ekonomické knihovny, která plní funkci univerzitní knihovny a současně plní funkci veřejné vědecké knihovny orientované na ekonomickou oblast,
  • zajišťuje přístup k elektronickým informačním zdrojům pro studium a výzkum,
  • zabezpečuje všeobecný interní i externí informační servis.

 

Kromě těchto celoškolských pracovišť existují lokální specializovaná pracoviště pro podporu využití informačních technologií ve výuce, výzkumu a administrativě. V této struktuře nedošlo oproti minulému období k významnějším změnám.

5.1.2 Počítačové sítě

 

Ve všech významných areálech VŠE jsou vybudovány lokální počítačové sítě (LAN) napojené prostřednictvím pražské metropolitní sítě PASNET a sítě TEN-34 (resp. TEN-155 CZ) do INTERNETu. Jde o tyto sítě:

  • LAN v areálu Žižkov,
  • LAN v areálu Jižní Město,
  • LAN v areálu Fakulty managementu,
  • LAN v areálu studentských kolejí Jarov,
  • LAN Veleslavín
  • LAN Štěpánská.

 

Základní struktura počítačové sítě VŠE je vidět na přiloženém obrázku.

V roce 1999 se změnila páteřní část sítě v areálu na Žižkově - původní FDDI okruh byl nahrazen přepínanou sítí postavenou na ethernetu o rychlosti 100 a 1000 Mb/s. Současně s tím byl nainstalován ATM switch, který umožňuje lepší využití možností, které nabízí Pražská akademická síť (PASNET) postavená na technologii ATM. Počítačová síť na Jižním městě má páteř na 100 Mb ethernetu, obdobně i počítačová síť v Jindřichově Hradci. Počítačová síť na Jarově využívá FDDI ring, který byl dříve nainstalován na Žižkově. Poslední dvě lokality (Veleslavín a Štěpánská) používají technologii sdíleného ethernetu. V roce 2000 byla zahájena příprava pro zprovoznění optického vlákna mezi hlavním areálem VŠE na Žižkově a objekty VŠE na Jarově (areál kolejí).

V oblasti připojení VŠE do Internetu pokračoval stálý trend, kdy přes průběžné rozšiřování kapacity spojení (zejména do USA), které sdružení CESNET realizovalo v roce 1999 a některá další opatření (peering přes uzel NIX, instalace CISCO Cache Engine), nadále trvá stav, kdy konektivita do USA je v určitých obdobích dne zahlcena. Vnitrostátní a evropská konektivita tento problém nevykazuje. Také kapacita linek pražské sítě PASNET je dostatečná. V oblasti zahraniční konektivity připravilo sdružení CESNET pro rok 2000 zpoplatnění provozu do zahraničí, jehož intenzita se (prozatím v malé míře) promítne do celkového poplatku účastníka sdružení CESNET.

Servery s operačním systémem Novell Netware a službou NDS poskytují základní síťové služby uživatelům - jmennou službu, autorizaci uživatelů, diskový prostor, tisk na síťových tiskárnách. Aplikační servery jsou postaveny na počítačích s Unixem (převážně Solaris, FreeBSD, Linux) a Windows NT.

Servery s operačním systémem typu Unix zajišťovaly v roce 1999 provoz nejdůležitějších částí Informačního systému VŠE: studijního informačního systému a ekonomického informačního systému. Unixové servery rovněž zajišťují služby centrálního poštovního serveru (mailserver), serveru pro elektronické diskusní skupiny (listserver), serveru pro provoz služby DNS (nameserver) a služby newsů, serveru pro provoz centrálního webbu školy (webbserver). Na unixových serverech je rovněž realizována služba ftp. Během roku 1999 byla v podstatě dokončena několikaletá průběžná inovace hardware jádra databázových a internetových serverů při podstatném zvýšení výkonnosti a spolehlivosti instalovaných služeb a hardware. Na všech nových riscových serverech byl instalován moderní 64-bitový operační systém Solaris 2.7. Došlo tak k plánovanému sjednocení unixového prostředí pokud se jedná o typ operačního systému a hardware, což se příznivě projevuje na kvalitě a souvisejících nákladech na správu unixových systémů.

Tzv. problém roku 2000 se díky pečlivé přípravě (archivace systémů a dat, vypracování krizového scénáře) a testování všech systémů na serverech VŠE z hlediska operačních systémů a aplikací neprojevil.

Celkově počítačové sítě VŠE v Praze representují cca 1735 uživatelských pracovišť. Podstatná část těchto pracovišť je umístěna v areálu sídla školy na Žižkově. Až na LAN Fakulty managementu v Jindřichově Hradci a LAN v areálu Veleslavín jsou sítě vybudovány na technologií strukturované kabeláže, případně optických vláken.

Přehled o počtech uživatelských pracovišť v jednotlivých sítích a jejich struktuře udává následující tabulka. (Uživatelská pracoviště představují pracoviště pro studenty v počítačových učebnách a studovnách, pracoviště pro vědeckopedagogické pracovníky a ostatní administrativní a technické pracovníky).

učebny a studovny vědeckopedag. prac.+administrativa a technici
LAN Žižkov 360 540
LAN Jižní Město 130 170
LAN FM JH   30   70
LAN kolej Jarov 100   25
LAN Veleslavín   10   10
LAN Štěpánská    -   15
CELKEM 630 830

Navíc je v síti kolejí Jarov připojeno 275 počítačů ubytovaných studentů.

Významným krokem v rozvoji technické infrastruktury v uplynulém roce bylo kromě nezbytné inovace technických a softwarových prostředků vybudování studijního centra Jarov. Toto centrum umístěné v předtím nedostatečně využívané studentské mense v areálu kolejí Jarov representuje cca 200 pracovních míst pro individuální studium. Přibližně polovina míst je vybavena počítači, druhá polovina slouží pro presenční studium skript a knih. Toto řešení podstatně rozšiřuje studijní kapacity školy. Předpokládá se další dovybavování centra počítači, studijní literaturou a rozšířením o další možnosti aktivit studentů (kultura, sport). Z plánovaných významnějších akcí v uplnulém roce se nepodařilo z technických důvodů uskutečnit vybudování dostatečně dimenzovaného připojení sítě FM JH k akademické síti TEN 34. Tento úkol bude nutné znovu řešit v r. 2000 ve spolupráci se sdružením CESNET.

 

5.1.3 Informační systémy

 

Informační systém VŠE je v posledních létech, speciálně i v r. 1999 předmětem podstatných změn. Týká se to všech součástí, kterými jsou:

- studijní informační systém (SIS),

- ekonomicko-správní informační systém (ESIS),

- informační systém CIKSu (IS CIKS)

- informační systém pro podporu výuky (ISV),

- informační systém základních síťových služeb (ISSS).

 

Projektování, rozvoj a údržbu SISu provádí výpočetní centrum v součinnosti s prorektorem pro pedagogiku a studijním oddělením, které je jeho provozovatelem. V rámci rozvoje SISu v uplynulém roce byla pozornost věnována především úpravám z hlediska nového vysokoškolského zákona a jeho důsledků na studijní proces, dále pak úpravám v souvislosti se zavedením pětiletého inženýrského studia. V roce 1999 byla rovněž provedena transformace centrální databáze studijní agendy a přijímacího řízení v souvislosti s přechodem na provoz na novém výkonném serveru.

ESIS procházel v roce 1999 zásadní inovaci na bázi zakoupeného typového řešení EkonFis firmy PRAGODATA. V uplynulém roce byly postupně zaváděny jednotlivé moduly EkonFisu do zkušebního a následně rutinního provozu včetně zaškolování personálu. Dokončení a dotvoření speciálních funkcí se předpokládá v r. 2000. Další rozvoj systému je zaměřen na integraci dalších agend, které jsou dosud provozovány samostatně. Centrálním provozovatelem ESISu jsou rektorátní pracoviště řízené kvestorem.

Problematice IS CIKS je věnována zvláštní pozornost v souvislosti s problematikou dostupnosti informačních zdrojů v následujícím bodu.

Systémům ISV, ISSS byla v roce 1999 věnována permanentní pozornost v souvislosti se světovým inovačním procesem. Došlo k inovaci části zastaralého technického vybavení počítačových učeben a studoven. Podle potřeb kateder byly instalovány nejnovější verze software, modernizovány síťové služby. Dosažený stav vytváří předpoklady pro přechod v celoškolském měřítku na standardní platformu uživatelského operačního prostředí na úrovni operačních systémů řady Windows 95/98.

 

5.2 Dostupnost informačních zdrojů na VŠE

 

Informační zabezpečení studia a vědecké a výzkumné práce na VŠE je posláním Centra informačních a knihovnických služeb (CIKS) VŠE.

CIKS VŠE spravuje a provozuje (buď po linii přímého nebo metodického řízení) rozsáhlý komplex studoven, knihoven a různě specializovaných knihovních fondů - síť je tvořena 58 knihovnami včetně celoškolských, katedrových, fakultních a střediskových knihoven, a informačním servisem CIKS, který zajišťuje přístupnost a prezentaci elektronických informačních zdrojů a služeb jak v lokální počítačové síti VŠE, tak prostřednictvím technologie WWW v síti Internet.

Všechny druhy informačních zdrojů – od klasických tištěných materiálů po elektronické databáze, audiokazety a videokazety – jsou pro potřeby celé VŠE centrálně nakupovány a zpracovávány podle mezinárodních standardů a decentralizovaně zpřístupňovány buď ve studovnách a knihovnách VŠE, nebo ve strukturované nabídce v počítačové síti VŠE.

Hlavním nástrojem, který umožňuje zjistit dostupnost všech informačních zdrojů na VŠE, je souborný katalog VŠE (Tinlib/Tinweb), a to až na úroveň rozmístění jednotlivých výtisků informačních dokumentů do knihoven a studoven VŠE a na úroveň zjištění, zda jsou jednotlivé dokumenty volné k výpůjčce, resp. kdy budou volné k výpůjčce. Tento katalog je přístupný ze všech PC sítě VŠE, i z prostředí Internetu na adrese http://ciks.vse.cz. V katalogu dosud nejsou zastoupeny elektronické informační zdroje - ty jsou prozatím evidovány v informačním servisu CIKS VŠE, ale v budoucnu budou také zahrnuty do souborného katalogu. Souborný katalog VŠE je budován od roku 1995 a obsahuje více než 100 000 záznamů.

Struktura elektronických informačních zdrojů v počítačové síti VŠE dostupná ze všech cca 1300 PC zahrnuje všechny druhy informací od běžných, každodenních informací až po odborné informace : jsou to rubriky Základní informační servis, Interní informační servis, Knihovnicko – informační servis, Informační zdroje pro ekonomická studia. Návštěvnost jednotlivých položek těchto rubrik se pohybuje od několika set (většinou v případě databází na CD – ROM) až po několik desítek tisíc za měsíc. Podrobné statistické rozbory jsou uvedeny v každoročně zpracovávané samostatné Výroční zprávě CIKS VŠE.

V roce 1999 se dostala v oblasti zpřístupňování plnotextových elektronických informačních zdrojů do popředí otázka online přístupu prostřednictvím sítě Internet. Smyslem těchto knihovnických aktivit je dosáhnout vyšší úrovně sdílení rozsáhlých celosvětových databází a sdílení informační zdrojů cestou vytváření a zakládání konsoricíí. CIKS mohl i v roce 1999 zakoupit díky finanční podpoře grantu Infra databázi ABI/Inform zahrnující 1500 titulů odborných periodik s abstrakty časopiseckých článků a 400 titulů plných textů na CD – ROM, a zároveň tím získal přístup i do online verze s názvem ProquestDirect ze všech PC domény VŠE. Rovněž byly v tomto roce vedena jednání a podány granty, které v budoucnu umožní online přístup do plnotextových databází Anopress (veškeré české tiskoviny, televizní aj. zpravodajství) , EBSCO (podobné složení zdrojů jako v ABI/Inform, ale více zaměřené na aktuální obchodní informace), WEBSITE (citační analýzy pro potřeby evaluací).

 

Některé vybrané statistické ukazatele charakterizují rozsah a obrat (stupeň využívání) informačních zdrojů dostupných na VŠE:

Rozsah knihovních fondů lze charakterizovat údajem o více než 430 000 knihovních jednotek, z  toho ve volném výběru přibližně 40 000 knihovních jednotek. VŠE nakupuje nebo zdarma či výměnou získává cca 700 titulů novin a časopisů, z toho zhruba 400 titulů je zahraničního původu. Registrovaných uživatelů včetně odborné veřejnosti je téměř 10 000, výpůjčky včetně prolongací dosahují počtu 123 000 ročně. Ve všech studovnách VŠE je k dispozici 604 míst, a to včetně nového studijního centra na Jarově, které bylo otevřeno koncem roku 1999 a je v něm k dispozici asi 200 studijních míst. Návštěvnost hlavní studovny v budově na Žižkově (s nejširším volným výběrem a různorodou skladbou informačních zdrojů) se pohybuje v některých dnech semestru kolem 1500 – 1800 návštěv denně, výpůjčky zpravidla na začátku semestru dosahují rovněž čísla kolem 1500 výpůjček denně. Z prostředí počítačové sítě VŠE je dostupných více než 70 databází. CIKS poskytl celkem 22 odborných porad, konzultací a prohlídek knihovny. Těchto akcí se účastnilo přibližně 400 osob.

 

5.2.1 Informační zabezpečení studia na VŠE

 

Uspokojování informačních potřeb téměř 13 000 studentů VŠE je prioritou CIKS, zejména pokud se týká povinné a doporučené literatury ke studiu. Na multiplikáty studijní literatury se každoročně vynakládá naprostá většina rozpočtových finančních prostředků – u celoškolsky nebo oborově povinných kursů se počet multiplikátů pohybuje v rozmezí 40 – 100 výtisků (nad 100 výtisků se zpravidla vyskytují tituly skript nebo základních učebnic VŠE). Skripta, základní učebnice, diplomové práce (vždy za posledních 5 let) a odborné časopisy jsou ve studovnách VŠE dostupné v diferencovaném počtu výtisků vždy k prezenčnímu studiu, a to i v případě, že výtisky jednotlivých titulů určené k půjčování domů jsou rozebrány. K dispozici jsou samoobslužné kopírky na karty, které si studenti kupují. Pro celoškolské kursy je k  dispozici prostor pro trvalou rezervaci zejména časopiseckých článků, ale i jiných studijních materiálů, a to podle čísla kursu a jeho názvu. Každý student si na samoobslužné kopírce může z rezervovaných kopií pořídit další kopii pro vlastní potřebu.

V rámci informační výchovy uživatelů nabízí CIKS hlavně prezentace elektronických informačních zdrojů a konzultace k jejich užití jak pro jednotlivce, tak pro skupiny či diplomové semináře. Periodicky jsou vydávány informační letáky, poutače a upozornění na nově zpřístupňované elektronické informační zdroje.

Významným obohacením základních služeb CIKS je půjčování audiokazet a videokazet hlavně v jazykové studovně Studijní knihovny Jižní město, a dále informační zdroje o Evropské unii a evropské ekonomické integraci v Evropském dokumentačním středisku v komplexu studoven na Žižkově.

 

5.2.2 Informační zabezpečení vědecké a výzkumné práce na VŠE

 

Základní schéma informačních služeb pro potřeby vědy a výzkumu je CIKS rozvíjeno v pojetí, které lze stručně vyjádřit ”od základního informačního průzkumu až k dodání plných textů vyžádaných informačních dokumentů”.

Základní informační průzkum představují tzv. rešerše jak na jméno autora, tak na téma nebo předmět, rešerše na sestavení bibliografie k zadanému tématu, ale i na vyhledávání faktografických a statistických údajů. K bibliografickým rešerším obstarává rešeršní oddělení plné texty k  záznamům, které si uživatel vybere, a to zpravidla v digitalizované podobě (většinou prostřednictvím virtuální knihovny STK – INVIK), ale i prostřednictvím mezinárodních meziknihovních výpůjček. I když se za uplynulých 5 let existence CIKS objem zpracovávaných rešerší zdvojnásobil, je počet 80 rešerší za rok 1999 stále velmi nízký, zvláště vezmeme-li v úvahu celkový počet učitelů na VŠE a finanční náklady na nákup plnotextových elektronických databází.

Převládající formou zajištění informačních potřeb pro vědu a výzkum na VŠE je centralizovaný nákup a zpracování odborné, převážně cizojazyčné literatury. Finanční prostředky, které CIKS může věnovat na nákup cizojazyčné odborné literatury, jsou poměrně nízké. Skutečnost, že v souborném katalogu VŠE se i přesto objevují hlavní zahraniční odborné materiály, je dána neustále stoupajícími finančními prostředky, věnovanými na jejich nákup řešiteli grantových projektů. Bohužel jsou tyto hodnotné informační materiály k dispozici pouze v příručních knihovnách řešitelů, takže jsou pro odbornou veřejnost i pro studenty VŠE prakticky nedostupné.

 

Samostatnou kapitolou činnosti CIKS jsou průběžně probíhající obsahové revize knihovních fondů VŠE, jejichž cílem by mělo být soustředit nejhodnotnější historickou odbornou literaturu do badatelského knihovního fondu, resp. vybudovat jakýsi ”zlatý fond” odborné ekonomické literatury.

5.2.3 Všeobecný informační servis

Do této kategorie jsou zařazovány služby Informačního servisu, informační služby zprostředkované technologií WWW a informační služby na nosičích CD ROM.

Informační zdroje na nosičích CD-ROM jsou zpřístupněny v síti školy sdílením pomocí technologie Ultra*Net, s výjimkou systému právních informací ASPI, jehož veškerá data jsou uložena na serveru Informačního servisu. Většina databází s vyhledávacím programem pracujícím pod systémem DOS je dostupná přímo v nabídce Informačního servisu VŠE. Jejich počet se však stále snižuje, protože producenti přestávají rozhraní pro DOS dále vyvíjet, nebo ho už vůbec neposkytují. Databáze, které mají rozhraní pro Windows, jsou dostupné jednak v síťových Windows 3.11 (nabídka Windows s podporou serveru CD-ROM), a jednak v Mediotéce na počítačích s Windows 95.

Tento podvojný přístup k informacím, jevící se jako hlavní problém na straně uživatele a skutečnost, že možnosti stávajícího systému zpřístupňování informací jsou již vyčerpány, vedl mimo jiné také k  intenzivní snaze pracovníků Informačního servisu CIKS převést lokální informační služby do prostředí World Wide Web. Na www stránkách CIKS http://ciks.vse.cz se tak kromě již existujících databázových aplikací objevila řada dalších žádaných informací.

Hlavním úkolem, jehož realizace přispěje ke zvýšení informovanosti a kvality informací, se však pro pracovníky Informačního servisu stala příprava nové struktury školních www stránek http://www.vse.cz , vytvoření jejich jasné koncepce a zpřehlednění informací podle potenciálních návštěvníků.

Stránky školy byly rozděleny do čtyř základních oblastí: Všeobecné informace, Informace pro studenty, Informace pro zájemce o studium, Informace pro zaměstnance. V závěru roku 1999 byla tato struktura detailně rozpracována a jednotlivé fakulty byly požádány o aktualizaci svých stránek. Byl vytvořen také nástroj pro usnadnění aktualizací na úrovni jednotlivých útvarů – jednoduchý formulář pro zařazení informací. Hlavním úkolem pro rok 2000 se tak stává naplnění www stránek školy aktuálními informacemi a vytvoření jednotného postupu jejich spravování ve spolupráci s útvary školy.

 

Kromě výše popsaných částí informačního systému VŠE, které tvoří základní strukturu Informačního systému VŠE, je provozována řada systémů lokálního významu nebo speciálního určení (fakultní informační systémy, katedrální informační systémy apod.).

 

5.3 Využití vnějších a vnitřních informačních systémů.

 

Řada údajů charakterizujících využití vnějších a vnitřních informačních systémů již byla prezentována v předchozích odstavcích.

V roce 1999 byly uvedeny do provozu následující moduly integrovaného ekonomického informačního systému (EkonFis):

  1. Finanční řízení
  2. Mzdy a personalistika
  3. Rozpočet
  4. Majetek
  5. Zásobování a skladová evidence

 

Přístupová práva jsou koncipována tak, že lze zajistit exkluzivní přístup k jednotlivým modulům, případně pouze k části menu, vybraným sestavám, event. proměnným. EkonFis je zpřístupněn pro cca 200 koncových uživatelů. Přístupová práva pro zápis a čtení dat byla udělena 55 pracovníkům, ostatní uživatelé mohou data pouze číst. Přístup do EkonFisu byl přednostně umožněn vrcholovému a střednímu managementu VŠE v Praze, děkanům a tajemnicím fakult, vedoucím kateder a řešitelům grantů, zástupci odborů a předsedovi AS VŠE.

Charakteristické statistické údaje

 

Průměrný počet e-mailů odeslaných a přijatých na VŠE přes centrální poštovní uzel (mailserver) je zhruba 26 tisíc denně (v pracovní dny) a přibližně 5 tisíc denně během soboty a neděle.

VŠE odebírá v systému newsů zhruba 15 tisíc diskusních skupin do kterých přichází průměrně denně přibližně 135 tisíc příspěvků o celkovém objemu asi 330 MB.

V elektronických diskusních skupinách je přihlášeno do 14 lokálních skupin celkem 1794 uživatelů.

Na centrální www stránky VŠE (www.vse.cz) je průměrně realizováno denně asi 15 tisíc přístupů od zhruba 1300 uživatelů.

Z FTP-serveru školy (pub.vse.cz) je v průměru denně staženo přibližně 2000 souborů o celkovém objemu zhruba 1 GB.

Průměrná hodnota toku dat z VŠE do sítě PASNET činí cca 112kB/s (což odpovídá přenosové rychlosti 896 kb/s), průměrná hodnota toku dat z PASNETu do sítě VŠE činí cca 580 kB/s (což odpovídá přenosové rychlosti 4.64 Mb/s).

 

5.4 Zapojení do projektu evropských vysokorychlostních síti

 

VŠE věnuje stálou pozornost zajištění kvalitního vzájemného síťového spojení svých pracovišť i připojení těchto pracovišť k síti Internet. Připojení VŠE v Praze do Internetu je zajišťováno prostřednictvím pražské metropolitní sítě PASNET a sítě TEN 155 CZ. Síť PASNET (Pražská akademická síť) je provozována sdružením PASNET, jehož je VŠE (spolu s UK, ČVUT a AV ČR) členem.

V rámci činnosti sdružení CESNET, jehož členy jsou všechny vysoké školy v ČR a Akademie věd ČR, je VŠE zapojena do projektu evropských vysokorychlostních sítí (projekt TEN155). Zaměstnanci Výpočetního centra VŠE se podílejí na řešení některých konkrétních dílčích projektů (videokonference, tarifikace přenosu dat apod.). V této činnosti chce VŠE pokračovat i v následujících letech.

Účast ve sdružení CESNET umožňuje VŠE používat zahraniční i vnitrostátní linky o vysoké kapacitě pronajaté sdružením CESNET a tím i využívat všech dostupných informačních zdrojů v ČR, Evropě, USA i ostatních zemích pro vědeckovýzkumné i studijní účely.

5.5 Stav výpočetní techniky

 

Zaměstnanci VŠE (akademičtí i administrativní pracovníci) jsou vybaveni obvykle počítačem s diskem. Část zaměstnanců používá na svém počítači Windows 95/98 či Windows NT Workstation, ve kterém mají nainstalovaný kancelářský systém MS Office 97, Internet Explorer a Netscape Navigator. Ostatní zaměstnanci používají Windows 3.11 v kancelářským systém MS Office. Všichni zaměstnanci mají přístup k aplikacím nainstalovaným na síti. Hlavně akademičtí pracovníci si na tyto počítače instalují další programové vybavení potřebné pro svoji pedagogickou a vědeckou činnost. V roce 2000 se počítá s přechodem na 32-bitové verze operační systémy (řady Windows 95/98 a Windows NT).

Na stanicích na počítačových učebnách a studovnách je k dispozici velké množství programového vybavení dostupného pod operačními systémy DOS, Windows 3.1x a Windows NT 4 Workstation. Software lze rozdělit do následujících základních skupin:

  • Kancelářský software (MS Office 97, Corell Office, Office od Software 602),
  • Software pro přístup k Internetu (Netscape, Internet Explorer), el. pošta (Pegasus Mail), publikování na Internetu (WWW servery, MS FrontPage, MS InterDev ...),
  • Statistické programy (SAS, SPSS, StatGraphics), ekonometrické programy,
  • Celopodnikové ekonomické informační systémy (BAAN, MFG),
  • Informační systémy pro jednotlivé ekonomické oblasti (Personalistika, Pojišťovnictví ...). Množství a dostupnost je závislá na iniciativě a výukových plánech jednotlivých kateder.
  • Programovací jazyky (C++ Builder, Java Builder, Visual Basic, Pascal), databáze (Oracle, MySQL, objektové databáze),
  • Nástroje pro projektování informačních systémů (S-Designor, Rational Rose, MS Project, SDW),
  • Nástroje pro analýzu informací (např. Guha) a data mining,
  • Software nezařazený do výše uvedených kategorií (např. pomocné programy, programy pro distanční vzdělávání a testovaní znalostí).

 

V roce 1999 pokračoval projekt Select firmy Microsoft, který umožňuje školám kupovat produkty firmy Microsoft (operační systémy Windows 95/98, Windows NT, kancelářské balíky (MS Office) apod.) za výhodné školní ceny. Podíl různých produktů na celkových nákupech software na VŠE v roce 1999 byl následující:

- kancelářské aplikace 36,8 %
- operační systémy 14,9 %
- databáze 12,1 %
- SW pro počítačovou síť   9,5 %
- ekonomika, statistika   6,5 %
- matematika,lingvistika   6,0 %
- ostatní 14,2 %

 

VŠE využila také cenové nabídky pro školství firmy Corel a zakoupila pro výuku kancelářský balík WordPerfect 2000 včetně Paradoxu v počtu 40 licencí. Produkty firmy Corel ve školních verzích spolu s lingvistickými a antivirovými programy nabízí Středisko multilicencí, s nímž VŠE úzce spolupracuje.