Vnější ekonomická rovnováha pohledem národních úspor a investic

Disertační práce se zabývá možnými příčinami a důsledky vnější ekonomické nerovnováhy. Příčinou vnější nerovnováhy se rozumí odchylka národních úspor či investic od určitého pojetí jejich rovnovážných hodnot. Na základě teoretického rozboru byly vytipovány klíčové fundamentální faktory, které ovlivňují rovnovážnou míru úspor, investic a kapitálové zásoby. Odvozené fundamenty byly následně použity v panelových „benchmarkových“ regresích pro mnoho zemí světa k odhadu modelově-rovnovážných hodnot těchto veličin. Z výsledků plyne, že mezi relativně podinvestované ekonomiky lze zařadit např. země bývalého Sovětského svazu, USA a Německo, a jako přeinvestované byly identifikovány např. Čína, Indonésie, případně Indie, a některé země latinské Ameriky a Afriky. Pro Česko, Slovensko a Maďarsko nebyla identifikována významná odchylka od rovnováhy, Polsko lze hodnotit jako relativně podinvestované. Model pro národní úspory pak ukazuje mj. chronickou přespořenost Číny a dalších asijských zemí (Korea, Japonsko) a podspořenost USA či Británie. ČR a další země V4 se mírou úspor od rovnováhy nijak významně neodchylují, stejně jako např. Německo či Francie. Důsledkem vnější nerovnováhy jsou náklady vyrovnávacího procesu. Na širokém vzorku zemí světa metodou uspořádaného probitu bylo ukázáno, že dlouhodobá náprava vnější nerovnováhy je obvykle spojena s vyšší pravděpodobností výskytu zhoršení trendového vývoje HDP, byť směr kauzality není jednoznačný. Dále bylo pomocí logitové regrese ukázáno, že běžně používané ukazatele vnější ekonomické rovnováhy – běžný účet platební bilance, čistá zahraniční aktiva a zahraniční zadluženost – nemají příliš významný vliv na pravděpodobnost propuknutí měnových krizí. To potvrzuje, že k identifikaci problému vnější nerovnováhy je třeba brát v potaz širší kontext.