Co se děje na VŠE?

3. 9. 2017 - 15. 9. 2017 - Seznamovací kurzy pro nově přijaté studenty

Termíny

1. 7. 2017 - 31. 8. 2017 - Letní prázdniny

Další termíny »

Hledat
Pokročilé hledání

Studijní a zkušební řád pro studium v doktorských studijních programech uskutečňovaných na Vysoké škole ekonomické v Praze (platný do 31.8.2017)

Platný předpis, stav dokumentu: 1 ( Starší verze ze dne 1. 7. 2011. )

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb.,
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 1. července 2011 pod
čj. 7 814/2011-30 Studijní a zkušební řád pro studium v doktorských studijních programech uskutečňovaných na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Změny Studijního a zkušebního řádu pro studium v doktorských studijních programech uskutečňovaných na Vysoké škole ekonomické v Praze byly registrovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle § 36 odst. 2 zákona o vysokých školách dne 26. listopadu 2013 pod čj. MSMT-47240/2013.

I.
ÚPLNÉ ZNĚNÍ
STUDIJNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ŘÁDU
PRO STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH USKUTEČŇOVANÝCH
NA VYSOKÉ ŠKOLE EKONOMICKÉ V PRAZE
ze dne 26. listopadu 2013

 

 

Článek 1
Systém studia a doktorské studijní programy

  1. Tento Studijní a zkušební řád pro studium v doktorských studijních programech uskutečňovaných na Vysoké škole ekonomické v Praze (dále jen „SZŘ DS“) se vztahuje na studenty v doktorských studijních programech uskutečňovaných fakultami Vysoké školy ekonomické v Praze (dále jen „VŠE“) ve spolupráci s oddělením vědy a výzkumu VŠE, pokud jiný vnitřní předpis nestanoví jinak.
  2. Studium je organizováno v rámci zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Článek 2
Oborová rada

  1. Oborová rada pro studium v doktorském studijním programu (dále jen „oborová rada“) je základním odborným, kontrolním a hodnotícím orgánem studia (§ 47 odst. 6 zákona). Za svou činnost odpovídá děkanovi.
  2. Členy oborové rady jmenuje a odvolává děkan po projednání ve vědecké radě fakulty. Předsedu oborové rady volí, případně odvolávají, ze svého středu její členové. Předseda je zvolen, případně odvolán, pokud se pro to vysloví nadpoloviční většina všech přítomných členů oborové rady.  
  3. Oborová rada má minimálně sedm členů, z nich nejméně dva členové nejsou zaměstnanci VŠE.
  4. Oborová rada je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. Usnesení přijímá nadpoloviční většinou všech přítomných.
  5. Oborová rada zasedá podle potřeby, minimálně však jednou za rok, zasedání řídí předseda oborové rady. Ze zasedání oborové rady se pořizuje zápis, který je předkládán proděkanovi pro vědu a výzkum, děkanovi a prorektorovi pro vědu a výzkum.
  6. Oborová rada zejména:
    1. pečuje o aktualizaci a rozvoj studijního oboru v rámci akreditovaného doktorského studijního programu, iniciuje návrhy na úpravy nebo konstituování nových studijních oborů v rámci doktorského studijního programu,
    2. kontroluje a hodnotí probíhající studium v daném studijním oboru,
    3. ve spolupráci s garantem a školiteli řeší odborné a organizační otázky v doktorském studijním oboru.

Článek 3
Garant oboru

  1. Garantem oboru je profesor, docent, případně další význačný odborník s vědeckou hodností DrSc.
  2. Garanta oboru jmenuje a odvolává děkan po schválení vědeckou radou fakulty.
  3. Garant oboru zejména:
    1. nese odbornou zodpovědnost za rozvoj studijního oboru v doktorském studijním programu,
    2. ve spolupráci s oborovou radou a školiteli řeší odborné a organizační otázky doktorského studijního oboru,
    3. může děkanovi navrhnout odměny pro školitele,
    4. řídí odbornou činnost školitelů,
    5. schvaluje individuální studijní plán studenta a předkládá jej k podpisu děkanovi.

Článek 4
Školitel

  1. Školitelem je profesor, docent či význačný odborník s vědeckou hodností DrSc.; ve výjimečných případech další význačný odborník s vědeckou hodností nebo akademickým titulem „doktor“.
  2. Školitele jmenuje a odvolává děkan na základě návrhu garanta oboru.
  3. Školitel zejména
    1. sestavuje ve spolupráci se studentem individuální studijní plán studenta, zadává ho do informačního systému,
    2. dbá o odborný rozvoj studenta - doporučuje literaturu ke studiu, spolupracuje při přípravě vědeckých statí, začleňuje studenta do vědeckých úkolů katedry či pracoviště, kam z hlediska tématu své disertační práce přísluší (dále jen „katedra“), a dalších projektů, pomáhá při navazování kontaktů se zahraničními pracovišti a sleduje plnění individuálního studijního plánu,
    3. každoročně provádí atestaci (kontrolu plnění individuálního studijního plánu) a zpracovává v informačním systému Zprávu o průběhu studia,
    4. navrhuje děkanovi udělení mimořádného stipendia pro studenty.

Článek 5
Konzultant

  1. V případě, že téma disertační práce vyžaduje potřebu specifického vedení nebo profesních konzultací, může být jmenován konzultant, který zabezpečuje spolu se školitelem dohodnutou část odborné přípravy studenta. Konzultant je zpravidla specialista v daném oboru.
  2. Konzultanta jmenuje a odvolává děkan na návrh školitele.

Článek 6
Studium

  1. Studium se uskutečňuje v prezenční anebo v kombinované, popřípadě v distanční formě.
  2. Programy v doktorském studijním programu akreditované a uskutečňované v českém jazyce mohou absolvovat čeští i zahraniční studenti, kteří studují (tj. absolvují výuku předmětů, skládají zkoušky, píší a obhajují disertační práci) v českém, případně slovenském jazyce. V rámci individuálního studijního plánu může školitel povolit či stanovit absolvování vybraných předmětů v cizím jazyce. Předložení disertační práce v cizím jazyce může na základě žádosti a po projednání s garantem oboru povolit děkan. Všechny ostatní náležitosti obhajoby zůstávají v jazyce českém, případně slovenském.
  3. Programy v doktorském studijním programu akreditované a uskutečňované v cizím jazyce absolvují čeští i zahraniční studenti, kteří musí studovat (tj. absolvovat výuku předmětů, skládat zkoušky, napsat a obhájit disertační práci) pouze v daném jazyce. V souladu s  individuálním studijním plánem může student absolvovat výuku a skládat zkoušku v jiném jazyce, než ve kterém je program akreditován.
  4. Otázky poplatků za studium a stipendií pro studenty v doktorských studijních programech řeší Statut VŠE a Stipendijní řád VŠE.
  5. Během studia je student povinen bezodkladně hlásit referentu pro studium v doktorském studijním programu všechny změny kontaktních údajů (zejména změnu jména a příjmení, adresy, telefonního čísla). V případě, že tak neučiní, nenese VŠE ani žádná z jejích součástí odpovědnost za následky, které tímto opomenutím studentovi vzniknou.

Článek 7
Zápis do studia

  1. Studenty VŠE se přijatí uchazeči stávají dnem zápisu do studia. V návaznosti na zápis do studia vykonají studenti akademický imatrikulační slib. Termíny zápisů do studia a termíny imatrikulace určuje děkan.
  2. Zápisem do studia jsou studenti zapsáni do prvního ročníku. Ročníkem se rozumějí dva po sobě jdoucí semestry studentova studia, první lichý, druhý sudý.
  3. Každý student je při zápisu děkanem přiřazen na katedru, kam z hlediska tématu své disertační práce přísluší, obvykle na katedru, kde působí školitel.

Článek 8
Individuální studijní plán

  1. Individuální studijní plán určuje podmínky, které musí student v příslušném doktorském studijním programu splnit jak v průběhu studia, tak také při jeho řádném ukončení.
  2. Individuální studijní plán sestavuje školitel společně se studentem na začátku studia; následně jej v informačním systému schvaluje garant oboru a na základě jeho doporučení děkan. Plán obsahuje seznam předmětů doktorského studijního programu, jeho časový rozvrh, plán vědecké a pedagogické činnosti studenta a rovněž pracovní název disertační práce.
  3. Individuální studijní plán má zpravidla část studijní, v níž je specifikováno obecné i odborné specializační zaměření vzdělávání studenta, dále má část vědecko-výzkumnou, která souvisí s řešením konkrétního vědeckého nebo výzkumného úkolu a se zpracováním disertační práce spolu s předpokládanou publikační aktivitou.
  4. Individuální studijní plán plní student pod vedením školitele. V rámci plnění individuálního studijního plánu je student povinen zejména:
    1. úspěšně absolvovat předepsané zkoušky,
    2. provádět vědecko-výzkumnou a publikační aktivitu pod vedením školitele, jejíž výsledky pravidelně prezentuje na zasedání katedry nebo při jiné obdobné příležitosti,
    3. zapojit se do vědecko-výzkumné a pedagogické činnosti příslušné katedry v rozsahu určeném předpisy fakulty,
    4. svou publikační činnost, která je výsledkem vědecké-výzkumné činnosti v rámci studia v doktorském studijním programu VŠE zaznamenávat vždy do informačního systému VŠE,
    5. na konci každého ročníku předložit školiteli předepsané podklady pro kontrolu plnění studijního plánu v termínu stanoveném děkanem.
  5. V případě potřeby je možné individuální studijní plán aktualizovat.

Článek 9
Podmínky studia

  1. Výuka v doktorském studijním programu probíhá v rámci akademického roku, jehož harmonogram stanovuje rektor.
  2. Výuka v doktorském studijním programu je realizována ve formě přednáškových kursů, seminářů, skupinových nebo individuálních konzultací. Předměty, jejichž součástí je výuka, jsou zakončeny zkouškou.
  3. Předměty musejí být akreditovány na VŠE nebo na její fakultě. Akreditační spis předmětu je veřejně přístupný a jeho případná změna musí být zveřejněna před začátkem období pro zápis předmětů.
  4. Obsah a forma zkoušky jsou určeny akreditací předmětu. Zkoušky se klasifikují ve stupnici „Výborně“ - 1, „Velmi dobře“ - 2, „Dobře“ - 3 a „Nevyhověl“ - 4. Stupněm „Nevyhověl“ je student hodnocen i v případě, kdy se nedostavil ke zkoušce. S výsledkem klasifikace je student seznámen bezprostředně po skončení ústní části, popřípadě do 5 pracovních dnů, pokud zkouška nemá ústní část. Výsledky klasifikace zadává zkoušející bezodkladně do informačního systému.
  5. Zkoušku lze jednou opakovat. Opakované skládání zkoušky je možné po uplynutí nejméně čtyř týdnů ode dne, kdy student zkoušku neúspěšně konal.
  6. Jestliže student v dřívějším obdobném studiu ve studijním programu uskutečňovaném na vysoké škole úspěšně složil zkoušku ve srovnatelném předmětu a od data jejího vykonání neuplynulo více než 24 měsíců, může mu být na základě žádosti zkouška na VŠE uznána. O uznání zkoušky rozhoduje děkan fakulty, na níž je student zapsán, na základě vyjádření školitele a garanta příslušného předmětu.
  7. Vykonal-li student úspěšně státní doktorskou zkoušku podle čl. 17 (dále jen „SDZ“) v předchozím studiu ve stejném oboru na VŠE, a jestliže proběhla malá obhajoba disertační práce, kterou student předkládá v daném oboru, může mu děkan tuto zkoušku uznat, jestliže od data jejího konání neuplynulo více než 24 měsíců. Uzná-li děkan SDZ, uznává svým rozhodnutím i všechny předměty, jejichž absolvování je podmínkou skládání SDZ. O uznání SDZ rozhoduje děkan fakulty, na níž je student zapsán, na základě vyjádření školitele a garanta příslušného doktorského studijního oboru.
  8. Přestup mezi obory a jeho podmínky schvaluje děkan, respektive děkani příslušných fakult na základě vyjádření garantů obou oborů. Děkan fakulty, v rámci které se přestup realizuje, respektive na kterou chce student přestoupit, musí jmenovat školitele, který připraví nový individuální studijní plán a určí katedru, na kterou bude student přiřazen. Dnem přestupu je vždy začátek semestru. Přestup mezi obory není možný po vykonání SDZ.

Článek 10
Kontrola studia

  1. Každoročně v termínu stanoveném děkanem probíhá atestace (kontrola plnění) studijního plánu u všech studentů v doktorském studijním programu na fakultě. Výsledek atestace je zapsán ve Zprávě o průběhu studia, která obsahuje hodnocení dosavadního průběhu studia, publikační činnosti a podílu studenta na vědecko-výzkumné a pedagogické činnosti katedry a závazné závěry pro další studium.
  2. Atestaci studia provádí školitel ve spolupráci s vedoucím katedry a garantem oboru a její výsledky uvedené ve Zprávě o průběhu studia předává ke schválení děkanovi. Kladné hodnocení studenta obsažené ve Zprávě o průběhu studia a schválené děkanem je podmínkou pro zápis studenta do vyššího ročníku (čl. 11). Záporné hodnocení studenta obsažené ve Zprávě o průběhu studia může být důvodem pro ukončení studia podle čl. 24.

Článek 11
Zápis do vyššího ročníku

  1. Do druhého ročníku má právo se zapsat student, který v uplynulém akademickém roce složil alespoň dvě z předepsaných zkoušek a splnil další úkoly stanovené individuálním studijním plánem a předpisy fakulty.
  2. Do třetího ročníku má právo se zapsat student, který složil všechny předepsané zkoušky, splnil další úkoly stanovené individuálním studijním plánem a předpisy fakulty.
  3. Do čtvrtého ročníku má právo se zapsat student po složení SDZ.
  4. Do pátého ročníku má právo se zapsat student po vykonání malé obhajoby.
  5. Maximální doba studia je pět let. Do maximální doby studia se nepočítá doba, po kterou by studentce jinak trvala její mateřská dovolená.
  6. V prezenční formě studia může student studovat pouze po standardní dobu studia, poté je děkanem přeřazen do formy kombinované, respektive distanční. Maximální doba studia musí být dodržena podle odstavce 5.
  7. Student je do vyššího ročníku zapsán dnem, kdy k tomu na základě Zprávy o průběhu studia děkan udělí souhlas.
  8. Student, který nesplňuje podmínky pro zápis do vyššího ročníku, může děkana požádat o zápis podmíněný, pokud tak učiní bezodkladně poté, co zjistí, že podmínky zápisu do ročníku nesplní.
  9. Zápis do vyššího ročníku se provádí ve výkazu o studiu a v informačním systému.

Článek 12
Podmínky skládání státní doktorské zkoušky

  1. SDZ je komplexním prověřením znalostí studovaného oboru v rámci doktorského studijního programu. Při této zkoušce prokazuje student stupeň zvládnutí širších teoretických vědomostí, metod samostatné vědecké práce a způsobů aplikace nových poznatků v tomto studijním oboru. Obsah SDZ je vymezen předem stanovenými okruhy.
  2. SDZ je komisionální, veřejná a ústní.
  3. SDZ musí student vykonat v takovém časovém předstihu před obhajobou disertační práce, aby výsledek SDZ mohl být součástí přihlášky k obhajobě.
  4. Ke SDZ se může přihlásit student, který splnil všechny povinnosti podle čl. 11 odst. 2.
  5. SDZ probíhají zpravidla jednou za semestr. Písemnou přihlášku k SDZ musí student podat nejpozději jeden měsíc před předpokládaným datem konání SDZ. O přesném termínu a místě konání SDZ je přihlášený student uvědoměn referentem pro studium v doktorském studijním programu v dostatečném časovém předstihu písemně (v listinné nebo elektronické podobě). 
  6. Součástí přihlášky k SDZ je přehled publikační činnosti potvrzený školitelem a zpráva školitele o vědecké činnosti přihlašovaného, která musí být potvrzena garantem příslušného studijního oboru.

Článek 13
Komise pro SDZ a zkušební komise pro SDZ

  1. Komisi pro SDZ tvoří pouze profesoři, docenti a další významní odborníci v daném oboru, které jmenuje děkan po schválení vědeckou radou fakulty.
  2. Nejpozději dva týdny před termínem konání SDZ jmenuje děkan na návrh garanta oboru zkušební komisi pro SDZ včetně jejího předsedy z členů komise pro SDZ. Zkušební komise pro SDZ je nejméně tříčlenná (předseda a dva členové). Další členy zkušební komise pro SDZ může jmenovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Článek 14
Průběh a klasifikace SDZ

  1. Za průběh SDZ a činnost zkušební komise pro SDZ v příslušném termínu odpovídá její předseda, v mimořádném případě pak děkanem určený zástupce předsedy. Komise je usnášeníschopná, pokud je přítomen předseda (popřípadě děkanem určený zástupce předsedy) a alespoň dva členové komise jmenovaní podle čl. 13 odst. 2.
  2. SDZ se klasifikuje známkami „Výborně“ - 1, „Velmi dobře“ - 2, „Dobře“ - 3 a „Nevyhověl“ - 4. Stupněm „Nevyhověl“ je student hodnocen i v případě, kdy se nedostavil ke SDZ.
  3. O výsledku klasifikace SDZ rozhoduje na neveřejném zasedání v den konání SDZ zkušební komise pro SDZ hlasováním. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy nebo jeho zástupce podle odstavce 1. S výsledkem klasifikace je student seznámen bezprostředně po skončeném hlasování.
  4. Průběh a výsledek klasifikace SDZ je zaznamenáván v Protokolu o SDZ, který podepisují všichni členové zkušební komise pro SDZ, a v informačním systému, popřípadě rovněž ve výkazu o studiu, který podepisuje předseda komise nebo jeho zástupce.
  5. Při výsledku klasifikace „Nevyhověl“ se student může přihlásit k opakování SDZ. Opakování SDZ se může konat nejdříve za čtyři měsíce ode dne, kdy student neúspěšně SDZ konal. SDZ lze jednou opakovat.

Článek 15
Disertační práce

  1. Disertační prací student na konci studia prokazuje schopnost samostatné tvůrčí vědecké práce zaměřené na vymezenou oblast určeného tématu.
  2. O průběhu zpracování disertační práce informuje školitel a student katedru, na které student vědecky pracuje nebo kam z hlediska tématu disertační práce přísluší.
  3. Poznatky získané v průběhu zpracování disertační práce musejí být publikovány.
  4. Struktura vypracované disertační práce odpovídá požadavkům zadaného tématu a ústí v prezentaci nových poznatků.

Článek 16
Komise pro obhajoby disertačních prací a zkušební komise pro obhajoby disertačních prací

  1. Komisi pro obhajoby disertačních prací tvoří pouze profesoři, docenti a další významní odborníci v daném oboru, které jmenuje děkan po schválení příslušnou vědeckou radou. Stejný postup je volen při jmenování předsedy a zástupce předsedy zkušební komise pro obhajoby disertačních prací (dále „zkušební komise“), respektive předsedů a zástupců (v případě většího počtu zkušebních komisí) ze členů komise pro obhajoby disertačních prací.
  2. Zkušební komisi, která je alespoň šestičlenná, jmenuje děkan z členů komise pro obhajoby disertačních prací nejpozději tři týdny před termínem konání obhajoby. Nejméně dva členové zkušební komise nesmějí být členy akademické obce VŠE. Předsedou a zástupcem předsedy zkušební komise jsou profesoři (ve výjimečných případech docenti) daného nebo nejblíže příbuzného oboru, již dříve jmenovaní děkanem po schválení ve vědecké radě fakulty.

Článek 17
Malá obhajoba

  1. Malou obhajobou se rozumí obhajoba první verze disertační práce před kolektivem katedry, na které student vědecky pracuje nebo kam z hlediska tématu disertační práce přísluší. V případě pochybností určí příslušnou katedru děkan.
  2. Student předkládá svou práci vedoucímu katedry, který bez prodlení zorganizuje malou obhajobu. Cílem malé obhajoby je zhodnotit, zda disertační práce splňuje požadavky kladené na tyto práce. Vedoucí katedry si může k tomu účelu vyžádat posouzení práce dalšími odborníky včetně odborníků mimo VŠE.
  3. Z malé obhajoby je pořizován zápis s uvedením doporučení k obhajobě nebo k přepracování disertační práce. Zápis předává vedoucí katedry bezodkladně referentu pro studium v doktorském studijním programu.

Článek 18
Obhajoba disertační práce

  1. Přihlášku k obhajobě disertační práce podává student písemně děkanovi prostřednictvím referenta pro studium v doktorském studijním programu, a to až po úspěšném složení SDZ a malé obhajobě.
  2. Spolu s písemnou přihláškou k obhajobě předkládá student:
    • stručný odborný životopis,
    • minimálně tři svázané exempláře disertační práce,
    • minimálně deset exemplářů autoreferátu disertační práce; autoreferátem se rozumí stručné shrnutí celé disertační práce o rozsahu zpravidla do 20 normostran, s uvedením cíle, obsahu, výsledků disertační práce a charakteristiky původního řešení, použité literatury, uzavřené anglickým a případně dalším cizojazyčným resumé,
    • seznam všech odborných publikovaných i nepublikovaných prací studenta, zejména recenzovaných článků, jeho vystoupení na seminářích, odborných konferencích potvrzený garantem oboru a školitelem. Práce publikované v průběhu studia musejí být zvlášť označeny.
    K přihlášce studenta připojí referentka pro doktorské studium potvrzení o vykonané SDZ a zápis z malé obhajoby.
  3. Děkan v souladu s čl. 16 jmenuje zkušební komisi, jejímuž předsedovi v součinnosti s garantem oboru postoupí náležitosti uvedené v odstavci 2. Předseda zkušební komise posoudí zejména, zda má disertační práce přiměřený rozsah a zda její téma odpovídá studovanému oboru; dále zda disertační práce má všechny formální náležitosti. Pokud se jedná o mezioborové téma, doporučuje předseda děkanovi rozšíření zkušební komise o další odborníky.
  4. Má-li disertační práce závažné nedostatky formálního charakteru, požádá předseda zkušební komise studenta o jejich nápravu a určí mu pro to přiměřenou lhůtu. Po odstranění nedostatků řízení k obhajobě disertační práce pokračuje. Pokud student trvá na obhajobě původně předložené práce, pak řízení pokračuje bez přerušení.
  5. Předseda zkušební komise navrhne děkanovi nejméně dva oponenty disertační práce; alespoň jeden z nich musí profesorem nebo docentem a nejméně jeden z nich nesmí být členem akademické obce fakulty, v jejímž rámci se obhajoba koná. Děkan bez zbytečného odkladu oponenty jmenuje nebo požádá předsedu zkušební komise o návrh jiných osob.
  6. Oponenti vypracují písemný posudek předložené disertační práce a předají jej v listinné i elektronické formě předsedovi zkušební komise, který zajistí zveřejnění v informačním systému a založení listinné podoby ve složce studenta. Závěr každého posudku vždy tvoří věta: „Práci doporučuji k obhajobě před příslušnou zkušební komisí pro obhajobu disertačních prací.“ nebo „Práci nedoporučuji k obhajobě před příslušnou zkušební komisí pro obhajobu disertačních prací.“
  7. Posudky musí být studentovi k dispozici nejpozději dva týdny před plánovanou obhajobou.
  8. O datu a místu konání obhajoby je student vyrozuměn písemně, nejméně tři týdny předem.

Článek 19
Zveřejňování disertačních prací

  1. Databáze prací, u nichž proběhla obhajoba disertační práce na VŠE, nebo je plánována obhajoba disertační práce na VŠE (dále jen „databáze“), je vedena v informačním systému.
  2. Student ukládá elektronickou verzi své práce do databáze v termínu určeném katedrou, na které práci obhajuje.
  3. Školitel po provedení kontroly vložených údajů potvrdí jejich úplnost a zpřístupní tak práci k veřejnému nahlížení v rámci informačního systému.
  4. Při zjištění nedostatků umožní školitel studentovi provést opravy. Do okamžiku, než student vloží do databáze všechny požadované údaje, které odpovídají skutečnosti, se má za to, že práce není odevzdaná.
  5. V případě, kdy zadané téma práce vychází ze spolupráce se subjekty mimo VŠE a student bude pracovat s citlivými údaji, je možné ve verzi práce, která je určena pro zveřejnění, nahradit citlivé údaje jinými údaji, popřípadě lze část disertační práce ve verzi určené pro zpřístupnění vynechat; rozsah vynechané části práce musí na základě doporučení školitele schválit děkan příslušné fakulty. Ve verzi určené pro zveřejnění je pak uvedena informace, že některé údaje jsou nahrazeny, nebo že část práce je vynechána.
  6. Údaje vynechané či nahrazené ve veřejné části student uvede v příloze, která nebude veřejně přístupná.
  7. Školitel je povinen předem seznámit spolupracující subjekt mimo VŠE s tím, že obhajoba disertační práce je veřejná, že po dobu stanovenou zákonem je práce před plánovanou obhajobou zveřejněna a že každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny.

Článek 20
Průběh a hodnocení obhajoby disertační práce

  1. Obhajoba disertační práce je veřejná a lze ji jednou opakovat.
  2. Za průběh obhajoby disertační práce a činnost zkušební komise odpovídá její předseda, v jeho nepřítomnosti zástupce předsedy.
  3. Zkušební komise je usnášeníschopná, je-li přítomno alespoň pět jejích členů, z nichž alespoň jeden není členem akademické obce VŠE (čl. 16 odst. 2), včetně předsedy nebo jeho zástupce. Obhajobě musí být osobně přítomen alespoň jeden z oponentů.
  4. Obhajoby disertační práce se účastní také školitel. Pokud se školitel z vážných důvodů nemůže obhajoby zúčastnit, navrhne garant oboru děkanovi náhradníka z řad členů katedry, kam disertační práce tematicky náleží. Školitel (respektive jeho náhradník, případně konzultant) má právo se zúčastnit neveřejného zasedání zkušební komise, není členem zkušební komise a o výsledku obhajoby nehlasuje.
  5. Obhajoba disertační práce se uskuteční i v případě, že závěry v posudcích oponentů jsou negativní, pokud student na obhajobě předložené práce trvá.
  6. Obhajoba disertační práce zahrnuje úvodní slovo studenta, vyjádření školitele a oponentů, odpovědi na otázky z posudků a vědeckou rozpravu. Po skončení obhajoby zkušební komise hlasuje v neveřejném zasedání o výsledku. O průběhu obhajoby disertační práce je veden protokol, v němž je uveden název studentova doktorského studijního programu, jména přítomných členů zkušební komise a oponentů, dále všechny závažné skutečnosti při obhajobě. V závěru protokolu je zapsán výsledek hlasování. Protokol podepisuje předseda zkušební komise, v případě jeho nepřítomnosti zástupce předsedy.
  7. Hlasování zkušební komise o výsledku je tajné. Na hlasovacích lístcích označují všichni hlasující jednu z alternativ „Obhájil“ nebo „Neobhájil“ disertační práci. Stanoviskem „Neobhájil“ je také hodnocen student, který se k obhajobě disertační práce nedostaví. Oponenti mají právo se zúčastnit neveřejného zasedání zkušební komise, avšak v případě, že nejsou členy zkušební komise, o výsledku obhajoby nehlasují. Výsledek oznamuje předseda studentovi veřejně bezprostředně po skončeném sčítání hlasů.
  8. Stanovisko „Obhájil“ je přijato, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů zkušební komise. V opačném případě student disertační práci neobhájil.
  9. Protokol o obhajobě disertační práce předává předseda zkušební komise děkanovi, který po prozkoumání procedurálních náležitostí obhajoby disertační práce stvrdí svým podpisem její platnost.
  10. Pokud student disertační práci neobhájil, může být zkušební komisí doporučen způsob, rozsah a forma jejího přepracování. V takovém případě zároveň zkušební komise určí termín, do kdy je nutno předložit přepracovanou disertační práci k opakované obhajobě. Opakování se může konat nejdříve za čtyři měsíce ode dne neúspěšné obhajoby a to podle podmínek čl. 18.

Článek 21
Omluvy

  1. Nedostaví-li se student ze závažných důvodů ke zkoušce, musí svoji neúčast omluvit u zkoušejícího do deseti kalendářních dnů od data zkoušky a domluvit si náhradní termín. Pokud svoji neúčast v této lhůtě neomluví, je zkouška hodnocena stupněm „Nevyhověl“. U omluv zaslaných poštou rozhoduje datum poštovního razítka.
  2. Nedostaví-li se student ze závažných důvodů ke SDZ nebo k obhajobě disertační práce, musí svoji neúčast omluvit písemně u děkana do deseti kalendářních dnů od data SDZ nebo obhajoby. U omluv zaslaných poštou rozhoduje datum poštovního razítka.
  3. Děkan, shledá-li důvody omluvy jako dostatečné, písemně povolí konání SDZ nebo obhajoby disertační práce v náhradním termínu, který přitom stanoví po dohodě s předsedou zkušební komise pro SDZ nebo obhajoby disertačních prací.
  4. Student, který se ke SDZ bez omluvy nedostavil, se může písemně přihlásit k opakování SDZ, která se může konat nejdříve za čtyři měsíce od původního data konání SDZ. Student, který se bez omluvy nedostavil k obhajobě disertační práce, se může písemně přihlásit k opakování obhajoby, která se může konat nejdříve za čtyři měsíce od původního data konání obhajoby.

Článek 22
Přerušení studia

  1. Žádost o přerušení studia je student povinen podat bezodkladně poté, kdy vzniknou závažné důvody pro přerušení studia. Děkan může studium na základě žádosti studenta a po vyjádření školitele i opakovaně přerušit. V době přerušení studia není osoba studentem VŠE.
  2. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě nárok na opětovný zápis do studia. Pokud osoba, jíž bylo studium přerušeno, využije tohoto práva a dostaví se k zápisu, je dnem opětovného zápisu první den, který následuje po konci doby přerušení studia. Nevyužije-li osoba právo na opětovný zápis do studia do 14 dnů po konci doby přerušení studia, je jí ukončeno studium podle čl. 24 odst. 2 písm. c).
  3. Jednotkou přerušení studia je zpravidla semestr. Nejdelší doba celkového přerušení studia činí v součtu 24 měsíců.

Článek 22a
Přerušení studia z důvodu rodičovství

  1. Děkan musí studentovi na základě jeho žádosti přerušit i opakovaně studium vždy v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu rodičovství, tj. po dobu, po kterou by jinak trvala jeho mateřská či rodičovská dovolená.
  2. Osoba, jíž bylo studium přerušeno v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, se může na základě žádosti opětovně zapsat ke studiu dříve, než uplyne doba, na kterou bylo studium přerušeno.
  3. Nevyužije-li osoba právo na opětovný zápis do studia do 14 dnů po konci doby přerušení studia, je jí ukončeno studium podle čl. 24 odst. 2 písm. c).
  4. Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává do celkové doby přerušení studia.

Článek 23
Řádné ukončení studia

  1. Studium se řádně ukončuje splněním všech podmínek individuálního studijního plánu, včetně složení SDZ a úspěšné obhajoby disertační práce.
  2. Vysokoškolský diplom osvědčující právo užívat akademického titulu „doktor“, ve zkratce „Ph.D.“, uváděného za jménem, a dodatek k diplomu se absolventovi předává zpravidla při akademickém obřadu.

Článek 24
Jiné ukončení studia

  1. Důvody pro ukončení studia, jiné než podle čl. 23, jsou uvedeny v § 56 zákona.
  2. Děkan rozhodne o ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu v souladu s § 56 odst. 1 písm. b) zákona tomu studentovi, který
    • a) bez udání důvodu nespolupracoval se školitelem, případně odbornou katedrou, nebo nepředložil ve stanoveném termínu školiteli předepsané podklady pro kontrolu plnění studijního plánu,
    • b) v prezenční formě studia opakovaně neplnil povinnosti a pracovní úkoly, uložené mu vedoucím katedry po dohodě se školitelem a předpisy fakulty,
    • c) nedostavil se bez omluvy k opětovnému zápisu po přerušení studia,
    • d) nebyl zapsán do vyššího ročníku z důvodu nesplnění podmínek uvedených v čl. 11,
    • e) nesložil opakovaně SDZ nebo opakovaně neobhájil disertační práci,
    • f) překročil maximální dobu studia.
  3. Dnem ukončení studia podle čl. 24 odst. 2 je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci.
  4. Na rozhodnutí děkana se vztahuje § 68 zákona.

 

Článek 25
Náhradní doručení

Jestliže se rozhodnutí podle § 50 odst. 5 a § 68 odst. 3 písm. a) až f) zákona nepodařilo studentovi doručit do vlastních rukou na poslední kontaktní adresu, a není-li tato uvedena, do místa bydliště, doručuje se vyvěšením po dobu 14 dnů na úřední desce. Za den doručení se považuje poslední den této lhůty.

 

Článek 26
Přechodná a závěrečná ustanovení

  1. Zrušuje se Studijní a zkušební řád VŠE v Praze pro studium v doktorských studijních programech registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 21. června 2006 pod čj. 15 004/2006-30.
  2. Studenti, kteří byli zapsáni do studia v doktorském studijním programu v akademickém roce 2010/2011 a dříve, mají právo se zapsat
    1. do čtvrtého ročníku, pokud v uplynulém akademickém roce složili všechny zkoušky předepsané v individuálním studijním plánu, splnili další stanovené úkoly a mohou v písemné podobě doložit výsledky své dosavadní vědecko-výzkumné a publikační aktivity; na tyto studenty se nevztahuje čl. 11 odst. 3,
    2. do pátého ročníku po složení SDZ a vykonání malé obhajoby; na tyto studenty se nevztahuje čl. 11 odst. 4.
  3. Tento studijní a zkušební řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem VŠE dne 14. června 2011.
  4. Tento studijní a zkušební řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
  5. Tento studijní a zkušební řád nabývá účinnosti zahájením akademického roku 2011/2012.

 

 

***

Změny Studijního a zkušebního řádu pro studium v doktorských studijních programech uskutečňovaných na Vysoké škole ekonomické v Praze byly schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, Akademickým senátem Vysoké školy ekonomické v Praze dne 11. listopadu 2013.

Změny Studijního a zkušebního řádu pro studium v doktorských studijních programech uskutečňovaných na Vysoké škole ekonomické v Praze nabývají platnosti podle § 36 odst. 4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Změny Studijního a zkušebního řádu pro studium v doktorských studijních programech uskutečňovaných na Vysoké škole ekonomické v Praze nabývají účinnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c., v. r.

rektor

Přílohy tohoto předpisu:

  • Tento předpis nemá žádné přílohy.

Související stránky (nejsou součástí předpisu):

  • K předpisu nebyla zadána žádná související stránka.