Vztahy Evropské unie a ESVO

Země ESVO považují zatím Dohodu o EHP za ideální řešení své situace. Umožňuje jim připojit se k vnitřnímu trhu bez toho, aby byly výrazně dotčeny některá citlivá místa (ropa, zemní plyn, ryby, životní prostředí). Vstup do EU odmítají pro výjimečnost svých ekonomik. Hlavním motivem pro udržování intenzivních vztahů s EU je obchod, který je již upraven Dohodou o EHP, a politicky je rámcem vztahů NATO. Dnešní situace však každého učí o užitečnosti členstva v tak ekonomicky silném seskupení, co se dá ukázkově aplikovat na příkladu Islandu, který po překonání státního bankrotu uvažuje o podání přihlášky. Dá se očekávat, že i samotné rozšíření EU bude působit jako další stimul pro přehodnocení názorů na členství v EU. Když se k tomu přidá fakt, že veřejné mínění, jako hodně významný faktor, se postupem času mění a odpůrců členstva v EU ubývá, dá se v delším časovém rámci předpokládat začlenění zemí ESVO do EU.

The EFTA countries consider the EEA Agreement an ideal solution for their situation. It enables them to join the common market without controversial issues (oil, gas, fishery, environment) being touched. They refuse membership in the EU because of their exceptional economies. The main incentive to keep the relations with the EU so intensive is the trade, which has yet been adjusted by the EEA Agreement, and NATO forms a political framework. The contemporary situation shows how useful the membership in such a strong economic block can be. Iceland, which is considering application for a membership after overcome the bankruptcy, could be an example. We might expect that another EU enlargement will take effect as next inducement for the EFTA countries to revalue their attitude to the EU. Adding the fact that the public opinion, as a strong factor, is changing in time and the number of opponents is decreasing, we might assume integration of the EFTA countries into the EU in long-term.