Co se děje na VŠE?

21. 11. 2017 - 28. 11. 2017 - Informační schůzky o možnostech studia v zahraničí

23. 11. 2017 - VŠE hledá talent

Další akce »

Hledat
Pokročilé hledání

Studijní a zkušební řád Vysoké školy ekonomické v Praze (ze dne 18. 7. 2017, účinný od 1. 9. 2017)

Platný předpis, stav dokumentu: 0

Soubor PDF tohoto předpisu je k dispozici: zobrazit PDF

 


Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 18. července 2017 pod čj. MSMT-19508/2017 Studijní a zkušební řád Vysoké školy ekonomické v Praze.
..........................................
Mgr. Karolína Gondková, v.r.
ředitelka odboru vysokých škol


Část první
Základní ustanovení

Článek 1
Úvodní ustanovení

Tento studijní a zkušební řád Vysoké školy ekonomické v Praze (dále jen "studijní řád") se vydává podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") a Statutu Vysoké školy ekonomické v Praze, jako vnitřní předpis Vysoké školy ekonomické v Praze (dále jen "VŠE") a vztahuje se na studenty zapsané v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných VŠE nebo jejími fakultami.

Článek 2
Působnost děkanů a rektora

  1. Působnost děkana podle tohoto studijního řádu se vztahuje na studenty zapsané ke studiu ve stu­dij­ních programech, které jsou uskutečňovány příslušnou fakultou VŠE s výjimkou případů podle čl. 10 odst. 8, čl. 11 odst. 2 a čl. 15 odst. 8, ve kterých má působnost děkan fakulty, na které je přezkoumávaná studijní povinnost akreditována.

  2. V případě, že studijní program je uskutečňován VŠE, vykonává působnost děkana stanovenou tímto studijním řádem rek­tor.

Článek 3
Vymezení pojmů

Pro účely tohoto studijního řádu se rozumí

  1. akreditací udělení oprávnění a stanovení podmínek realizace studijního programu, předmětu nebo jiné studijní povinnosti v souladu s Pravidly systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností VŠE. Podmínky stanovené v akreditaci obsahuje dokumentace studijního programu, předmětu nebo jiné studijní povinnosti,

  2. individuálním studijním plánem rozpis časové a obsahové posloupnosti absolvování studijních povinností, forma jejich studia a způsob ověření studijních výsledků, které musí student v daném doktorském studijním programu splnit,

  3. hlavní specializací studijního programu státní zkouškou zakončená tematicky ucelená podstatná část studijního plánu magisterského studijního programu podle akreditace studijního programu,

  4. kontrolním kreditem kredit získaný úspěšným absolvováním studijní povinnosti a kredit zís­kaný uznáním studijní po­vin­nosti, kterou student úspěšně absolvoval při studiu na vysoké škole v zahraničí, na niž byl vyslán v rámci studia na VŠE. Do kontrolních kreditů se ne­započítávají kredity získané v semestru, ve kterém měl student přerušeno studium,

  5. kreditem jednotka, kterou jsou oceněny studijní povinnosti v bakalářských a magisterských studijních programech kromě sportovních ak­ti­vit a která vyjadřuje stu­dijní zátěž, jež pro studenta vyplývá z účasti na výuce a přípravy na spl­nění studijní povinnosti. Student kredity zís­kává úspěšným absolvováním nebo uznáním stu­dijních povinností,

  6. kreditovou poukázkou poukázka umožňující studentovi v bakalářských a magisterských studijních programech přihlašovat se ke studijní po­vin­nos­tem nebo si ji dát uznat,

  7. průměrným prospěchem vážený průměr klasifikací všech úspěšně i neúspěšně ab­sol­vo­va­ných zkoušek (včetně zkoušek, které student absolvoval při studiu na vysoké škole v zahraničí, na niž byl vyslán v rámci studia na VŠE). Vahami jsou kreditová ocenění studijních povinností. Roz­hod­ným okamžikem pro výpočet průměrného prospěchu je konec semestru,

  8. předmětem studijní povinnost, jejíž součástí je výuka. Může se realizovat semestrálně, tj. v ce­lém období výuky, nebo blokově, tj. v části období výuky nebo mimo ně,

  9. přihlášením ke studijní povinnosti studentovo řádné přihlášení k absolvování studijní povinnosti, a akceptování tohoto požadavku. Pokud je stu­dijní povinností předmět, při­hlá­šením ke studijní povinnosti je zápis před­mě­tu,

  10. ročníkem dva po sobě jdoucí semestry studentova studia,

  11. studijní povinností povinnost studenta stanovená akreditací studijního programu a studijním plánem nebo individuálním studijním plánem. Stu­dijní povinností je ze­jména předmět, státní závěrečná zkouška nebo její část, státní doktorská zkouška, obhajoba závěrečné práce, publikační a pedagogický výstup, odborná praxe, vystoupení na odborné konferenci a sportovní ak­ti­vi­ta,

  12. studijním plánem rozpis časové a obsahové posloupnosti požadovaného absolvování studijních povinností, forma jejich studia a způsob ověření studijních výsledků, které musí student v daném bakalářském nebo magisterském studijním pro­gramu splnit,

  13. vedlejší specializací státní zkouškou zakončená tematicky ucelená část studijního plánu magisterského studijního programu volená studentem na základě pravidel a podmínek uvedených v akreditaci příslušného magisterského studijního programu,

  14. výukou přednáška, cvičení, seminář, odborná praxe, konzultace a metodické sou­stře­dě­ní,

  15. zápisovým listem výpis předmětů, které má student zapsány,

  16. závěrečnou prací bakalářská, diplomová nebo disertační práce.

Část druhá
Všeobecné zásady organizace studia

Článek 4
Organizace akademického roku

(1) Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců a dělí se na zimní a letní semestr. Jeho harmonogram stanovuje po projednání s dě­kany rektor.

(2) Harmonogram akademického roku stanovuje zejména

  1. období výuky

  2. zkouškové období,

  3. období pro registraci a zápis předmětů,

  4. ob­dobí hlavních prázdnin.

(3) Období výuky v jednom semestru trvá 13 týdnů; zkouškové období trvá v bakalářském a magisterském studijním programu 6 týdnů v jednom semestru, v doktorském studijním programu probíhá zkouškové období celoročně. V odůvodněných případech může rektor stanovit z těchto pravidel výjimky.

Článek 5
Průběh studia

(1) Přijatý uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia. Po zápisu do studia je student po­vi­nen složit aka­de­mický imatrikulační slib. Podmínky a termín zápisu do studia a imatrikulace stanovuje děkan.

(2) U studenta v doktorském studijním programu jmenuje děkan při zápisu do studia jeho školitele a přiřadí studenta na katedru, kam podle tématu své disertační práce přísluší, obvykle na katedru, kde působí jeho školitel.

(3) Během studia je student povinen bezodkladně hlásit příslušnému studijnímu oddělení všechny změny kon­­takt­ních údajů (zejména změnu jména a příjmení, adresy, telefonního čísla). V pří­padě, že tak neučiní, nenese VŠE ani žádná z jejích součástí odpovědnost za následky, které tímto opomenutím studentovi vzniknou.

(4) Student ve studijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce je povinen platit poplatky za studium podle Statutu VŠE.

(5) Student se nesmí při plnění studijních povinností dopouštět jakéhokoliv nedovoleného jednání, kterým je zejména

  1. jakákoliv forma podvádění, opisování či nedovolené spolupráce včetně všech forem napovídání,

  2. vydávání cizí práce za vlastní, zvláště pak použitím části cizí práce ve vlastní práci bez náležitého odkazování nebo doslovným použitím části cizí práce bez zjevného vyznačení citace,

  3. odevzdání stejné či částečně pozměněné práce ke splnění různých studijních povinností,

  4. jakékoliv zaznamenávání nebo šíření zadání testu nebo obsahu zkoušky.

Článek 6
Jazyk studia

(1) Student absolvuje výuku a plní studijní povinnosti v jazyce, který stanovuje akreditace studijního programu.

(2) Ve studijním programu akreditovaném v českém jazyce může děkan na základě žádosti studenta povolit zpracování a předložení závěrečné práce v cizím jazyce; děkan stanoví, v jakém jazyce se zpracují posudky a bude probíhat obhajoba. Děkan může delegovat tyto pravomoci na jinou osobu.

Článek 7
Přerušení studia

(1) Děkan může studentovi na základě jeho zdůvodněné žádosti přerušit i opakovaně studium. Žádost o pře­ru­šení je student povinen podat bezodkladně poté, kdy vzniknou důvody pro přerušení studia. V době přerušení studia není osoba studentem.

(2) Děkan vždy přeruší studentovi na základě jeho žádosti i opakovaně studium v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu rodičovství. Přerušení studia z tohoto důvodu se nezapočítává do celkové doby přerušení studia podle odstavce 5 a 6.

(3) Děkan vyhoví žádosti, pokud osoba v uznané době rodičovství požádá o opětovný zápis ke studiu dříve, než uplyne doba, na kterou jí bylo studium přerušeno. Pokud dnem opětovného zápisu není první den semestru, studentovi nevzniká nárok na zápis semestrálních předmětů v tomto semestru.

(4) Termín konce přerušení studia je vždy shodný s kon­cem semestru. V doktorském studijním programu může v odůvodněných případech děkan stanovit termín konce přerušení studia odlišně.

(5) V bakalářském a magisterském studijním programu počet semestrů, ve kterých student měl studium přerušeno, nesmí překročit počet se­mestrů stan­dardní doby studia studijního programu.

(6) V doktorském studijním programu celková doba přerušení studia nesmí překročit v součtu 24 měsíců.

(7) Pokud osobě, jíž bylo přerušeno studium, nebylo na základě žádosti před  koncem období, na které bylo studium přerušeno, povoleno děkanem další přerušení studia, platí, že tato osoba využila svého práva a prvním dnem následujícím po uplynutí doby, na které bylo studium přerušeno, se opětovně zapsala do studia.

Článek 8
Akreditace

(1) Studijní program, jehož součástí může být i vedlejší specializace, státní závěrečná zkouška, státní doktorská zkouška, předmět a odborná praxe musí být akreditovány.

(2) Podstatná změna v akreditaci musí být zveřejněna

  1. v případě předmětu v rámci bakalářského a magisterského studijního programu před začátkem období pro registrace předmětů,

  2. v případě předmětu v rámci doktorského studijního programu před začátkem období pro zápis předmětů,

  3. v případě státní závěrečné zkoušky nebo státní doktorské zkoušky nejméně 6 měsíců před termínem konání státní závěrečné zkoušky nebo státní doktorské zkoušky,

  4. v případě změny ve struktuře povinných předmětů studijního programu nejméně 3 měsíce před začátkem semestru, kterého se změna podle studijního plánu nebo individuálního studijního plánu týká.

Článek 9
Předměty a jejich zápis

(1) Předměty jsou realizovány v rámci jednoho semestru.

(2) Termíny zápisu předmětů stanovuje harmonogram akademického ro­ku; termíny zápisu předmětů realizovaných blokově může garantující katedra stanovit odlišně.

(3) Student je povinen zkontrolovat správnost údajů obsažených v zápisovém listu; termín a způsob kontroly stanovuje děkan.

(4) Student bakalářského studijního programu si smí nad rámec studijního plánu zapsat předmět z ma­gis­ter­ského studijního programu, pokud mu do celkového počtu kreditů nut­ného k absolvování bakalářského studijního programu zbývá získat nejvýše 30 kreditů.

Článek 10
Klasifikace studijních povinností

(1) Způsob ukončení předmětu stanovuje akreditace. Předmět je ukončen zápočtem, nebo zkouškou. Zápočtem může být ukončena pouze sportovní ak­ti­vita nebo jazykový předmět, na který v logické řadě navazuje další předmět; poslední jazykový předmět v řadě musí být ukončen zkouš­kou.

(2) Zkouška je klasifikována jedním z těchto stupňů

  1. výborně (1); pokud je výsledek zkoušky měřen body, přísluší tento stupeň výsledku alespoň 90 % maxima bo­dů,

  2. velmi dobře (2); pokud je výsledek zkoušky měřen body, přísluší tento stupeň výsledku ales­poň 75 %, avšak méně než 90 % maxima bodů,

  3. dobře (3); pokud je výsledek zkoušky měřen body, přísluší tento stupeň výsledku alespoň 60 %, avšak méně než 75 % maxima bodů,

  4. nevyhověl s možností opakování (4+); pokud je výsledek zkoušky měřen body, přísluší tento stupeň vý­sledku alespoň 50 %, avšak méně než 60 % maxima bodů, případně je tento stu­peň udělen podle uvážení zkoušejícího i při nižším bodovém výsledku nebo když student odmítne hodnocení podle písmene b) nebo c),

  5. nevyhověl (4); pokud je výsledek zkoušky měřen body, přísluší tento stupeň studentovi, který dosáhl méně než 60 % maxima bodů a zároveň mu nebyl udělen stupeň 4+. Tímto stupněm je hodnocen i student při neomluveném nesplnění studijní povinnosti nebo při nedovoleném jednání v průběhu zkoušky podle čl. 5 odst. 5.

Pro získání daného stupně klasifikace může akreditace stanovit povinnost splnění dalších podmínek.

(3) Student v bakalářském a magisterském studijním programu, který byl klasifikován stupněm 4+, může využít další termín pro opakování zkoušky po­dle podmínek akreditace předmětu. Pokud stu­dent nevyužije do konce zkouškového období možnost opakování, je mu klasifikace 4+ změ­něna na 4. Stupněm 4+ ne­lze klasifikovat zkoušku skládanou v po­sled­ním vypsaném termínu v daném semestru a nelze tento stupeň klasifikace udělit dvakrát po sobě.

(4) V doktorském studijním programu se klasifikace stupněm 4+ nepoužívá, ale zkoušku lze jednou opakovat. Opakované skládání zkoušky je možné po uplynutí nejméně čtyř týdnů ode dne, kdy byl student u zkoušky klasifikován stupněm „nevyhověl“.

(5) Zápočet může být klasifikován jedním z těchto stupňů

  1. započteno; pokud je výsledek zápočtu měřen body, přísluší tento stupeň výsledku alespoň 60 % maxima bodů,

  2. nezapočteno; pokud je výsledek zápočtu měřen body, přísluší tento stupeň výsledku méně než 60 % maxima bo­dů. Tímto stupněm je hodnocen i student při neomluveném nesplnění studijní povinnosti nebo při nedovoleném jednání v průběhu plnění podmínek zápočtu podle čl. 5 odst. 5.

(6) Za úspěšně vykonanou se považuje zkouška klasifikovaná stupněm podle odstavce 2 písmeno a), b) nebo c) a zápočet klasifikovaný stupněm podle odstavce 5 písmeno a).

(7) Klasifikaci zadá vyučující nebo zkoušející nejpozději do 5 pracovních dnů od konání zkoušky nebo od plnění poslední podmínky k zápočtu do in­for­mač­ního systému VŠE. V případě ústní zkoušky seznámí studenta s klasifikací v den jejího konání.

(8) Má-li student důvodné pochybnosti o tom, že klasifikace byla zkoušejícím nebo vyučujícím udělena v souladu s tímto studijním řádem nebo akreditací, může podat do 5 pracovní dnů ode dne zadání klasifikace do informačního systému VŠE zdůvodněnou žádost o přezkoumání klasifikace vedoucímu katedry, která předmět garantuje. Zjistí-li vedoucí katedry, že klasifikace nebyla udělena v souladu s tímto studijním řádem nebo akreditací, dle povahy věci bez zbytečného odkladu rozhodne o opatření vedoucí k nápravě, v opačném případě udělenou klasifikaci potvrdí. Rozhodnutí vedoucího katedry je konečné. Je-li zkoušejícím nebo vyučujícím vedoucí katedry, o přezkoumání klasifikace rozhodne děkan.

Článek 11
Překážky plnění studijních povinností

(1) Pokud student ze závažných důvodů nemohl splnit studijní povinnost, může požádat o její omluvení, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy měla být splněna, nebo kdy pominula pře­kážka plnění studijní povinnosti na straně studenta.

(2) Žádost o omluvení studijní povinnosti se podává přímo vyučujícímu nebo zkou­še­jí­címu, není-li to možné, tak prostřednictvím sekretariátu katedry, na které vyučující nebo zkoušející působí. O žádosti rozhodne vyučující nebo zkoušející bez zbytečného odkladu. Pokud žádosti nevyhoví, může student do 3 pracovních dnů od oznámení rozhodnutí po­dat žádost o omluvení, ve které uvede důvody nesouhlasu s rozhodnutím vyučujícího nebo zkoušejícího, ve­dou­címu katedry. Vedoucí katedry o žádosti rozhodne bez zbytečného odkladu s konečnou platností; rozhodoval-li o žádosti vedoucí katedry jako zkoušející nebo vyučující, postoupí žádost k rozhodnutí děkanovi.

(3) V případě, že studijní povinností je státní doktorská zkouška nebo obhajoba disertační práce, podává se žádost o omluvení studijní povinnosti garantovi studijního programu, který o ni rozhodne bez zbytečného odkladu. Pokud žádosti nevyhoví, může student do 3 pracovních dnů od oznámení rozhodnutí po­­dat žádost o omluvení, ve které uvede důvody nesouhlasu s rozhodnutím garanta, děkanovi. Děkan o žádosti rozhodne bez zbytečného odkladu s konečnou platností.

(4) Je-li žádosti o omluvení studijní povinnosti vyhověno, platí, že ji student neplnil; vyučující nebo zkoušející může splněnou část studijní povinnosti uznat při novém plnění studijní povinnosti. Není-li žádosti o omluvení studijní povinnosti vyhověno, platí, že ji student konal neúspěšně.

(5) Pokud překážka plnění studijních povinností na straně studenta trvá déle než 15 kalendářních dnů, je student po­vi­nen o této situaci bezodkladně informovat určeného zaměstnance studijního od­dělení.

Článek 12
Uznávání studijních povinností

(1) Studijní povinnost, kterou student úspěšně absolvoval na VŠE nebo na jiné vysoké škole, může dě­kan na základě jeho žádosti uznat do aktuálního studijního programu. Podmínky uznávání stanoví děkan svým opatřením.

(2) Student bakalářského a magisterského studijního programu je povinen požádat o uznání všech studijních povinností, které absolvoval při studiu na vy­soké škole v za­hra­ničí, na niž byl vyslán v rámci studia na VŠE. Stu­dijní povinnosti schválené v „Learning agreement“ jsou mu v případě úspěšného absolvování uznány, v případě neúspěšného absolvování jsou uvedeny ve studijní evidenci studenta s klasifikací „nevyhověl“.

(3) Studentovi magisterského studijního programu lze ze studijních povinností, které absolvoval v bakalářském studijním pro­gram na VŠE, uznat pouze ty, které absolvoval podle čl. 9 odst. 4.

Část třetí
Organizace a kontrola studia v bakalářském a magisterském programu

Článek 13
Kreditový systém

(1) Celkový počet kreditů nutný k řádnému ukončení studia se rovná tři­ce­ti­ná­sobku počtu semestrů stan­dardní doby studia studijního programu stanovené v akreditaci; výjimkou může být studijní program uskutečňovaný ve spolupráci se zahraniční vysokou školou, u kterého může akreditace stanovit jiný počet kreditů.

(2) Po každém semestru musí student mít

  1. v prezenční formě studia počet kontrolních kreditů nejméně ve výši dvacetinásobku počtu semestrů, v nichž neměl přerušeno studium,

  2. v distanční nebo kombinované formě studia počet kontrolních kreditů nejméně ve výši patnáctinásobku počtu semestrů, v nichž neměl přerušeno studium.

(3) Po prvním semestru studia, ve kterém student neměl přerušeno studium, musí mít nejméně 9 kontrolních kreditů; pokud student tuto povinnost nesplní, děkan rozhodne o ukončení studia.

(4) Do počtu semestrů dle odstavců 2 a 3 se nepočítají semestry, po které by byť jen zčásti jinak trvalo čerpání mateřské dovolené.

(5) Požadavek v odstavci 2 se považuje za splněný, pokud již student splnil podmínku pro skládání státní zkoušky ze studijního programu.

(6) Pokud student nesplní požadavek podle odstavce 2, jsou mu odebrány kreditové poukázky v  počtu kontrolních kreditů chybějících do počtu požadovaného podle odstavce 2, nejvýše však do počtu kreditů nutného k řádnému ukončení studia ve studijním programu sníženého o počet kreditů za nesplněné části státní závěrečné zkoušky.

(7) V případě, že stu­dent nepožádá o uznání všech studijních povinností, které absolvoval při studiu na vy­soké škole v za­hra­ničí, na niž byl vyslán v rámci studia na VŠE, v průběhu se­mestru, který bezprostředně následuje po posledním semestru studia v zahraničí, je mu odebráno 30 kre­di­to­vých poukázek za každý semestr studia v zahraničí.

(8) Kreditové poukázky obdrží student po prvotním zápisu do studia a to v počtu rovnajícímu se 1,2 násobku celkového počtu kreditů podle odstavce 1. Děkan může podle jím stanovených zásad přidělit další kreditové poukázky.

(9) Kreditové poukázky student čerpá

  1. přihlášením ke studijní povinnosti student vyčerpá počet kreditových poukázek od­po­vídající jejímu kre­di­to­vému ocenění; v případě státní závěrečné zkoušky nebo její části se kreditové poukázky čerpají pouze při prvním termínu stanoveném pro složení zkoušky,

  2. uznáním nebo neúspěšným absolvováním studijní povinnosti, kterou absolvoval při studiu na vy­soké škole v za­hra­ničí, na niž byl vyslán v rámci studia na VŠE, student vyčerpá počet kreditových poukázek odpovídající jejímu kreditovému oce­ně­ní,

  3. uznáním jiné studijní povinnosti student vyčerpá počet kreditových poukázek o pětinu vyšší, než od­povídá jejímu kre­di­tovému ocenění.

(10) Student musí mít po skončení semestru počet kreditových poukázek nutný k řádnému ukon­čení studia; pokud student tuto povinnost nesplní a dě­kan mu nepřidělí další kreditové poukázky, děkan rozhodne o ukončení studia.

Článek 14
Studijní plán

(1) Studijní plán může v jednom semestru předepsat absolvování nejvýše 6 studijních povinností; do tohoto počtu se ne­započítávají jazykové předměty ani sportovní aktivity.

(2) Časový rozpis studijních povinností je ve studijním plánu v prezenční formě studia doporučený; pro distanční a kom­binovanou formu studia je závazný s výjimkou opakovaných studijních po­vin­ností nebo studijních povinností nad rámec studijního plánu.

(3) Součástí studijního plánu magisterského studijního programu je vedlejší specializace; výjimkou je studijní program v cizím jazyce, u kterého může akreditace studijního programu stanovit studijní plán bez vedlejší specializace. Povolené vedlejší specializace pro daný studijní program stanovuje děkan. Student se přihlašuje do vedlejší specializace v termínech stanovených v harmonogramu akademického roku. Pokud je vyhlášená kapacita na daný semestr vyšší než počet přihlášených studentů, jsou přihlášení studenti zapsáni do vedlejší specializace. Převyšuje-li počet přihlášených studentů vyhlášenou kapacitu dané vedlejší specializace, jsou studenti zapsáni v pořadí podle splnění vyhlášených kritérií.

Článek 15
Státní závěrečná zkouška a její klasifikace

(1) Státní závěrečná zkouška je komplexním prověřením znalostí v rozsahu studovaného studijního pro­gramu.

(2) Student je povinen úspěšně vykonat všechny části státní závěrečné zkoušky stanovené studijním plánem podle akreditace studijního programu a v souladu s tímto studijním řádem ve lhůtě do jednoho roku od konce semestru, ve kterém splnil podmínku pro skládání státní zkoušky ze studijního programu; děkan může tuto lhůtu prodloužit.

(3) Každá část státní závěrečné zkoušky se klasifikuje samostatně podle čl. 10 odst. 2 a 6, přičemž stupeň 4+ se nepoužívá.

(4) Každá část státní závěrečné zkoušky se koná před zkušební komisí; její průběh a vyhlášení vý­sledku jsou veřejné.

(5) Zkušební komisi a jejího předsedu jmenuje děkan; je minimálně dvoučlenná. Za činnost zku­šební komise a řádný prů­běh státní závěrečné zkoušky odpovídá její předseda.

(6) O klasifikaci státní závěrečné zkoušky rozhodne zkušební komise neveřejně na základě hlasování svých členů. Při rov­nosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise.

(7) Průběh a klasifikace státní závěrečné zkoušky se zaznamenává v protokolu o státní závěrečné zkoušce, který podepisují všichni členové zkušební komise, a klasifikace se zadává do informačního systému VŠE.

(8) Má-li student důvodné pochybnosti o tom, že klasifikace byla udělena v souladu s tímto studijním řádem a akreditací, může podat do 5 pracovní dnů ode dne zadání klasifikace do informačního systému VŠE zdůvodněnou žádost o přezkoumání klasifikace děkanovi. Zjistí-li děkan, že klasifikace nebyla udělena v souladu s tímto studijním řádem nebo akreditací, rozhodnutí zkušební komise zruší a rozhodne o novém konání napadené části státní závěrečné zkoušky; v opačném případě rozhodnutí komise potvrdí. Rozhodnutí děkana je konečné.

(9) Pokud student některou část státní závěrečné zkoušky nevykonal úspěšně, opakuje pouze ji.

(10) Každou část státní závěrečné zkoušky může student opakovat pouze dvakrát. Opakování částí státní závěrečné zkoušky s výjimkou obhajoby závěrečné práce je možné nejdříve 1 měsíc ode dne neúspěšného konání zkoušky. Opa­ko­vání obhajoby je možné nejdříve 3 měsíce ode dne neúspěšného konání zkoušky. Zkušební komise může doporučit způsob, rozsah a formu přepracování závěrečné práce. Student může k opakované obhajobě předložit stejnou nebo upravenou práci, nebo při dodržení postupu podle čl. 17 zpracovat a předložit práci novou.

Článek 16
Části státní závěrečné zkoušky

(1) Povinnými částmi státní závěrečné zkoušky v bakalářském studijním programu jsou státní zkouška ze studijního programu a obhajoba závěrečné práce. Podmínkou pro skládání státní zkoušky ze studijního programu je získání všech kreditů ze studijních povinností ve struktuře předepsané stu­dij­ním plánem podle akreditace s výjimkou kreditů za jednotlivé části státní závěrečné zkoušky.

(2) Povinnými částmi státní závěrečné zkoušky v ma­gisterském studijním programu jsou státní zkouška z hlavní specializace studijního programu, státní zkouška z vedlejší specializace (pokud studijní plán podle akreditace studijního programu obsahuje vedlejší specializaci) a obhajoba závěrečné práce. Podmínkou pro skládání části státní zkoušky z hlavní specializace je získání všech kreditů ze studijních povinností hlavní specializace ve struk­tuře předepsané studijním plánem podle akreditace. Podmínkou pro skládání části státní zkoušky z vedlejší specializace je získání všech kreditů ze studijních povinností vedlejší specializace ve struk­tuře předepsané studijním plánem podle akreditace.

(3) Podmínkou pro konání obhajoby závěrečné práce je zpracování závěrečné práce a její řádné odevzdání.

(4) Stanoví-li studijní plán podle akreditace studijního programu další část státní závěrečné zkoušky, stanoví i podmínky, jejichž splnění je podmínkou pro její skládání.

Článek 17
Závěrečná práce a její obhajoba

(1) Závěrečnou prací student prokazuje schopnost systematicky a samostatně písemně zpracovat téma související s ob­sahem studijního programu a uplatnit znalosti a dovednosti získané při studiu.

(2) Student magisterského studijního programu zpracovává závěrečnou práci v rámci své hlavní specializace. Děkan může povolit na základě žádosti studenta zpracování diplomové práce i v rámci vedlejší spe­cia­li­zace, kterou má student zapsanou.

(3) Děkan svým opatřením stanoví

  1. pracoviště, na nichž se mohou zpracovávat závěrečné práce,

  2. termíny, v nichž vedoucí určených pracovišť vyhlašují témata závěrečných prací,

  3. způsob a náležitosti jmenování vedoucího a oponentů závěrečné práce,

  4. formální a obsahové náležitosti závěrečné práce,

  5. způsob provedení kontroly originality závěrečné práce,

  6. postup od výběru tématu závěrečné práce a přihlášení k němu, až po její ode­vzdání a obhajobu, včetně časového harmonogramu.

  7. Vedoucím závěrečné práce je zpravidla akademický pracovník VŠE. Oponentem závěrečné práce musí být vy­so­koškolsky vzdělaný odborník.

  8. Oponent závěrečné práce, popřípadě vedoucí práce, pokud tak určí děkan, vyhotovují na ode­vzda­nou práci pí­semný posudek, jenž musí obsahovat navrhovanou klasifikaci práce.

  9. Obhajoba závěrečné práce se koná na pracovišti, kde byla práce zpracována. Vedoucí pra­co­viště umožní stu­den­tovi seznámit se s posudky práce nejpozději 3 pracovní dny před termínem ob­hajoby. Obhajoba se koná i v pří­pa­dě, obsahují-li posudky návrh klasifikace stupněm „nevyhověl“.

Část čtvrtá
Organizace a kontrola studia v doktorském studijním programu

Článek 18
Individuální studijní plán

(1) Individuální studijní plán stanovuje časovou a obsahovou posloupnost absolvování studijních povinností, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků, které musí student v daném doktorském studijním programu v průběhu studia a pro řádné ukončení studia splnit.

(2) Individuální studijní plán sestavuje školitel společně se studentem na začátku studia; následně jej v informačním systému VŠE schvaluje garant studijního programu a na základě jeho doporučení děkan.

(3) Individuální studijní plán má zpravidla část studijní, v níž je specifikováno odborné specializační zaměření vzdělávání studenta, dále má část vědecko-výzkumnou, která souvisí s řešením konkrétního vědeckého nebo výzkumného úkolu a se zpracováním disertační práce spolu s předpokládanou publikační aktivitou. Individuální studijní plán obsahuje časový rozvrh povinností studenta po jednotlivých ročnících, pracovní název disertační práce a předpokládané termíny malé a závěrečné obhajoby této práce.

(4) Student je povinen plnit individuální studijní plán pod vedením školitele, a to zejména

  1. úspěšně absolvovat předepsané zkoušky,

  2. provádět vědecko-výzkumnou a publikační aktivitu pod vedením školitele a výsledky pravidelně prezentovat na zasedání katedry nebo při jiné obdobné příležitosti a zaznamenávat do informačního systému VŠE,

  3. zapojit se do vědecko-výzkumné a další činnosti příslušné katedry v rozsahu určeném předpisy fakulty,

  4. absolvovat části studia na zahraniční instituci v délce nejméně jednoho měsíce nebo se účastnit mezinárodního tvůrčího projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo se zapojit jinou formou do přímé účasti na mezinárodní spolupráci,

(5) Při dodržení postupu podle odstavce 2 je možné individuální studijní plán změnit.

Článek 19
Kontrola studia

(1) Každoročně v termínu stanoveném děkanem probíhá kontrola plnění individuálního studijního plánu každého studenta. Student je povinen předložit školiteli předepsané podklady pro kontrolu plnění individuálního studijního plánu v termínu stanoveném děkanem. Kontrolu studia provádí školitel ve spolupráci s vedoucím katedry a garantem studijního programu.

(2) Výsledek kontroly je zapsán ve Zprávě o průběhu studia, která obsahuje hodnocení dosavadního průběhu studia, publikační činnosti a podílu studenta na vědecko-výzkumné a pedagogické činnosti katedry a závazné závěry pro další studium. Zprávu o průběhu studia předává školitel ke schválení děkanovi. Kladné hodnocení studenta obsažené ve Zprávě o průběhu studia a schválené děkanem je podmínkou pro zápis studenta do vyššího ročníku podle čl. 20.

Článek 20
Zápis do vyššího ročníku

  1. Do druhého ročníku má právo se zapsat student, který v uplynulém akademickém roce složil alespoň dvě z předepsaných zkoušek a splnil další studijní povinnosti stanovené individuálním studijním plánem.

  2. Do třetího ročníku má právo se zapsat student, který složil všechny předepsané zkoušky a splnil další studijní povinnosti stanovené individuálním studijním plánem.

  3. Do čtvrtého ročníku má právo se zapsat student, který úspěšně složil státní doktorskou zkoušku a splnil další studijní povinnosti stanovené individuálním studijním plánem.

  4. Do pátého ročníku má právo se zapsat student, u kterého proběhla malá obhajoba a práce byla doporučena k obhajobě a splnil další studijní povinnosti stanovené individuálním studijním plánem.

  5. Maximální doba studia je pět let. Do doby studia se nepočítá doba, po kterou by studentovi jinak trvalo čerpání jeho mateřské dovolené, a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší.

  6. Student je do vyššího ročníku zapsán dnem, kdy k tomu na základě Zprávy o průběhu studia děkan udělí souhlas.

  7. Student, který nesplňuje podmínky pro zápis do vyššího ročníku, může děkana požádat o zápis podmíněný, pokud tak učiní bezodkladně poté, co zjistí, že podmínky zápisu do vyššího ročníku nesplní. Žádost o podmíněný zápis musí být věcně zdůvodněna.

  8. Zápis do vyššího ročníku se zaznamenává v informačním systému VŠE.

Článek 21
Podmínky skládání státní doktorské zkoušky

  1. Státní doktorská zkouška je komplexním prověřením znalostí v rozsahu studovaného studijního pro­gramu. Při této zkoušce prokazuje student stupeň zvládnutí širších teoretických vědomostí, metod samostatné vědecké práce a způsobů aplikace nových poznatků v tomto studijním programu a prezentuje výsledky své vědecko-výzkumné činnosti. Obsah státní doktorské zkoušky je vymezen akreditací.

  2. Státní doktorská zkouška je komisionální, veřejná a ústní.

  3. Ke státní doktorské zkoušce se může přihlásit student, který složil všechny předepsané zkoušky a splnil další studijní povinnosti stanovené individuálním studijním plánem.

  4. Státní doktorská zkouška probíhají zpravidla jednou za semestr. O datu a místu konání státní doktorské zkoušky fakulta studenta písemně vyrozumí a zveřejní ve veřejné části svých internetových stránek nejméně tři týdny předem.

  5. Součástí přihlášky k státní doktorské zkoušce je přehled publikační činnosti potvrzený školitelem a zpráva školitele o vědecké činnosti studenta, které musí být schváleny garantem příslušného studijního programu.

Článek 22
Zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku

  1. Nejpozději dva týdny před termínem konání státní doktorské zkoušky jmenuje děkan na návrh garanta studijního programu zkušební komisi pro státní doktorskou zkoušku včetně jejího předsedy. Zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku je nejméně tříčlenná (předseda a dva členové).

  2. Předsedou a členy zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku mohou být pouze profesoři, docenti a další významní odborníci v daném oboru schválení vědeckou radou fakulty.

Článek 23
Průběh a klasifikace státní doktorské zkoušky

  1. Za průběh státní doktorské zkoušky a činnost zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku v příslušném termínu odpovídá její předseda, v mimořádném případě pak děkanem určený zástupce předsedy. Komise je usnášeníschopná, pokud je přítomen předseda, popřípadě děkanem určený zástupce předsedy, a alespoň dva členové komise jmenovaní podle čl. 22.

  2. Státní doktorská zkouška se klasifikuje podle čl. 10 odst. 2 a 6, přičemž stupeň 4+ se nepoužívá.

  3. O výsledku klasifikace státní doktorské zkoušky rozhoduje na neveřejném zasedání v den konání státní doktorské zkoušky zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku hlasováním. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy nebo jeho zástupce podle odstavce 1. S výsledkem klasifikace je student seznámen bezprostředně po skončeném hlasování.

  4. Průběh a výsledek klasifikace státní doktorské zkoušky je zaznamenáván v Protokolu o státní doktorské zkoušce, který podepisují všichni členové zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku, a v informačním systému VŠE, popřípadě rovněž ve výkazu o studiu, který podepisuje předseda komise nebo jeho zástupce.

  5. Při výsledku klasifikace „nevyhověl“ student může státní doktorskou zkoušku jednou opakovat. Opakování státní doktorské zkoušky se může konat nejdříve za čtyři měsíce ode dne, kdy student neúspěšně státní doktorskou zkoušku konal.

  6. Má-li student důvodné pochybnosti o tom, že klasifikace státní doktorské zkoušky byla udělena v souladu s tímto studijním řádem a akreditací, může podat do 5 pracovní dnů ode dne konání státní doktorské zkoušky zdůvodněnou žádost o přezkoumání klasifikace děkanovi. Zjistí-li děkan, že klasifikace nebyla udělena v souladu s tímto studijním řádem nebo akreditací, rozhodnutí zkušební komise zruší a rozhodne o novém konání státní doktorské zkoušky; v opačném případě rozhodnutí komise potvrdí. Rozhodnutí děkana je konečné.

Článek 24
Disertační práce

  1. Disertační prací student prokazuje schopnost samostatné tvůrčí práce v oblasti studijního programu. Za disertační práci lze uznat i soubor uveřejněných kvalitních vědeckých článků se sjednocujícím komentářem. Další požadavky na disertační práci mohou být upraveny předpisy fakult.

  2. O průběhu zpracování disertační práce informuje školitel a student katedru, na které student vědecky pracuje nebo kam z hlediska tématu disertační práce přísluší.

  3. Předpokladem pro  veřejnou obhajobu disertační práce je předložení odborných výstupů tvůrčí činnosti podle požadavků stanovených individuálním studijním plánem.

Článek 25
Malá obhajoba

  1. Malou obhajobou se rozumí obhajoba první verze disertační práce před kolektivem katedry, na které student vědecky pracuje nebo kam z hlediska tématu disertační práce přísluší. V případě pochybností určí příslušnou katedru děkan.

  2. Student předkládá svou práci vedoucímu katedry, který bez zbytečného odkladu zorganizuje malou obhajobu. Cílem malé obhajoby je zhodnotit, zda disertační práce splňuje požadavky kladené zákonem na tyto práce včetně kontroly originality předložené práce. Vedoucí katedry si může k tomu účelu vyžádat posouzení práce dalšími odborníky.

  3. Z malé obhajoby je pořizován zápis s uvedením závěru, zda je práce doporučena k obhajobě, nebo k přepracování a opětovnému předložení k malé obhajobě. Zápis předává vedoucí katedry bezodkladně děkanovi. Přílohou zápisu je protokol o výsledcích kontroly originality předložené práce.

Článek 26
Komise pro obhajobu disertační práce

  1. Předsedu, zástupce předsedy a členy komise pro obhajobu disertační práce jmenuje děkan na návrh garanta studijního programu nejpozději tři týdny před termínem konání obhajoby. Komise je alespoň šestičlenná, nejméně dva členové komise nesmějí být členy akademické obce VŠE.

  2. Předsedou a zástupcem předsedy komise pro obhajobu disertační práce mohou být pouze vědeckou radou fakulty schválení profesoři nebo docenti v daném nebo příbuzném oboru.

  3. Členy komise pro obhajobu disertační práce mohou být pouze vědeckou radou fakulty schválení profesoři, docenti a další významní odborníci v daném nebo příbuzném oboru.

  4. Komise pro obhajobu disertační práce je usnášeníschopná, je-li přítomno alespoň pět jejích členů (včetně předsedy nebo jeho zástupce), z nichž alespoň jeden není členem akademické obce VŠE.

Článek 27
Obhajoba disertační práce

(1) Přihlášku k obhajobě disertační práce podává student písemně děkanovi, a to až po úspěšném složení státní doktorské zkoušky a malé obhajobě.

(2) Spolu s písemnou přihláškou k obhajobě disertační práce předkládá student

  1. stručný odborný životopis,

  2. minimálně tři svázané výtisky disertační práce, včetně školitelem potvrzeného protokolu o originalitě práce,

  3. minimálně deset exemplářů autoreferátu disertační práce; autoreferátem se rozumí stručné shrnutí celé disertační práce o rozsahu zpravidla do 20 normostran, s uvedením cíle, obsahu, výsledků disertační práce a charakteristiky původního řešení, použité literatury,

  4. seznam všech odborných publikovaných i nepublikovaných prací studenta, zejména recenzovaných článků, jeho vystoupení na seminářích a odborných konferencích s vyznačením prací vzniklých v průběhu studia v doktorském studijním programu potvrzený garantem studijního programu a školitelem,

K přihlášce studenta připojí referent pro studium v doktorském studijním programu zápis z malé obhajoby.

(3) Děkan jmenuje komisi pro obhajobu disertační práce, jejímuž předsedovi postoupí dokumenty uvedené v odstavci 2. Předseda komise posoudí zejména, zda má disertační práce přiměřený rozsah a všechny formální náležitosti.

(4) Má-li disertační práce závažné nedostatky formálního charakteru, požádá předseda komise pro obhajobu disertační práce studenta o jejich nápravu a určí mu pro to přiměřenou lhůtu. Po odstranění nedostatků řízení k obhajobě disertační práce pokračuje. Pokud student trvá na obhajobě původně předložené práce, pak řízení pokračuje bez přerušení.

(5) Předseda komise pro obhajobu disertační práce navrhne děkanovi nejméně dva oponenty disertační práce; alespoň jeden z nich musí být profesorem nebo docentem a nejméně jeden z nich nesmí být členem akademické obce fakulty, na které se obhajoba koná. Děkan bez zbytečného odkladu oponenty jmenuje nebo požádá předsedu komise o návrh jiných osob.

(6) Oponenti vypracují písemný posudek předložené disertační práce a předají jej v listinné i elektronické formě předsedovi komise pro obhajobu disertační práce, který zajistí zveřejnění v informačním systému VŠE a založení listinné podoby ve složce studenta. Závěr každého posudku vždy tvoří věta: „Práci doporučuji k obhajobě před příslušnou komisí pro obhajobu disertační práce.“, nebo „Práci nedoporučuji k obhajobě před příslušnou komisí pro obhajobu disertační práce.“

(7) Posudky předložené disertační práce musí být studentovi k dispozici nejpozději dva týdny před termínem obhajoby.

(8) O datu a místu konání obhajoby disertační práce je student vyrozuměn písemně nejméně tři týdny předem. Fakulta zveřejňuje datum a místo konání obhajoby ve veřejné části svých internetových stránek.

Článek 28
Průběh a hodnocení obhajoby disertační práce

  1. Obhajoba disertační práce je veřejná a lze ji jednou opakovat.

  2. Za průběh obhajoby disertační práce a činnost komise pro obhajobu disertační práce odpovídá její předseda, v jeho nepřítomnosti zástupce předsedy.

  3. Obhajoby disertační práce se účastní také školitel. Pokud se školitel z vážných důvodů nemůže obhajoby zúčastnit, navrhne garant programu děkanovi náhradníka z řad členů katedry, kam disertační práce tematicky náleží. Školitel (respektive jeho náhradník) má právo se zúčastnit neveřejného zasedání komise pro obhajobu disertační práce, není členem komise a o výsledku obhajoby nehlasuje. Obhajobě musí být osobně přítomen alespoň jeden z oponentů. Oponenti mají právo se zúčastnit neveřejného zasedání komise, avšak v případě, že nejsou členy komise, o výsledku obhajoby nehlasují.

  4. Obhajoba disertační práce se uskuteční i v případě, pokud oponenti v závěru svých posudků nedoporučili práci k obhajobě.

  5. Obhajoba disertační práce zahrnuje úvodní slovo studenta, vyjádření školitele a oponentů, odpovědi na otázky z posudků a vědeckou rozpravu. Po skončení veřejné části obhajoby komise pro obhajobu disertační práce hlasuje v neveřejném zasedání o výsledku.

  6. Hlasování komise pro obhajobu disertační práce o výsledku je tajné. Na hlasovacích lístcích označí členové komise přítomní při hlasování jednu z alternativ „Obhájil“, nebo „Neobhájil“ disertační práci; neoznačí-li člen komise hlasovací lístek uvedeným způsobem nebo hlasovací lístek neodevzdá, hlas je neplatný. Usnesení, že student disertační práci obhájil, je přijato, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina členů komise přítomných při hlasování. V opačném případě platí, že student disertační práci neobhájil. Student práci neobhájil také v případě, pokud se k obhajobě disertační práce nedostavil s výjimkou případu, kdy děkan podle čl. 11, odst. 3 a 4 vyhověl jeho žádosti o omluvení. Výsledek obhajoby oznamuje předseda studentovi veřejně bezprostředně po skončeném sčítání hlasů.

  7. Pokud student disertační práci neobhájil, může komise pro obhajobu disertační práce doporučit termín, způsob, rozsah a formu jejího přepracování. Opakování se může konat nejdříve za čtyři měsíce ode dne neúspěšné obhajoby a to podle podmínek čl. 27.

  8. O průběhu obhajoby disertační práce je veden protokol, v němž je uveden název doktorského studijního programu, jména přítomných členů komise pro obhajobu disertační práce a oponentů, dále všechny závažné skutečnosti při obhajobě. V závěru protokolu je zapsán výsledek hlasování. Protokol podepisuje předseda komise, v případě jeho nepřítomnosti zástupce předsedy. Protokol o obhajobě disertační práce předává předseda komise děkanovi.

  9. Má-li student důvodné pochybnosti o tom, že klasifikace obhajoby byla udělena v souladu s tímto studijním řádem a akreditací, může podat do 5 pracovních dnů ode dne konání obhajoby zdůvodněnou žádost o přezkoumání klasifikace děkanovi. Zjistí-li děkan, že klasifikace nebyla udělena v souladu s tímto studijním řádem nebo akreditací, rozhodnutí komise pro obhajobu disertační práce zruší a rozhodne o novém konání obhajoby; v opačném případě rozhodnutí komise potvrdí. Rozhodnutí děkana je konečné.

Část pátá
Ukončení studia a zveřejňování závěrečných prací

Článek 29
Řádné ukončení studia

(1) Pro řádné ukončení studia musí student splnit všechny studijní povinnosti stanovené studijním plá­nem nebo individuálním studijním plánem podle akreditace studijního programu a v souladu s tímto studijním řádem.

(2) Vysokoškolský diplom s vyznamenáním získá absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu, který během studia splnil všechny stu­dijní povinnosti sta­novené studijním plánem a

  1. dosáhl průměrného prospěchu do 1,5 včetně,

  2. z každé části státní závěrečné zkoušky byl klasifikován stupněm „výborně“,

  3. řádně ukončil studium nejpozději ve standardní době studia daného studijního programu; stu­dentům, kteří byli vysláni v rámci stu­dia na VŠE ke studiu v zahraničí, se toto studium do této doby nezapočítává.

Článek 30
Jiné ukončení studia

(1) Děkan rozhodne o ukončení studia v bakalářském nebo magisterském studijním programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona studentovi, který

  1. nemá po skončení prvního semestru, ve kterém neměl přerušeno studium, alespoň 9 kontrolních kreditů,

  2. nemá po skončení semestru k dispozici počet kreditových poukázek nutných k řádnému ukon­čení studia a dě­kan mu nepřidělí další kreditové poukázky,

  3. nesložil úspěšně ani při druhém opakování některou část státní závěrečné zkoušky nebo

  4. nesložil úspěšně všechny části státní závěrečné zkoušky ve lhůtě do jednoho roku od konce semestru, ve kterém splnil podmínku pro skládání státní zkoušky ze studijního oboru a děkan tuto lhůtu neprodloužil.

(2) Děkan rozhodne o ukončení studia v doktorském studijním programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona studentovi, který

  1. nespolupracoval se školitelem nebo odbornou katedrou podle individuálního studijního plánu, nebo nepředložil ve stanoveném termínu školiteli předepsané podklady pro kontrolu plnění individuálního studijního plánu,

  2. opakovaně neplnil povinnosti a úkoly uložené mu vedoucím katedry po dohodě se školitelem, specifikovaných v individuálním studijním plánu,

  3. nebyl zapsán do vyššího ročníku z důvodu nesplnění podmínek uvedených v čl. 20,

  4. při opakování státní doktorské zkoušky byl hodnocen stupněm nevyhověl,

  5. při opakované obhajobě neobhájil disertační práci nebo

  6. překročil maximální dobu studia.

(3) Dnem ukončení studia podle odstavce 1 a 2 je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní mo­ci.

Článek 31
Zveřejňování závěrečných prací

  1. Student odevzdává elektronickou verzi závěrečné práce do databáze kvalifikačních prací vedené v informačním systému VŠE v termínu stanoveném katedrou nebo fakultou, na které se obhajoba koná. Odevzdáním se rozumí stav, kdy informační systém VŠE potvrdí úspěšné odevzdání práce.

  2. Závěrečná práce odevzdaná studentem k obhajobě musí být nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněna na katedře nebo fakultě, na které se obhajoba koná, k nahlížení veřejnosti, s výjimkou práce, u které bylo povoleno odložení zveřejnění podle odstavce 4.

  3. Závěrečná práce, u které proběhla obhajoba, je prostřednictvím databáze zveřejněna. Disertační práce, která již byla zveřejněna jiným způsobem (za zveřejnění se nepovažuje zveřejnění k nahlížení podle odstavce 2), se prostřednictvím databáze nezveřejňuje.

  4. Student může požádat o odložení zveřejnění závěrečné práce nebo její části. Žádost s odůvodněním podává děkanovi před obhajobou. O odložení zveřejnění závěrečné práce rozhoduje děkan. Může povolit odložení zveřejnění závěrečné práce, její části nebo její přílohy a to na dobu nejdéle 3 let.

Článek 32
Přezkumná komise

  1. Řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce se koná podle § 47c až 47e zákona.

  2. Přezkumná komise v řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce má 7 členů, z toho 6 členů jmenuje rektor z profesorů, docentů nebo jiných odborníků a sedmého člena z řad studentů VŠE. Členem komise nemůže být ten, kdo byl členem zkušební komise u státní závěrečné nebo státní doktorské zkoušky osoby, o jejíž státní zkoušku nebo obhajobu disertační práce se jedná, vedoucím nebo oponentem jeho závěrečné práce, nebo jeho školitelem.

Část šestá
Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 33
Přechodná ustanovení

  1. Povinnost stanovená v čl. 13 odst. 3 se vztahuje na studenty, kteří zahájí studium v akademickém roce 2017/18 a později.

  2. Na studenty doktorského studijního programu, kteří zahájili studium v akademickém roce 2016/17 a dříve, se nevztahuje čl. 18 odst. 4 písm. d).

  3. Ve studijních programech členěných podle dřívější právní úpravy na studijní obory, se ustanovení tohoto studijního řádu týkající se studijních programů přiměřeně vztahují i na studijní obory.

Článek 34
Závěrečná ustanovení

(1) Zrušují se

  1. Studijní a zkušební řád Vysoké školy ekonomické v Praze pro studium v bakalářských a magisterských studijních programech uskutečňovaných Vysokou školou ekonomickou v Praze nebo jejími fakultami podle zásad Evropského systému převodu a akumulace kreditů registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tě­lovýchovy dne 2. srpna 2007 pod čj. 18 184/2007-30 ve znění jeho pozdějších změn a doplňků.

  2. Studijní a zkušební řád Vysoké školy ekonomické v Praze pro studium v bakalářských a magisterských studijních programech uskutečňovaných Vysokou školou ekonomickou v Praze nebo jejími fakultami s výjimkou studijních programů uskutečňovaných podle zásad Evropského systému převodu a akumulace kreditů registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tě­lovýchovy dne 2. srpna 2007 pod čj. 18 184/2007-30 ve znění jeho pozdějších změn a doplňků.

  3. Studijní a zkušební řád pro studium v doktorských studijních programech uskutečňovaných na Vysoké škole ekonomické v Praze registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 1. července 2011 pod čj. 7 814/2011-30 ve znění jeho pozdějších změn a doplňků.

  4. Studijní a zkušební řád Vysoké školy ekonomické pro studium v navazujícím magisterském studijním programu Economics of International Trade and European Integration registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tě­lovýchovy dne 21. června 2006 pod čj. 15 004/2006430.

(2) Tento studijní řád  byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem VŠE dne 19. června 2017.

(3) Tento studijní řád nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tě­lo­vý­cho­vy.

(4) Tento studijní řád nabývá účinnosti dnem 1. září 2017.
 

prof. Ing. Petr Berka, CSc., v. r.
předseda AS VŠE v Praze

prof. Ing. Hana Machková, CSc., v. r.
rektorka VŠE v Praze
 

Přílohy tohoto předpisu:

  • Tento předpis nemá žádné přílohy.

Související stránky (nejsou součástí předpisu):

  • K předpisu nebyla zadána žádná související stránka.