Co se děje na VŠE?

15. 5. 2017 - 23. 6. 2017 - Zkouškové období

24. 7. 2017 - 5. 8. 2017 - Letní škola multimédií 2017

Další akce »

Hledat
Pokročilé hledání

8. Hodnocení činnosti

 

8.1 Výsledky vnitřního a vnějšího hodnocení

 

Vnitřní hodnocení VŠE ve všech oblastech činnosti školy, včetně hodnocení ze strany studentů (viz následující bod 8.2), bylo i v roce 1999 běžnou součástí práce všech příslušných orgánů školy a fakult.

Ve vnitřním hodnocení hlavní činnosti školy měly i v uplynulém roce významnou úlohu výsledky práce jak akreditační komise školy, tak i obdobných orgánů na fakultách, kde příslušní odborníci průběžně sledují a vyvíjejí strukturu a obsahové zaměření studijních programů i předmětů, v souladu s rozvojem daných disciplín a poptávkou studentů. Zásadní koncepční otázky studijních programů a oborů nadále řešily vědecké rady školy a fakult – viz části 4.6 a 4.7.

Při vnějším hodnocení VŠE za rok 1999 lze vycházet ze závěrů a doporučení, které při hodnocení ekonomických fakult ČR vypracovala Akreditační komise vlády v předchozím roce.

Především lze konstatovat, že i v roce1999 ve výuce studijních programů zaměřených na ekonomii má VŠE jako celek v ČR největší zkušenosti, přičemž strukturou i úrovní svých studijních programů i vědeckovýzkumnou prací se postupně přibližuje obdobných školám v západní Evropě. Nadále si, rovněž ve shodě s Akreditační komisí vlády, VŠE velmi dobře vedla i v mezinárodním srovnání, mj. při uskutečňování programu evropských manažerských škol CEMS (např. pracemi na společném základu znalostí).

VŠE jako celek měla i v uplynulém roce výrazné úspěchy v pedagogické i vědeckovýzkumné práci ve vysokém ekonomickém školství. Pražské fakulty VŠE si nadále udržují přední místa mezi ekonomickými fakultami v ČR. Fond studijní literatury a další informační služby VŠE jsou bohatě využívány i mimopražskými zájemci. Také v roce 1999 měl značný počet učitelů školy pedagogické úvazky a účast ve vědeckých radách ekonomických fakult a fakult s ekonomickými obory. Dominantní účast VŠE v ekonomickém a příbuzném výzkumu, stejně tak jako v projektech pro hospodářskou praxi, je i pro r. 1999 zcela charakteristická.

Problémy VŠE souvisí s počtem studentů, tj. s jistým přetěžováním pedagogů. Také v r. 1999 znemožňuje nárůst počtu studentů zavedení seminářů u řady předmětů (mikroekonomie, makroekonomie aj.) a k preferování přednášek ve velkých posluchárnách. Chybí často užší kontakt s posluchači. Systém a organizace zkoušení (pouze třítýdenní zkouškové období u dílčích zkoušek v každém semestru) vytváří určitou tendenci k důrazu na rozvíjení krátkodobé paměti a nedostatečnému promýšlení látky. Zejména na dobíhajícím bakalářském stupni nemůže mít diskuse a dialog studentů a pedagogů v  těchto podmínkách potřebný prostor. Rovněž způsob zkoušení vede u některých předmětů k určité povrchnosti.

Přetrvávající přílišné zatížení pedagogů přímou výukou, navíc často v kombinaci s vedlejšími úvazky na jiných fakultách či oborech, je na úkor samotné kvality pedagogické práce i na úkor vědeckovýzkumné a publikační činnosti. Rozhodujícím faktorem, který tímto směrem působí, je stávající systém financování vysokých škol. Přes tyto problémy je vědeckovýzkumná a publikační činnost VŠE úctyhodná.

Fakulty VŠE postupně prosadily náročná kritéria v habilitačním i profesorském jmenovacím řízení. V souladu s novým zákonem o vysokých školách byly sjednoceny obory doktorského a habilitačního a profesorského jmenovacího řízení.

 

8.2 Hodnocení studentů

 

Již osvědčená elektronická forma vnitřního hodnocení pomocí studentské ankety byla uskutečněna také v obou semestrech roku 1999. Současně s počítačovými registracemi kursů na příští semestr může každý student bakalářských a magisterských studijních programů zodpovědět celkem 16 dotazů na úroveň výuky či vyučujících v minulém semestru a připojit i volné sdělení, rovněž o čemkoli jiném na VŠE. Počet odpovědí (návratnost) je stabilizován okolo 24%, což např. za letní semestr 1998/99 přestavuje 15280 z celkových 62379 nabídnutých dotazníků, tj. téměř 47000 odpovědí na jednotlivé otázky.

U předmětů celoškolního společného základu byla výuka a její zabezpečení v r. 1999 hodnocena ze strany studentů v naprosté většině případů nadprůměrně. Pokud je opakovaně zjištěno negativní nebo naopak mimořádně pozitivní hodnocení u některého kursu, pak děkani fakult a vedoucí kateder přijímají příslušná opatření (např. v zajištění literaturou, konáním hospitací, mimořádnými odměnami apod.). Například u celoškolního povinného předmětu Informatika pro ekonomy došlo v roce 1999 k přestrukturování obsahu i kreditní dotace (na dva předměty), neboť vzrůstající znalosti studentů již ze střední školy v této disciplíně vedly pouze k 26% odpovědí v kategorii “mnoho nových poznatků”, ke 42% kategorie “spíše lehký” předmět a 43% odpovědí vyznělo tak, že studenti většinu látky znají z dřívější doby.

Výsledky hodnocení studentů v celoškolních i fakultních předmětech jsou různými formami a metodami zpracovávány též na fakultách, popř. katedrách, kde si někteří jednotliví vyučující rovněž testují svůj předmět či kurs.

Studentská anketa je spolu s komentáři publikována v celoškolní počítačové síti, na vývěskách fakult, ve školním a ve studentském časopise.

Jedním ze zdrojů nezávislého hodnocení VŠE byly i v roce 1999 názory našich studentů vysílaných ke studiu na zahraniční univerzity. Po návratu zpět pozitivně hodnotili počítačovou i studijní vybavenost VŠE, ve většině případů též obsahovou i výkladovou úroveň naší výuky apod., hůře však již nedostatek individuálních přístupů či aktivizujících forem v menších skupinách. Jde přitom o studenty, kteří v zahraničí dosahují v naprosté většině nadprůměrných výsledků.

V řadě případů studenti poukazují na určitou kapacitní, popř. i organizační nedostatečnost obslužných provozů – koleje, menzy, občerstvení, hygienická zařízení, ale i jistou administrativní zahlcenost (fronty) ve škole v dobách, které jsou pro studenty atraktivní.