Co se děje na VŠE?

12. 9. 2017 - 21. 9. 2017 - Imatrikulace nově přijatých studentů

27. 9. 2017 - Startup Festival

Další akce »

Termíny

28. 9. 2017 - VŠEFEST

Další termíny »

Hledat
Pokročilé hledání

Studijní a zkušební řád pro studium v doktorských studijních programech uskutečňovaných na Vysoké škole ekonomické v Praze

Předpis už není účinný.

Stav dokumentu: 0

Tento předpis je účinný do 31. 8. 2011.

Článek 1
Systém studia a doktorské studijní programy

(1) Tento studijní a zkušební řád se vztahuje na studenty v doktorských studijních programech uskutečňovaných fakultami Vysoké škole ekonomické v Praze (dále jen "VŠE").
(2) Studium v doktorských studijních programech na VŠE je organizováno na jednotlivých fakultách ve spolupráci s oddělením vědy a výzkumu Rektorátu VŠE. Fakulty studium uskutečňují ve standardní době tří akademických roků a v maximální době pěti akademických let.
(3) Studium je organizováno v rámci zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon").

Článek 2
Oborová rada

(1) Oborová rada pro studium v doktorském studijním programu (dále jen "oborová rada") je základním odborným, kontrolním a hodnotícím orgánem studia (§ 47 odst. 6 zákona). Za svou činnost odpovídá děkanovi.
(2) Členy oborové rady jmenuje a odvolává děkan po projednání ve vědecké radě fakulty.
(3) Oborová rada má minimálně sedm členů, z nich nejméně dva členové nejsou zaměstnanci VŠE.
(4) Předsedu oborové rady volí ze svého středu její členové.
(5) Oborová rada je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. Usnesení přijímá nadpoloviční většinou všech přítomných.
(6) Oborová rada zasedá podle potřeby, minimálně však jednou za rok, zasedání řídí předseda oborové rady. Ze zasedání oborové rady se provádí zápis, který je předkládán proděkanovi pro vědu a výzkum, děkanovi a prorektorovi pro vědu a výzkum.
(7) Oborová rada zejména:

  1. pečuje o aktualizaci a rozvoj doktorského studijního programu a jeho studijních oborů, iniciuje návrhy na úpravy nebo konstituování nových studijních oborů v rámci doktorského studijního programu,
  2. kontroluje a hodnotí probíhající studium v daném studijním oboru,
  3. navrhuje děkanovi odvolání školitele v případě prokázaného neplnění povinností,
  4. ve spolupráci s garantem a školiteli řeší odborné a organizační otázky v doktorském studijním programu a ve studijním oboru.

Článek 3
Garant oboru

(1) Garanty oboru jsou profesoři, docenti, případně další význační odborníci s vědeckou hodností DrSc. schválení příslušnou vědeckou radou na návrh děkana.
(2) Garanta oboru jmenuje a odvolává děkan po vyjádření její vědecké rady.
(3) Děkan je povinen oznámit změnu garanta oboru Akreditační komisi Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo").
(4) Garant oboru

  1. nese odbornou zodpovědnost za rozvoj studijního oboru v doktorském studijním programu,
  2. ve spolupráci s oborovou radou a školiteli řeší odborné a organizační otázky doktorského studijního programu v  oboru,
  3. může děkanovi navrhnout odměny pro školitele,
  4. řídí odbornou činnost školitelů,
  5. schvaluje studijní plán studenta a předkládá jej k podpisu děkanovi.

Článek 4
Školitel

(1) Školiteli jsou profesoři, docenti, případně další význační odborníci s vědeckou hodností nebo akademickým titulem "doktor", které jmenuje děkan na základě návrhu garanta oboru.
(2) V případě prokázaného neplnění povinností může být školitel odvolán. Odvolání provádí děkan na základě návrhu garanta oboru po projednání oborovou radou.
(3) Školitel

  1. napomáhá při sestavení individuálního studijního plánu studenta a předkládá jej ke schválení garantovi oboru a děkanovi,
  2. dbá o odborný rozvoj studenta a sleduje plnění studijního plánu,
  3. zpracovává hodnocení průběhu studia studentů,
  4. předkládá individuální studijní plán studenta děkanovi prostřednictvím garanta,
  5. navrhuje děkanovi mimořádná stipendia, případně odměny pro studenty.

Článek 5
Konzultant

(1) V případě, že téma disertační práce (dále jen "disertace") vyžaduje potřebu specifického vedení nebo profesních konzultací, může být jmenován konzultant, který zabezpečuje spolu se školitelem dohodnutou část odborné přípravy studenta. Konzultant je zpravidla specialista v oboru.
(2) Konzultanta jmenuje děkan na  návrh školitele.

Článek 6
Studium

(1) Studium se uskutečňuje v prezenční, distanční formě nebo v jejich kombinaci; přijímací zkoušky pro všechny formy studia jsou shodné.
(2) Student v prezenční formě studia je povinen pracovat v rámci příslušné katedry v rozsahu, který v souladu s individuálním studijním plánem a po dohodě se školitelem určuje vedoucí katedry. V případě pochybnosti určí příslušnou katedru děkan fakulty, na níž je student zapsán.
(3) Otázky stipendií pro  studenty v doktorských studijních programech řeší Stipendijní řád VŠE.
(4) Programy akreditované a uskutečňované v českém jazyce mohou absolvovat čeští i zahraniční studenti, kteří musí studovat (tj. absolvovat přijímací zkoušky, výuku předmětů, skládat zkoušky, napsat a obhájit disertaci v českém, případně slovenském jazyce. Děkan může na základě žádosti a po předchozím vyjádření oborové rady a předsedy komise pro obhajobu disertace povolit předložení disertace ve světovém jazyce. Všechny ostatní náležitosti obhajoby zůstávají v jazyce českém, případně slovenském.
Programy akreditované a uskutečňované v anglickém jazyce absolvují čeští i zahraniční studenti, kteří musí studovat (tj. absolvovat přijímací zkoušky, výuku předmětů, skládat zkoušky, napsat a obhájit disertaci pouze v anglickém jazyce. Program může být studován i v jiném jazyce, pokud je v tomto jazyce akreditován.

Článek 7
Zápis do studia

(1) Do prvního ročníku se zapisují uchazeči, kteří byli přijati na základě rozhodnutí děkana ke studiu v doktorském studijním programu. Studenty VŠE se stávají dnem zápisu.
(2) Termíny zápisů do  studia určuje děkan. V návaznosti na zápis do studia vykonají studenti rovněž akademický imatrikulační slib.

Článek 8
Organizace akademického roku

Akademický rok se člení na zimní a letní semestr. Začátek výuky, počet týdnů výuky, období pro konání zkoušek a období prázdnin v každém ze semestrů určuje rektor.

Článek 9
Doktorský studijní program a individuální studijní plán

(1) Charakteristiky studijního programu určuje zákon. Doktorské studijní programy uskutečňované na  VŠE a jejích součástech jsou uvedeny pro příslušný akademický rok v samostatné, veřejně přístupné publikaci, v níž jsou rovněž uvedeny podmínky a požadavky přijímacích zkoušek.
(2) Individuální studijní plán určuje podmínky, které musí student v příslušném programu splnit jak v průběhu studia, tak také při jeho řádném ukončení.
Individuální studijní plán si student sestavuje na začátku studia pod vedením svého školitele. Plán obsahuje seznam předmětů doktorského studijního programu, jeho časový rozvrh, plán vědecké a pedagogické činnosti studenta a rovněž pracovní název disertace.
Individuální studijní plán má zpravidla část studijní, v níž je specifikováno obecné ekonomické i odborné specializační zaměření vzdělávání studenta, dále má část vědecko-výzkumnou, která souvisí s řešením konkrétního vědeckého nebo výzkumného úkolu a se zpracováním disertace spolu s předpokládanou povinnou publikační aktivitou.
Individuální studijní plán plní student pod vedením školitele. V rámci plnění individuálního studijního plánu se zapojuje v určeném rozsahu do vědecko-výzkumné a  pedagogické činnosti příslušné katedry.

Článek 10
Výuka a její organizace

(1) Výuka probíhá v  rámci akademického roku.
(2) Součástí studia je vědecká aktivita pod vedením školitele, jejíž výsledky student pravidelně prezentuje na zasedání katedry nebo při jiné obdobné příležitosti.
(3) Povinností studenta je rovněž publikační aktivita v odborných časopisech (sbornících), v nichž příspěvky podléhají recenznímu řízení.

Článek 11
Zápis do vyššího ročníku

(1) Do prvního ročníku se mohou zapsat všichni přijatí uchazeči.
(2) Do druhého ročníku má právo se zapsat student, který v uplynulém akademickém roce složil alespoň dvě z předepsaných zkoušek, splnil další stanovené úkoly a může v písemné podobě doložit výsledky své vědecko-výzkumné aktivity.
(3) Do třetího, případně čtvrtého ročníku má právo se zapsat student, který složil všechny zkoušky předepsané v individuálním studijním plánu, splnil další stanovené úkoly a může v písemné podobě doložit výsledky své dosavadní vědecko-výzkumné aktivity.
(4) Do pátého ročníku má právo se zapsat student po složení státní doktorské zkoušky a vykonání "malé" obhajoby.
(5) Podmínkou zápisu do vyššího ročníku je souhlas děkana, udělovaný na základě výročního hodnocení studenta školitelem (čl. 12 odst. 7).
(6) Ve výjimečných případech může děkan rozhodnout o podmíněném zápisu.
(7) Zápis do vyššího ročníku se provádí ve výkazu o studiu a dále v evidenci fakulty.

Článek 12
Způsob výuky a kontrola studia

(1) Výukav doktorském studijním programu je realizována ve  formě přednáškových kursů, seminářů, skupinových nebo individuálních konzultací. Jednotlivé předměty jsou zakončeny zkouškou.
(2) Obsah a forma zkoušky jsou určeny akreditací předmětu. Zkouška se skládá v jednom dni a je ústní, případně s písemnou částí. Zkoušky se klasifikují ve stupnici "Výborně" - 1, "Velmi dobře" - 2, "Dobře" - 3 a "Nevyhověl" - 4. S výsledkem klasifikace zkoušky je student seznámen bezprostředně po skončení její ústní části.
(3) Zkoušku lze jednou opakovat. Opakované skládání zkoušky je možné po uplynutí nejméně čtyř týdnů ode dne, kdy byl student klasifikován stupněm "Nevyhověl".
(4) Jestliže student v dřívějším obdobném studiu ve studijním programu uskutečňovaném na vysoké škole úspěšně složil zkoušku ve srovnatelném předmětu a od data jejího vykonání neuplynuly více než dva akademické roky, může mu být na základě žádosti zkouška na VŠE uznána. Zkoušku uznává děkan fakulty, na níž je student zapsán, na návrh školitele, případně garanta příslušného doktorského studijního programu.
(5) Vykonal-li student úspěšně státní doktorskou zkoušku v předchozím studiu ve srovnatelném oboru na VŠE, může mu děkan tuto zkoušku uznat, jestliže od data jejího konání neuplynuly více než dva akademické roky. Student pak nemusí žádat o uznání zkoušek z jednotlivých předmětů.
(6) Každoročně v termínu stanoveném děkanem probíhá atestace (kontrola)plnění studijního plánu u všech studentů v doktorském studijním programu na fakultě. Výsledek kontroly je zapsán v protokolu "Hodnocení doktoranda", který obsahuje hodnocení dosavadního průběhu studia, hodnocení podílu studenta na vědecko-výzkumné a pedagogické činnosti katedry (pracoviště) a závazné závěry pro další studium.
(7) Atestaci (kontrolu) studia provádí školitel ve spolupráci s vedoucím katedry a garantem oboru a její výsledky uvedené v protokolu "Hodnocení doktoranda" předává ke schválení děkanovi. Projednání a schválení atestace je podmínkou pro zápis studenta do vyššího ročníku (čl. 11).
(8) Přestup mezi obory a jeho podmínky schvalují děkani příslušných fakult na  základě vyjádření garantů a školitelů obou oborů. Děkan fakulty, na kterou chce student přestoupit, musí navrhnout školitele, s nímž si student stanoví nový individuální plán.Přestup mezi obory není možný po vykonání státní doktorské zkoušky.

Článek 13
Státní doktorská zkouška

(1) Státní doktorská zkouška (dále jen "SDZ") je komplexním prověřením znalostí studovaného oboru. Při této zkoušce prokazuje student stupeň zvládnutí širších teoretických vědomostí v oboru studovaného doktorského studijního programu, metod samostatné vědecké práce a způsobů aplikace nových poznatků. Obsah SDZ je vymezen stanovenými okruhy v rámci akreditace doktorského studijního programu.
(2) SDZ je komisionální, veřejná a ústní. SDZ lze jednou opakovat.
(3) SDZ se koná v termínech, které jsou stanoveny v harmonogramu akademického roku, a to v takovém časovém předstihu před obhajobou disertace, aby výsledek SDZ mohl být součástí přihlášky k obhajobě.

Článek 14
Komise pro SDZ

(1) Právo zkoušet při SDZ mají pouze profesoři, docenti a další významní odborníci v daném oboru, kteří byli schváleni příslušnou vědeckou radou. Další členy komise pro SDZ může jmenovat ministerstvo. Oprávnění akademičtí pracovníci a další jmenovaní členové tvoří komisi pro SDZ.
(2) Komisi pro SDZ jmenuje děkan na návrh garanta oboru po schválení příslušnou vědeckou radou.
(3) Nejpozději dva týdny před termínem konání SDZ děkan jmenuje zkušební komisi pro SDZ (dále jen "zkušební komise") z členů komise pro  SDZ, která je nejméně tříčlenná (předseda a dva členové).

Článek 15
Podmínky skládání SDZ

(1) Ke SDZ se může přihlásit student, který splnil všechny povinnosti podle čl. 11 odst. 3.
(2) SDZ probíhají zpravidla jednou za semestr. Písemnou přihlášku k SDZ musí student podat nejpozději jeden měsíc před předpokládaným datem konání SDZ.
(3) Součástí přihlášky k SDZ je přehled publikační činnosti potvrzený školitelem a zpráva školitele o vědecké činnosti přihlašovaného, která musí být potvrzena garantem příslušného studijního oboru.

Článek 16
Průběh a klasifikace SDZ

(1) Za průběh SDZ a  činnost zkušební komise v příslušném termínu odpovídá její předseda, v mimořádném případě pak určený zástupce předsedy.
(2) O termínu a místě konání SDZ je přihlášený student uvědomen v dostatečném časovém předstihu písemně.
(3) SDZ se klasifikuje známkami "Výborně" - 1, "Velmi dobře" - 2, "Dobře" - 3 a "Nevyhověl" - 4.
(4) O výsledku klasifikace SDZ rozhoduje na neveřejném zasedání v den konání SDZ zkušební komise hlasováním. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. S výsledkem klasifikace je student seznámen bezprostředně po skončeném hlasování.
(5) Průběh a výsledek klasifikace SDZ je zaznamenáván v Protokolu o SDZ, který podepisují všichni členové zkušební komise a ve výkazu o studiu (podepisuje předseda komise).
(6) Při výsledku klasifikace "Nevyhověl" se student může přihlásit k opakování SDZ. Opakování SDZ se může konat nejdříve za čtyři měsíce ode dne, kdy student neúspěšně SDZ konal.

Článek 17
Disertace

(1) Disertací student na konci studia prokazuje schopnost samostatné tvůrčí vědecké práce zaměřené na vymezenou oblast určeného tématu.
(2) V průběhu zpracování disertace seznamuje školitel a student příslušnoukatedru (pracoviště) s postupem řešení tématu.
(3) Struktura vypracované disertace odpovídá požadavkům zadaného tématu a ústí v prezentaci nových poznatků.

Článek 18
Komise pro obhajoby disertací

(1) Komisi pro  obhajoby disertací tvoří pouze profesoři, docenti a další významní odborníci v daném oboru, které jmenuje děkan po schválení příslušnou vědeckouradou.
(2) Ze členů komise pro  obhajoby disertací jmenuje děkan po schválení ve vědecké radě předsedu a  zástupce předsedy zkušební komise, respektive předsedy a zástupce, v případě většího počtu zkušebních komisí.
(3) Nejpozději tři týdny před termínem konání obhajoby děkan jmenuje zkušební komisi pro obhajoby disertací z členů komise pro obhajoby disertací, která je alespoň pětičlenná. Nejméně dva členové komise nesmí být členy akademické obce VŠE. Předsedou zkušební komise je profesor (případně docent) daného nebo nejblíže příbuzného oboru, již dříve jmenovaný děkanem po schválení ve vědecké radě fakulty.
(4) Práce zkušební komise pro obhajoby disertací se účastní také školitel (konzultant); nemůže předsedat jednání komise a o výsledku obhajoby nehlasuje.

Článek 19
Podmínky obhajoby disertace

(1) Před zahájením řízení k obhajobě disertace předkládá student svoji práci vedoucímu příslušné katedry. Vedoucí bez prodlení organizuje "malou" obhajobu v plénu katedry (pracoviště). Cílem "malé" obhajoby je zhodnotit, zda disertace splňuje požadavky kladené na tyto práce. Vedoucí katedry si může k tomu účelu vyžádat posouzení práce dalšími odborníky včetně odborníků mimo VŠE. Z "malé" obhajoby je pořizován zápis s uvedením doporučení disertace k obhajobě nebo k přepracování. Závěry a doporučení v zápisu nejsou pro studenta závazné. Zápis předává vedoucí katedry předsedovi komise pro obhajoby disertací.
(2) Disertaci je možno předložit k obhajobě disertace pouze v případě, že komise pro obhajobu disertací má k dispozici zápis z její "malé" obhajoby.
(3) Písemná přihláška k  obhajobě disertace se podává děkanovi až po úspěšném složení SDZ.
(4) Spolu s písemnou přihláškou k obhajobě předkládá student:

  1. potvrzení o vykonané SDZ,
  2. stručný odborný životopis,
  3. minimálně tři svázané exempláře disertace v  předepsané formě,
  4. minimálně dvanáct exemplářů autoreferátu disertace; autoreferátem se rozumí stručné shrnutí celé disertace o rozsahu zpravidla do  20 normostran, s uvedením cíle, obsahu, výsledků disertace a charakteristiky původního řešení, použité literatury, uzavřené anglickým a případně dalším cizojazyčným resumé,
  5. seznam všech publikovaných i nepublikovaných prací studenta, zejména jeho vystoupení na seminářích, odborných konferencích potvrzený garantem oboru a školitelem. Práce publikované v průběhu studia musejí být zvlášť označeny.

(5) Děkan v součinnosti s garantem oboru postoupí žádost předsedovi komise pro obhajoby disertací.
Předseda komise posoudí zejména, zda má disertace přiměřený rozsah a zda její téma odpovídá rámci oboru, v němž bude obhajoba probíhat; dále zda disertace má všechny formální náležitosti. Pokud se jedná o mezioborové téma, doporučuje předseda děkanovi rozšíření komise o další odborníky.
(6) Má-li disertace závažné nedostatky formálního charakteru, případně zásadní nedostatky odborné, požádá předseda komise pro obhajoby disertací studenta o jejich nápravu a určí mu pro to přiměřenou lhůtu. Zároveň svým písemným rozhodnutím pozastavuje řízení k obhajobě disertace až do konce určené lhůty. Po odstranění nedostatků řízení k obhajobě disertace pokračuje.
Pokud student trvá na  obhajobě původně předložené práce, pak řízení pokračuje bez přerušení a  obhajoba se uskuteční i přes výhrady předsedy a členů komise, případně přes negativní závěry v posudcích oponentů.
(7) Komise pro obhajoby disertací stanoví nejméně dva oponenty disertace; alespoň jeden z nich musí být vysokoškolským profesorem (nebo jemu na roveň postaveným vědeckým pracovníkem) a nejméně jeden z nich nesmí být členem akademické obce fakulty, v jejímž rámci se obhajoba koná.
(8) Oponenti vypracují písemné hodnocení (posudek) předložené disertace a předají je předsedovi komise pro obhajoby disertací. Obsah a strukturu posudku stanoví jednotně děkan fakulty, v jejímž rámci se obhajoba koná. Závěr každého posudku vždy tvoří věta: "Práci doporučuji/nedoporučuji k obhajobě před příslušnou zkušební komisí pro obhajobu disertací."
(9) O datu a místu konání obhajoby je student vyrozuměn písemně, nejméně tři týdny předem. Současně jsou mu zaslány kopie posudků oponentů.

Článek 20
Průběh a hodnocení obhajoby

(1) Obhajoba disertace je veřejná a lze ji jednou opakovat.
(2) Za průběh obhajoby disertace a činnost zkušební komise pro obhajobu disertací odpovídá její předseda, v jeho nepřítomnosti zástupce předsedy.
(3) Zkušební komise pro  obhajoby disertací je schopna se platně usnášet, je-li přítomno alespoň pět jejích členů včetně předsedy nebo jeho zástupce. Alespoň jeden z oponentů musí být obhajobě osobně přítomen.
(4) Obhajoba disertace zahrnuje úvodní slovo studenta, vyjádření školitele a oponentů, odpovědi na otázky z posudků a  vědeckou rozpravu. Po skončení obhajoby zkušební komise pro obhajobu disertací hlasuje v neveřejném zasedání o výsledku. O průběhu obhajoby je veden protokol, v němž je uveden název studentova doktorského studijního programu, jména přítomných členů komise a oponentů, dále všechny závažné skutečnosti při obhajobě. V závěru protokolu je uveden průběh a výsledek hlasování. Protokol podepisuje předseda komise.
(5) Hlasování zkušební komise pro  obhajobu disertací o výsledku je tajné. Na hlasovacích lístcích označují všichni hlasující jednu z alternativ "Obhájil" nebo "Neobhájil" disertaci. Oponenti, školitel (konzultant) se hlasování neúčastní. Výsledek oznamuje předseda studentovi veřejně bezprostředně po  skončeném sčítání hlasů.
(6) Stanovisko "Obhájil" je přijato, pokud pro  něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů zkušební komise pro  obhajobu disertací. V opačném případě student disertaci neobhájil.
(7) Protokol o obhajobě disertace předává předseda zkušební komise pro obhajobu disertací děkanovi, který po  prozkoumání procedurálních náležitostí obhajoby stvrdí svým podpisem její platnost.
(8) Pokud student práci neobhájil, může být zkušební komisí pro obhajobu disertací stanoven způsob, rozsah a forma jejího přepracování. V takovém případě zároveň zkušební komise určí termín, do kdy je nutno předložit přepracovanou disertaci k  opakované obhajobě. Opakování se může konat nejdříve za šest měsíců ode dne neúspěšné obhajoby, podle podmínek čl. 19.

Článek 21
Omluvy

(1) Nedostaví-li se student ze závažných důvodů ke zkoušce, musí svoji neúčast omluvit u zkoušejícího do pěti dnů od data zkoušky (nejdéle však do tří pracovních dnů po skončení případné pracovní neschopnosti) a domluvit si náhradní termín.
Pokud svoji neúčast v  uvedených termínech neomluví, je zkouška hodnocena stupněm "Nevyhověl".
(2) Nedostaví-li se student ze závažných důvodů ke SDZ nebo k obhajobě disertace ve stanoveném termínu, musí svoji neúčast omluvit písemně u děkana do pěti dnů od data zkoušky nebo obhajoby. U omluv zaslaných poštou rozhoduje datum poštovního razítka.
(3) Děkan, shledá-li důvody omluvy jako dostatečné, písemně povolí konání SDZ nebo obhajoby disertace v náhradním termínu, který přitom stanoví po dohodě s předsedou příslušné komise pro SDZ nebo obhajoby disertací.
(4) Student, který se k  SDZ bez omluvy nedostavil, se může písemně přihlásit k opakování SDZ, která se může konat nejdříve za čtyři měsíce. Student, který se bez omluvy nedostavil k  obhajobě disertace, se může písemně přihlásit k opakování obhajoby, která se může konat nejdříve za šest měsíců.

Článek 22
Řádné ukončení studia

(1) Splněním všech podmínek individuálního plánu studia, složením státní doktorské zkoušky a úspěšnou obhajobou disertace získává student nárok na vysokoškolský diplom, osvědčující právo užívat akademického titulu "doktor", ve zkratce "Ph.D.", uváděné za jménem, a dodatek k diplomu.
(2) Vysokoškolský diplom a dodatek k diplomuse studentovi předává zpravidla při akademickém obřadu.

Článek 23
Přerušení studia

(1) Děkan může studium na základě žádosti studenta a při souhlasu školitele i opakovaně přerušit. V době přerušení studia není osoba studentem VŠE.
(2) Jednotkou přerušení je semestr, popřípadě akademický rok. Nejdelší doba celkového přerušení studia činí dva akademické roky.

Článek 24
Ukončení studia podle § 56 zákona

(1) Děkan rozhodne o  ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu v souladu s § 56 odst. 1 písm. b) zákona tomu studentovi, který po  dobu jednoho akademického roku neplnil individuální studijní plán; zejména

  1. nesložil ani opakovaně předepsané zkoušky,
  2. bez udání důvodu nespolupracoval se školitelem, případně odbornou katedrou (pracovištěm),
  3. v prezenční formě studiu opakovaně neplnil povinnosti a pracovní úkoly, uložené mu vedoucím katedry (pracoviště),
  4. nepředložil protokol "Hodnocení doktoranda",
  5. nedostavil se bez omluvy k zápisu,
  6. nebyl zapsán do vyššího ročníku.

Pokud děkan studentovi v těchto případech studium neukončí, stanoví podmínky pro další pokračování ve studiu.
Studium se dále ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. e) zákona.
Na rozhodnutí děkana se vztahuje § 68 zákona.
(2) Děkan dále rozhodne o ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu v souladu s § 56 odst. 1 písm. b) zákona tomu studentovi, který

  1. nesložil opakovaně SDZ nebo opakovaně neobhájil disertaci;
  2. překročil maximální dobu studia.

Na rozhodnutí děkana se vztahuje § 68 zákona.

Článek 25
Rozhodování o právech a povinnostech studentů

(1) Rozhodnutí musí být učiněna podle § 68 zákona.
(2) V případě, že se nepodaří písemné rozhodnutí doručit studentovi do vlastních rukou na adrese, kterou má fakulta k dispozici, je rozhodnutí vyvěšeno po dobu pěti dnů na  úřední desce fakulty. Poslední den vyvěšení se považuje za den doručení.

Článek 26
Přechodná a závěrečná ustanovení

(1) Zrušuje se Studijní a zkušební řád VŠE v Praze pro studium v doktorských studijních programech registrovaný ministerstvem dne 7. května 1999 pod čj. 20 961/99-30.
(2) Studenti, kteří byli zapsáni do studia v doktorském studijním programu v akademickém roce 2006/2007 a dříve, mají právo se podle čl. 11 odst. 2 zapsat do druhého ročníku, pokud v uplynulém akademickém roce složili alespoň jednu z  předepsaných zkoušek, splnili další stanovené úkoly a mohou v písemné podobě doložit výsledky své vědecko-výzkumné aktivity; na tyto studenty se nevztahuje čl. 11 odst. 4.
(3) Tento studijní a  zkušební řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem VŠE dne 12. června 2006.
(4) Tento studijní a zkušební řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace ministerstvem.

 

prof. Ing. Richard Hindls, CSc., v. r.
rektor

Předpis už není účinný.

Stav dokumentu: 0

Přílohy tohoto předpisu:

  • Tento předpis nemá žádné přílohy.

Související stránky (nejsou součástí předpisu):

  • K předpisu nebyla zadána žádná související stránka.