Acta Informatica Pragensia Vol. 6 No. 2
Ustavení a historický vývoj informatiky a počítačových disciplín ve vybraných evropských zemích a v USA
DOI: https://doi.org/10.18267/j.aip.109
[plný text (PDF)]
Zdeněk Smutný, Michal Doležel
Obsahem přehledového článku je komparace historických tendencí k vymezování informatiky jako nové disciplíny, oboru či oblasti studia, která se zaměřuje na návrh a využívání výpočetní techniky. Mimo směr stavby počítačů se zaměřujeme na dvě zásadní oblasti – oblast výpočetních a oblast informačních procesů. Nejprve se zabýváme vývojem ve Spojených státech amerických (USA), který byl od Evropy značně odlišný. V USA se jednalo o disciplíny nazývané jako počítačová věda (computer science), počítačové inženýrství (computer engineering) a
Reference:
Abbott, A. (2001). Chaos of disciplines. Chicago: University of Chicago Press.
ACM. (2005). Computing Curricula 2005: The Overview Report. Retrieved from https://www.acm.org/binaries/content/assets/education/curricula-recommendations/cc2005-march06final.pdf
ACM. (2017). ACM History. Retrieved from https://www.acm.org/about-acm/acm-history
Afanasjev, V. G. (1977). Vědecké řízení společnosti. Praha: SPN.
Afanasjev, V.G. (1978). Sociální informace a řízení společnosti. Praha: Svoboda.
Afinogenov, G. (2013). Andrei Ershov and the Soviet information age. Kritika: Explorations in Russian and Eurasian History, 14(3), 561-584. doi: 10.1353/kri.2013.0046
Agresti, W. W. (2011). Toward an IT Agenda. Communications of the Association for Information Systems, 28, Article 17.
ALA. (2017). Founding of the American Library Association. Retrieved from http://www.ala.org/aboutala/history
Atchison W. F. et al. (1968). Curriculum 68: Recommendations for academic programs in computer science: a report of the ACM curriculum committee on computer science. Communications of the ACM, 11(3), 151-197. doi: 10.1145/362929.362976
Auberbach, I. L. (1986). The start of IFIP-personal recollections. IEEE Annals of the History of Computing, 8(2), 180-192. doi: 10.1109/MAHC.1986.10034
Aumann, P. (2011). The Distinctiveness of a Unifying Science: Cybernetics' Way to West Germany. IEEE Annals of the History of Computing, 33(4), 17-27. doi: 10.1109/MAHC.2011.78
Avgerou, C. (2000). Information systems: what sort of science is it?. Omega, 28(5), 567-579. doi: 10.1016/S0305-0483(99)00072-9
Avgerou, C., Siemer, J., & Bjørn-Andersen, N. (1999). The academic field of information systems in Europe. European Journal of Information Systems, 8(2), 136-153. doi: 10.1057/palgrave.ejis.3000319
Bailes, K. E. (1977). Alexei Gastev and the Soviet controversy over Taylorism, 1918–24. Soviet Studies, 29(3), 373-394. doi: 10.1080/09668137708411134
Barley, S. R., & Kunda, G. (1992). Design and devotion: Surges of rational and normative ideologies of control in managerial discourse. Administrative Science Quarterly, 37 (September), 363-399. doi: 10.2307/2393449
Bauer, F. L. (1976). Информатика – Вводный курс [Informatika – úvodní kurz] Москва: Мир.
Beneš J. (1952). Cybernetika v automatizaci jako politický nástroj kapitalismu. Za socialistickou vědu a techniku: časopis ústředí výzkumu a technického rozvoje, 2, 243-246.
Benvenuti, L., van der Vet, P. E., & van der Veer, G. C. (2011). Sciences, Computing, Informatics: who is the keeper of the Real Faith?. In Computer Science Education Research Conference (pp. 73-78). New York: ACM.
Berg, A. I. (1960). O některých problémech kybernetiky [přeloženo z ruského originálu]. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, 5(6), 734-741.
Beynon-Davies, P. (2007). Informatics and the Inca. International Journal of Information Management, 27(5), 306-318. doi: 10.1016/j.ijinfomgt.2007.05.003
Bělohlávek, R. (2016). Informatika jako obor. Matematika-Fyzika-Informatika, 25(4), 299-315.
Brookes, B. C. (1984). Lenin: The Founder of Informatics. Journal of Information Science, 8(5), 221-223. doi: 10.1177/016555158400800505
Brown, J. D. (1920). Manual of Library Economy. London: Grafton & Co.
Carteron, J. (1963). Du Calcul à l'Informatique et à la recherche opérationnelle. Chiffres-RFTI, (4), 12.
Cejpek, J. (2000). Tři sondy do padesátiletého vývoje studijního oboru "Informačního studia a knihovnictví". Národní knihovna, 11(4), 135-146.
Cejpek, J. (2008). Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum.
Cohen, I. B. (1999). Howard Aiken: Portrait of a Computer Pioneer. Cambridge: MIT Press.
Coy, W. (1997). Defining discipline. In Freksa C., Jantzen M., Valk R. (Eds.), Foundations of Computer Science (pp. 21-35). Berlin: Springer. doi: 10.1007/BFb0052074
Čech, V. (1975). Sociologie v sovětské vědě o řízení. Sociologický časopis, 11(1), 16-25.
Černyj, J. J. (2011). Как понимал информатику академик Андрей Петрович Ершов [Jak chápal informatiku akademik Andrej Petrovič Jeršov]. In Труды SORUCOM-2011. Вторая Международная конференция «Развитие вычислительной техники и ее программного обеспечения в России и странах бывшего СССР» (p. 341). Retrieved from http://www.computer-museum.ru/articles/sorucom_2011/123/
Dahlbom, B. (1996). The New Informatics. Scandinavian Journal of Information Systems, 8(2), 29–48.
Davis, G. (2001). Building an International Academic Discipline in Information Systems, In Sundgren, B., Mårtensson, M., & Nilsson, K. (Eds.), Exploring Patterns in Information Management: Concepts and Perspectives for Understanding IT-related Change (pp.273-289). Stockholm: The Economic Research Institute.
Denning, P. J. (2005). Is Computer Science Science? Communications of the ACM, 48(4), 35-38. doi: 10.1145/1053291.1053309
Denning, P. J. (1985). The Science of Computing: What is computer science? American Scientist, 73(1), 16-19.
Diberder, A. (2001). Informatique. Le Monde, 24.1.2001. Retrieved from http://www.lemonde.fr/cgi-bin/ACHATS/685238.html
Dickson, G. W. (1981). Management information systems: Evolution and status. Advances in Computers, 20, 1-37. doi: 10.1016/S0065-2458(08)60494-5
Doležel, L. (2008). Fikce a historie v období postmoderny. Praha: Academia.
Doležel, M. (2014). Ukradený management: Reflexe rozporů ve vnímání podstaty manažerského výzkumu očima doktoranda. In PHD EXISTENCE 2014 (pp. 263-270). Olomouc: Universita Palackého.
Donth, Η. (1984). Der Aufbau der Informatik an Deutschen Hochschulen. Elektronische Rechenanlagen, 26(1-6), 223-229.
Dreyfus, P. (1962). L'informatique. Gestion, Juin 1962, 240-1.
Durnová, H. (2010). Sovietization of Czechoslovakian computing: The rise and fall of the SAPO project. IEEE Annals of the History of Computing, 32(2), 21-31. doi: 10.1109/MAHC.2010.7
Ehleman, J., & Škabrada, J. (1963). Využití výpočetní techniky při řízení národního hospodářství. Praha: VŠE v Praze.
Ellis, D., Allen, D., & Wilson, T. (1999). Information science and information systems: Conjunct subjects disjunct disciplines. Journal of the Association for Information Science and Technology, 50(12), 1095-1107. doi: 10.1002/(SICI)1097-4571(1999)50:12<1095::AID-ASI9>3.0.CO;2-Z
Feigenbaum, E. A. (1961). Soviet cybernetics and computer sciences, 1960. Communications of the ACM, 4(12), 566-579. doi: 10.1145/366853.366891
Fein, L. (1959). The role of the university in computers, data processing, and related fields. Communications of the ACM, 2(9), 7–14. doi: 10.1145/1457838.1457859
Forsythe, G. E. (1961). Engineering students must learn both computing and mathematics. Journal of Engineering Education, 52, 177-188.
Forsythe, G. E. (1963). Educational implications of the computer revolution. In W.F.Freiberger, W. Prager (Eds.), Applications of Digital Computers (pp. 166-178). Boston: Ginn.
Fourman M. (2002). Informatics. In Informatics Research Report EDI-INF-RR-0139. Edinburgh: Division of Informatics, University of Edinburgh.
Friedman, C. P. (2013). What informatics is and isn't. Journal of the American Medical Informatics Association, 20(2), 224-226. doi: 10.1136/amiajnl-2012-001206
Fuchs-Kittowski, K. (2004). Grundlinien des Einsatzes der modernen Informations-und Kommunikationstechnologien in der DDR. Wechsel der Sichtweisen zu einer am Menschen orientierten Informationssystemgestaltung. In Informatik in der DDR – eine Bilanz (pp. 55-70). Bonn: Ges. für Informatik.
Gála, L., Pour, J., & Toman, P. (2006). Podniková informatika. Praha: Grada Publishing.
Gammack, J., Hobbs, V., & Pigott, D. (2006). The Book of Informatics. South Melbourne: Thomson.
Garric, D. (1969). L'Informatique: Révolution totale. Paris: Publications premières.
GaTech. (2017). Curriculum Vitae Vladimir Slamecka. Retrieved from http://www.cc.gatech.edu/home/vs/cv.html
Gerovitch, S. (2004). From newspeak to cyberspeak: a history of Soviet cybernetics. Mass.: MIT Press.
Giddens, A. (1984). The constitution of society: Outline of the theory of structuration. Berkeley: University of California.
Gluškov, V.M. (1982). Основы безбумажной информатики [Základy bezpapírové informatiky]. Мoskva: Наука.
Gupta, G. K. (2007). Computer science curriculum developments in the 1960s. IEEE Annals of the History of Computing, 29(2). doi: 10.1109/MAHC.2007.20
Hasenkamp, U., & Stahlknecht, P. (2009). Wirtschaftsinformatik–evolution of the discipline as reflected by its journal. Business & Information Systems Engineering, 1(1), 14. doi: 10.1007/s12599-008-0022-3
Havel, I. M. (1998). Kybernetika. Vesmír, 77(11), 603.
He, S. (2003). Informatics: a brief survey. The Electronic Library, 21(2), 117-122. doi: 10.1108/02640470310470480
Heinrich, L. J., & Riedl, R. (2013). Understanding the dominance and advocacy of the design-oriented research approach in the business informatics community: a history-based examination. Journal of Information Technology, 28(1), 34-49. doi: 10.1057/jit.2013.1
Heinrich, L. J. (2012). Geschichte der Wirtschaftsinformatik: Entstehung und Entwicklung einer Wissenschaftsdisziplin. Berlin: Springer. doi: 10.1007/978-3-642-28143-3
Hellige, H. D. (Ed.). (2004). Geschichten der Informatik: Visionen, Paradigmen, Leitmotive. Berlin: Springer. doi: 10.1007/978-3-642-18631-8
Hjørland, B. (2014). Information Science and its core concepts: Levels of disagreement. In F. Ibekwe-SanJuan, T. M. Dousa (Eds.), Theories of Information, Communication and Knowledge (pp. 205-235). Netherlands: Springer. doi: 10.1007/978-94-007-6973-1_9
Hoffmann, D. W. (2007). Grundlagen der technischen Informatik. München: Carl Hanser Verlag.
Hopp, W. J. (2004). Fifty years of management science. Management Science, 50(1), 1-7. doi: 10.1287/mnsc.1030.0181
IEEE. (2017). History of IEEE. Retrieved from https://www.ieee.org/about/ieee_history.html
Iivari, J. (2003). The IS core-VII: Towards information systems as a science of meta-artifacts. Communications of the Association for Information Systems, 12(1), 37.
Isajev, V. (2009). От атома до космоса: 50 лет АСУ [Od atomu po vesmír: 50 let ASŘ]. Открытые системы, (5). Retrieved from https://www.osp.ru/os/2009/05/9883736
ISO 5127. (2003). Informace a dokumentace – slovník. Praha: Český normalizační institut.
Jackson, M. C. (2009). Fifty years of systems thinking for management. Journal of the Operational Research Society, 60(1), S24-S32. doi: 10.1057/jors.2008.176
Jeljutin, V.P. (1972). подготовка специалистов по автоматизированным системам управления [Příprava specialistů pro automatizované systémy řízení]. In Avtomatizirovannyje sistemy upravlenija: primenenije vyčislitel'noj techniki i avtomatizirovannych sistem upravlenija na predprijatijach i v otrasljach promyšlennosti (deponováno v MSVK Ostrava). Moskva: Ekonomika.
Jeršov, A.P. (1977). A position statement at the panel discussion „Diversity in computer science“ held at Tatranska Lomnica (CSSR) on September 8, 1977. Retrieved from http://ershov.iis.nsk.su/ (Jeršovův archiv, složka 248, listy 32-3 a listy 24-5 pro ruskou verzi)
Jeršov, A.P. (1984). О предмете информатики [O předmětu informatiky]. Вестник АН СССР, (2), 112-113. Retrieved from http://ershov.iis.nsk.su/ (Jeršovův archiv, složka 267, listy 166-7)
Jesiek, B. K. (2006). Between Discipline and Profession: A History of Persistent Instability in the Field of Computer Engineering, circa 1951-2006 (Doctoral dissertation). Blacksburg: Virginia Tech.
Jesiek, B. K. (2013). The Origins and Early History of Computer Engineering in the United States. IEEE Annals of the History of Computing, 35(3), 6-18. doi: 10.1109/MAHC.2013.2
Jesiek, B. K., & Jamieson, L. H. (2017). The Expansive (Dis)Integration of Electrical Engineering Education. IEEE Access, 5, 4561-4573. doi: 10.1109/ACCESS.2017.2677200
Jones, E.C. & Mulder, M.C. (1984). Accreditation in the Computer Profession. Computer, 17(4), 1984, 24-27. doi: 10.1109/MC.1984.1659107
Keen, P. G. (1980). MIS research: reference disciplines and a cumulative tradition. In ICIS 1980 Proceedings. Article 9. Retrieved from https://aisel.aisnet.org/icis1980/9
Kettnerová, L. (2017). „Byl jsem zvídavý a chtěl jsem se něco naučit“ [rozhovor s Ivanem Havlem]. Forum, (39).
Kneidl, P., Cejpek, J., Hlaváček, I., & Činčera, J. (2002). Dějiny knihoven a knihovnictví. Praha: Karolinum.
Knuth, D. E. (1972). George Forsythe and the development of computer science. Communications of the ACM, 15(8), 721-727. doi: 10.1145/361532.361538
Kolin, K.K. (2006). Становление информатики как фундаментальной науки и комплексной научной проблемы [Konstituování informatiky jako základ vědy a komplexních vědeckých problémů]. Системы и средства информатики, 18(spec. issue), 7-58.
Koutník, B. (1935). K základům knihovědy a knihovnictví: Principles of bibliology and library economy. In Sborník věnovaný oslavě L. J. Živného. Praha: Ústřední spolek československých knihovníků.
Kraineva, I., & Cheremnykh, N. (2006). Academician Andrei Ershov and his Archive. In Perspectives on Soviet and Russian Computing (pp. 117-125). Berlin: Springer. doi: 10.1007/978-3-642-22816-2_15
Kuhn, S. T. (1970). Notes on Lakatos. PSA: Proceedings of the Biennial Meeting of the Philosophy of Science Association, 1970, 137-146. doi: 10.1086/psaprocbienmeetp.1970.495758
Kuhn, S. T. (2008). Struktura vědeckých revolucí. Praha: Oikoymenh.
Lattès, R., & Dreyfus, P. (1964). Une Discipline Neuve: L'Informatique. Le Monde, 9.7.1964. Retrieved from http://www.lemonde.fr/archives/article/1964/07/09/une-discipline-neuve-l-informatique_2142364_1819218.html
Le Monde. (1967). L'Informatique entre a L'Académie française. Le Monde, 22.4.1966. Retrieved from http://www.lemonde.fr/archives/article/1967/04/22/l-informatique-entre-a-l-academie-francaise_2625363_1819218.html
Lenin, V. I. (1953). Spisy 6. Praha: Svoboda.
Li, L., Altamirano, I. M., & Finn, B. M. (2017). History of the Georgia Tech Library, with Emphasis on the Crosland Era. In Proceedings of 2017 ASEE Annual Conference & Exposition (Paper ID #18060). Washington: American Society for Engineering Education.
Lorenz, M. (2016a). Mapa studijních profilů: komparace kurikul Informačních studií a knihovnictví v Opavě. Knihovna – knihovnická revue, 27(1), 21-42.
Lorenz, M. (2016b). Mapování kurikula: vývoj oboru Informačních studií a knihovnictví v Brně. Proinflow: časopis pro informační vědy, 8(1), 54-88.
Lukacs, J. (2009). Na konci věku. Praha: Academia.
Lyytinen, K., Baskerville, R., Iivari, J., & Te'eni, D. (2007). Why the old world cannot publish? Overcoming challenges in publishing high-impact IS research. European Journal of Information Systems, 16(4), 317-326. doi: 10.1057/palgrave.ejis.3000695
Maceviciute, E., & Wilson, T. D. (2002). The development of the information management research area. Information Research, 7(3), no. 133. Retrieved from http://www.informationr.net/ir/7-3/paper133.html
Mahoney, M. S. (1988). The history of computing in the history of technology. Annals of the History of Computing, 10(2), 113-125. doi: 10.1109/MAHC.1988.10011
Mahoney, M. S. (1990). The roots of software engineering. CWI Quarterly, 3(4), 325-334.
Mareš, M. (2006). Slova, která se hodí: aneb jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice. Praha: Academia.
Meadows, A. J. (1990). Theory in information science. Journal of Information Science, 16(1), 59-63. doi: 10.1177/016555159001600110
Michajlov, A. I., Černyj, A. I., & Giljarevskij, R. S. (1965). Основы научной информации [Základy vědeckých informací]. Москва: Наука.
Michajlov, A. I., Černyj, A. I., & Giljarevskij, R. S. (1966). Информатика – новое название теории научной информации [Informatika – nový název teorie vědeckých informací]. Научно-техническая информация, 12, 35–39.
Michajlov, A. I., Černyj, A. I., & Giljarevskij, R. S. (1968). Основы информатики [Základy informatiky]. Moskva: Nauka.
Michajlov, A. I., Černyj, A. I., & Giljarevskij, R. S. (1969). Международный форум по информатике: Сборник статей [Mezinárodní fórum informatiky: sbírka článků]. Москва: Всесоюзный институт научной и технической информации.
Miksa, F. L. (1988). The Columbia School of Library Economy, 1887-1888. Libraries & Culture, 23(3), 249-280.
Mingers, J. (2006). Realising systems thinking: knowledge and action in management science. Berlin: Springer.
Mounier-Kuhn, P. (2012). Computer Science in French Universities: Early Entrants and Latecomers. Information & Culture, 47(4), 414-456.
Mounier-Kuhn PÉ., & Pégny M. (2016). AFCAL and the Emergence of Computer Science in France: 1957–1967. In Beckmann A., Bienvenu L., Jonoska N. (Eds.), Pursuit of the Universal. Cham: Springer. doi: 10.1007/978-3-319-40189-8_18
Naumann, F. (2009). Dějiny informatiky: od abaku k internetu. Praha: Academia.
Newell, A., Perlis, A.J., & Simon, H.A. (1967). What is computer science? Science, 157, 1373-1374.
Otlet, P. (1934). Traité de documentation: Le livre sur le livre, théorie et pratique. Bruxelles: Mundaneum.
Palmer, J. D., Sage, A. P., Sheridan, T. B., & Tien, J. M. (1992). The IEEE Systems, Man, and Cybernetics Society: past, present, and future. IEEE transactions on systems, man, and cybernetics, 22(1), 1-9. doi: 10.1109/21.141306
Pstružina K. (1999). Konstruktivní typ racionality. Atlas filosofie vědy. Retrieved from http://nb.vse.cz/kfil/win/atlas1/konstruk.htm
Reed, M. (2005). Reflections on the ‘realist turn’ in organization and management studies. Journal of Management Studies, 42(8), 1621-1644. doi: 10.1111/j.1467-6486.2005.00559.x
Rindzeviciute, E. (2010). Purification and hybridisation of Soviet cybernetics: The politics of scientific governance in an authoritarian regime. Archiv für Sozialgeschichte, 50, 289-309.
Romportl, J. (2014). Od kultury zpětné vazby ke kybernetice. Teorie vědy, 36(2), 211-232.
Santos, L.R, & Pinheiro, L.V.R. (2009). Estudo histórico da infra-estrutura de informação científica e da formação em ciência da informação na antiga União Soviética e Rússia 1917–2007. Informação & Sociedade: Estudos, 19(2), 25-36.
Santos, L.R, & Pinheiro, L.V.R. (2010). The Theoretical Approach of A. I. Mikhailov about the Term Scientific Information. Revista Digital de Biblioteconomia e Ciência da Informação, Campinas, 7(2), 27-45.
Saracevic, T. (1999). Information science. Journal of the American Society for Information Science, 50(12), 1051-1063. doi: 10.1002/(SICI)1097-4571(1999)50:12<1051::AID-ASI2>3.0.CO;2-Z
Shkurba, V. V. (1995). Cybernetics and... (Conceptology of a cancelled science). Cybernetics and Systems Analysis, 31(2), 163-182. doi: 10.1007/BF02366916
Schrettinger, M. (1829). Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars. München: Jos. Lindauer Buchhandlung.
Slamecka, V. (1978). Preface. Information Processing & Management, 14(5), iii–iv.
Smutný, Z. (2016). Social informatics as a concept: Widening the discourse. Journal of Information Science, 42(5), 681-710. doi: 10.1177/0165551515608731
Smutný, Z., & Řezníček, V. (2012). Příspěvek k současné filosofii a metodologii vědy se zaměřením na inter- a transdisciplinární výzkum. E-Logos – Electronic Journal for Philosophy. 19(3), 1–21.
Stahlknecht, P., & Hasenkamp, U. (2002). Einführung in die Wirtschaftsinformatik. Berlin: Springer. doi: 10.1007/978-3-662-06894-6
Steinbuch, K.W. (1957). Informatik: Automatische Informationsverarbeitung. SEG-Nachrichten, (4).
Straka, J. (1990). Sociální informatika: Terminologický a výkladový slovník. Praha: Karolinum.
Strauss, G. (1991). Present at the beginning: Some personal notes on OB's early days and later. Working paper – Institute for Research on Labor and Employment. Retrieved from https://escholarship.org/uc/item/3474t8nc
Šmejkal, L. (2015). Zrušíme obor kybernetika? Automa, (11), 8. Retrieved from http://automa.cz/cz/casopis-clanky/zrusime-obor-kybernetika-2015_11_54229_8263/
Thompson, J. D. (1956). On building an administrative science. Administrative Science Quarterly, 1(1), 102-111.
Tobolka, Z. V. (1949). Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. Praha: Orbis.
Umpleby, S. A. (2005). A history of the cybernetics movement in the United States. Journal of the Washington Academy of Sciences, 91(2), 54-66.
Vagianos, L. (1972). Information Science: A House Built on Sand. Library Journal, 97(2), 153-157.
Vidmer, R. F. (1981a). Soviet Studies of Organization and Management: A “Jungle” of Competing Views. Slavic Review, 40(3), 404-422. doi: 10.2307/2496194
Vidmer, R. F. (1981b). Preface: The Management Theory “Jungle” in the USSR (1). International Studies of Management & Organization, 11(3-4), 3-22. doi: 10.1080/00208825.1981.11656318
Vichney, N. (1966). Deux nouveaux instituts vont être créés en France. Le Monde, 16.12.1966. Retrieved from http://www.lemonde.fr/archives/article/1966/12/16/deux-nouveaux-instituts-vont-etre-crees-en-france_2683761_1819218.html
Vlasák, R. (2009). Obor informační a informatický – několik poznámek z terminologické historie. Ikaros, 13(9). Retrieved from http://www.ikaros.cz/node/5687
Vojtášek, F. (2003). Howard H. Aiken - tvůrce počítače Harvard Mark I. Ikaros, 7(3). Retrieved from http://ikaros.cz/node/11225
Vysoký, P. (1998). Padesát let kybernetiky. Vesmír, 77(11), 626-632.
Wellisch, H. (1972). From information science to informatics: A terminological investigation. Journal of Librarianship, 4(3), 157-187. doi: 10.1177/096100067200400302
Wiener, N. (1948). Cybernetics: Or Control and Communication in the Animal and the Machine. Cambridge: MIT Press.
Zadeh, L.A. (1950). Thinking Machines: A New Field in Electrical Engineering. Columbia Engineering Quarterly, 3, 12-13 and 30-31.