Výzkumníci z Katedry manažerské ekonomie publikovali článek ve vědeckém časopise Journal of Economic Behavior & Organization

Studii o dodržování daňových předpisů výzkumníků doc. PhDr. Lubomíra Cingla, Ph.D. a Ing. Tomáše Miklánka, M.A., Ph.D. z Fakulty podnikohospodářské a jejich kolegy Ing. Tomáše Licharda, M.A., Ph.D. z Fakulty informatiky a statistiky publikoval prestižní vědecký časopis Journal of Economic Behavior & Organization (Q2).

Článek s názvem „Účinky daňového určení na dodržování předpisů: Online experiment s daňovými poplatníky“ se zabývá daňovým určením, což je stále oblíbenější nástroj daňových systémů v rostoucím počtu zemí. Studie, stejně jako dlouhodobý výzkum vědců ukázala, že navzdory silným očekáváním zavedení tohoto nástroje velký vliv na větší poctivost daňových poplatníků nemá.

Daňové určení je nástroj, který umožňuje poplatníkům přímo z oficiálního seznamu neziskových organizací určit jednoho příjemce předem stanovené části peněz, které odvádí na dani z příjmu. V různých variantách funguje daňové určení například na Slovensku, v Itálii a dalších Evropských zemích. V Česku mají daňoví poplatníci možnost odečíst si dary neziskovým organizacím z daňového základu nebo se zapojit do participativního rozpočtu, kde veřejnost vyjadřuje preference nad určením části veřejného (např. obecního) rozpočtu. Nicméně ani v jednom případě jedinec nemá konečnou kontrolu nad tím, co se s jeho penězi odvedenými na daních přesně stane jako v případě daňového určení. Daňové určení jako takové tedy v Česku nyní neexistuje. A v současné době ani není prokázáno, zda má tento nástroj pozitivní vliv na dodržování daňových předpisů, jak jistě doufají zákonodárci ve všech zmíněných zemích. Tedy zda vede k vyšší míře „poctivosti“ při přiznávání daně z příjmu.

Tým vědců z VŠE proto v rámci svého výzkumu provedl online experiment s 830 českými daňovými poplatníky, kteří byli osobami samostatně výdělečně činnými nebo standardními zaměstnanci. Přístup výzkumníků napodobil skutečný mechanismus daňového určení: umožnil respondentům vyjádřit své preference ohledně způsobu využití části jejich daní přesměrováním části peněz do neziskových organizací. Vybrat si mohli ze seznamu nevládních organizací, výši daňové sazby a použití těchto daňových příjmů.

Výsledky neukázaly žádný významný vliv mechanismu určení daně na celkové dodržování předpisů. „Náš experiment ukázal za poměrně realistických podmínek, že tento prvek k vyšší poctivosti při přiznání daně z příjmu pravděpodobně nepovede. Měli jsme dva typy respondentů – běžné zaměstnance a OSVČ. U zaměstnanců jsme zaregistrovali lehce vyšší poctivost při zavedení daňové designace, nicméně tito nemají v podstatě k nepoctivosti u daně z příjmu žádný prostor. Naopak OSVČ, kteří určitý prostor pravděpodobně mají, na tento prvek vůbec ve své míře poctivosti nezareagovaly,“ komentuje Lubomír Cingl.

Na druhou stranu respondenti ve velké míře oceňovali, že systém daňového určení dává lidem větší slovo ohledně toho, které neziskové organizace podpořit ze svých daní. „Většina účastníků tohoto experimentu, přesněji ⅔, by podle dotazníku tuto možnost i v daňovém systému České republiky uvítala,“ dodává Cingl.

Všechna tato zjištění mohou přispět k argumentaci pro a proti zavádění dalších „měkkých“ motivací k placení daní, tzv. “Nudges”. Tým VŠE se ve svém dlouhodobějším výzkumu tomuto tématu věnuje a vědci se shodují na tom, že se opakovaně ukazuje, že tyto motivace mají zanedbatelný efekt. „Naopak velmi důležité se při výběru daní ukazují být technické aspekty, kupříkladu kontrola skrze reportování daní třetími stranami, např. když daň z příjmu odvádí za zaměstnance zaměstnavatel, nebo automatické odvádění daně z výnosů z úroku na spořících účtech, které za spořitele odvádí banka,“ uvádí Cingl s tím, že jejich zjištění může ušetřit velké náklady v případě, že by se uvažovalo o zavedení nějaké formy daňového určení jako prostředku ke zvýšení daňových příjmů.

Celý článek najdete tady.