Výroční zpráva o činnosti VŠE v Praze za rok 1999

Výroční zpráva o činnosti

Vysoké školy ekonomické v Praze

za rok 1999

a

Výroční zpráva o hospodaření

Vysoké školy ekonomické v Praze

za rok 1999

Praha, květen 2000

Předmluva

 

 

 

 

Výroční zpráva o činnosti Vysoké školy ekonomické v Praze za rok 1999 a Výroční zpráva o hospodaření Vysoké školy ekonomické v Praze za rok 1999 jsou zpracovány ve smyslu ustanovení zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. a podle doporučené rámcové osnovy, kterou vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Správní rada VŠE v Praze nepožadovala žádné další údaje dle § 21 odst. 2 písm. d) zákona č. 111/1998 Sb.

Výroční zpráva VŠE v Praze za rok 1999 bude zpřístupněna v počítačové síti na www stránkách VŠE v Praze (http://www.vse.cz) a v tištěné podobně ve studovně Centra informačních a knihovnických služeb VŠE v Praze na Žižkově.

 

Obsah Výroční zprávy o činnosti VŠE v Praze za rok 1999

Předmluva

1. Úvod

2. Orgány a útvary VŠE Praha

3. Složení orgánů Vysoké školy ekonomické v Praze

3.1 Vedení VŠE v Praze

3.2 Složení Správní rady

3.3 Složení Vědecké rady VŠE v Praze v roce 1999

3.4 Složení Akademického senátu VŠE v Praze k 31. 12. 1999

4. Studijní a pedagogická činnost

4.1 Studijní programy a obory

4.2 Výsledky přijímacího řízení

4.3 Počty studentů

4.4 Počty zahraničních studentů

4.5 Počty absolventů

4.6 Inovace již uskutečňovaných studijních programů

4.7 Nové bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy

4.8 Hodnocení nabídky studijních oborů s ohledem na uplatnění absolventů na trpráce

4.9 Uplatnění nových forem studia

4.10 Studijní neúspěšnost na VŠE

4.11 Možnost studia handicapovaných uchazečů

4.12 Využívání kreditního systému

5. Informační a komunikační technologie

5.1 Informační infrastruktura

5.2 Dostupnost informačních zdrojů na VŠE

5.3 Využití vnějších a vnitřních informačních systémů.

5.4 Zapojení do projektu evropských vysokorychlostních síti

5.5 Stav výpočetní techniky

6. Výzkum a vývoj

6.1 Zaměření výzkumu

6.2 Organizační, personální a materiální stránka

6.3 Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji

6.4 Spolupráce s AV ČR, resortními útvary a nevládním sektorem

6.5 Zapojení školy do rozvojových projektů

7. Akademičtí pracovníci

8. Hodnocení činnosti

8.1 Výsledky vnitřního a vnějšího hodnocení

8.2 Hodnocení studentů

9. Mezinárodní spolupráce ve vzdělávání

9.1 Zapojení vysoké školy do mezinárodních programů

9.2 Zahraniční mobilita studentů a akademických pracovníků

10. Činnost fakult a dalších součástí

10.1 Fakulta financí a účetnictví

10.2 Fakulta mezinárodních vztahů

10.3 Fakulta podnikohospodářská

10.4 Fakulta informatiky a statistiky

10.5 Fakulta národohospodářská

10.6 Fakulta managementu

10.7 Výpočetní centrum

10.8 Centrum informačních a knihovnických služeb

10.9 Centrum tělesné výchovy a sportu

10.10 Centrum doktorandských a manažerských studií

10.11 Institut krizového managementu

10.12 Francouzsko-český institut řízení

10.13 Institut oceňování majetku při Vysoké škole ekonomické v Praze

10.14 Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku

10.15 Program studií střední a východní Evropy

11. Další aktivity

11.1 Významné konference a semináře

11.2 Nepedagogické aktivity

12. Péče o studenty a zaměstnance

12.1 Ubytovací a stravovací zařízení

12.2 Poskytovaná stipendia

12.3. Informační a poradenské služby

12.4 Tělovýchovná, sportovní, umělecká a další činnosti studentů

12.5 Péče o zaměstnance

13. Rozvoj vysoké školy

14. Závěr

 

Obsah Výroční zprávy o hospodaření VŠE v Praze za rok 1999

1. Úvod

2. Roční účetní závěrka

2.1 Rozvaha

2.2 Výkaz zisků a ztrát

Doplňující údaje

2.3 Výrok auditora

3. Příjmy a výdaje

3.1 Příjmy

3.2 výdaje

4. Přehled o peněžních tocích

5. Vývoj fondů

6. Vývoj stavu majetku

6.1 Nehmotný investiční majetek

6.2 Hmotný investiční majetek

6.3 Pohledávky

6.4 Závazky

7. Rekapitulace zúčtování se SR

8. Stipendia

1. Úvod 

Při krátkém pohledu do historie Vysoké školy ekonomické je významnou událostí rok 1919, kdy byla rozhodnutím Národního shromáždění Československé republiky zřízena v rámci České techniky Vysoká škola obchodní. V roce 1949 bylo studium převedeno do Vysoké školy politických a hospodářských věd, která byla v roce 1953 přeměněna na Vysokou školu ekonomickou. V roce 1999 jsme tak oslavili osmdesáté výročí existence českého vysokého ekonomického školství.

Po roce 1989 prošla Vysoká škola ekonomická řadou významných obsahových i organizačních změn. Jako jedna z prvních vysokých škol v České republice přešla na kreditní systém studia, který umožňuje poměrně vysokou variabilitu při individuální tvorbě rozvrhu každým studentem. Byl vybudován třístupňový studijní systém (bakalářské, magisterské a doktorské studium). Zcela zásadní kvantitativní i kvalitativní rozvoj nastal v oblasti vybavení školy výpočetní technikou. Kapacity pro výuku a ubytování byly rozšířeny o budovy na Jižním Městě, byla vybudována Nová aula. Otevření nově koncipovaného a na špičkové úrovni vybaveného Centra informačních a knihovnických služeb vytvořilo pro studenty i pedagogy podmínky pro studium plně srovnatelné s podmínkami na zahraničních vysokých školách. Velmi dynamicky se rozvíjely zahraniční vztahy Vysoké školy ekonomické. Zásadně vzrostl jak počet zahraničních stáží našich pedagogů, tak počet studentských výměn. Byly vybudovány dva programy vyučované v cizím jazyce: CESP (Program studií střední a východní Evropy) a CEMS Master. Společenství evropských manažerských škol (CEMS) přijalo Vysokou školu ekonomickou jako svého řádného člena. Škola byla nositelem řady mezinárodních projektů a jejími partnery je řada prestižních zahraničních institucí poskytujících vysokoškolské vzdělání.

Vysoká škola ekonomická je dnes tvořena šesti fakultami:

  • Fakulta financí a účetnictví (F1, FFÚ),
  • Fakulta mezinárodních vztahů (F2, FMV),
  • Fakulta podnikohospodářská (F3, FPH),
  • Fakulta informatiky a statistiky (F4, FIS),
  • Fakulta národohospodářská (F5, FNH),
  • Fakulta managementu v Jindřichově Hradci (F6, FM)

a dalšími součástmi, zejména

    • Výpočetní centrum
    • Centrum informačních a knihovnických služeb,
  • Centrum doktorandských a manažerských studií,
  • Centrum tělesné výchovy a sportu.

 

Předkládaná Výroční zpráva o činnosti podává shrnující informace za celek VŠE v Praze; jednotlivé fakulty a součásti připravují své vlastní výroční zprávy, kde uvádějí podrobnější údaje.

2. Orgány a útvary VŠE Praha

3. Složení orgánů Vysoké školy ekonomické v Praze

 

3.1 Vedení VŠE v Praze

 

V roce 1999 působilo na Vysoké škole ekonomické v Praze následující vedení:

prof. Ing. Jan SEGER, CSc. – rektor
doc. Ing. Alexej ŠVAGR, CSc. – prorektor pro studijní a pedagogickou činnost
– statutární zástupce
doc. Ing. Jaroslava DURČÁKOVÁ, CSc. – prorektorka pro zahraniční spolupráci
prof. RNDr. Miroslav MAŇAS, DrSc. – prorektor pro vědu a výzkum
Mgr. Eduard JEŽOWICZ, CSc. – prorektor pro informační systémy
Ing. Jiří KŘÍŽ – kvestor

 

Dne 8. listopadu 1999 se na Vysoké škole ekonomické v Praze uskutečnily volby nového rektora, ve kterých byla zvolena nová rektorka VŠE v Praze. Od 1. února 2000 pracuje vedení Vysoké školy ekonomické v Praze v tomto složení:

doc. Ing. Jaroslava Durčáková, CSc. – rektorka
doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. – prorektorka pro zahraniční styky a public
    relation
doc. RNDr. Jiří Ivánek, CSc. – prorektor pro rozvoj a informační systém
– statutární zástupce
doc. Ing. Štěpánka Nováková, CSc. – prorektorka pro finanční politiku a vztahy
   s praxí
doc. Ing. Jiří Patočka, CSc. – prorektor pro vědu a výzkum
doc. Ing. Dana Zadražilová, CSc. – prorektorka pro studijní a pedagogickou
  činnost
Ing. Jiří Kříž – kvestor

 

 

 

3.2 Složení Správní rady

 

Správní rada Vysoké školy ekonomické v Praze byla podle zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. jmenována ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ČR na návrh rektora v tomto složení:

Ing. Dana Baňacká Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Praha
Ing. Petr Brožek předseda Svazu českých a moravských družstev, Praha
Ing. Marie Čadová ředitelka odboru Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Praha
Ing. Jiří Fabián generální ředitel Podniku výpočetní techniky, Praha
Ing. Jan Fischer, CSc. místopředseda Českého statistického úřadu, Praha
Ing. Pavel Kafka generální ředitel SIEMENS, Praha
Ing. Tomáš Mikeska místostarosta Obvodního úřadu městské části Praha 3
doc. Ing. Josef Tošovský guvernér České národní banky, Praha
doc. Ing. Jiří Volf, CSc. ředitel odboru Ministerstva financí ČR, Praha

 

Na svém ustavujícím zasedání dne 6. května 1999 byla předsedkyní Správní rady VŠE v Praze určena losem Ing. Marie Čadová. Na tomto zasedání Správní rada dále projednala Rozpočet VŠE v Praze a majetkové záležitosti. Na svém druhém zasedání dne 3. listopadu 1999 projednala Správní rada mimo jiné Dlouhodobý záměr VŠE v Praze na období let 2000-2005.

 

 

 

 

3.3 Složení Vědecké rady VŠE v Praze v roce 1999

prof. Ing. Václav Bakule, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FFÚ
doc. Ing. Ladislav Blažek, CSc. Masarykova univerzita Brno, FES
Ing. Petr Brožek Svaz českých a moravských družstev Praha
doc. Ing. Jan Dohnal, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FIS
doc. Ing. Jaroslava Durčáková,CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, prorektorka
doc. Ing. Pavel Dvořák, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FM
doc. RNDr. Jiří Ivánek, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, CIKS
prof. Ing. Kamil Janáček, CSc. Komerční banka Praha
Mgr. Eduard Ježowicz, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, prorektor
prof. Ing. Jaroslav Jílek, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FIS
prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FMV
prof. Ing. Tibor Jirges, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FMV
JUDr. Antonín Jízdný Lesan Brno
Ing. Jaroslav Klapal ČS Živnostenská pojišťovna Pardubice
prof. Ing. Karel Kouba, DrSc. Univerzita Karlova Praha, FSV
doc. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FNH
Ing. Vratislav Kulhánek Auto Škoda a.s. Mladá Boleslav
prof. RNDr. Miroslav Maňas, DrSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, prorektor
prof. Ing. Lubomír Mlčoch, CSc. Univerzita Karlova Praha, FSV
doc. Ing. Štěpánka Nováková, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, děkanka FFÚ
Ing. Eduard Outrata Český statistický úřad
doc. RNDr. Jan Pelikán, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FIS
prof. Ing. Jan Seger, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, rektor
doc. Ing. Ivo Straka, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FNH
prof. Ing. Miloslav Synek, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FPH
doc. Ing. Alexej Švagr, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, prorektor
doc. JUDr. Zbyněk Švarc Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FMV
doc. Ing. Josef Tošovský Česká národní banka Praha
prof. Ing. Josef Valach, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FFÚ
prof. Ing. Radim Vlček, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FPH
prof. Ing. Jiří Vojtíšek, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze

 

 

 

 

3.4 Složení Akademického senátu VŠE v Praze k 31. 12. 1999

Ing. Vlasta Adámková FFÚ
doc. Ing. Josef Arlt, CSc. FIS
doc. Ing. Rostislav Duben, CSc. FM
doc. Ing. Jan Eisler, CSc. FPH
Jiří Grund FNH – student
Petr Horák FMV – student
doc. Ing. Jiřina Jílková, CSc. FNH
Monika Junková FFÚ – studentka
Ing. Jiří Klečka FPH
PaedDr. Jaromír Kopřiva, CSc. CTVS
doc. Ing. Vladimír Králíček, CSc. FFÚ – předseda
Jana Littová FPH – studentka
Ing. Zdena Marešová FIS
doc. Ing. Jana Marková, CSc. FFÚ
Michal Matějka FMV – student
Ing. Ladislav Mejzlík FFÚ
Petr Opolcer FM – student
Ing. Petr Pirožek FM
Ing. Jan Plešingr FM
prof. Ing. Lenka Pražská, CSc. FMV
Ing. Antonín Rosický, CSc. FIS
Jana Sítková FIS – studentka
doc. JUDr. Michal Spirit, CSc. FMV
Ing. Miroslav Ševčík, CSc. FNH
Ondřej Šourek FFÚ – student
Petr Telc FM – student
prof. Ing. Jan Truneček, CSc. FPH
Michal Uryč-Gazda FNH – student
Tomáš Vítek FPH – student
doc. RNDr. René Wokoun,CSc. FNH
Jan Zeman FIS – student

4. Studijní a pedagogická činnost

 

4.1 Studijní programy a obory

 

V roce 1999 zajišťovaly fakulty VŠE celkem 12 studijních oborů v  tříletém bakalářském studiu, 16 studijních oborů – hlavních specializací ve  dvouletém navazujícím magisterském studiu, 12 oborů v pětiletém magisterském programu a dále 12 studijních oborů v doktorských studijních programech. Celkový přehled studijních programů a oborů obsahuje tabulka 4.1, ve které je zachováno řazení fakult, oborů atd. tak, jak je registrovalo MŠMT ČR.

Na VŠE se uskutečňovaly i programy celoživotního vzdělávání formou studia v Univerzitě třetího věku, v mimořádném studiu a vzděláváním zaměstnanců VŠE.

V Univerzitě třetího věku šlo o předměty Dialog s počítačem (21 účastníků), Vznik ČR (25 účastníků) a Základy hospodářského práva (35 účastníků).

V mimořádném studiu si posluchači mohli vybrat předměty z celkové nabídky 32 souborů předmětů zajišťovaných jednotlivými fakultami, resp. přímo katedrami. Ve dvou semestrech roku 1999 pak bylo na VŠE celkem 202 mimořádných studentů.

Program vzdělávání zaměstnanců VŠE obsahoval 13 a 10 jazykových kursů v jednotlivých semestrech a 4 kursy výpočetní techniky a počítačových sítí v obou semestrech.

 

 

Tab. 4.1 – Studijní programy a obory na VŠE

Kód KKOV Název studijního

programu

Název studijního

oboru

Standardní doba studia v akademických rocích Kód

JKOV

Bc. Mgr. Ph.D. FS,A)
Fakulta mezinárodních vztahů
6210 R Mezinárodní ekonomické vztahy Mezinárodní obchod 3 6210700
Podnikání a právo 3
6210 T Mezinárodní ekonomické vztahy Mezinárodní obchod (2) ) 6210800
Komerční právo (2)
Cestovní ruch (2) 6259800
Evropská integrace (2)
Mezinárodní politikaa diplomacie (2)
6210 T Mezinárodní ekonomické vztahy Mezinárodní obchod 5 6210800
Podnikání a právo 5
Mezinárodní a evropská studia – diplomacie 5
6210 V Mezinárodní ekonomické vztahy Mezinárodní ekonomické vztahy 3 6208900
Obchodní a mezinárodní hospodářské právo 3 6820900
Mezinárodní politickévztahy 3 6705951
6701 V Politologie Politologie 3 6702900
Fakulta podnikohospodářská
6208 R Ekonomika a management Podniková ekonomikaa management 3 6260700
6208 T Ekonomika a management Podniková ekonomikaa management (2) 6260800
6208 T Ekonomika a management Podniková ekonomikaa management 5 6260800
6208 V Ekonomika a management Podniková ekonomikaa management 3 6255900
Fakulta informatikya statistiky
1802 R Aplikovaná informatika Informatika 3 P 11637
6207 R Kvantitativní metody v ekonomice Statistika a ekonometrie 3 P 62567
1802 T Aplikovaná informatika Informační technologie (2) P 62708
Informační management (2) P 72308
Informační a znalostní inženýrství (2) P 62698
Informatika 5 P 11638
6207 T Kvantitativní metody v ekonomice Ekonometrie a operační výzkum (2) P 62078
Statisticko-pojistné inženýrství (2) P 11598
Matematické metody v ekonomii 5 P 62368
Statistické a pojistné inženýrství 5 P
1802 V Aplikovaná informatika Informatika 3 PDA 62539
6207 V Kvantitativní metody v ekonomice Ekonometrie a operační výzkum 3 PDA 62079
Statistika 3 PDA 11069
Fakulty managementu
6208 R Ekonomika a management Management podnikatelské sféry a veřejných služeb 3 6298700
6208 T Ekonomika a management Management podnikatelské sféry a veřejných služeb) (2) 6298800
6208 T Ekonomika a management Management podnikatelské sféry a veřejných služeb3) 5 6298800
6210 R Mezinárodní ekonomické vztahy Angličtina a němčina pro hospodářskou sféru 3) 7375700
Fakulta financía účetnictví
6202 R Hospodářská politika a správa Finance – daně a finanční kontrola 3) P 6235700
6202 R Finance 34) P 6235700
6202 T Finance (2) P 6235800
6202 V Finance 3 PK 6235900
6202 R Účetnictví a finanční řízení podniku 34) P 6257700
6202 T Účetnictví a finanční řízení podniku (2) P 6257800
6202 V Účetnictví a finanční řízení podniku 3 PK 6257900
6202 T Finance 5 P 6235800
6202 T Účetnictví a finanční řízení podniku 5 P 6257800
6202 V Účetnictví a finanční řízení podniku 3 PK 6257900
Fakulta národohospodářská
6202 R Hospodářská politika a správa Národní hospodářství 3 62307
6202 R Hospodářská politika a správa Veřejná správa a regionální ekonomika 3 62767
6202 T Hospodářská politika a správa Hospodářská politika) (2) 62128
6202 T Hospodářská politika a správa Regionalistika a veřejná správa) (2) 62748
6202 T Hospodářská politika a správa Národní hospodářství 5 62128
6202 T Hospodářská politika a správa Regionalistika a veřejná správa 5 62748
6202 V Hospodářská politika a správa Hospodářská politika 3 62129
6201 V Ekonomické teorie Obecná ekonomická teoriea dějiny ekonomických teorii 3 62099

 

1) Studijní programy (studijní obory) označené písmenem A jsou uskutečňovány i v anglickém (nebo jiném cizím) jazyce. Studijní programy (studijní obory) označené písmenem P jsou uskutečňovány v prezenční formě studia, studijní programy (studijní obory) označené písmenem D jsou uskutečňovány v distanční formě studia a studijní programy (studijní obory) označené písmenem K jsou uskutečňovány v kombinované formě studia.

2) Čísla v závorkách označují standardní dobu studia v magisterském studijním programu navazujícím na bakalářský studijní program.

3) Předpokládá se transformace na obor “management”.

4) Dobíhající bakalářský studijní program, poslední studenti budou řádně ukončovat studium ve studijním programu v akademickém roce 1999/2000.

5) V akademickém roce 1998/99 poslední přijatí studenti.

6) Magisterský studijní program navazující na bakalářský studijní program národní  hospodářství.

7) Magisterský studijní program navazující na bakalářský studijní program veřejná správa a regionální ekonomika.

 

 

 

 

4.2 Výsledky přijímacího řízení

 

V r. 1999 se na VŠE konala přijímací řízení na pětileté magisterské studium (tab. 4.2.1, graf 4.2.1 a tab. 4.2.2), na navazující dvouleté magisterské studium v lednu a srpnu (tab. 4.2.3 a 4.2.4) a na doktorské studium (tab. 4.2.5).

K pětiletému magisterskému studiu bylo přijato 44% uchazečů, kteří se dostavili k přijímací zkoušce.

Oproti předchozímu roku měla VŠE o 666 uchazečů méně, přičemž se snížila absence ze 17,3% na 16,15%, takže ke zkouškám se dostavilo o 447 uchazečů méně.

Úspěšnost uchazečů z hlediska počtu dosažených bodů vykazuje za matematiku průměrných 43,8 bodů oproti loňským 46,6 bodům, za cizí jazyky pak obdobné výsledky jako loni. Celkově neprospělo (méně než 50 bodů alespoň z jednoho testu) již 56,05% dostavivších se uchazečů, loni 53,98%. Přijatí uchazeči dosahovali průměrných 177,3 bodů, loni 183,6 bodů. Jistý vliv zde může mít i ta skutečnost, že v očekávání výpadku jednoho ročníku způsobeného zavedením devátých tříd základních škol v roce 1996, na některých středních školách již v předstihu přijímali ke studiu i méně způsobilé uchazeče.

Situace v počtu přijatých uchazečů, kteří ke studiu skutečně nastoupí, zapíší se, je letos výrazně horší – loni 92,28% a nyní 83,45%.

Počet uchazečů ze zahraničí je zřejmě ovlivněn i zákonným zrušením poplatku za studium cizinců u programů v českém jazyce. Oproti předchozím 195 jsme v r. 1999 měli 298 uchazečů ze zahraničí, z toho ze Slovenska 122 (předtím 86). Úspěšnost cizinců (přijatí k dostavivším se) je stejná jako v r. 1998, tj. 52,15%, naši uchazeči mají úspěšnost 34,92% (předtím 30,26%).

K náhradnímu termínu přijímacích zkoušek se dostavilo více uchazečů než v r. 1998 (957 oproti 648) při 74,13% prezenci, (předtím 60%). To je jednoznačně způsobeno přesunem náhradního termínu ze srpna na začátek července. Také úspěšnost je výrazně vyšší (40,75% oproti předchozím 29,63%).

V přezkumném řízení byly znovu posouzeny všechny testy z matematiky a z cizích jazyků celkem u 775 žadatelů. Z důvodů chybného bodování testů bylo zrušeno rozhodnutí o nepřijetí ke studiu v 9 případech (1,16% oproti 0,92% v r. 1998).

V celém přijímacím řízení nebyl přijat žádný uchazeč, který u přijímací zkoušky neprospěl nebo nedosáhl alespoň limitního počtu bodů a žádný uchazeč nebyl přijat na třetí obor.

K navazujícímu magisterskému studiu VŠE se v lednovém i srpnovém termínu přijímacích zkoušek hlásí stále více uchazečů. Například počet přihlášených na srpnový termín byl v uplynulých letech 697, 897 a 1265. Zvyšuje se zejména počet uchazečů z jiných vysokých škol, a to z 518 na 689 a 1031. Výsledky zkoušek co do počtu dosažených bodů mají dostavivší se uchazeči podobné jako v předchozím roce: ekonomie – průměrně 50,6 bodů, odborná zkouška – 56,3 a cizí jazyky – 59,4 (na FMV) oproti 48,4, 56,7 a 56,9 v předchozím roce.

I nadále měli absolventi z ostatních vysokých škol výrazně horší výsledky než bakaláři VŠE, jejich úspěšnost se však zásadním způsobem nezměnila (zhruba 15-17% přijatých z přihlášených).

K doktorskému studiu se hlásí trvale rostoucí počet zájemců (za poslední tři roky 193, 254 a 301 uchazeč).

Z uchazečů, kteří se dostavili k přijímacím zkouškám (246 uchazečů) jich neprospělo 64, tj. zhruba 24% (v letech 97/98 a 98/99 zhruba 14%), z čehož lze usuzovat, že jednak náročnost přijímacích zkoušek stoupá, jednak se přirozeně zmenšuje kapacita školitelů (při zachování rozumné hranice počtu doktorandů na jednoho školitele) a jednak – jak uvádějí předsedové komisí – klesá připravenost u některých uchazečů.

Celkově bylo v r. 1999 přijato na doktorské studium 182 doktorandů, jde tedy o 76% úspěšnost při přijímacích zkouškách (v letech 97/98 a 98/99 zhruba 86% úspěšnost).

 

 

 

Tab. 4.2.1 – Přehled přijímacího řízení na Bc. stupeň

+) Na pětileté magisterské studium

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tab. 4.2.2 – Přijímací řízení na pětileté magisterské studium v akademickém

roce 1999/2000

 

 

   Směrné číslo Počet přihlášených celkem       v % ku sm.č. Bodový limit pro přijetí POČET PŘIJATÝCH

celkem obor1 obor2 muži ženy

FI 304 1006 330.92 144 306 276 30 176 130
UC 289 1401 484.78 143 294 276 18 101 193
MO 600 1313 218.83 216 603 516 87 249 354
MS 90 976 1084.44 263 91 91 0 33 58
PP 91 270 296.70 215 91 81 10 38 53
P2 100 755 755.00 130 110 103 7 52 58
PE 550 2438 443.27 146 560 525 35 285 275
IN 455 1171 257.36 128 458 378 80 413 45
MM 69 77 111.59 121 71 42 29 46 25
SP 111 139 125.23 * 113 49 64 62 51
NH 360 1104 306.67 141 354 255 99 172 182
R2 0 109 999 0 0 0 0 0
RE 260 446 171.54 115 262 144 118 113 149
M2 90 110 122.22 * 17 13 4 7 10
MN 290 759 261.72 * 205 131 74 69 136
VŠE 3659 12074 329.98 3535 2880 655 1816 1719

Vysvětlivky k použitým zkratkám:

* = Přijat každý, kdo prospěl u přijímací zkoušky

FI = Finance

UC = Účetnictví a finanční řízení podniku

MO = Mezinárodní obchod

MS = Mezinárodní a evropská studia – diplomacie

PP = Podnikání a právo

PE = Podniková ekonomika a management

P2 = obor PE v distanční formě

IN = Informatika

MM = Matematické metody v ekonomii

SP = Statisticko-pojistné inženýrství

NH = Národní hospodářství

RE = Regionalistika a veřejná správa

R2 = obor RE v distanční formě

MN = Ekonomika a management

M2 = obor MN v distanční formě

 

 

Tab. 4.2.3 – Přijímací řízení na navazující magisterské studium (leden)

 

 

Fak. hlavní spec. přihlášeno dostavilo se PROSPĚLO

ekonomie odbor. jazyk

PŘIJATO

celkem v % ženy v %

FI 69 62 58 49 0 48 77,4 13 27,1
UC 54 46 44 32 0 32 69,6 17 53,1
F1 123 108 102 81 0 80 74,1 30 37,5
CR 13 10 7 9 5 4 40,0 3 75,0
EI 1 1 0 0 0 0 0,0 0 0,0
KP 8 7 6 6 5 4 57,1 2 50,0
MO 14 12 9 7 9 6 50,0 3 50,0
MP 9 3 2 2 2 1 33,3 1 100,0
F2 45 33 24 24 21 15 45,5 9 60,0
PE 145 112 79 52 0 32 28,6 15 46,9
F3 145 112 79 52 0 32 28,6 15 46,9
EK 0 0 0 0 0 0 0,0 0 0,0
EO 6 3 3 3 0 3 100,0 2 66,7
IM 7 4 4 4 0 4 100,0 0 0,0
IT 8 6 5 3 0 3 50,0 0 0,0
OV 0 0 0 0 0 0 0,0 0 0,0
SP 5 5 3 1 0 1 20,0 1 100,0
ZI 2 1 1 1 0 1 100,0 0 0,0
F4 28 19 16 12 0 12 63,2 3 25,0
HP 70 53 36 48 0 25 47,2 9 36,0
RE 45 30 19 28 0 16 53,3 2 12,5
F5 115 83 55 76 0 41 49,4 11 26,8
VŠE 456 355 276 245 21 180 50,7 68 37,8

Vysvětlivky k použitým zkratkám:

FI = Finance

UC = Účetnictví a finanční řízení podniku

CR = Cestovní ruch SP = Statisticko-pojistné inženýrství

EI = Evropská integrace ZI = Informační a znalostní inženýrství

KP = Komerční právo HP = Hospodářská politika

MO = Mezinárodní obchod RE = Regionalistika a veřejná srpáva

MP = Mezinárodní politika EK = Ekonometrie

PE = Podniková ekonomika a management OV = Operační výzkum

EO = Ekonometrie a operační výzkum

IM = Informační management

IT = Informační technologie

 

 

Tab. 4.2.4 – Přijímací řízení na navazující magisterské studium (srpen)

 

 

Fak. hlavní spec. přihlášeno dostavilo se PROSPĚLO

ekonomie odbor. jazyk

PŘIJATO

celkem v % ženy v %

FI 104 84 64 54 0 50 59.5 14 28.0
UC 103 73 58 52 0 47 64.4 19 40.4
F1 207 157 122 106 0 97 61.8 33 34.0
CR 60 47 19 46 26 15 31.9 10 66.7
EI 16 12 6 12 8 6 50.0 0 0.0
KP 7 4 3 2 2 2 50.0 2 100.0
MO 27 18 12 11 8 7 38.9 3 42.9
MP 29 18 9 16 8 7 38.9 4 57.1
F2 139 99 49 87 52 37 37.4 19 51.4
P2 350 242 85 121 0 54 22.3 22 40.7
PE 324 239 123 157 0 53 22.2 17 32.1
F3 674 481 208 278 0 107 22.2 39 36.4
EK 0 0 0 0 0 0 0.0 0 0.0
EO 7 6 6 6 0 6 100.0 0 0.0
IM 17 12 11 11 0 10 83.3 2 20.0
IT 21 14 7 5 0 5 35.7 0 0.0
OV 0 0 0 0 0 0 0.0 0 0.0
SP 16 14 8 5 0 4 28.6 0 0.0
ZI 5 4 4 4 0 4 100.0 0 0.0
F4 66 50 36 31 0 29 58.0 2 6.9
HP 90 71 44 62 0 23 32.4 7 30.4
RE 89 60 34 48 0 20 33.3 8 40.0
F5 179 131 78 110 0 43 32.8 15 34.9
VŠE 1265 918 493 612 52 313 34.1 108 34.5

Vysvětlivky k použitým zkratkám:

viz strana 13

Tab. 4.2.5 – Přijímací řízení na doktorské studium

Fakulta Studijní program Počet při- hlášených Nedosta- vilo se Nepro-spělo Přijatých celkem Občanství ČR Cizinci
(spec.) Prezen-ční Distan-ční Prezenční Distanční
český prog-ram vládní stipen-disté český prog-ram samo-plátci
I. FI 39 5 20 14 9 5 0 0 0 0
UC 18 4 4 10 4 6 0 0 0 0
FIcelkem 57 9 24 24 13 11 0 0 0 0
II. ME 43 7 12 24 6 16 0 1 1 0
MP 38 7 2 29 4 22 0 1 2 0
MH 12 5 4 3 1 2 0 0 0 0
PL 2 0 0 2 1 1 0 0 0 0
FIIcelkem 95 19 18 58 12 41 0 2 3 0
III RP MNG 41 9 3 29 4 23 0 1 1 0
RP MGT 15 2 4 9 2 7 0 0 0 0
RP EKP 17 3 3 11 3 8 0 0 0 0
FIII. celkem 73 14 10 49 9 38 0 1 1 0
IV. EO 4 2 0 2 1 1 0 0 0 0
IN 22 2 1 19 15 2 1 0 1 0
ST 10 1 3 6 4 2 0 0 0 0
FIV celkem 36 5 4 27 20 5 1 0 1 0
V. HP 37 8 8 21 8 13 0 0 0 0
OE 3 0 0 3 3 0 0 0 0 0
FVcelkem 40 8 8 24 11 13 0 0 0 0
VŠE celkem 301 55 64 182 65 108 1 3 5 0

 

Vysvětlivky k použitým zkratkám v tab.4.2.5 na str. 15:

FI = Finance

UC = Účetnictví a finanční řízení podniku

ME = Mezinárodní ekonomické vztahy

MP = Mezinárodní politické vztahy

MH = Obchodní a mezinárodní hospodářské právo

PL = Politologie

RP MNG = oborová specializace Management

RP MGT = oborová specializace Marketing

RP EKP = oborová specializace Ekonomika podniku

EO = Ekonometrie a operační výzkum

IN = Informatika

ST = Statistika

HP = Hospodářská politika

OE = Obecná ekonomická teorie a dějiny ekonomických teorií

 

4.3 Počty studentů

 

Celkový přehled obsahuje tab. 4.3.1, členění podle jednotlivých fakult a studijních oborů je uvedeno v kapitole 10 – Činnost fakult.

Tab. 4.3.1 – Počty studentů VŠE v r. 1999

Fakulta Bakalářské

studium

Navazující magisterské Magisterské studium Doktorské studium Celkem Celkem
Češi Ciz. Češi Ciz. Češi Ciz. Češi Ciz. Češi Ciz.
financí a účetnictví 1086 23 1125 13 482 32 115 8 2808 76 2884
mezinárodních vztahů 1269 60 1056 50 628 73 189 9 3142 192 3334
podnikohospodářská 1270 17 1070 5 559 34 145 6 3044 62 3106
informat. a statistiky 745 12 460 4 467 16 81 3 1753 35 1788
národohospodářská 962 2 690 2 571 25 66 1 2289 30 2319
managementu 321 362 137 5 820 5 825
Vysoká škola ekonomická 5653 114 4763 74 2844 185 596 27 13856 400 14256

 

Pozn.: uvedené počty studentů odpovídají “Výkazu o vysoké škole” (V11) a zahrnují i studenty, kterým bylo přerušeno studium (např. pro dlouhodobé onemocnění).

Mezi roky 1998 a 1999 došlo ke zvýšení počtu studentů na VŠE v Praze jako celku o více než 6%. Největší nárůst byl zaznamenán na Fakultě mezinárodních vztahů, kde byl otevřen nový obor pětiletého magisterského programu Mezinárodní a evropská studia – diplomacie, a na Fakultě národohospodářské.

 

4.4 Počty zahraničních studentů

 

Celkový přehled za VŠE obsahuje tab. 4.3.1, členění podle jednotlivých fakult pak tab. 4.4.1 – 4.4.6.

Tab. 4.4.1 – Fakulta financí a účetnictví

Studijní program: Hospodářská politika a správa
Obor Bakalářské

studium

Navazující magisterské Magisterské studium Doktorské studium Celkem
Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist.
Finance 16 9 28 53
Účetnictví a finanční řízení podniku 7 4 4 8 23
Celkem fakulta 23 13 32 8 76
Celoživ. vzdělávání – mimořádné studium
Studium k rozšíření pedagog. kvalifikace

 

Tab. 4.4.2 – Fakulta mezinárodních vztahů

Studijní program: Mezinárodní ekonomické vztahy
Obor Bakalářské studium Navazující magisterské Magisterské studium Doktorské studium Celkem
Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist.
Mezinárodní obchod 52 32 56 140
Právo a podnikání 8 9 17
Cestovní ruch 2 2
Evropská integrace 1 1
Komerční právo 2 2
Mezinárodní politika a diplomacie 13 13
Mezinárodní a evrop. studia – diplomacie 8 8
Mezin. ekon. vztahy 3 2 5
Mezin. polit. vztahy 2 2 4
Obchodní a mezinár. hospodářské právo
Celkem program 60 50 73 5 4 192
Studijní program: Politologie
Politologie
Celkem fakulta 60 50 73 5 4 192
Celoživ. vzdělávání -mimořádné studium

 

 

 

 

 

 

 

 

Tab. 4.4.3 – Fakulta podnikohospodářská

Studijní program: Ekonomika a management
Obor Bakalářské

studium

Navazující magisterské Magisterské studium Doktorské studium Celkem
Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist.
Podnik. ekonomika a management 16 1 5 27 7 4 2 62
Celkem fakulta 16 1 5 27 7 4 2 62
Celoživ. vzdělávání – mimořádné studium

 

 

 

Tab. 4.4.4 – Fakulta informatiky a statistiky

Studijní program: Aplikovaná informatika
Obor Bakalářské

studium

Navazující magisterské Magisterské studium Doktorské studium Celkem
Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist.
Informatika 8 12 1 1 22
Inform. management
Inform. technologie 2 2
Inform. a znalostní inženýrství 2 2
Celkem program 8 4 12 1 1 26
Studijní program: Kvantitativní metody v ekonomice
Statist. a ekonometrie 4 4
Ekonometrie a operační výzkum 1 1
Statisticko-pojistné inženýrství
Matematické metody v ekonomii 2 2
Statistické a pojistné inženýrství 2 2
Statistika
Celkem program 4 4 1 9
Celkem fakulta 12 4 16 1 2 35
Celoživ. vzdělávání -mimořádné studium

 

 

 

 

 

Tab. 4.4.5 – Fakulta národohospodářská

Studijní program: Hospodářská politika a správa
Obor Bakalářské

studium

Navazující magisterské Magisterské studium Doktorské studium Celkem
Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist.
Národní hospodářství 2 22 24
Veřejná správa a region. ekonomika
Hospodářská politika 2 1 3
Regionalistika a veřejná správa 3 3
Celkem program 2 2 25 1 30
Studijní program: Ekonomické teorie
Obecná ekon. teorie a dějiny ekon. teorií
Celkem fakulta 2 2 25 1 30
Celoživ. vzdělávání – mimořádné studium

 

 

Tab. 4.4.6 – Fakulta managementu

 

Studijní program: Ekonomika a management
Obor Bakalářské

studium

Navazující magisterské Magisterské studium Doktorské studium Celkem
Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist.
Manag. podn. sféry a veřejných služeb 5 5
Celkem program 5 5
Studijní program: Mezinárodní ekonomické vztahy
Angl. a němčina pro hospodářskou sféru
Celkem fakulta 5 5
Celoživ. vzdělávání -mimořádné studium

 

 

 

 

 

 

4.5 Počty absolventů

Tab. 4.5.1 – Počty absolventů v r. 1999

Obor Absolventi
Bc. Mgr. Ph.D.
DK – Finance-daně a finanční kontrola 69
FI – Finance 157 228
UC – Účetnictví a finanční řízení podniku 179 200
celkem FFÚ 2
MO – Mezinárodní obchod 444 309
PP – Podnikání a právo 26
CR – Cestovní ruch 8
EI – Evropská integrace 1
KP – Komerční právo 7
MP – Mezinárodní politika a diplomacie 57
celkem FMV 470 382 5
PE – Podniková ekonomika a management presenční 400 355
PE – Podniková ekonomika a management distanční 2
celkem FPH 402 355 1
IN – Informatika 109
SE – Statistika a ekonometrie 34
EO – Ekonometrie a operační výzkum 10
IM – Informační management 45
IT – Informační technologie 62
SP – Statisticko-pojistné inženýrství 31
ZI – Informační a znalostní inženýrství 20
celkem FIS 143 168 2
NH – Národní hospodářství 235
RE – Regionalistika a veřejná správa 70 37
HP – Hospodářská politika 209
celkem FNH 305 246 1
MN – Management a podnikatelské sféry a služby presenční 29 72
MN – Management a podnikatelské sféry a služby distanční 11
AN – Angličtina a němčina pro hospodářskou sféru 36
celkem FMN 76 72
CELKEM VŠE 1801 1651 11

 

 

 

4.6 Inovace již uskutečňovaných studijních programů

 

Jedním z podstatných prvků kreditního systému VŠE jsou akreditační komise školy a obdobně i fakult (akreditační komise, pedagogická kolegia, studijní rady), jejichž trvalým úkolem je akreditace a reakreditace studijních programů, oborů specializací a předmětů. V akreditačním procesu mají koncepční úlohu kolegia, vědecké rady a akademické senáty školy a fakult.

Podle závazného pravidla tříleté lhůty platnosti akreditace jsou výše uvedené studijní struktury kontrolovány a cestou reakreditací průběžně inovovány, přičemž společný celoškolní předmětový základ a vedlejší specializace má na starosti celoškolní akreditační komise, ostatní pak obdobné fakultní orgány.

Také v roce 1999 probíhal intenzívní proces inovace existujících studijních programů, oborů, specializací a předmětů VŠE podle výše uvedených podmínek, a to jak z hlediska aktualizace obsahové náplně výuky, tak i co do kreditní dotace a struktury zajišťovaných programů, předmětů. Tak byl např. přestrukturován celoškolně povinný předmět Informatika pro ekonomy (část 8.2), doplněny studijní programy magisterského studia o nové vedlejší specializace (např. Oceňování majetku), doplněny a inovovány – reakreditovány desítky předmětů povinných i volitelných ve studijních programech jednotlivých fakult.

Celkově má inovace studijních programů fakult VŠE charakter vědeckopeda-gogického rozvoje příslušných disciplin i oborů a praktického uplatnění v hospodářství, s přihlédnutím k poptávce ze strany studentů.

Akreditační komise vlády ČR doporučila, aby fakulty VŠE posílily a kreditně více dotovaly teoretický základ studia, zejména v obecné ekonomii, zavedením povinného kursu ekonomických teorií, zvláště jejich dějin, popř. dalších, např. práva. Uvedené doporučení k tomuto směru inovace zatím VŠE v r. 1999 neuskutečnila, neboť v jisté výlučnosti školy založené na společném jmenovateli ekonomického curriculla ověřeného zejména v evropském, ale i americkém znalostním kontextu a rovněž z pragmatických důvodů mezifakultního předmětového průniku, je aktuální podporovat spíše teoretický základ jednotlivých studijních programů – oborů profilujících absolventy fakult, kde míru teorie je nutné poměřovat v mnohem rozmanitější škále absolventské orientace, podmiňované navíc i charakterem té které hospodářské praxe.

 

4.7 Nové bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy

 

V roce 1999 došlo k zařazení studijních oborů zajišťovaných fakultami VŠE do souboru studijních programů podle nové klasifikace oborů vzdělávání z MŠMT ČR. V přehledu tab. 4.1 jsou názvy studijních programů uvedeny s tím, že z iniciativy VŠE byly založeny i některé dosud neexistující programy, např. Mezinárodní ekonomické vztahy. Vedle klasifikačního a názvového hlediska je však velmi významná skutečnost, že v r. 1999 byly na VŠE zřízeny studijní obory v pětiletých magisterských studijních programech, a to tak, že dosud existující tříleté bakalářské programy – obory a na ně navazující dvouleté magisterské programy – hlavní specializace zůstávají v platnosti pro přijaté studenty z ak. r. 1998/99 a dříve, a noví uchazeči byli přijímáni již do zmíněných nových programů – oborů pětiletého magisterského studia koncipovaných jako kreditově, obsahově a výukově konzistentní programové struktury. Šlo tedy o zavedení celkem 12 studijních oborů v pětiletých magisterských studijních programech, které s ohledem na potřebu účelného a efektivního provázání obecných a specializačních disciplín či oborů. Na VŠE byly v závěru roku připraveny k vnější akreditaci také nové doktorské studijní obory Evropská studia, Odborný ekonomický jazyk a Teorie vyučování ekonomických předmětů, jejichž schválení se týká již roku 2000. V akademickém roce 1999/2000 byli poprvé přijati studenti do nově akreditovaného pětiletého magisterského programu Mezinárodní a evropská studia – diplomacie.

 

4.8 Hodnocení nabídky studijních oborů s ohledem na uplatnění absolventů na trhu práce

 

Fakulty VŠE nabízejí nejširší paletu ekonomických a jim příbuzných studijních oborů v ČR a vykazují rostoucí nebo setrvalý zájem jak ze strany uchazečů o studium tak i poptávku zaměstnavatelů po našich absolventech.

Bez ohledu na výše uvedenou skutečnost je monitorování vývoje na trhu práce v ČR na VŠE věnována soustavná pozornost ve vědecko-výzkumné práci akademických pracovníků fakult VŠE. Část výzkumů již byla publikována ve vědeckém sborníku Acta oeconomica pragensia, č. 3, 1999 “Česká ekonomika v 90. letech”.

V r. 1999 probíhaly práce na grantech “Vnitřní a vnější podmínky restrukturalizace české ekonomiky a hospodářská politika v  druhé polovině 90. let” a “Konvergence české ekonomiky k ekonomické úrovni zemí Evropské unie – dosavadní vývoj a perspektivy”, kde je rovněž analýza českého trhu práce důležitou součástí celého výzkumu. Tuto činnost bude VŠE i nadále systematicky rozvíjet.

Podle dosavadních zjištění je uplatnění absolventů VŠE závislé na studovaném oboru až v druhé nebo další řadě, prioritně zaměstnavatelé oceňují více odborný profil uchazeče jako absolventa VŠE než oborové zaměření dané orientací příslušné fakulty. Tato skutečnost je dána zejména velmi silným povinným předmětovým základem, společným pro studenty celé VŠE. Společný předmětový základ obsahuje celkově výrazně kreditově dotované disciplíny marketingu, managementu, účetnictví, informatiky, práva, cizí jazyky, tak jak to za rozhodující považují zaměstnavatelé absolventů podnikohospodářsky orientovaných fakult, ale též financí, statistiky, ekonomických teorií apod., které oceňují i ostatní zaměstnavatelé. V dlouhodobém záměru VŠE půjde zejména o doprofilaci studentů jednotlivých programů – oborů v oborově zaměřených speciálních aplikacích výše uvedených disciplín. Z tohoto hlediska je VŠE velmi specifickou vysokou školou, u níž lze obtížně nalézt absolventskou preferenci jiným způsobem než je projevený zájem o studium toho kterého oboru, spolu s výše uvedenou poptávkou zaměstnavatelů po absolventech VŠE.

 

 

4.9 Uplatnění nových forem studia

 

VŠE uskutečňuje distanční studium, které však dosud nevyužívá celý disponibilní sortiment metod, technik, specializovaných učebních pomůcek apod. Proto je např. na Fakultě podnikohospodářské připravován program kombinovaného studia s tím, že půjde o etapu přechodu k postupnému zavádění prvků budoucího plnohodnotného distančního studia se všemi příslušnými technikami a technologiemi. Distanční studium s důrazem na jeho virtuální formu představuje jednu z významných priorit dalšího rozvoje VŠE.

 

4.10 Studijní neúspěšnost na VŠE

Studijní neúspěšnost je na VŠE dlouhodobě velmi nízká. Jak ukazuje tab. 4.10.1, bakalářský program neukončí v průměru 10,62 % studentů. Největší neúspěšnost je na Fakultě informatiky a statistiky a na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci, kde je ovšem toto procento tvořeno zejména studenty, kteří byli sice ke studiu přijati, ale již v prvním semestru jej zanechali nebo ke studiu vůbec nenastoupili. Propadovost se koncentruje především do 2. – 4. semestru studia, kdy studenti skládají první obtížné bakalářské zkoušky a neuspějí.

Studijní neúspěšnost v navazujícím magisterském programu je již nižší – 6,2 %. Jednotlivé fakulty se v procentu propadovosti příliš neliší, snad s výjimkou Fakulty mezinárodních vztahů, kde studium nedokončí pouze 3,41 % studentů (viz. Tab. 10.4.2).

Poměrně vysoká je propadovost u bakalářských zkoušek z předmětů celoškolního základu. V některém ze tří možných termínů nesloží zkoušku 25 % studentů (v letním semestru 1998/99 to bylo přesně 25,23 %). U státních závěrečných zkoušek v navazujícím magisterském studijním programu jsou výsledky výrazně lepší. V některém termínu nesloží zkoušku zhruba 12 % studentů, a to zejména vlivem neúspěšnosti v těch částech státních zkoušek, které se týkají hlavních specializací.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4.10.1 Studijní neúspěšnost v akademickém roce 1998/1999 – bakalářské studijní programy

semestr celkem
Fakulta 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 aktivní úbytek %
F1 6 21 28 34 12 14 8 10 4 12 1653 149 9,01
F2 20 11 17 24 8 7 9 8 3 7 1876 114 6,08
F3 4 22 15 31 13 10 8 4 4 8 1625 119 7,32
F4 3 55 73 60 19 15 5 10 2 6 1137 248 21,81
F5 2 38 15 47 11 18 1 10 4 10 1452 156 10,74
F6 33 9 4 2 6 3 7 4 5 4 380 77 20,26
VŠE 68 156 152 198 69 67 38 46 22 47 8123 863 10,62
Poznámka:
Stav aktivních studentů k 31.10.1998
  

 

4.10.2 Studijní neúspěšnost v akademickém roce 1998/1999 – navazující magisterské studijní programy

semestr celkem
Fakulta 1 2 3 4 5 6 7 aktivní úbytek %
F1 6 37 28 6 2 0 5 1108 84 7,58
F2 5 4 7 2 2 0 13 968 33 3,41
F3 16 16 12 3 3 3 4 921 57 6,19
F4 4 19 7 4 1 0 3 476 38 7,98
F5 11 13 3 6 1 2 1 598 37 6,19
F6 14 1 3 0 0 0 0 234 18 7,69
VŠE 56 90 60 21 9 5 26 4305 267 6,20
Poznámka:
Stav aktivních studentů k 31.10.1998

 

 

4.11 Možnost studia handicapovaných uchazečů

 

V hlavní budově VŠE byla z prostředků Pražské nadace pro podporu vysokého ekonomického školství vybudována bezbariérová trasa a přístupy do učeben, včetně velmi nákladných výtahů, ze sponzorského daru byl financován příspěvek na vozík handicapovanému studentu, podmínky přijímacích zkoušek zdravotně postižených jsou organizačně upraveny, právě tak jako vlastní výuka a individualizace studia, koleje. Handicapovaným studentům byly umožněny registrace a zápisy kursů na letní semestr 1999/2000 bez nutnosti jejich osobní účasti, silami pedagogického oddělení. Tyto studenty bude VŠE i nadále dlouhodobě systematicky podporovat.

 

4.12 Využívání kreditního systému

 

Kreditní způsob studia byl na VŠE jako na první vysoké škole u nás zaveden v roce 1991 a bude i nadále rozvíjen. Dnes již má tento systém i vynikající informačně – počítačovou podporu, takže např. volbu předmětů, kursy a celý rozvrh si každý student na příští semestr zajišťuje sám, výhradně z počítače (ve škole, na koleji nebo i odjinud prostřednictvím Internetu). Při té příležitosti elektronicky odpovídá i na anketní dotazy k předmětům minulého semestru.

5. Informační a komunikační technologie

 

VŠE je v současné době vybavena prostředky výpočetní, audiovizuální a telekomunikační techniky v rozsahu pokrývajícím základní nároky na využití současných informačních technologií ve všech oblastech činnosti školy. Obdobně jako v předchozích létech, VŠE věnovala prvořadou pozornost vytváření předpokladů pro podporu výuky, individuálních studijních aktivit a vědeckovýzkumné činnosti. Výrazný byl i rozvoj informačního systému pro administrativu, především ekonomicko-správní a studijní agendy.

 

5.1 Informační infrastruktura

 

VŠE se na rozdíl od jiných českých vysokých škol vyznačuje vysokým stupněm integrace, která vyplývá z těchto skutečností:

  • většina aktivit je uskutečňována v hlavním areálu školy na Žižkově, další, kapacitně významný areál na Jižním Městě je využíván společně fakultami a dalšími útvary,
  • relativní příbuznost studijních oborů, společný studijní základ vyvolávají požadavky na úzkou spolupráci především ve výuce ale i výzkumu a dalších aktivitách.

Toto specifikum VŠE ovlivňuje jak organizaci spravování a využívání počítačových učeben a studoven, tak i koncepci rozvoje a budování informačního systému a budování technické infrastruktury. Jistou výjimkou je Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, kde vzhledem k odloučenosti byly dosud uplatňovány specifické přístupy. Postupně bude i tato fakulta plně integrována do informačního systému VŠE.

 

5.1.1 Organizační aspekty

 

Podporu rozvoje využití moderních informačních technologií na VŠE zajišťují na celoškolské úrovni Výpočetní centrum (VC) a Centrum informačních a knihovnických služeb (CIKS). Výpočetní centrum plní tyto hlavní úkoly:

  • zajišťuje správu a rozvoj počítačové sítě,
  • zajišťuje provoz počítačových učeben a studoven,
  • poskytuje servis uživatelům výpočetní techniky,
  • zajišťuje údržbu a inovace výpočetní techniky
  • poskytuje projekční a programátorské služby, provádí údržbu a podílí se na zavádění a provozování vyprojektovaných systémů.

 

Centrum informačních a knihovnických služeb plní tyto úkoly:

  • zajišťuje provoz a rozvoj ekonomické knihovny, která plní funkci univerzitní knihovny a současně plní funkci veřejné vědecké knihovny orientované na ekonomickou oblast,
  • zajišťuje přístup k elektronickým informačním zdrojům pro studium a výzkum,
  • zabezpečuje všeobecný interní i externí informační servis.

 

Kromě těchto celoškolských pracovišť existují lokální specializovaná pracoviště pro podporu využití informačních technologií ve výuce, výzkumu a administrativě. V této struktuře nedošlo oproti minulému období k významnějším změnám.

5.1.2 Počítačové sítě

 

Ve všech významných areálech VŠE jsou vybudovány lokální počítačové sítě (LAN) napojené prostřednictvím pražské metropolitní sítě PASNET a sítě TEN-34 (resp. TEN-155 CZ) do INTERNETu. Jde o tyto sítě:

  • LAN v areálu Žižkov,
  • LAN v areálu Jižní Město,
  • LAN v areálu Fakulty managementu,
  • LAN v areálu studentských kolejí Jarov,
  • LAN Veleslavín
  • LAN Štěpánská.

 

Základní struktura počítačové sítě VŠE je vidět na přiloženém obrázku.

V roce 1999 se změnila páteřní část sítě v areálu na Žižkově – původní FDDI okruh byl nahrazen přepínanou sítí postavenou na ethernetu o rychlosti 100 a 1000 Mb/s. Současně s tím byl nainstalován ATM switch, který umožňuje lepší využití možností, které nabízí Pražská akademická síť (PASNET) postavená na technologii ATM. Počítačová síť na Jižním městě má páteř na 100 Mb ethernetu, obdobně i počítačová síť v Jindřichově Hradci. Počítačová síť na Jarově využívá FDDI ring, který byl dříve nainstalován na Žižkově. Poslední dvě lokality (Veleslavín a Štěpánská) používají technologii sdíleného ethernetu. V roce 2000 byla zahájena příprava pro zprovoznění optického vlákna mezi hlavním areálem VŠE na Žižkově a objekty VŠE na Jarově (areál kolejí).

V oblasti připojení VŠE do Internetu pokračoval stálý trend, kdy přes průběžné rozšiřování kapacity spojení (zejména do USA), které sdružení CESNET realizovalo v roce 1999 a některá další opatření (peering přes uzel NIX, instalace CISCO Cache Engine), nadále trvá stav, kdy konektivita do USA je v určitých obdobích dne zahlcena. Vnitrostátní a evropská konektivita tento problém nevykazuje. Také kapacita linek pražské sítě PASNET je dostatečná. V oblasti zahraniční konektivity připravilo sdružení CESNET pro rok 2000 zpoplatnění provozu do zahraničí, jehož intenzita se (prozatím v malé míře) promítne do celkového poplatku účastníka sdružení CESNET.

Servery s operačním systémem Novell Netware a službou NDS poskytují základní síťové služby uživatelům – jmennou službu, autorizaci uživatelů, diskový prostor, tisk na síťových tiskárnách. Aplikační servery jsou postaveny na počítačích s Unixem (převážně Solaris, FreeBSD, Linux) a Windows NT.

Servery s operačním systémem typu Unix zajišťovaly v roce 1999 provoz nejdůležitějších částí Informačního systému VŠE: studijního informačního systému a ekonomického informačního systému. Unixové servery rovněž zajišťují služby centrálního poštovního serveru (mailserver), serveru pro elektronické diskusní skupiny (listserver), serveru pro provoz služby DNS (nameserver) a služby newsů, serveru pro provoz centrálního webbu školy (webbserver). Na unixových serverech je rovněž realizována služba ftp. Během roku 1999 byla v podstatě dokončena několikaletá průběžná inovace hardware jádra databázových a internetových serverů při podstatném zvýšení výkonnosti a spolehlivosti instalovaných služeb a hardware. Na všech nových riscových serverech byl instalován moderní 64-bitový operační systém Solaris 2.7. Došlo tak k plánovanému sjednocení unixového prostředí pokud se jedná o typ operačního systému a hardware, což se příznivě projevuje na kvalitě a souvisejících nákladech na správu unixových systémů.

Tzv. problém roku 2000 se díky pečlivé přípravě (archivace systémů a dat, vypracování krizového scénáře) a testování všech systémů na serverech VŠE z hlediska operačních systémů a aplikací neprojevil.

Celkově počítačové sítě VŠE v Praze representují cca 1735 uživatelských pracovišť. Podstatná část těchto pracovišť je umístěna v areálu sídla školy na Žižkově. Až na LAN Fakulty managementu v Jindřichově Hradci a LAN v areálu Veleslavín jsou sítě vybudovány na technologií strukturované kabeláže, případně optických vláken.

Přehled o počtech uživatelských pracovišť v jednotlivých sítích a jejich struktuře udává následující tabulka. (Uživatelská pracoviště představují pracoviště pro studenty v počítačových učebnách a studovnách, pracoviště pro vědeckopedagogické pracovníky a ostatní administrativní a technické pracovníky).

učebny a studovny vědeckopedag. prac.+administrativa a technici
LAN Žižkov 360 540
LAN Jižní Město 130 170
LAN FM JH   30   70
LAN kolej Jarov 100   25
LAN Veleslavín   10   10
LAN Štěpánská    –   15
CELKEM 630 830

Navíc je v síti kolejí Jarov připojeno 275 počítačů ubytovaných studentů.

Významným krokem v rozvoji technické infrastruktury v uplynulém roce bylo kromě nezbytné inovace technických a softwarových prostředků vybudování studijního centra Jarov. Toto centrum umístěné v předtím nedostatečně využívané studentské mense v areálu kolejí Jarov representuje cca 200 pracovních míst pro individuální studium. Přibližně polovina míst je vybavena počítači, druhá polovina slouží pro presenční studium skript a knih. Toto řešení podstatně rozšiřuje studijní kapacity školy. Předpokládá se další dovybavování centra počítači, studijní literaturou a rozšířením o další možnosti aktivit studentů (kultura, sport). Z plánovaných významnějších akcí v uplnulém roce se nepodařilo z technických důvodů uskutečnit vybudování dostatečně dimenzovaného připojení sítě FM JH k akademické síti TEN 34. Tento úkol bude nutné znovu řešit v r. 2000 ve spolupráci se sdružením CESNET.

 

5.1.3 Informační systémy

 

Informační systém VŠE je v posledních létech, speciálně i v r. 1999 předmětem podstatných změn. Týká se to všech součástí, kterými jsou:

– studijní informační systém (SIS),

– ekonomicko-správní informační systém (ESIS),

– informační systém CIKSu (IS CIKS)

– informační systém pro podporu výuky (ISV),

– informační systém základních síťových služeb (ISSS).

 

Projektování, rozvoj a údržbu SISu provádí výpočetní centrum v součinnosti s prorektorem pro pedagogiku a studijním oddělením, které je jeho provozovatelem. V rámci rozvoje SISu v uplynulém roce byla pozornost věnována především úpravám z hlediska nového vysokoškolského zákona a jeho důsledků na studijní proces, dále pak úpravám v souvislosti se zavedením pětiletého inženýrského studia. V roce 1999 byla rovněž provedena transformace centrální databáze studijní agendy a přijímacího řízení v souvislosti s přechodem na provoz na novém výkonném serveru.

ESIS procházel v roce 1999 zásadní inovaci na bázi zakoupeného typového řešení EkonFis firmy PRAGODATA. V uplynulém roce byly postupně zaváděny jednotlivé moduly EkonFisu do zkušebního a následně rutinního provozu včetně zaškolování personálu. Dokončení a dotvoření speciálních funkcí se předpokládá v r. 2000. Další rozvoj systému je zaměřen na integraci dalších agend, které jsou dosud provozovány samostatně. Centrálním provozovatelem ESISu jsou rektorátní pracoviště řízené kvestorem.

Problematice IS CIKS je věnována zvláštní pozornost v souvislosti s problematikou dostupnosti informačních zdrojů v následujícím bodu.

Systémům ISV, ISSS byla v roce 1999 věnována permanentní pozornost v souvislosti se světovým inovačním procesem. Došlo k inovaci části zastaralého technického vybavení počítačových učeben a studoven. Podle potřeb kateder byly instalovány nejnovější verze software, modernizovány síťové služby. Dosažený stav vytváří předpoklady pro přechod v celoškolském měřítku na standardní platformu uživatelského operačního prostředí na úrovni operačních systémů řady Windows 95/98.

 

5.2 Dostupnost informačních zdrojů na VŠE

 

Informační zabezpečení studia a vědecké a výzkumné práce na VŠE je posláním Centra informačních a knihovnických služeb (CIKS) VŠE.

CIKS VŠE spravuje a provozuje (buď po linii přímého nebo metodického řízení) rozsáhlý komplex studoven, knihoven a různě specializovaných knihovních fondů – síť je tvořena 58 knihovnami včetně celoškolských, katedrových, fakultních a střediskových knihoven, a informačním servisem CIKS, který zajišťuje přístupnost a prezentaci elektronických informačních zdrojů a služeb jak v lokální počítačové síti VŠE, tak prostřednictvím technologie WWW v síti Internet.

Všechny druhy informačních zdrojů – od klasických tištěných materiálů po elektronické databáze, audiokazety a videokazety – jsou pro potřeby celé VŠE centrálně nakupovány a zpracovávány podle mezinárodních standardů a decentralizovaně zpřístupňovány buď ve studovnách a knihovnách VŠE, nebo ve strukturované nabídce v počítačové síti VŠE.

Hlavním nástrojem, který umožňuje zjistit dostupnost všech informačních zdrojů na VŠE, je souborný katalog VŠE (Tinlib/Tinweb), a to až na úroveň rozmístění jednotlivých výtisků informačních dokumentů do knihoven a studoven VŠE a na úroveň zjištění, zda jsou jednotlivé dokumenty volné k výpůjčce, resp. kdy budou volné k výpůjčce. Tento katalog je přístupný ze všech PC sítě VŠE, i z prostředí Internetu na adrese http://ciks.vse.cz. V katalogu dosud nejsou zastoupeny elektronické informační zdroje – ty jsou prozatím evidovány v informačním servisu CIKS VŠE, ale v budoucnu budou také zahrnuty do souborného katalogu. Souborný katalog VŠE je budován od roku 1995 a obsahuje více než 100 000 záznamů.

Struktura elektronických informačních zdrojů v počítačové síti VŠE dostupná ze všech cca 1300 PC zahrnuje všechny druhy informací od běžných, každodenních informací až po odborné informace : jsou to rubriky Základní informační servis, Interní informační servis, Knihovnicko – informační servis, Informační zdroje pro ekonomická studia. Návštěvnost jednotlivých položek těchto rubrik se pohybuje od několika set (většinou v případě databází na CD – ROM) až po několik desítek tisíc za měsíc. Podrobné statistické rozbory jsou uvedeny v každoročně zpracovávané samostatné Výroční zprávě CIKS VŠE.

V roce 1999 se dostala v oblasti zpřístupňování plnotextových elektronických informačních zdrojů do popředí otázka online přístupu prostřednictvím sítě Internet. Smyslem těchto knihovnických aktivit je dosáhnout vyšší úrovně sdílení rozsáhlých celosvětových databází a sdílení informační zdrojů cestou vytváření a zakládání konsoricíí. CIKS mohl i v roce 1999 zakoupit díky finanční podpoře grantu Infra databázi ABI/Inform zahrnující 1500 titulů odborných periodik s abstrakty časopiseckých článků a 400 titulů plných textů na CD – ROM, a zároveň tím získal přístup i do online verze s názvem ProquestDirect ze všech PC domény VŠE. Rovněž byly v tomto roce vedena jednání a podány granty, které v budoucnu umožní online přístup do plnotextových databází Anopress (veškeré české tiskoviny, televizní aj. zpravodajství) , EBSCO (podobné složení zdrojů jako v ABI/Inform, ale více zaměřené na aktuální obchodní informace), WEBSITE (citační analýzy pro potřeby evaluací).

 

Některé vybrané statistické ukazatele charakterizují rozsah a obrat (stupeň využívání) informačních zdrojů dostupných na VŠE:

Rozsah knihovních fondů lze charakterizovat údajem o více než 430 000 knihovních jednotek, z  toho ve volném výběru přibližně 40 000 knihovních jednotek. VŠE nakupuje nebo zdarma či výměnou získává cca 700 titulů novin a časopisů, z toho zhruba 400 titulů je zahraničního původu. Registrovaných uživatelů včetně odborné veřejnosti je téměř 10 000, výpůjčky včetně prolongací dosahují počtu 123 000 ročně. Ve všech studovnách VŠE je k dispozici 604 míst, a to včetně nového studijního centra na Jarově, které bylo otevřeno koncem roku 1999 a je v něm k dispozici asi 200 studijních míst. Návštěvnost hlavní studovny v budově na Žižkově (s nejširším volným výběrem a různorodou skladbou informačních zdrojů) se pohybuje v některých dnech semestru kolem 1500 – 1800 návštěv denně, výpůjčky zpravidla na začátku semestru dosahují rovněž čísla kolem 1500 výpůjček denně. Z prostředí počítačové sítě VŠE je dostupných více než 70 databází. CIKS poskytl celkem 22 odborných porad, konzultací a prohlídek knihovny. Těchto akcí se účastnilo přibližně 400 osob.

 

5.2.1 Informační zabezpečení studia na VŠE

 

Uspokojování informačních potřeb téměř 13 000 studentů VŠE je prioritou CIKS, zejména pokud se týká povinné a doporučené literatury ke studiu. Na multiplikáty studijní literatury se každoročně vynakládá naprostá většina rozpočtových finančních prostředků – u celoškolsky nebo oborově povinných kursů se počet multiplikátů pohybuje v rozmezí 40 – 100 výtisků (nad 100 výtisků se zpravidla vyskytují tituly skript nebo základních učebnic VŠE). Skripta, základní učebnice, diplomové práce (vždy za posledních 5 let) a odborné časopisy jsou ve studovnách VŠE dostupné v diferencovaném počtu výtisků vždy k prezenčnímu studiu, a to i v případě, že výtisky jednotlivých titulů určené k půjčování domů jsou rozebrány. K dispozici jsou samoobslužné kopírky na karty, které si studenti kupují. Pro celoškolské kursy je k  dispozici prostor pro trvalou rezervaci zejména časopiseckých článků, ale i jiných studijních materiálů, a to podle čísla kursu a jeho názvu. Každý student si na samoobslužné kopírce může z rezervovaných kopií pořídit další kopii pro vlastní potřebu.

V rámci informační výchovy uživatelů nabízí CIKS hlavně prezentace elektronických informačních zdrojů a konzultace k jejich užití jak pro jednotlivce, tak pro skupiny či diplomové semináře. Periodicky jsou vydávány informační letáky, poutače a upozornění na nově zpřístupňované elektronické informační zdroje.

Významným obohacením základních služeb CIKS je půjčování audiokazet a videokazet hlavně v jazykové studovně Studijní knihovny Jižní město, a dále informační zdroje o Evropské unii a evropské ekonomické integraci v Evropském dokumentačním středisku v komplexu studoven na Žižkově.

 

5.2.2 Informační zabezpečení vědecké a výzkumné práce na VŠE

 

Základní schéma informačních služeb pro potřeby vědy a výzkumu je CIKS rozvíjeno v pojetí, které lze stručně vyjádřit ”od základního informačního průzkumu až k dodání plných textů vyžádaných informačních dokumentů”.

Základní informační průzkum představují tzv. rešerše jak na jméno autora, tak na téma nebo předmět, rešerše na sestavení bibliografie k zadanému tématu, ale i na vyhledávání faktografických a statistických údajů. K bibliografickým rešerším obstarává rešeršní oddělení plné texty k  záznamům, které si uživatel vybere, a to zpravidla v digitalizované podobě (většinou prostřednictvím virtuální knihovny STK – INVIK), ale i prostřednictvím mezinárodních meziknihovních výpůjček. I když se za uplynulých 5 let existence CIKS objem zpracovávaných rešerší zdvojnásobil, je počet 80 rešerší za rok 1999 stále velmi nízký, zvláště vezmeme-li v úvahu celkový počet učitelů na VŠE a finanční náklady na nákup plnotextových elektronických databází.

Převládající formou zajištění informačních potřeb pro vědu a výzkum na VŠE je centralizovaný nákup a zpracování odborné, převážně cizojazyčné literatury. Finanční prostředky, které CIKS může věnovat na nákup cizojazyčné odborné literatury, jsou poměrně nízké. Skutečnost, že v souborném katalogu VŠE se i přesto objevují hlavní zahraniční odborné materiály, je dána neustále stoupajícími finančními prostředky, věnovanými na jejich nákup řešiteli grantových projektů. Bohužel jsou tyto hodnotné informační materiály k dispozici pouze v příručních knihovnách řešitelů, takže jsou pro odbornou veřejnost i pro studenty VŠE prakticky nedostupné.

 

Samostatnou kapitolou činnosti CIKS jsou průběžně probíhající obsahové revize knihovních fondů VŠE, jejichž cílem by mělo být soustředit nejhodnotnější historickou odbornou literaturu do badatelského knihovního fondu, resp. vybudovat jakýsi ”zlatý fond” odborné ekonomické literatury.

5.2.3 Všeobecný informační servis

Do této kategorie jsou zařazovány služby Informačního servisu, informační služby zprostředkované technologií WWW a informační služby na nosičích CD ROM.

Informační zdroje na nosičích CD-ROM jsou zpřístupněny v síti školy sdílením pomocí technologie Ultra*Net, s výjimkou systému právních informací ASPI, jehož veškerá data jsou uložena na serveru Informačního servisu. Většina databází s vyhledávacím programem pracujícím pod systémem DOS je dostupná přímo v nabídce Informačního servisu VŠE. Jejich počet se však stále snižuje, protože producenti přestávají rozhraní pro DOS dále vyvíjet, nebo ho už vůbec neposkytují. Databáze, které mají rozhraní pro Windows, jsou dostupné jednak v síťových Windows 3.11 (nabídka Windows s podporou serveru CD-ROM), a jednak v Mediotéce na počítačích s Windows 95.

Tento podvojný přístup k informacím, jevící se jako hlavní problém na straně uživatele a skutečnost, že možnosti stávajícího systému zpřístupňování informací jsou již vyčerpány, vedl mimo jiné také k  intenzivní snaze pracovníků Informačního servisu CIKS převést lokální informační služby do prostředí World Wide Web. Na www stránkách CIKS http://ciks.vse.cz se tak kromě již existujících databázových aplikací objevila řada dalších žádaných informací.

Hlavním úkolem, jehož realizace přispěje ke zvýšení informovanosti a kvality informací, se však pro pracovníky Informačního servisu stala příprava nové struktury školních www stránek http://www.vse.cz , vytvoření jejich jasné koncepce a zpřehlednění informací podle potenciálních návštěvníků.

Stránky školy byly rozděleny do čtyř základních oblastí: Všeobecné informace, Informace pro studenty, Informace pro zájemce o studium, Informace pro zaměstnance. V závěru roku 1999 byla tato struktura detailně rozpracována a jednotlivé fakulty byly požádány o aktualizaci svých stránek. Byl vytvořen také nástroj pro usnadnění aktualizací na úrovni jednotlivých útvarů – jednoduchý formulář pro zařazení informací. Hlavním úkolem pro rok 2000 se tak stává naplnění www stránek školy aktuálními informacemi a vytvoření jednotného postupu jejich spravování ve spolupráci s útvary školy.

 

Kromě výše popsaných částí informačního systému VŠE, které tvoří základní strukturu Informačního systému VŠE, je provozována řada systémů lokálního významu nebo speciálního určení (fakultní informační systémy, katedrální informační systémy apod.).

 

5.3 Využití vnějších a vnitřních informačních systémů.

 

Řada údajů charakterizujících využití vnějších a vnitřních informačních systémů již byla prezentována v předchozích odstavcích.

V roce 1999 byly uvedeny do provozu následující moduly integrovaného ekonomického informačního systému (EkonFis):

  1. Finanční řízení
  2. Mzdy a personalistika
  3. Rozpočet
  4. Majetek
  5. Zásobování a skladová evidence

 

Přístupová práva jsou koncipována tak, že lze zajistit exkluzivní přístup k jednotlivým modulům, případně pouze k části menu, vybraným sestavám, event. proměnným. EkonFis je zpřístupněn pro cca 200 koncových uživatelů. Přístupová práva pro zápis a čtení dat byla udělena 55 pracovníkům, ostatní uživatelé mohou data pouze číst. Přístup do EkonFisu byl přednostně umožněn vrcholovému a střednímu managementu VŠE v Praze, děkanům a tajemnicím fakult, vedoucím kateder a řešitelům grantů, zástupci odborů a předsedovi AS VŠE.

Charakteristické statistické údaje

 

Průměrný počet e-mailů odeslaných a přijatých na VŠE přes centrální poštovní uzel (mailserver) je zhruba 26 tisíc denně (v pracovní dny) a přibližně 5 tisíc denně během soboty a neděle.

VŠE odebírá v systému newsů zhruba 15 tisíc diskusních skupin do kterých přichází průměrně denně přibližně 135 tisíc příspěvků o celkovém objemu asi 330 MB.

V elektronických diskusních skupinách je přihlášeno do 14 lokálních skupin celkem 1794 uživatelů.

Na centrální www stránky VŠE (www.vse.cz) je průměrně realizováno denně asi 15 tisíc přístupů od zhruba 1300 uživatelů.

Z FTP-serveru školy (pub.vse.cz) je v průměru denně staženo přibližně 2000 souborů o celkovém objemu zhruba 1 GB.

Průměrná hodnota toku dat z VŠE do sítě PASNET činí cca 112kB/s (což odpovídá přenosové rychlosti 896 kb/s), průměrná hodnota toku dat z PASNETu do sítě VŠE činí cca 580 kB/s (což odpovídá přenosové rychlosti 4.64 Mb/s).

 

5.4 Zapojení do projektu evropských vysokorychlostních síti

 

VŠE věnuje stálou pozornost zajištění kvalitního vzájemného síťového spojení svých pracovišť i připojení těchto pracovišť k síti Internet. Připojení VŠE v Praze do Internetu je zajišťováno prostřednictvím pražské metropolitní sítě PASNET a sítě TEN 155 CZ. Síť PASNET (Pražská akademická síť) je provozována sdružením PASNET, jehož je VŠE (spolu s UK, ČVUT a AV ČR) členem.

V rámci činnosti sdružení CESNET, jehož členy jsou všechny vysoké školy v ČR a Akademie věd ČR, je VŠE zapojena do projektu evropských vysokorychlostních sítí (projekt TEN155). Zaměstnanci Výpočetního centra VŠE se podílejí na řešení některých konkrétních dílčích projektů (videokonference, tarifikace přenosu dat apod.). V této činnosti chce VŠE pokračovat i v následujících letech.

Účast ve sdružení CESNET umožňuje VŠE používat zahraniční i vnitrostátní linky o vysoké kapacitě pronajaté sdružením CESNET a tím i využívat všech dostupných informačních zdrojů v ČR, Evropě, USA i ostatních zemích pro vědeckovýzkumné i studijní účely.

5.5 Stav výpočetní techniky

 

Zaměstnanci VŠE (akademičtí i administrativní pracovníci) jsou vybaveni obvykle počítačem s diskem. Část zaměstnanců používá na svém počítači Windows 95/98 či Windows NT Workstation, ve kterém mají nainstalovaný kancelářský systém MS Office 97, Internet Explorer a Netscape Navigator. Ostatní zaměstnanci používají Windows 3.11 v kancelářským systém MS Office. Všichni zaměstnanci mají přístup k aplikacím nainstalovaným na síti. Hlavně akademičtí pracovníci si na tyto počítače instalují další programové vybavení potřebné pro svoji pedagogickou a vědeckou činnost. V roce 2000 se počítá s přechodem na 32-bitové verze operační systémy (řady Windows 95/98 a Windows NT).

Na stanicích na počítačových učebnách a studovnách je k dispozici velké množství programového vybavení dostupného pod operačními systémy DOS, Windows 3.1x a Windows NT 4 Workstation. Software lze rozdělit do následujících základních skupin:

  • Kancelářský software (MS Office 97, Corell Office, Office od Software 602),
  • Software pro přístup k Internetu (Netscape, Internet Explorer), el. pošta (Pegasus Mail), publikování na Internetu (WWW servery, MS FrontPage, MS InterDev …),
  • Statistické programy (SAS, SPSS, StatGraphics), ekonometrické programy,
  • Celopodnikové ekonomické informační systémy (BAAN, MFG),
  • Informační systémy pro jednotlivé ekonomické oblasti (Personalistika, Pojišťovnictví …). Množství a dostupnost je závislá na iniciativě a výukových plánech jednotlivých kateder.
  • Programovací jazyky (C++ Builder, Java Builder, Visual Basic, Pascal), databáze (Oracle, MySQL, objektové databáze),
  • Nástroje pro projektování informačních systémů (S-Designor, Rational Rose, MS Project, SDW),
  • Nástroje pro analýzu informací (např. Guha) a data mining,
  • Software nezařazený do výše uvedených kategorií (např. pomocné programy, programy pro distanční vzdělávání a testovaní znalostí).

 

V roce 1999 pokračoval projekt Select firmy Microsoft, který umožňuje školám kupovat produkty firmy Microsoft (operační systémy Windows 95/98, Windows NT, kancelářské balíky (MS Office) apod.) za výhodné školní ceny. Podíl různých produktů na celkových nákupech software na VŠE v roce 1999 byl následující:

– kancelářské aplikace 36,8 %
– operační systémy 14,9 %
– databáze 12,1 %
– SW pro počítačovou síť   9,5 %
– ekonomika, statistika   6,5 %
– matematika,lingvistika   6,0 %
– ostatní 14,2 %

 

VŠE využila také cenové nabídky pro školství firmy Corel a zakoupila pro výuku kancelářský balík WordPerfect 2000 včetně Paradoxu v počtu 40 licencí. Produkty firmy Corel ve školních verzích spolu s lingvistickými a antivirovými programy nabízí Středisko multilicencí, s nímž VŠE úzce spolupracuje.

6. Výzkum a vývoj

 

6.1 Zaměření výzkumu

Vzhledem k postavení instituce etablované v tuzemsku i v zahraničí považuje VŠE v obecné rovině za nutné ve své výzkumné činnosti pokrýt všechny hlavní vědní disciplíny na VŠE vyučované. Jejich výčet je dán dosti výstižně názvy hlavních a vedlejších studijních programů a názvy výzkumných záměrů řešených v období 1999 – 2004. (Viz dále uvedená Tabulka 2.)

Dále se v roce 1999 jednotlivé fakulty soustředily na oblasti výzkumu definované grantovými projekty, získanými členy fakult (tab. 6.1). Specifika výzkumné práce na jednotlivých fakultách vyplývají z následujícího přehledu.

 

Fakulta financí a účetnictví

Fakulta financí a účetnictví jako jediné pracoviště v ČR řeší komplexně problematiku financování a účetnictví. Vědeckovýzkumná práce akademických pracovníků fakulty má jednak povahu teoretického výzkumu, jednak povahu výzkumu aplikovaného. Do určité míry se fakulta zabývá též vývojem, zejména v souvislosti s přechodem na počítačové formy vedení účetnictví. Teoretický a aplikovaný výzkum orientuje fakulta na makroekonomické a mikroekonomické aspekty měnové teorie a politiky, bankovnictví a pojišťovnictví, na finanční otázky z oblasti veřejných a firemních financí a na problematiku finančního a manažerského účetnictví v širších souvislostech. Přitom záměr fakulty ve výzkumu směřuje na zkoumanou problematiku v kontextu mezinárodních integračních a globalizačních tendencí. Aplikovaný výzkum sleduje cíle konkretizace a využití teoretických poznatků finanční a účetní vědy z hlediska jejich proniknutí do hospodářské praxe, jednak v podnikové sféře (firemní finance, manažerské účetnictví), jednak jejich promítnutí do praxe veřejných a státních institucí, ať na úrovni celostátní, tak i na úrovni místní a regionální (veřejné finance). Výzkum a vývoj koncipuje fakulta jako proces zkoumání finanční a účetní problematiky ve vzájemných vazbách a propojeních. Proto má vědeckovýzkumná práce fakulty kromě rysu komplexnosti interdisciplinární charakter. Tento charakter je posílen rozsáhlými aktivitami fakulty, které souvisejí s obsahem a metodami rozšiřování finančních a účetních poznatků mezi odbornou veřejnost.

Fakulta financí a účetnictví řeší četné úkoly výzkumu a vývoje v kooperaci s obdobnými institucemi v zahraničí, zejména ve Velké Británii, Slovinsku a Slovensku. Někteří akademičtí pracovníci fakulty jsou aktivními členy mezinárodních organizací (např. European Finance Association, International Federation of Information Processing, International Instutute of Public Finance, European Accounting Association aj.). Fakulta se podílela na celostátně organizovaných vědeckých konferencí s mezinárodní účastí, zejména na konferenci Teoretické a praktické aspekty veřejných financí (březen 1999) a konferenci Mezinárodní účetní standardy a česká účetní legislativa (říjen 1999). Akademičtí pracovníci fakulty se v roce 1999 účastnili 10 konferencí v zahraničí, na nichž referovali o výsledcích své výzkumné práce (Finsko, Francie, Rusko, Čína, Slovensko, Rakousko, Estonsko).

 

 

Fakulta mezinárodních vztahů

Vědeckovýzkumná práce FMV je dlouhodobě zaměřená na výzkum problémů vnějších ekonomických a politických vztahů České republiky, včetně právních otázek s nimi souvisejících. Těžiště výzkumné práce je alokováno ve Výzkumném středisku integrace ČR do evropské ekonomiky. Vedle pracovníků střediska se na výzkumu podílejí i pracovníci několika kateder fakulty.

Hlavními směry, ve kterých se vědeckovýzkumná činnost fakulty rozvíjí jsou:

  • výzkum institucionálních struktur (governance structure) státu, jeho hospodářské a legislativní politiky při vytváření efektivních řídících sítí, které určují relativní úroveň národních ekonomik;
  • výzkum globalizace světové ekonomiky a jejího vlivu na konkurenceschopnost české ekonomiky, zejména na úrovni podnikatelských subjektů, včetně otázek její hmotné restrukturalizace;
  • výzkum ekonomických, politických a právních aspektů vstupu České republiky do Evropské unie, včetně analýz změn v samotné Evropské unii v souvislosti s jejím připravovaným východním rozšířením a problémů formování Evropské měnové unie.

Vědecká činnost fakulty je rozvíjena i v rámci spolupráce se zahraničními institucemi a partnerskými školami. K nejvýznamnějším patří APSIA (Association of Professional Schools of International Affairs (USA), Staffordshire University, Stoke-on-Trent (Velká Britanie), Hochshule fur Wirtschaft und Technik, Dresden, Eurohandelsinstitut, Koln/Rhein, Institut fur Wirschaftsforschung, Dresden (SRN), Wirtschaft Univerzitet Wien (Rakousko), Moskevský státní ústav mezinárodních vztahů – MGIMO Moskva (Rusko). Katedry fakulty mezinárodních vztahů jsou zapojeny i do projetů Tempus, Phare a Countdown.

Fakulta podnikohospodářská

Výzkumné zaměření Fakulty podnikohospodářské je orientováno na problematiku mezinárodního podnikání. Kromě teoretického a metodologického rozvoje vědních oborů pěstovaných na jednotlivých katedrách má Fakulta poměrně homogenní a tematicky sevřené zaměření vědy a výzkumu. Orientace výzkumu do oblasti mezinárodního podnikání bylo zvoleno s ohledem na skutečnost, že procesy globalizace výrob a trhů jsou klíčovými procesy, které předurčují konkrétní podobu ekonomických, organizačních, marketingových, kulturologických, personálních i sociálně psychologických parametrů podnikového řízení. Toto vědecko výzkumné zaměření usiluje o postižení uvedených globalizačních procesů z hlediska jejich dopadů na malé a střední podnikatelské subjekty a na příspěvkové a rozpočtové organizace.

Se zvláštním důrazem jsou sledovány následující tři tématické okruhy:

1. Teorie multinacionální firmy, její strategie a struktura.

2. Chování podniku v podmínkách přípravy ČR ke vstupu do EU.

3. Implementace výsledků vědy a výzkumu do oblasti kvalifikačních aktivit managementu.

Pro splnění stanovených cílů, které mají obsahově i metodologicky interdisciplinární charakter, byla rozvinuta mezioborová spolupráce nejen v rámci fakulty a školy, ale i se zahraničními univerzitami a podnikatelskou sférou. Tato spolupráce je zaměřena zejména na SRN, Rakousko, Velkou Britanii, USA, Irsko, Itálii, Finsko a Slovensko. Má charakter společných výzkumných projektů, mezinárodních konferencí a knižních publikací.

Fakulta informatiky a statistiky

Výzkumná činnost pracovníků FIS spadá především do oblasti statistiky, informatiky a ekonometrie, okrajově též do filosofie či do vybraných partií obecné matematiky. Převážná většina výzkumné činnosti je pak spojena s řešením výzkumných záměrů fakulty, které shrnují současnou představu o vědě a výzkumu na fakultě v následujících letech. Tyto záměry pokrývají tři tématické okruhy:

  • modely a metody pro ekonomické rozhodování
  • metody exploatace informačních zdrojů,
  • systémová integrace a informační management.

Cílem výzkumu při studiu modelů a metod pro ekonomické rozhodování je dosažení kvalitativně vyšší úrovně modelů ekonomických procesů a vytváření předpokladů pro jejich reálné využívání v hospodářské praxi. Projekt zabývající se využitím informačních zdrojů se soustřeďuje na studium metod umožňujících získávat nové znalosti z velkých databází a rozsáhlých distribuovaných (nestrukturovaných) zdrojů (Internet). Neméně důležitým cílem je pak studium použití těchto metod na získávání informací v různých, převážně ekonomických, aplikačních oblastech. Cílem třetího výzkumného záměru je rozvíjet moderní systémovou teorii a metodologii s ohledem na charakter sociálních systémů a budovat předpoklady pro vhodné spojení tradičních disciplín a integrovat je do vhodných způsobů podporujících individuální schopnosti práce s informacemi.

Výsledky badatelské činnosti fakulty byly prezentovány na prestižních mezinárodních konferencích a seminářích, zejména pak na těch, na jejichž uspořádání se fakulta aktivně podílela: Matematické metody v ekonomii, září 1999, Jindřichův Hradec; Interdisciplinary Information Management Talks IDIMT, říjen 1999, Praha; Systems Integration, květen 1999, Praha; Principles and Practice of Knowledge Discovery in Databases, září 1999, Praha..

Fakulta národohospodářská

Klíčovou úlohu v dlouhodobém ovlivňování vědecké a výzkumné činnosti na národohospodářské fakultě zaujímá výzkumný záměr „Ekonomické, ekologické, regionální a sociální aspekty transformace české ekonomiky v 90. letech“, jehož koordinátorem je prof. Ing. Vojtěch Spěváček, DrSc. Počáteční etapa výzkumu v r. 1999 zahrnovala zpracování celkem 26 dílčích výzkumných studií, které jsou obsahem výzkumné práce v rozsahu 315 stran. Vysoce prestižním úkolem, kterým byla pověřena v r. 1999 Fakulta národohospodářská, je rovněž zpracování „Národního plánu hospodářského rozvoje ČR“ podle metodiky EU, který je podstatným krokem v procesu přijímání České republiky do Evropské unie. Významná jsou i členství vedoucích pracovníků fakulty v Národním programovacím výboru ČR pro vstup do EU, která zajišťují dlouhodobý kontakt s rozhodujícími orgány Unie. Fakulta nezapomíná na rozvoj vědecké práce studentů. Organizuje řadu soutěží, podporujících jejich vědeckou a publikační aktivitu. Za všechny můžeme jmenovat již dlouholetou soutěž G. Beckera o nejlepší bakalářskou práci jako i soutěž o nejlepší diplomovou práci, dotovanou firmou Procter&Gamble.

V oblasti dlouhodobé zahraniční spolupráce fakulty patří k nejvýznamnějším dlouhodobým projektům koordinace prestižního programu PHARE-TEMPUS “Vzdělávání úředníků veřejné správy”, kde fakulta hraje zastřešující koordinační roli v mnohostranné spolupráci EU – Irsko, Finsko a ČR v oblasti regionální ekonomiky a strukturální politiky Evropské unie. Propojenost studia a výzkumu se zahraničními pracovišti je plynule rozvíjena na základě odborných kontaktů specializovaných pracovišť. Významné je rovněž podání návrhu na zřízení Centra excelence na fakultě národohospodářské. Fakulta se podílela (ve spolupráci s Europaische Akademie Berlin) na přípravě semináře “Deutsche Prasidentschaft und die Reform der EU” a uspořádala konferenci s mezinárodní účastí “Česká společnost a senioři na prahu nového tisíciletí”.

Fakulta managementu

 

Zaměření výzkumu a vývoje lze stručně charakterizovat názvem fakultního výzkumného záměru “Multidisciplinární podpora managementu”. Náplň výzkumného záměru je reakcí na nové zaměření, pozorovatelné v posledních letech ve světě – uplatnění metod AI v managementu, ekonomii, finančnictví. Do této nově se rozvíjející oblasti patří celá řada disciplin, proto jde o multidisciplinární projekt vyžadující sestavení multidisciplinárního výzkumného týmu. Hlavním cílem výzkumu je propojit vybrané kvantitativní metody, metody rozpoznávání a redukce dimenzionality, konekcionistické modely a metody aplikované umělé inteligence s postupy z oblasti ekonomie a managementu (mikro-makroekonomie, finanční management, rozhodování ve veřejném sektoru včetně zdravotnictví). Usiluje se také o vytvoření základny pro výchovu mladých vědeckých pracovníků

Na Fakultě managementu existuje rozsáhlá zahraniční spolupráce ve výzkumu a vývoji, podložená nejen společnými publikacemi s pracovníky významných zahraničních výzkumných center, ale i konkrétními společnými grantovými projekty. Jedná se o:

  • University of Hokkaido, Japonsko, společný projekt PRITA (Pattern Recognition for Information Technology Application), grant programu mezinárodní spolupráce Kontakt ME187/98 (1998-2000)
  • University of Salzburg, Rakousko, společný projekt “Comparison of statistical and evolutionary approaches to feature selection in pattern recognition”, grant programu mezinárodní spolupráce Aktion 23p20 (1999-2000)
  • University of Innsbruck, společný projekt “The structure and size of virtual regional hospital for a servicing zone with 100 000 inhabitants”, grant programu mezinárodní spolupráce Aktion (1999-2000)
  • University of Cambridge, Centre for Medical Informatics, Velká Británie, spolupráce na projektu “WAX” – vývoj inteligentních medicínských databází
  • Delft University of Technology, Nizozemí – přijímání mladých pracovníků z FM na odborné stáže.

V listopadu 1999 pořádala Fakulta managementu Workshop Systémy na podporu rozhodování ve zdravotnictví 1999, a to ve spolupráci Centre for Clinical Informatics, Cambridge University a Společné laboratoře FM a ÚTIA AV ČR. Na jednodenním workshopu vystoupilo 6 přednášejících, z toho 3 z Cambridge University (Velká Británie).

 

6.2 Organizační, personální a materiální stránka

Vědecko-výzkumná činnost na VŠE je řízena prorektorem pro vědu a výzkum a proděkany pro vědu a výzkum, působícími na jednotlivých fakultách. Prorektorovi je podřízeno oddělení pro vědu a výzkum, složené ze dvou pracovníků pracujících na plný úvazek a jednoho pracovníka na poloviční úvazek (stav v prosinci 1999). Akademičtí pracovníci jsou zavázáni podílet se částí svých pracovních úvazků na vědecké práci a uplatňovat vědecké poznatky při výuce.

Od členů akademické obce se rovněž požaduje, aby svou odbornou kvalifikaci uplatnili při řešení problémů na úrovni obcí, regionů či na úrovni celostátní a to i v případech, kdy tato angažovanost nemá formu zvlášť placených činností.

VŠE garantuje vydávání tří vědeckých časopisů z oblasti ekonomických věd (Politická ekonomie, Prague Economic Papers a Acta Oeconomica Pragensia), přičemž Politická ekonomie je mimořádně prestižním časopisem s kladným impakt faktorem.

Hlavním zdrojem financování vědecké činnosti jsou prostředky získané ve veřejných soutěžích. V rozhodující míře jde o projekty, které uspěly ve výběrových řízeních na GAČR (viz tab. 1). Všechny grantové projekty byly ve formě dílčích či závěrečných oponentur obhájeny a je předpoklad, že výsledky budou GAČR přijaty.

 

Tab. 6.1 Zapojení VŠE do vědeckovýzkumných projektů v roce 1999

 

 

F Agentura Registr_čís Tit. před Přijmení řešitele Jméno Tit. za NEI INV Celk Název projektu
1 2 UNDP CEH98/001 Ing. Klvačová Eva CSc. 27 0 27 Human Development Report Czech Republic 1998
2 6 GAČR GA103/97/0825 prof. RNDr. Černý Jan DrSc. 110 0 110 Optimalizace dopravní obsluhy územních celků veřejnou osobní dopravou
3 4 GAČR GA201/98/1487 doc. Jiroušek Radim DrSc. 187 0 187 Bayesovské sítě
4 4 GAČR GA402/97/0614 prof. Ing. Hušek Roman CSc. 421 0 421 Ekonometrický přístup k makroekonomické analýze, prognóze a k optimalizaci hospodářské politiky. (Aplikace na českou ekonomiku)
5 5 GAČR GA402/97/0781 prof. Ing. Průcha Václav CSc. 500 0 500 Hospodářské a sociální dějiny Československa v letech 1918-1992
6 2 GAČR GA402/97/0786 doc. Ing. Kubišta Václav CSc. 641 0 641 Konkurenceschopnost české ekonomiky v mezinárodním srovnávání: Způsoby měření a vývoj v období ekonomické transformace
7 5 GAČR GA402/97/0793 doc. Ing. Šauer Petr CSc. 326 0 326 Ekologická politika – vyjednávání mezi znečišťovateli a autoritou
8 2 GAČR GA402/98/1203 doc. Ing. Chlumský Jiří CSc. 231 0 231 Tvorba institucionální struktury efektivní postsocialistické ekonomiky
9 1 GAČR GA402/98/1217 prof. Ing. Valach Josef CSc. 264 0 264 Strategie finančního řízení českých podniků při rozvíjení ekonomické dynamiky
10 1 GAČR GA402/98/1218 doc. Ing. Králíček Vladimír CSc. 74 0 74 Audit,jeho cíle,principy a metody v podmínkách transformující se ekonomiky
11 3 GAČR GA402/98/1219 prof. Ing. Synek Miloslav CSc. 659 0 659 Komplexní hodnocení českých podniků s ohledem na vývoj v EU
12 3 GAČR GA402/98/1221 prof. Ing. Kleibl Jiří CSc. 200 0 200 Řízení lidských zdrojů v ČR a jeho integrace do vytvářejícího se evropského modelu řízení lidských zdrojů
13 3 GAČR GA402/98/1227 prof. Ing. Nový Ivan CSc. 253 0 253 Teoretické a metodologické stránky srovnávání národních kultur v hospodářské praxi
14 4 GAČR GA402/98/1481 doc. Ing. Doucek Petr CSc. 203 0 203 Informační management externích datových zdrojů – využití pro managerskou práci
15 4 GAČR GA402/98/1485 prof. Ing. Jílek Jaroslav CSc. 272 0 272 Varianty zdokonalování statistických indikátorů využitím standardů
16 4 GAČR GA402/98/1486 doc. RNDr. Klůfa Jindřich CSc. 69 0 69 Ekonomické aspekty statistických přejímek
17 4 GAČR GA402/98/1488 doc. Ing. Jablonský Josef CSc. 300 0 300 Modelové zabezpečení systémů na podporu ekonomického rozhodování
18 4 GAČR GA402/98/1492 doc. Ing. Jablonský Josef CSc. 210 0 210 Simulační modely ekonomických procesů
19 5 GAČR GA402/98/1498 prof. Ing. Žák Milan CSc. 560 0 560 Vnitřní a vnější podmínky restrukturalizace české ekonomiky a hospodářská politika ve 2. polovině 90. let
20 5 GAČR GA402/99/0501 prof. Ing. Žák Milan CSc. 363 0 363 Konvergence české ekonomiky k ekonomické úrovni zemí Evropské Unie – dosavadní vývoj a perspektivy.
21 2 GAČR GA402/99/0507 doc.Ing Holub Alois DrSc. 276 80 356 Ekonomické aspekty zapojení české ekonomiky do EU: růst, restrukturalizace, mezinárodní vztahy (vybrané problémy)
22 3 GAČR GA402/99/0514 doc.Ing. Koudelka Jan CSc. 124 0 124 Symbolika spotřebního chování v marketingu
23 4 GAČR GA402/99/0848 doc. PhDr. Pavlík Ján 142 31 173 F. A. Hayek a teorie spontánního řádu
24 4 GAČR GA402/99/0852 doc. RNDr. Fiala Petr CSc. 295 0 295 Modelování a analýza produkčních systémů
25 1 GAČR spol. GA402/99/0894 doc. Ing. Kubátová Květa CSc. 62 0 62 Dějiny zdanění
F Agentura Registr_čís Tit. před Přijmení řešitele Jméno Tit. za NEI INV Celk Název projektu
26 1 GAČR GA402/99/1204 Ing. Dvořák Petr 274 75 349 Metodologie a aplikace ohodnocování finančních instrumentů na českém finančním trhu
27 1 GAČR GA402/99/1205 doc.Ing. Vomáčková Hana CSc. 62 0 62 Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických změn
28 2 GAČR GA402/99/1213 doc. Ing. Cihelková Eva CSc. 224 0 224 Procesy regionalizace ve světové ekonomice a jejich důsledky pro vývoj ekonomiky ČR
29 3 GAČR GA404/98/1565 doc. Ing. Kubálek Tomáš CSc. 15 0 15 Lovosicko ve středoevropské době laténské a římské
30 2 GAČR GA407/97/0796 doc. JUDr. Boháček Martin CSc. 220 0 220 Právní aspekty vzájemného propojení podniku (holdingu)
31 2 GAČR GA407/98/1207 doc. JUDr. Švarc Zbyněk CSc. 222 0 222 Podnikání zahraničních osob v tuzemsku – komparace právní úpravy v ČR a vybraných státech Evropské Unie
32 2 GAČR GA407/98/1214 prof. PhDr. Pecka Emanuel CSc. 102 0 102 Politická kultura v ČR
33 2 GAČR GA407/99/0508 prof.dr. Seifert Antonín 95 50 145 Československá zahraniční politika v období studené války
34 2 GAČR GA407/99/0510 prof. JUDr. Dědič Jan 168 0 168 Sbližování českého práva obchodních společností s právem Evropských společenství
35 2 GAČR GA407/99/1201 doc. JUDr. Spirit Michal 283 0 283 Pracovněprávní a navazující sociálněprávní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie
36 1 VNJH-PPVV HESP9908 doc. PhDr. František Ochrana DrSc. 20 0 20 Návrh systému celoživotního vzdělávání a inovačních programů přípravy vedoucích pracovníků veřejné správy ČR
37 6 MZDR spol. IZ4076 doc. Ing. Dvořák Pavel CSc. 95 0 95 Vytváření sítě vzdělávacích center zdravotnického managementu
38 4 MK spol KZ98P02UKK003 Ing. Sklenák Vilém CSc. 5 0 5 CASLIN – Union catalog of the Czech republic. Projekt of Chart cataloguing and filing of the Union catalog of the Czech Republic
39 4 MŠMT-Infra LB98063 doc. RNDr. Ivánek Jiří CSc. 300 1340 1640 Banka dat a modelů ekonomiky ČR
40 6 MŠMT-Kontakt ME 187 doc.Ing. Pudil Pavel CSc. 200 0 200 Rozpoznávání obrazů při aplikacích informačních technologií
41 1 MŠMT-Kontakt ME257 doc. Ing. Urbánek Václav CSc. 54 0 54 Decentralizace ve veřejných a místních financích v ČR a v republice Slovinsko, struktura,politika a vývoj v 90.letech a perspektivy pro blízkou budoucnost
42 4 MŠMT-4RP OK 403 (1999) doc. Jiroušek Radim DrSc. 250 0 250 MGT – technologie medicínských doporučení : formalizace
43 R-PE MŠMT-Prez PG97120 prof. Ing. Žák Milan CSc. 300 0 300 Vydávání časopisů Politická ekonomie a Praque Economic Papers
44 1 MŠMT-Prez PG97128 doc. Ing. Hamerníková Bojka CSc. 18 0 18 Sborník“Teoretické a praktické aspekty veřejných financí v ČR“
45 4 MŠMT-Prez PG99106 Ing. Řepa Václav CSc. 80 0 80 Prezentace výsledků výzkumu „Method Engineering“ Katedry informačních technologií
46 4 MŠMT-Prez PG99107 Ing. Novotný Ota 29 0 29 Aktivní prezentace výsledků výzkumu KIT VŠE Praha v oblasti metrik software
47 4 INCO COPERNICUS PL973121 doc. Jiroušek Radim DrSc. 305 0 305 Medical Guideline Technology: Representing, Interpreting and Sharing Cost-Effective Standards
48 2 MZV RB 7/12/99 doc. Ing. Cihelková Eva CSc. 100 0 100 Institucionální a právní rámec politické a hospodářské spolupráce Evropské unie se zeměmi Latinské Ameriky
49 5 MŽP SG/320/1/98 doc. Ing. Šauer Petr CSc. 1328 0 1328 Ekonomické aspekty rozšíření metody dobrovolného vyjednávání při řešení environmentálních problémů a plnění mezinárodních standardů v ochraně životního prostředí
F Agentura Registr_čís Tit. před Přijmení řešitele Jméno Tit. za NEI INV Celk Název projektu
50 IEE MŽP SG/320/3/98 doc. Ing. Jílková Jiřina CSc. 1425 0 1425 Metodika průběžného vyhodnocování ekonomických dopadů legislativy na životní prostředí
51 5 IEEP MŽP VaV/310/99 Ing. Remtová Květoslava CSc. 570 0 570 Analýza nových nástrojů výrobkově orientované politiky životního prostředí využívaných podnikovou sférou v rozvinutých zemích
52 4 MŠMT-Posíl VS 96 008 doc. Jiroušek Radim DrSc. 4703 0 4703 Laboratoř inteligentních systémů
53 2 MŠMT-Posíl VS 96 014 doc. Ing. Chlumský Jiří CSc. 3169 0 3169 Integrace České republiky do evropské ekonomiky
54 6 MŠMT-Posíl VS 96 063 doc.Ing. Pudil Pavel CSc. 1816 0 1816 Multidisciplinární přístupy k podpoře rozhodování v ekonomii a managementu
55 4 MF-Itálie doc. Jiroušek Radim DrSc. 95 0 95 Intelligent systems: Reasearch and education
56 4 MŠMT-Kontakt doc. Jiroušek Radim DrSc. 58 0 58 Psychological and Algorithmic Methods to Construct Bayesian Networks
23354 1576 24930
Vysvětlivky: NEI – prostředky přidělené na neinvestiční výdaje v tis. Kč
INV – prostředky přidělené investiční výdaje v tis. Kč
Celk- celkové prostředky v tis. Kč

 

V závislosti na prostředcích získaných pro výzkum ve veřejných soutěžích se po určitých korekcích na počty doktorandů a vědecky kvalifikovaných učitelů přiděluje dotace na nespecifikovaný výzkum. Tato dotace má velmi logické poslání, neboť v kategoriích grantů a výzkumných záměrů mohou uspět jen návrhy, které prokáží, že pro projektovaný výzkum má instituce k dispozici již vysoce kvalifikovaný tým pracovníků. Pokud by nebyly k dispozici prostředky, z nichž mohou instituce financovat výzkum v nových oborech nebo podporovat začínající výzkumníky, zakonzervovalo by to vývoj jak tematicky tak i personálně.

 

Dalším zdrojem financování jsou v roce 1999 nově zavedené výzkumné záměry na dobu pěti let. Jednotlivé fakulty VŠE vypracovaly návrhy výzkumných záměrů v rozsahu daných finančních částek, vypočtených podle stejného klíče, podle kterého získala VŠE prostředky pro tento účel jako celek (viz tab. 6.2). Za úspěch lze považovat, že se podařilo všechny výzkumné záměry prosadit k realizaci bez vrácení k přepracování, což by v souladu s příslušnou prováděcí vyhláškou znamenalo krácení prostředků o 10%. Jak se může později ukázat, pro vlastní výzkumnou práci jsou výzkumné záměry obtížnou kategorií, protože na jedné straně je nutné do záměru vtělit konkrétní program výzkumu na pět let a současně umožnit většímu počtu badatelů, aby se na záměru podíleli, neboť vzhledem k výši přidělených prostředků může mít v podmínkách VŠE každá fakulta pouze jeden až tři záměry. Na sklonku roku 1999 a na začátku roku 2000 úspěšně proběhly obhajoby všech výzkumných záměrů a lze tedy předpokládat, že všechny záměry budou pokračovat i v roce 2000.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tab. 6.2 Výzkumné záměry fakult VŠE v Praze

Fakulta Identifikační kód výzkumného záměru Titul Jméno Příjmení řešitele Tit.za Název výzkumného záměru Celkem r.1999
v tis. Kč
1 MSM311100001 Prof. Ing. Ondřej Asztalos CSc. Rozvoj finanční a účetní teorie a její aplikace v praxi z interdisciplinárního hlediska 799
2 MSM311200001 Doc. Ing. Jiří Chlumský CSc. Ekonomické, politické a právní problémy integrace České republiky do světové ekonomiky 1376
3 MSM311300001 Prof. Ing. Ivan Nový CSc. Teoretické, metodologické a empirické aspekty podnikání v mezinárodním prostředí 823
4 MSM311401001 Doc. RNDr. Jan Pelikán CSc. Modely a metody pro ekonomické rozhodování 831
4 MSM311402001 Prof. Radim Jiroušek DrSc. Metody exploatace informačních zdrojů 810
4 MSM311403001 Doc. Ing. Jan Pour Csc. Systémová integrace a informační management 831
5 MSM311500001 Prof. Ing. Vojtěch Spěváček DrSc. Ekonomické, ekologické, regionální a sociální aspekty transformace české společnosti 1075
6 MSM311600001 Doc. Ing. Pavel Pudil CSc. Multidisciplinární podpora managementu 1154
Celkem 7699

 

Zájem studentů o vědeckou práci velmi pozitivně ovlivňuje soutěž ESOP (Excelentní Studentské Odborné Práce). Studenti – účastníci této soutěže – se zde většinou poprvé setkají s problémy samostatné vědecké práce, naučí se připravit práci k publikaci a obhájit ji před odbornou veřejností. Od roku 2000 se VŠE zapojí i do mezinárodní soutěže o nejlepší studentskou práci, jejíž organizace se zatím ujala Ekonomická universita v Bratislavě a lze očekávat, že se soutěž bude časem pořádat střídavě na různých ekonomických universitách ve střední Evropě.

Bude nutné vyřešit problém s financováním této soutěže. Jde ročně o částku okolo 180 000 Kč, což při 13 000 studentech, kteří se soutěže mohou zúčastnit a při 60 oceněných studentech, není tolik. (Stačí uvážit, kolik stojí vydání sborníku vítězných prací, obvykle v rozsahu okolo 450 stran.) Zatím se soutěž do značné míry financuje z nadačních zdrojů, které jsou ovšem velmi nespolehlivé, takže do poslední chvíle není jasné, v jakém rozsahu bude možné v roce 2000 soutěž uspořádat.

 

6.3 Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji

Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji je na VŠE dobře fungující agendou. Sestává zejména z těchto položek:

(1) Smluvně podložená nebo tradičně fungující spolupráce se zahraničními vysokými školami a institucemi. (Viz oddíl 9 této Výroční zprávy a ve specifikaci výzkumu na jednotlivých fakultách v oddílu 6.1)

(2) Granty řešené ve spolupráci se zahraničními vysokými školami a institucemi.

(3) Pořádání mezinárodních akcí, zejména vědeckých konferencí a seminářů. (Přehled o těchto akcích je v oddílu 11 této Výroční zprávy a ve výše uvedeném oddílu 6.1.)

(4) Přijímání zahraničních badatelů a studentů v doktorském stupni studia (Podrobněji viz oddíl 9 této Výroční zprávy).

(5) Účast akademických pracovníků na mezinárodních vědeckých publikačních a edičních aktivitách. Podrobný přehled o zapojení do uvedených aktivit lze získat z databáze RIV, kde mají za rok 1999 akademičtí pracovníci VŠE 407 záznamů, z toho 115 publikací je cizojazyčných.

Vzhledem k tomu, že výzkum klíčových společenskovědních témat je dnes převážně mezinárodní záležitostí, je mezinárodní mobilita akademických pracovníků VŠE nutnou podmínkou pro úspěšnou vědecko-výzkumnou činnost. Účast na grantových projektech zpravidla poskytuje možnost účasti na odborných konferencích nebo možnost krátkodobé návštěvy pracovišť, zabývajících se obdobnou výzkumnou problematikou vlastně kdekoliv na světě. Vzhledem k tomu, že objem každoročně získaných grantových prostředků na VŠE není zanedbatelný, a vzhledem k tomu, že naléhavé případy lze profinancovat i z prostředků nespecifikovaného výzkumu, je krátkodobá mezinárodní mobilita vcelku bezproblémovým aspektem vědecké činnosti na VŠE.

V položce dlouhodobé spolupráce a mobility je situace podstatně složitější. Pří vytíženosti akademických pracovníků v pedagogickém procesu si jen málokterý vedoucí katedry může dovolit uvolnit člena katedry na dále než jeden až dva týdny.

Otázkou zůstává, v jaké míře se na které oblasti v mezinárodní vědecké spolupráci orientovat. Prioritou zůstávají země EU a USA. V rámci 5RP je zatím potvrzena účast dvou výzkumných týmů z VŠE (z FIS a FM) na mezinárodních projektech.

 

6.4 Spolupráce s AV ČR, resortními útvary a nevládním sektorem

Spolupráce se realizuje zejména účastí akademických pracovníků na řešení úkolů pocházejících přímo z praxe hospodářské politiky (např. Národní rozvojový plán ČR). Výzkumná činnost je prováděna ve spolupráci s významnými domácími i zahraničními výzkumnými pracovišti jako je ČNB, ČSÚ, Národohospodářský ústav Akademie věd, Sociologický ústav Akademie věd, Výzkumný tým makroekonomických analýz a prognóz Komerční banky, Vídeňský institut pro mezinárodní srovnání WIIW, Výzkumný ústav švédského průmyslu IUI, aj.

K další spolupráci, ale i konfrontaci ekonomické teorie a praxe dochází na půdě seminářů Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku, které probíhají přibližně jednou za měsíc a v rámci kterých se k určitému ekonomickému tématu vždy vyjadřuje několik specialistů, přičemž alespoň jeden je z akademické obce a alespoň jeden je odborník praxe. Tyto diskusní semináře jsou pořádány již od  r. 1997 a od té doby se jich uskutečnilo již okolo dvou desítek. Další a velice významné spojení akademické obce (a v tomto případě zejména studentů) s praxí lze spatřovat v získání mnoha předních českých ekonomických odborníků jako vedoucích diplomových a bakalářských prací studentů.

Významná je i účast řady akademických pracovníků VŠE ve správních a dozorčích radách podniků a v jejich představenstvech, či jejich působení na místech poradců, konzultantů a oponentů různých výzkumných projektů. Ze spolupráce s nevládním sektorem je možno uvést zejména akce pro organizaci Člověk v tísni, pořádání přednášek pro zahraniční studenty a přípravu konference o sociální doktríně ČR. K rozvoji vědeckého života v České republice přispívá i účast akademických pracovníků školy v redakčních radách odborných a vědeckých časopisů.

V rámci projektu “Posílení výzkumu na VŠ” byla již v roce 1996 vytvořena Společná laboratoř Fakulty managementu a ÚTIA AV ČR. Pracovníci tohoto společného pracoviště VŠE a jednoho z významných ústavů AV ČR se účastní řešení projektu “Multidisciplinární přístupy k podpoře rozhodování v ekonomii a managementu”.Výsledky společného pracoviště jsou při všech průběžných oponenturách velmi kladně hodnoceny. Jen za rok 1999 publikovali jeho členové 52 prací, z toho 7 v zahraničních časopisech a 18 ve sbornících mezinárodních konferencí.

Významnou akcí z oblasti vědeckovýzkumné práce byla odborná gesce Konference o obchodu a rozvoji v ČR, kterou zajišťuje Fakulta mezinárodního obchodu. Konference se koná od roku 1995 každoročně za účasti pracovníků tuzemských a zahraničních vysokých škol a vědeckých institucí.

 

6.5 Zapojení školy do rozvojových projektů

Rozvojové projekty velmi významným způsobem přispívají k rozvoji vědecko-výzkumné základny školy a podstatným způsobem pomáhají zvýšit úroveň pedagogického procesu. Mezi projekty uvedenými v tabulce 6.3 jsou to zejména granty FRVŠ (Fondu rozvoje vysokých škol).

Tab. 6.3 Zapojení VŠE v Praze do dalších projektů v roce 1999

F Agentura Registrčís Tit.před Přijmení řešitele Jméno Tit. za NEI Inv Celk Název projektu
1 2 AKTION 25p6 prof.PhDr. Škaloud Jan CSc. 81 0 81 Od emancipace k integraci
2 3 AKTION 22p5 prof.Ing. Malý Milan CSc. 40 0 40 Analysis of factors influencing leadership style and organizational of the corporations
3 6 AKTION 23p20 doc.Ing. Pudil Pavel CSc. 80 0 80 Comparison of statistical and evolutionary approaches to feature selection in pattern recognition
4 6 AKTION 24p18 MUDr. Střítecký Rudolf 27 0 27 The structure and size of virtual regional hospital for servicing zone with 100 000 inhabitants
5 4 EU Cebusnet Ing. Rosický Antonín CSc. 106 0 106 Invitation to an Workshop “European Business Best Practises“
6 1 FRVŠ F5 1735 doc. Ing. Hamerníková Bojka CSc. 71 0 71 Inovace výuky předmětů katedry veřejných financí s využitím nových prvků audiovizuální a počítačové techniky
7 1 FRVŠ F5 1734 doc. Ing. Svátková Slavomíra CSc. 184 0 184 Vedlejší specializace DANĚ
8 2 FRVŠ G51738 doc. Ing. Cihelková Eva CSc. 55 0s 55 Vlastní tvůrčí aktivitou k nadstandardnímu poznání
9 3 FRVŠ F5 1741 doc. Ing. Soukup Jindřich CSc. 188 0 188 Obsah předmětů ekonomické teorie vyučovaných na ekonomických fakultách ČR
10 3 FRVŠ F5 1740 Mgr.Ing. Jarošová Eva 91 0 91 Inventář metod výcviku sociálních a manažerských dovedností studentů-ekonomů
11 4 FRVŠ A 1742 doc.RNDr. Drbal Pavel CSc. 62 380 442 Laboratoř pro objektový vývoj informačních systémů
12 4 FRVŠ F5 1747 doc.PhDr. Pstružina Karel CSc. 87 0 87 Inovace kurzu Filosofie a metodologie vědy
13 6 FRVŠ F5 1752 Ing. Jelínek Jiří CSc. 60 0 60 Podpora moderních metod výuky
14 6 FRVŠ G5 1754 Ing. Plešingr Jan 42 0 42 Návrh řešení informačního systému FM
1174 380 1554

 

 

7. Akademičtí pracovníci

 

Až na jisté problémy s věkovou strukturou má VŠE v Praze vcelku uspokojivou kvalifikační skladbu akademických pracovníků. Mezi pedagogy působí 54 profesorů a 160 docentů, z nichž mnozí jsou vědeckými a pedagogickými autoritami uznávanými u nás i ve světě. Vzhledem k prestiži VŠE působí na ní jako externí pedagogové desítky významných odborníků z ekonomické praxe, členy vlády a přední představitele průmyslu či bankovnictví nevyjímaje.

Tab. 7.1 Kvalifikační struktura akademických pracovníků VŠE v Praze ke dni 31.12.1999

 

FFÚ FMV FPH FIS FNH FM Celoškol.prac. Celkem
profesor 8 11 11 18 4 2 54
docent 29 35 31 34 25 6 160
odborný asistent 42 115 39 61 41 26 27 351
asistent 7 23 14 8 8 3 1 64
lektor 2 2 4
vědecký pracov. 9 14 1 11 3 38
Celkem 86 195 95 135 79 50 31 671

 

 

Tab. 7.2 Věková struktura akademických pracovníků VŠE v Praze ke dni 31.12.1999

 

věk
do 28 do 38 do 48 do 58 do 68 nad 68 průměr
profesor 2 7 26 19 64,0
docent 3 31 71 39 16 55,3
odborný asistent 1 67 142 106 21 14 45,3
asistent 29 32 1 2 29,1
lektor 2 2 42,7
vědecký pracov. 7 9 9 7 6 48,9
Celkem 37 113 185 195 86 55 47,5

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tab. 7.3 Vývoj počtu pracovníků hlavní činnosti školy v letech 1997 – 1999

 

Rok 1997 1998 1999
Počty pracovníkůpřepočtené celkem 967,66 959,26 944,30
z toho pedagogičtí pracovnícivědečtí pracovníci

vědeckopedagog. celkem

ostatní pracovníci

554,56

21,32

575,88

391,78

 

548,55

24,73

573,28

385,98

539,23

25,97

565,10

379,20

 

 

 

Tab. 7.4 Počty vědecko-pedagogických pracovníků podle fakult v letech 1997 – 1999

 

RokPracoviště 1997 1998 1999
FFÚ 89,10 83,40 80,72
FMV 177,49 173,00 167,88
FPH 86,40 87,80 84,72
FIS 113,90 113,10 113,29
FNH 53,90 55,00 57,02
FM 36,18 39,08 40,10
Celoškolská pracoviště 18,91 21,90 21,47
CELKEM 575,88 573,28 565,10

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tab. 7.5 Profesoři jmenovaní v roce 1999

Fakulta Tituly Jméno Příjmení obor datum jmenování
3 prof.Ing.,CSc. Jiří FOTR podnikové hospodářství 15.10.1999
5 prof.Ing.,CSc. Josef JÍLEK národní hospodářství 15.10.1999
1 prof.Ing.,CSc. Miloš MAŘÍK účetnictví a finanční řízení podniku 15.10.1999
4 prof..,DrSc. Radim JIROUŠEK informatika 15.10.1999

 

 

 

Tab. 7.6 Docenti jmenovaní v roce 1999

Fakulta Tituly Jméno Příjmení obor datum jmenování
1 Ing. Hana BŘEZINOVÁ účetnictví a finanční řízení podniku 1. 4. 1999
4 Ing.,CSc. Pavel PUDIL informatika 1. 4. 1999
3 doc.Ing.,CSc. Jaromír VEBER podnikové hospodářství 1. 5. 1999
2 Ing.,CSc. Petr CIMLER mezinárodní obchod 1. 6. 1999
5 Ing.,CSc. Magdalena KOTÝNKOVÁ národní hospodářství 5. 6. 1999
4 RNDr.,CSc. Jan RAUCH informatika 1. 7. 1999
3 Ing.,CSc. Jitka SRPOVÁ podnikové hospodářství 1. 7. 1999
2 Ing.,CSc. Jana NAGYOVÁ mezinárodní obchod 1. 12. 1999
5 Ing.,CSc. Ivana LEITMANOVÁ národní hospodářství 20. 12. 1999
3 Ing.,CSc. Zuzana DVOŘÁKOVÁ podniková ekonomika a management. 1. 1. 2000

 

8. Hodnocení činnosti

 

8.1 Výsledky vnitřního a vnějšího hodnocení

 

Vnitřní hodnocení VŠE ve všech oblastech činnosti školy, včetně hodnocení ze strany studentů (viz následující bod 8.2), bylo i v roce 1999 běžnou součástí práce všech příslušných orgánů školy a fakult.

Ve vnitřním hodnocení hlavní činnosti školy měly i v uplynulém roce významnou úlohu výsledky práce jak akreditační komise školy, tak i obdobných orgánů na fakultách, kde příslušní odborníci průběžně sledují a vyvíjejí strukturu a obsahové zaměření studijních programů i předmětů, v souladu s rozvojem daných disciplín a poptávkou studentů. Zásadní koncepční otázky studijních programů a oborů nadále řešily vědecké rady školy a fakult – viz části 4.6 a 4.7.

Při vnějším hodnocení VŠE za rok 1999 lze vycházet ze závěrů a doporučení, které při hodnocení ekonomických fakult ČR vypracovala Akreditační komise vlády v předchozím roce.

Především lze konstatovat, že i v roce1999 ve výuce studijních programů zaměřených na ekonomii má VŠE jako celek v ČR největší zkušenosti, přičemž strukturou i úrovní svých studijních programů i vědeckovýzkumnou prací se postupně přibližuje obdobných školám v západní Evropě. Nadále si, rovněž ve shodě s Akreditační komisí vlády, VŠE velmi dobře vedla i v mezinárodním srovnání, mj. při uskutečňování programu evropských manažerských škol CEMS (např. pracemi na společném základu znalostí).

VŠE jako celek měla i v uplynulém roce výrazné úspěchy v pedagogické i vědeckovýzkumné práci ve vysokém ekonomickém školství. Pražské fakulty VŠE si nadále udržují přední místa mezi ekonomickými fakultami v ČR. Fond studijní literatury a další informační služby VŠE jsou bohatě využívány i mimopražskými zájemci. Také v roce 1999 měl značný počet učitelů školy pedagogické úvazky a účast ve vědeckých radách ekonomických fakult a fakult s ekonomickými obory. Dominantní účast VŠE v ekonomickém a příbuzném výzkumu, stejně tak jako v projektech pro hospodářskou praxi, je i pro r. 1999 zcela charakteristická.

Problémy VŠE souvisí s počtem studentů, tj. s jistým přetěžováním pedagogů. Také v r. 1999 znemožňuje nárůst počtu studentů zavedení seminářů u řady předmětů (mikroekonomie, makroekonomie aj.) a k preferování přednášek ve velkých posluchárnách. Chybí často užší kontakt s posluchači. Systém a organizace zkoušení (pouze třítýdenní zkouškové období u dílčích zkoušek v každém semestru) vytváří určitou tendenci k důrazu na rozvíjení krátkodobé paměti a nedostatečnému promýšlení látky. Zejména na dobíhajícím bakalářském stupni nemůže mít diskuse a dialog studentů a pedagogů v  těchto podmínkách potřebný prostor. Rovněž způsob zkoušení vede u některých předmětů k určité povrchnosti.

Přetrvávající přílišné zatížení pedagogů přímou výukou, navíc často v kombinaci s vedlejšími úvazky na jiných fakultách či oborech, je na úkor samotné kvality pedagogické práce i na úkor vědeckovýzkumné a publikační činnosti. Rozhodujícím faktorem, který tímto směrem působí, je stávající systém financování vysokých škol. Přes tyto problémy je vědeckovýzkumná a publikační činnost VŠE úctyhodná.

Fakulty VŠE postupně prosadily náročná kritéria v habilitačním i profesorském jmenovacím řízení. V souladu s novým zákonem o vysokých školách byly sjednoceny obory doktorského a habilitačního a profesorského jmenovacího řízení.

 

8.2 Hodnocení studentů

 

Již osvědčená elektronická forma vnitřního hodnocení pomocí studentské ankety byla uskutečněna také v obou semestrech roku 1999. Současně s počítačovými registracemi kursů na příští semestr může každý student bakalářských a magisterských studijních programů zodpovědět celkem 16 dotazů na úroveň výuky či vyučujících v minulém semestru a připojit i volné sdělení, rovněž o čemkoli jiném na VŠE. Počet odpovědí (návratnost) je stabilizován okolo 24%, což např. za letní semestr 1998/99 přestavuje 15280 z celkových 62379 nabídnutých dotazníků, tj. téměř 47000 odpovědí na jednotlivé otázky.

U předmětů celoškolního společného základu byla výuka a její zabezpečení v r. 1999 hodnocena ze strany studentů v naprosté většině případů nadprůměrně. Pokud je opakovaně zjištěno negativní nebo naopak mimořádně pozitivní hodnocení u některého kursu, pak děkani fakult a vedoucí kateder přijímají příslušná opatření (např. v zajištění literaturou, konáním hospitací, mimořádnými odměnami apod.). Například u celoškolního povinného předmětu Informatika pro ekonomy došlo v roce 1999 k přestrukturování obsahu i kreditní dotace (na dva předměty), neboť vzrůstající znalosti studentů již ze střední školy v této disciplíně vedly pouze k 26% odpovědí v kategorii “mnoho nových poznatků”, ke 42% kategorie “spíše lehký” předmět a 43% odpovědí vyznělo tak, že studenti většinu látky znají z dřívější doby.

Výsledky hodnocení studentů v celoškolních i fakultních předmětech jsou různými formami a metodami zpracovávány též na fakultách, popř. katedrách, kde si někteří jednotliví vyučující rovněž testují svůj předmět či kurs.

Studentská anketa je spolu s komentáři publikována v celoškolní počítačové síti, na vývěskách fakult, ve školním a ve studentském časopise.

Jedním ze zdrojů nezávislého hodnocení VŠE byly i v roce 1999 názory našich studentů vysílaných ke studiu na zahraniční univerzity. Po návratu zpět pozitivně hodnotili počítačovou i studijní vybavenost VŠE, ve většině případů též obsahovou i výkladovou úroveň naší výuky apod., hůře však již nedostatek individuálních přístupů či aktivizujících forem v menších skupinách. Jde přitom o studenty, kteří v zahraničí dosahují v naprosté většině nadprůměrných výsledků.

V řadě případů studenti poukazují na určitou kapacitní, popř. i organizační nedostatečnost obslužných provozů – koleje, menzy, občerstvení, hygienická zařízení, ale i jistou administrativní zahlcenost (fronty) ve škole v dobách, které jsou pro studenty atraktivní.

9. Mezinárodní spolupráce ve vzdělávání

 

9.1 Zapojení vysoké školy do mezinárodních programů

 

Mezinárodní spolupráce Vysoké školy ekonomické v oblasti vzdělávání se opírá o rozsáhlou síť zahraničních vztahů jak se zahraničními školami, tak s mezinárodními institucemi. Spolupráce je zaměřena především na vybrané prestižní školy, pracoviště a osobnosti a uskutečňuje se na základě kvality, partnerství, vzájemné důvěry a uznání. V prosinci 1998 se VŠE stala – po úspěšné mezinárodní evaluaci, ve které prokázala svou srovnatelnost se špičkovými ekonomickými školami v Evropě – řádným členem Community of European Management Schools (CEMS), prestižního společenství evropských ekonomických a manažerských škol. CEMS vznikla v roce 1988 jako odezva na integrační procesy v Evropě s cílem vytvořit evropský model špičkového ekonomického a manažerského studia. Členem CEMS se může stát pouze jediná vysoká škola z každé zúčastněné země a ke konci roku 1999 sdružovalo toto společenství 16 nejlepších ekonomických škol a téměř 50 mezinárodních společností, které se školami CEMS ve vzdělávacím procesu úzce spolupracují. Přínosem členství Vysoké školy ekonomické v CEMS je nejen záruka výměny studentů s kvalitními zahraničními školami a možnost výměny učitelů, ale i rozvíjení mezinárodního rozměru studia na VŠE jako důsledek aktivit mezinárodních odborných skupin. Učitelé Vysoké školy ekonomické se aktivně zúčastňují prací v mezinárodních týmech International logistics, International marketing, Business – government relations a Operations management.

Na 26. zasedání PIM (Program in International Management) v listopadu 1999 byla Vysoká škola ekonomická přijata za řádného člena. PIM představuje celosvětovou síť škol, které spolupracují při výměně studentů a učitelů v oblasti ekonomie a managementu. V současné době má tento program 36 řádných členů (viz tabulka 9.1.1). Pro studenty představuje další možnost studia na vynikajících školách nejen v Evropě, ale i v USA, Kanadě, Mexiku, Brazílii, Austrálii, Jižní Africe a v Asii, aniž by museli platit mnohdy značně vysoké školné. PIM znamená rovněž možnost spolupráce v oblasti výuky, vědy i výzkumu.

Na konci roku 1999 vysílala Vysoká škola ekonomická své studenty do téměř padesáti zahraničních škol (viz tabulka 9.1.2) a rovněž přijala řadu zahraničních studentů. Jedná se především o smluvní spolupráci v rámci programu Socrates, TEMPUS, CEEPUS a AKTION nebo o bilaterální smlouvy. Další okruh spolupráce VŠE vyplývá z jejího přístupu k již zmíněné mezinárodní síti PIM. Dlouhodobě je věnována mimořádná pozornost mobilitě studentů i učitelů jako prostředku harmonizace studia i prohlubování jeho kvality (viz. tabulka části 9.2). Významným příspěvkem pro rozvoj mobility studentů je rovněž finanční podpora poskytovaná studentům Pražskou nadací pro rozvoj ekonomického školství, nadací Student při IPB a sponzorskými dary podniků, které spolupracují s VŠE.

Podstatnou úlohu v pozitivním rozvoji mobility studentů sehrály tři mezinárodní programy VŠE, které přijímají studenty ze zahraničních škol: Central and Eastern Study Program (CESP), CEMS Master program a Programme leading to a M.A. degree in Economics of International Trade and European Integration. Vyučovacím jazykem těchto programů je angličtina (v CEMS i němčina) a jsou určeny jak mezinárodním studentům tak i studentům VŠE. Program CESP působí na VŠE od roku 1992, je stabilizován a přijímá nejen studenty, kteří si studium plně hradí, ale plní významnou úlohu rovněž při oboustranné výměně studentů. Poptávka po studiu v programu CEMS Master na VŠE rychle roste. V zimním semestru školního roku 1999/2000 v tomto programu studovalo 39 studentů ze zahraničí. Program je otevřen jak studentům VŠE, studentům CEMS škol, tak i ostatním výměnným studentům magisterské úrovně. Prostřednictvím Programme leading to a M.A. degree in Economics of International Trade and European Integration vyjelo za dobu jeho existence na zahraniční studijní stáže více než 100 pedagogů. 70 studentů VŠE absolvovalo v rámci tohoto programu roční specializované studium na partnerských evropských univerzitách společně se svými kolegy ze šesti zemí EU.

Vysoká škola ekonomická pokračovala v roce 1999 v realizaci prestižního programu Evropské komise Jean Monnet. V jeho rámci byl uskutečňován výzkum, bylo vybudováno a literaturou zabezpečeno devět předmětů s evropskou problematikou a škola byla nositelem Jean Monnet Chair, zaměřeného na harmonizaci práva České republiky a Evropské unie. V rámci tohoto programu získali v roce 1999 výzkumné granty dva studenti doktorského studia.

Vysoká škola ekonomická chápe uznávání studia jako jeden z důležitých předpokladů harmonizace studia zejména v Evropě a postupně i v globálním měřítku. Proto klade tak silný důraz na výběr škol, se kterými chce spolupracovat a usiluje o navázání kontaktů s těmi, které patří v daném oboru k prestižním. Již od roku 1994 věnuje pozornost zavedení evropského systému transferu kreditů, ECTS.

VŠE má rovněž rozvinuté vztahy s mezinárodními institucemi v oblasti vzdělávání. Aktivně spolupracuje s EAIE (European Association in International Education). Je členem EDAMBA (European Doctoral Programmes Association in Management and Business Administration) a AACSB (The International Association for Management Education). Jednotlivé fakulty jsou zastoupeny členstvím svých představitelů v dalších významných asociacích (Sdružení Evropských domů, EFA – Evropská finanční asociace, EAA – Evropská účetní asociace, IIPF – Mezinárodní institut veřejných financí, APSIA – Association of Professional Schools of International Affairs, CEEISA – Central Eastern European Internationl Studies Association, Diplomatic Academies and Institutes of International Relations a další) Tito představitelé jsou také mnohdy členy výkonných rad jmenovaných asociací.

Profesní kontakty se zahraničními univerzitami jsou založeny především na osobních odborných vazbách jednotlivých učitelů Vysoké školy ekonomické, které jsou zaměřeny jak na oblast výzkumu, tak oblast komparace a srovnatelnosti výuky. V roce 1999 tak například pokračovala spolupráce s Univerzitou v Nice, jejímž výsledkem byla společná publikace a výuka intenzivního kurzu přednášená zahraničním vyučujícím. V oblasti financí pokračovalo rozšiřování spolupráce v rámci The Network of Institutes and Schools of Public Administration in Central and Eastern Europe. V rámci projektu TEMPUS 13277-98 navštívili učitelé univerzity v Lisabonu, Saarbruckenu, Huddersfieldu a Lutonu. Podpis smlouvy s univerzitami v Mariboru a ve Wroclavi založil oficiální platformu spolupráce s těmito univerzitami zejména v oborech vyučovaných Fakultou informatiky a statistiky. Čilé kontakty této fakulty probíhaly s Fordham University, Ekonomickou univerzitou v Bratislavě, University of Technology Sydney, University of Salzburg, University of Wrexham atd. Mezi další aktivní kontakty fakult Vysoké školy ekonomické patří, za všechny, dlouhodobá smlouva s Handelshochschule Leipzig, která je v současné době špičkovou soukromou vysokou školou, kontakty s britskou Cranfield University, univerzitou v Erfurtu, či s univerzitou v Lublani.

Významným přínosem zahraničních vztahů VŠE je také možnost nabídnout některým studentům doktorského studia příležitost studovat na zahraniční partnerské škole. V roce 1999 tak byli studenti doktorského studia vysláni na Cambridge University, Staffordshire University ve Velké Británii a Colorado University v USA.

Tab. 9.1.1. Seznam členů celosvětové sítě škol P I M (Program in international management) – řazeno abecedně

Název školy Země
1. Asian Institute of Management Filipíny
2. Australian Graduate School of Management, University of New South Wales and University of Sydney Austrálie
3. Copenhagen Business School Dánsko
4. Cornell University, Samuel Curtis Johnson Graduate School of Management USA
5. ESADE – Escuela Superior de Administración y Direccrión de Empresas Španělsko
6. Escola de Administracao de Empresas de Sao Paulo da Fundacao Getulio Vargas (EAESP-FGV) Brazílie
7. Fuqua School of Business, Duke University USA
8. HEC School of Management Francie
9. Hong Kong University of Science and Technology, School of Business & Management Hong Kong
10. Chinese University of Hong Kong, MBA Programmes Hong Kong
11. Institut d´Administration et de Gestion, Université Catholique de Louvain Belgie
12. Instituto Tecnológico Autónomo de México (ITAM) Mexiko
13. Kenan-Flagler Business School at the University of North Carolina at Chapel Hill USA
14. Leon Recanati Graduate School of Business Administration, Tel Aviv University Izrael
15. Leonard N. Stern School of Business, New York University USA
16. Manchester Federal School of Business and Management Velká Británie
17. McGill University Kanada
18. Melbourne Business School, The University of Melbourne Austrálie
19. Pontificia Universidad Católica de Chile, Escuela de Administración Chile
20. Richard Ivey School of Business, The University of Western Ontario Kanada
21. Rotterdam School of Managament / Faculteit Bedrijfskunde and Erasmus Graduate School of Business Nizozemí
22. Stockholm School of Economics Švédsko
23. The Anderson School at UCLA USA
24. The Indiana University Kelley School of Business MBA Program USA
25. The Norwegian School of Economics and Business Administration Norsko
26. The University of St. Gallen Graduate School for Business Administration, Economics, Law and Social Sciences Švýcarsko
27. Universita Commerciale Luigi Bocconi Itálie
28. Universitat zu Koln, WiSo-Fakultat Německo
29. University of British Columbia, Faculty of Commerce and Business Administration Kanada
30. University of Economics, Prague Česká republika
31. University of Chicago Graduate School of Business USA
32. University of Michigan Business School USA
33. Walter A. Haas School of Business, University of California, Berkeley USA
34. Warwick Business School, The University of Warwick Velká Británie
35. Wirtschaftuniversitat Wien Rakousko
36. Wits Business School, University of Witwatersrand, Johannesburg JAR

 

 

Tab. 9.1.2. Hlavní Zahraniční partnerské školy Vysoké školy ekonomické – v rámci CEMS (řazeny abecedně)

Název školy Země
1. Budapest University of Economic Sciences Maďarsko
2. Copenhagen Business School Dánsko
3. École des hautes Études Commerciales (HEC) Francie
4. Erasmus Universiteit Rotterdam Nizozemí
5. ESADE Španělsko
6. Helsinki School of Economics and Business Administration Finsko
7. London School of Economics Velká Británie
8. Norwegian School of Economics Norsko
9. Stockholm School of Economics Švédsko
10. Universita Commerciale ´Luigi Bocconi´ di Milano Itálie
11. Universitaet zu Koeln Německo
12. Universitat St. Gallen Švýcarsko
13. Université Catholique de Louvain Belgie
14. Warsaw School of Economics Polsko
15. Wirtschaftsuniversitat Wien Rakousko

Další zahraniční univerzity, se kterými Vysoká škola ekonomická spolupracuje
(řazeny abecedně)

Název školy Země
1. Athens University of Economics Řecko
2. Bradley University, The Graduate School USA
3. Denmark´s International Study Program Dánsko
4. E. M. Lyon Francie
5. École des hautes Études Commerciales du Nord Francie
6. École Supérieure de Commerce de Dijon Francie
7. École Supérieure de Commerce de Paris Francie
8. Escola de Administracao de Empresas de Sao Paolo Brazílie
9. F.A.U. Erlangen-Nuernberg Německo
10. Fachhochschule Aachen Německo
11. Handelshochschule Leipzig Německo
12. Hochschule Zittau/Gorlitz Německo
13. Chemnitz University of Technology Německo
14. Instituto Technologico Autonomo de Mexico, Business School Mexiko
15. Johannes Kepler Universitaet Rakousko
16. L.M.U. Muenchen Německo
17. Manchester Business School Velká Británie
18. Norwegian School of Management (Bl) Norsko
19. Richard Ivey School of Business, The University of Western Ohio Kanada
20. Staffordshire University Velká Británie
21. Technische Universitat Braunschweig Německo
22. The Aarhus School of Business Dánsko
23. The State University of New York at New Paltz USA
24. The University of North Carolina USA
25. Turku School of Economics and Business Administration Finsko
26. UMEA University Švédsko
27. University of Plymouth Velká Británie
28. University of St. Thomas USA
29. University of Stirling Velká Británie
30. Univesidad de Granada Španělsko
31. Uppsala Universitet Švédsko

 

 

9.2 Zahraniční mobilita studentů a akademických pracovníků

 

Pobyty pracovníků VŠE v zahraničí v roce 1999

Teritorium do1 týdne do1 měsíce Do 3 měsíců do 6 měsíců celkem
Západní Evropa 186 39 1 0 226
Střední a východní Evropa 162 11 0 0 173
USA 2 14 1 0 17
Ostatní 4 23 0 0 27
Celkem 354 87 2 0 443

 

 

Pobyty studentů VŠE v zahraničí v roce 1999
(tabulka je seřazena podle počtu studentů)

Země Počet studentů
Rakousko 18
Francie 18
Velká Británie 17
SRN 15
Dánsko 11
Belgie 10
Švédsko 8
Itálie 6
Španělsko 5
Norsko 5
Finsko 4
Nizozemí 3
Švýcarsko 3
Irsko 1
Ostatní (zámořské země) 9
Celkem 133

10. Činnost fakult a dalších součástí

 

Základní informace o činnosti fakult VŠE v Praze jsou uvedeny v kapitolách 4. Studijní a pedagogická činnost, 6. Výzkum a vývoj, 7. Akademičtí pracovníci a 11. Další aktivity. Podrobně uvádí činnost jednotlivých fakult jejich výroční zprávy.

V této kapitole proto podáváme pouze přehled fakult a dalších součásti VŠE v Praze a jejich zaměření.

 

10.1 Fakulta financí a účetnictví

 

10.1.1 Složení vedení fakulty

doc. Ing. Štěpánka Nováková, CSc. – děkanka fakulty
doc. Ing. Miloslav Janhuba, CSc. – proděkan pro pedagogiku
prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc. – proděkan pro vědu a výzkum
Dr. Ing. Jaroslava Holečková, CSc. – proděkanka pro zahraniční styky

 

 

10.1.2 Zaměření fakulty

 

Fakulta připravuje odborníky v oblastech, jejichž význam je v podmínkách tržní ekonomiky mimořádný. Ve srovnání s érou direktivního řízení představuje tržní ekonomika v přední řadě renesanci funkce peněz. Tím je zvýrazněno i specifikum fakulty, které tkví ve spojení financí a účetnictví a v jejich využívání ve finančním řízení a rozhodování na všech úrovních.

Fakulta poskytuje vzdělání v bakalářském, inženýrském i doktorském studiu. Organizuje další vzdělávání a kursy k aktuálním tématům svých oborů.

Ve studijních programech fakulty jsou finance reprezentovány především problematikou měnové teorie a politiky a jejich mezinárodními aspekty, bankovnictvím a pojišťovnictvím, problematikou státního rozpočtu a hospodaření s jeho prostředky, hospodaření regionálních celků, různých nevýdělečných (neziskových) organizací, daňovou teorií a praxí.

Příslušné studijní předměty presentují účetnictví jako páteř informačního a kontrolního systému podniku, který podává obraz o jeho majetkovém a kapitálovém vybavení a o průběhu a výsledcích jeho hospodářské činnosti. K zajištění pravdivosti a objektivity účetních informací slouží přísně právně upravená verifikace státního účetního výkaznictví, která tvoří nedílnou součást příslušného zaměření studia.

Na fakultě je realizována rovněž příprava učitelů odborných ekonomických předmětů pro obchodní akademie a další střední školy.

Z uvedené stručné charakteristiky plyne, že na fakultě je využito návaznosti a propojení poznatků z financí a z účetních disciplín k profilaci absolventa, který se může uplatnit ve vrcholových řídících funkcích v bankovních, burzovních a jiných finančních institucích, v daňových úřadech, v účetním a daňovém poradenství, v pojišťovnictví, v podnicích, nevýdělečných organizacích a v neposlední řadě ve výuce odborných ekonomických předmětů na středních školách. Výrazná jazyková příprava dovoluje uplatnění absolventa u zahraničních firem, bank a pojišťoven i v zastupování orgánů ČR a českých podniků v zahraničí.

Fakulta navazuje na tradiční spolupráci svých kateder s odbornými pracovišti pro finance a účetnictví ministerstev, bank, burzovních, pojišťovacích a jiných finančních institucí, s profesními svazy účetních a auditorů, daňových poradců, v tuzemsku i v zahraničí. Podílí se rovněž na zavádění a rozšířeném uplatňování mezinárodních finančních, účetních a revizních norem a standardů. Je zapojena do programů mezinárodní spolupráce s obdobnými fakultami na významných zahraničních vysokých školách, jež jsou zaměřeny na zvyšování úrovně vzdělávání tak, aby se studium na fakultě stalo srovnatelným s obdobně zaměřeným studiem na vysokých školách ve státech s vyspělou tržní ekonomikou.

 

10.1.3 Počty studentů českého občanství v r. 1999

Studijní program: Hospodářská politika a správa
Obor Bakalářské

studium

Navazující magisterské Magisterské studium Doktorské studium Celkem
Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist.
Finance 604 604 234 14 45 1501
Účetnictví a finanční řízení podniku 482 521 248 5 51 1307
Celkem fakulta 1086 1125 482 19 96 2808
Celoživ. vzdělávání – mimořádné studium 105
Studium k rozšíření pedagog. kvalifikace 52

 

10.2 Fakulta mezinárodních vztahů

 

10.2.1 Složení vedení fakulty

doc. JUDr. Zbyněk Švarc – děkan fakulty
doc. Ing. Dana Zadražilová, CSc. – proděkanka pro pedagogiku
doc. RNDr. Václav Kašpar, CSc. – proděkan pro zahraniční styky
doc. Ing. Václav Kubišta, CSc. – proděkan pro vědeckou činnost
doc. PhDr. Sergej Tryml, CSc. – jazykový proděkan

 

 

10.2.2 Zaměření fakulty

 

Fakulta mezinárodních vztahů byla ustavena 1.7.1991 jako pokračování Fakulty obchodní, která byla významnou součástí školy od roku 1919. Nový název odpovídá současnému vývojovému trendu vědy i potřebám společnosti. Fakulta na základě jednotného ekonomického standardu VŠE rozvíjí studium a vědecko-výzkumnou činnost ve třech oborech: mezinárodní obchod, mezinárodní politika a obchodní a mezinárodní právo směrované především na ekonomickou oblast.Významným rysem studia na fakultě je náročnost na výuku odborného pojetí 2-3 cizích jazyků a zvýšená pozornost problematice postupné integrace Evropy a našemu vstupu do Evropské unie.Odborný profil našich studentů vytváří předpoklady pro jejich uplatnění ve velkých obchodních firmách, v zahraničním obchodě, v obchodních činnostech bank a dalších institucích, ve vládních i v nadnárodních orgánech, v zahraniční službě, v cestovním ruchu, v oblasti obchodního práva i evropského hospodářského práva. Studenti mají možnost absolvovat část studia v zahraničí, mezi jiným i proto, že VŠE se stala v roce 1998 plnoprávným členem prestižního Společenství evropských manažerských škol (CEMS) a fakulta má dobré kontakty s řadou dalších dobrých univerzit v Evropě i na americkém kontinentu.Rozsah univerzity, specializace fakult a jejich racionální spolupráce, umožňují soustředit nejlepší odborníky, kteří zajišťují kvalitní výuku, rozvíjejí vědní obory a zajišťují účinnou obousměrnou spolupráci i s podniky s decisní sférou.

 

 

10.2.3 Počty studentů českého občanství v r. 1999

Studijní program: Mezinárodní ekonomické vztahy
Obor Bakalářské studium Navazující magisterské Magisterské studium Doktorské studium Celkem
Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist.
Mezinárodní obchod 1115 692 480 2287
Právo a podnikání 154 69 223
Cestovní ruch 75 75
Evropská integrace 36 36
Komerční právo 65 65
Mezinárodní politika a diplomacie 188 188
Mezinárodní a evrop. studia – diplomacie 79 79
Mezin. ekon. vztahy 18 65 83
Mezin. polit. vztahy 15 55 70
Obchodní a mezinár. hospodářské právo 3 19 22
Celkem program 1269 1056 628 36 139 3128
Studijní program: Politologie
Politologie 2 12 14
Celkem fakulta 1269 1056 628 38 151 3142
Celoživ. vzdělávání -mimořádné studium 49

 

 

 

10.3 Fakulta podnikohospodářská

 

10.3.1 Složení vedení fakulty

prof. Ing. Radim Vlček, CSc. – děkan fakulty
doc. Ing. Eva Chvátalová, CSc. – proděkanka pro pedagogiku
prof. Ing. Ivan Nový, CSc. – proděkan pro vědu a výzkum
doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. – proděkanka pro zahraniční vztahy
doc. Ing. Tomáš Kubálek, CSc. – proděkan pro informatizaci

 

10.3.2 Zaměření fakulty

 

Podnikohospodářská fakulta připravuje své studenty k vykonávání nejrůznějších ekonomických a manažerských činností v podnikové sféře, tj. při řízení různých typů podniků nebo jejich části. Znamená to, že její absolventi nalézají své uplatnění ve výrobních i nevýrobních podnicích výdělečného i neziskového typu, různé velikosti, vlastnické či právní formy, které se nacházejí v různých odvětvích a oborech podnikání. Studiem oboru podniková ekonomika získávají studenti bakalářského studia znalosti a dovednosti nezbytné pro samostatné, tvůrčí a kvalitní zvládání ekonomických a manažerských rolí na úrovni středního článku řízení naších podniků . V inženýrském stupni studia mohou absolventi bakalářského studia pokračovat v prohlubování a rozvíjení svých ekonomických a manažerských znalostí, schopností a dovedností, a to jak studiem hlavní specializace, která navazuje na obor studovaný v bakalářském stupni , tak i absolvováním některé z řady vedlejších specializací nabízených jak Podnikohospodářskou fakultou, tak i dalšími fakultami Vysoké školy ekonomické v Praze.

Absolventi bakalářského a zejména pak inženýrského studia jsou velmi vyhledávanými odborníky se schopnostmi řešit širokou škálu problémů podnikové praxe. Jde např. o ekonomické analýzy prováděné v nejrůznějších podnikatelských subjektech, o vyhodnocování hospodárnosti, efektivnosti a celkové prosperity různých podnikatelských aktivit. Absolventi jsou připraveni na vykonávání či řízení marketingových a inovačních aktivit, na modernizaci dosavadních a projektování nových organizačních struktur, na komplexní řešení logistiky, efektivní řízení výroby, zdokonalování jakosti procesů a jejich produktů, na řešení personálních otázek a vedení lidí, jakož i celé řady speciálních manažerských činností strategickým managementem počínaje a operativním řízením konče.

Podnikohospodářská fakulta nabízí též doktorské studium ve stejném oboru se specializacemi na podnikovou ekonomiku, marketing a management.

Těmto potřebám výchovy podnikových ekonomů a manažerů s tak širokým spektrem jejich znalostí a dovedností se trvale přizpůsobuje i struktura fakulty v podobě odpovídající počtem, zaměřením a velikostí kateder. S prioritním zřetelem na potřeby naší praxe, vychovává Podnikohospodářská fakulta v inženýrském studiu takové absolventy, jejichž úroveň a zaměření jsou srovnatelné s úrovní a zaměřením absolventů podobných fakult a vysokých škol v zemích s vyspělou tržní ekonomikou.

Vědeckovýzkumná činnost Podnikohospodářské fakulty se dotýká většiny výše uvedených odborností, ve kterých jsou vychováváni její absolventi. Stejně je tomu u styku jejich učitelů s praxí, neboť bez vědy a praxe není pedagogického respektu, originality a kvality.

 

10.3.3 Počty studentů českého občanství v r. 1999

Studijní program: Ekonomika a management
Obor Bakalářské

studium

Navazující magisterské Magisterské studium Doktorské studium Celkem
Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist.
Podnik. ekonomika a management 1121 149 1010 60 460 99 22 123 3044
Celkem fakulta 1121 149 1010 60 460 99 22 123 3044
Celoživ. vzdělávání – mimořádné studium 43

 

 

10.4 Fakulta informatiky a statistiky

 

10.4.1 Složení vedení fakulty

doc. RNDr. Jan Pelikán, CSc. – děkan fakulty
doc. Ing. Hana Řezanková, CSc. – proděkanka pro pedagogiku
prof. DrSc. Radim Jiroušek – proděkan pro vědu a výzkum
prof. Ing. Jaroslav Jandoš, CSc. – proděkan pro zahraniční styky

 

10.4.2 Zaměření fakulty

 

Fakulta informatiky a statistiky je jednou z šesti fakult Vysoké školy ekonomické v Praze. Její katedry a studijní obory jsou zaměřeny na práci s informacemi. Odborným zaměřením fakulty jsou disciplíny studující informační systémy, jako jsou informační technologie, informační management a znalostní systémy a dále disciplíny zabývající se kvantitativními metodami zpracování a využívání informací, které jsou zaměřeny na matematicky orientované oblasti jako je statistika, ekonometrie, operační výzkum a demografie. Jde obory dynamicky se rozvíjející opírající se o prudký rozvoj výpočetní techniky.

Fakulta nabízí odpovídající vzdělání v uvedených oborech a reaguje tak na potřeby z praxe po takto vzdělaných absolventech, a to jak v magisterských, tak doktorských studijních programech. Jde o odborně náročné studium, které přináší kvalifikaci založenou na propojení informatických znalostí se znalostí ekonomie a matematických metod, jež je v praxi velice oceněna a vyhledávána.

Kromě výuky na Fakultě informatiky a statistiky fakulta zajišťuje také výuku na všech ostatních fakultách VŠE v předmětech odborně orientovaných na obory kateder fakulty.

Na fakultě existuje devět kateder, které jednak odborně profilují studenty fakulty ale i katedry, které představují odborný teoretický základ studia, jako je matematika a filosofie. Kromě kateder je na fakultě zřízeno vědeckovýzkumné pracoviště LISP, které je orientováno na výzkum umělé inteligence.

Vědeckovýzkumná činnost fakulty odpovídá zaměření kateder a orientuje se jednak na plnění výzkumných záměrů fakulty, dále na získávání a řešení grantových projektů různých grantových agentur, především Grantové agentury České republiky, Fondu rozvoje vysokých škol, ale i zahraničních. Významná je spolupráce s praxí, s významnými pracovišti jako je MFF UK, ÚTIA, ČVUT, Český statistický úřad, ale i s řadou zahraničních univerzit. Významnými výsledky vědecké činnosti fakulty je bohatá publikační činnost, přednášky na význačných mezinárodních konferencích, pořádání konferencí a seminářů pro širokou odbornou veřejnost, vydávání odborných časopisů a sborníků, zpracovávání projektů a oponentní a expertní činnost. Vědeckovýzkumná činnost je tak zárukou odborné kvality učitelů a rozvoje studijních programů fakulty.

 

 

10.4.3 Počty studentů českého občanství v r. 1999

Studijní program: Aplikovaná informatika
Obor Bakalářské

studium

Navazující magisterské Magisterské studium Doktorské studium Celkem
Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist.
Informatika 549 344 30 29 952
Inform. management 125 125
Inform. technologie 140 140
Inform. a znalostní inženýrství 69 69
Celkem program 549 334 344 30 29 1286
Studijní program: Kvantitativní metody v ekonomice
Statist. a ekonometrie 196 196
Ekonometrie a operační výzkum 51 5 9 65
Statisticko-pojistné inženýrství 75 75
Matematické metody v ekonomii 39 39
Statistické a pojistné inženýrství 84 84
Statistika 2 6 8
Celkem program 196 126 123 7 15 467
Celkem fakulta 745 460 467 37 44 1753
Celoživ. vzdělávání –mimořádné studium 41

 

 

 

 

 

 

10.5 Fakulta národohospodářská

 

10.5.1 Složení vedení fakulty

doc. Ing. Ivo Straka, CSc. – děkan fakulty
Mgr. Pavel Neset – proděkan pro pedagogiku
doc. Ing. Jiří Patočka, CSc. – proděkan pro vědu a zahraniční styky
doc. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. – proděkan pro doktorské studium

 

10.5.2 Zaměření fakulty

Fakulta byla založena krátce po listopadu 1989 v návaznosti na dlouhou tradici věnované národohospodářským teoriím od meziválečného období a ve spojení s velkými jmény českých národohospodářů. V roce 1992 byla rozšířena o problematiku výuky zaměřené do mezzoekonomické teorie v oblasti regionalistiky a veřejné správy. Kombinace národohospodářské teorie, ekonomických teorií a souvisejících praktických ekonomických disciplín staví v současné době Fakultu národohospodářskou do srovnatelné pozice s vedoucími evropskými univerzitami. Fakulta v této podobě nabízí dva studijní programy pětiletého magisterského studia:

a) Hospodářskou politiku

b) Regionalistika a veřejná správa

V současné době fakulta garantuje rovněž dvoustupňové studijní programy rozčleněné na bakalářský a navazující magisterský studijní program v obou výše uvedených disciplínách.Vedle těchto hlavních studijních programů fakulta zajišťuje větší množství vedlejších studijních specializací, které umožňují studentům orientovat jejich znalostní profil ve směru své očekávané profesní orientace. Fakulta zajišťuje sedm vedlejších specializací včetně nové orientace na regionální rozvoj a evropskou ekonomickou integraci. Zajišťují progresivní a v mezinárodním měřítku konkurenceschopný program výuky na fakultě. V oblasti vědecké kvalifikace je fakulta vedoucím pracovištěm ve výchově studentů doktorských studijních programů, kde zajišťuje vědecké vzdělání pro absolventy ostatních škol a univerzit ČR a pracovníky ekonomicko-správní praxe v dosavadních dvou doktorských studijních programech:

a) Hospodářská politika

b) Obecná ekonomická teorie a dějiny ekonomických teorií.

Nový doktorský studijní program orientovaný do problematiky regionálních a správních věd je otvírán v roce 2000. Vedle svého pedagogického programu hraje fakulta důležitou roli v české a mezinárodní vědě a výzkumu a má silnou pozici jako poradní orgán pro vládní orgány a státní správu obecně. Vědecko-výzkumný potenciál fakulty je zajištěný širokým okruhem odborníků soustředěných na fakultě a odráží se v počtu publikací a roli vědeckých monografií v rámci české ekonomické teorie. V tomto ohledu lze konstatovat, že počtem svých odborníků a významem vědeckovýzkumných úkolů zajišťovaných jejími profesory a docenty zastává významné místo v české hospodářské praxi, výzkumu a rozvoji vědy. Zapojení fakulty do mezinárodní spolupráce je úměrné jejímu významu v národním rámci. Fakulta v uplynulých letech koordinovala vědecko-pedagogické projekty v rámci Evropské Unie v oblasti hospodářské a regionální politiky. V současné době je pověřená vedením vzdělávacího projektu v oblasti strukturálních fondů a regionální politiky Evropské Unie. Rozsáhlé meziuniverzitní kontakty s pracovišti v západní Evropě a Spojených Státech znamenají rovněž plynulou výměnou profesorů, rozvoj mezinárodních výukových programů a konkrétní spolupráci na mezinárodních výzkumných projektech orientované do problematiky ekonomických teorií, sociální politiky, ekonomiky životního prostředí a hospodářské a regionální politiky. Vedle těchto aktivit zajišťuje rovněž fakulta výukové programy v oblasti vzdělávání úředníků státní správy ve spolupráci s Evropskými institucemi. Tyto programy jsou kontinuálně přizpůsobovány a modernizovány ve smyslu aktuálních požadavků ekonomické a správní praxe.

 

10.5.3 Počty studentů českého občanství v r. 1999

Studijní program: Hospodářská politika a správa
Obor Bakalářské

studium

Navazující magisterské Magisterské studium Doktorské studium Celkem
Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist.
Národní hospodářství 621 326 947
Veřejná správa a region. ekonomika 341 341
Hospodářská politika 505 16 39 560
Regionalistika a veřejná správa 185 245 430
Celkem program 962 690 571 16 39 2278
Studijní program: Ekonomické teorie
Obecná ekon. teorie a dějiny ekon. teorií 5 6 11
Celkem fakulta 962 690 571 21 45 2289
Celoživ. vzdělávání – mimořádné studium 17

 

10.6 Fakulta managementu

 

10.6.1 Složení vedení fakulty

doc. Ing. Pavel Dvořák, CSc. – děkan fakulty
Ing. Jiří Jelínek, CSc. – proděkan pro rozvoj
doc. Ing. Pavel Pudil, CSc. – proděkan pro vědu a výzkum
Ing. Petr Pirožek – pověřený proděkan pro vnější vztahy

 

10.6.2 Zaměření fakulty

 

Během pěti let samostatné existence prošla Fakulta managementu v Jindřichově Hradci velmi rychlým vývojem. V této krátké době vzrostl počet studentů z původních padesáti na více než 800, stabilizoval se okruh pracovníků, kteří zde pedagogicky a vědecky působí, fakulta se stala součástí Vysoké školy ekonomické v Praze. Je jasné, že za tak krátkou dobu existence nebylo možné dosáhnout výsledků, srovnatelných ve všech oblastech s ostatními fakultami této vysoké školy, které často existují desítky let. Fakulta managementu v

Jindřichově Hradci přesto dosáhla od r. 1994 řady úspěchů, především ve vědeckovýzkumné oblasti a v oblasti zahraniční spolupráce.

Na fakultě působí mimo řady odborných kateder i společné výzkumné pracoviště, které vzniklo ve spolupráci s Ústavem teorie informace a automatizace Akademie věd ČR, Institut zdravotního managementu, založený za podpory amerických institucí AIHA a USAID. V letošním roce bylo zřízeno Centrum celoživotního vzdělávání. Na fakultě působí pobočky několika studentských institucí. V příštím roce bude dokončena výstavba areálu studentských kolejí, které patří, včetně vybavení Menzy, k nejmodernějším u nás. Její podstatu tvoří svoboda prostředí, otevřenost ve vztazích mezi všemi členy akademické obce, společné usilování o rozvoj poznání. Pokud se nám společnými silami podaří tuto její podstatu udržet a rozvíjet, jsme přesvědčeni o tom, že se Fakulta managementu v Jindřichově Hradci může v budoucnosti stát jednou z nejvyhledávanějších ekonomicko manažerských fakult u nás.

 

10.6.3 Počty studentů českého občanství v r. 1999

Studijní program: Ekonomika a management
Obor Bakalářské

studium

Navazující magisterské Magisterské studium Doktorské studium Celkem
Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist. Prez. Dist.
Manag. podn. sféry a veřejných služeb 174 98 297 65 119 18 771
Celkem program 174 98 297 65 119 18 771
Studijní program: Mezinárodní ekonomické vztahy
Angl. a němčina pro hospodářskou sféru 49 49
Celkem fakulta 223 98 297 65 119 18 820
Celoživ. vzdělávání – mimořádné studium

 

 

10.7 Výpočetní centrum

 

Výpočetní centrum zajišťuje především rozvoj moderních informačních technologií na VŠE. Zabezpečuje správu a rozvoj jedné z nejrozsáhlejších lokálních akademických sítí v ČR, provoz počítačových učeben a studoven, údržbu a inovaci výpočetní techniky. Dále poskytuje servis uživatelům výpočetní techniky, projekční a programátorské služby a podílí se na zavádění a provozování vyprojektovaných systémů.

Bližší podrobnosti o činnosti Výpočetního centra VŠE obsahuje kapitola 5.

 

 

 

10.8 Centrum informačních a knihovnických služeb

 

Centrum informačních a knihovnických služeb (dále jen CIKS) plní funkci ústřední knihovny VŠE a poskytuje veřejné informační a knihovnické služby včetně elektronických informačních služeb v počítačové síti. Metodicky řídí síť knihovnicko-informačních pracovišť VŠE. Součástí CIKS je rovněž Studijní knihovna na Jižním Městě, kolejní knihovna Jarov a Knihovna CDMS Veleslavín.

CIKS zabezpečuje nákup, evidenci, správu, zpracování a zpřístupnění informačních zdrojů pro všechna její pracoviště. Mezi základní služby poskytované CIKS patří:

výpůjční služby prezenční a absenční včetně meziknihovních a mezinárodních výpůjček,

základní, ekonomický a knihovnický informační servis v počítačové síti VŠE,

služby referenční, bibliografické, rešeršní, konzultační k dostupným informačním zdrojům,

služby informačního poradenství k vyhledávání různých zdrojů informací i jednotlivých údajů o dokumentech,

služby dodávání plných textů dokumentů aj. reprografické a kopírovací služby pro individuální potřebu uživatelů,

služby poskytující informace pro regionální ekonomické knihovny anebo jejich informační střediska na základě dohody.

Konkrétní údaje o činnosti CIKS v roce 1999 jsou uvedeny v kapitole 5.

 

10.9 Centrum tělesné výchovy a sportu

 

Centrum tělesné výchovy a sportu je pedagogickým pracovištěm, které s celoškolskou působností zajišťuje kurzy povinné tělesné výchovy a zájmovou sportovní činnost studentů na VŠE. Tělesná výchova je zařazena do studijních plánů v rozsahu 2 povinných zápočtů v průběhu bakalářského studia. CTVS-VŠE nabízí studentům v obligatorní i fakultativní formě výuky 23 sportovních specializací pro všechny výkonnostní úrovně, dále účast na specializovaných seminářích, sportovních soustředěních a výcvikových kurzech.

Všechny formy výuky tělesné výuky zajišťuje 22 interních a 2 externí učitelé, pracoviště má dále 1 sekretářku, 1 správce areálu tělocvičny a skladu sportovních potřeb, 1 správce tenisového areálu a 1 správce letního výcvikového střediska v Dobronicích.

Do kurzů tělesné výchovy pro semestrální výuku bylo zapsáno v roce 1999 :

  • v zimním semestru 4184 studentů
  • v letním semestru 3375 studentů.

Tato činnost je v plném rozsahu finančně zajištěna z rozpočtu pracoviště.

Limitujícím faktorem je naprostý nedostatek vlastních tělovýchovných zařízení a s tím související problémy s pronájmem objektů pro výuku.

V roce 1999 CTVS-VŠE realizovalo 19 ZVK – s účastí 603 studentů a 19 LVK, kterých se zúčastnilo 871 studentů. Výcvikové kurzy jsou pořádány v době zkouškového období a o prázdninách tak, aby nezasahovaly do semestrální výuky. Účast na zimních a letních výcvikových kurzech hradí v plné výši studenti.

Kromě pedagogického procesu CTVS komplexně zabezpečuje provoz tenisového areálu na Třebešíně, letního střediska v Dobronicích a na Suchomelu, zajišťuje veškeré objekty na semestrální výuku, pro zimní výcvikové kurzy.

Pravidelná hodnocení všech forem výuky ukazují, že rozsah i formy výuky tělesné výchovy a sportu na VŠE jsou vyhovující a CTVS naplňuje úkol, pro který bylo zřízeno .

Sportovní aktivity jsou nedílnou součástí komplexu fyzických, zdravotních, duchovních a společenských aktivit, které spoluvytvářejí profil studenta VŠE.

 

10.10 Centrum doktorandských a manažerských studií

 

Centrum doktorandských a manažerských studií (dále jen CDMS) slouží Vysoké škole ekonomické v Praze, Univerzitě Karlově a Českému vysokému učení technickému jako výukové, kongresové a ubytovací zařízení.

VŠE v Praze v něm realizuje aktivity spadající do hlavní činnosti školy tj. doktorská studia, rekvalifikační studia, postgraduální kurzy, celoživotní vzdělávání, promoce, inaugurace a s hlavní činností úzce související spektrum aktivit, jako jsou kongresy, konference a vzdělávací kurzy pořádané buď přímo součástmi školy nebo ve spolupráci s ostatními školami a externími organizacemi.

V areálu CDMS Krystal provozuje svoji činnost Ústav doktorského studia, Ústav celoživotního vzdělávání a rekvalifikací, Institut produktivity a Institut oceňování majetku.

Ve spolupráci s Univerzitou Karlovou zajišťuje zde svoje aktivity Demonstrační centrum informačních technologií.

V rámci společných aktivit se západními univerzitami uskutečňují v objektu CDMS svoje studijní programy U.S. Bussines School a Prague International Bussines School.

V ubytovací části komplexu je poskytováno ubytování a stravování účastníkům výše uvedených akcí i ubytování pro zahraniční lektory a další hosty všech pražských a mimopražských škol a hosty MŠMT ČR.

 

10.11 Institut krizového managementu

 

Institut krizového managementu je vědecko-pedagogické pracoviště VŠE v Praze. V uplynulém roce prováděl výzkum v oblasti teorie a praxe krizového managementu, pořádal ve spolupráci s dalšími pracovišti VŠE krátkodobé a vícesemestrové kurzy poskytující v rámci celoživotního vzdělávání další vzdělání řídícím pracovníkům hospodářské sféry a státní správy, zpracovával expertízy a studie pro vládní a podnikovou sféru a podílel se na zpracování nové legislativy pro oblast krizového managementu, včetně jejího sjednocování s právními normami Evropského společenství a Evropské unie.

 

10.12 Francouzsko-český institut řízení

 

Francouzsko-český institut řízení je účelové vědecko-pedagogické pracoviště VŠE v Praze. Posláním Institutu je koordinovat spolupráci mezi VŠE a Francouzskou státní nadací sdružující prestižní vysoké školy ekonomické a obchodní a dalšími institucemi, zejména Francouzským kulturním střediskem, podporovat spolupráci mezi francouzskými a českými podniky a rozvíjet jazykovou výuku v oblasti obchodní a podnikové francouzštiny a češtiny.

V roce 1999 organizoval různé postgraduální kurzy, specializované semináře pro podnikovou sféru, kurzy francouzštiny apod.

 

10.13 Institut oceňování majetku při Vysoké škole ekonomické v Praze

 

Institut oceňování majetku při VŠE v Praze je vědeckým, vzdělávacím, metodickým a realizačním střediskem pro znaleckou, odhadcovskou a poradenskou činnost při oceňování majetku. Zároveň působí jako znalecký ústav.

V roce 1999 organizoval několik dlouhodobých specializačních kurzů a řadu krátkodobých nadstavbových kurzů.

 

10.14 Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku

 

IEEP byl založen jako vědecké a poradenské pracoviště se zaměřením na problémy hospodářské, ekologické, agrární a regionální politiky. Je přičleněn k fakultě národohospodářské VŠE.

V roce 1999 Institut řešil projekty zaměřené na analýzu dopadů navrhovaných legislativních změn a nástrojů hospodářské politiky (daně k ochraně životního prostředí, návrh zákona o odpadech, novela zákona o obalech). Hlavní pozornost byla věnována rozvíjení rozhodovacích a modelovacích nástrojů pro podporu těchto analýz. Spolu se Střediskem regionálních a správních věd zabezpečoval zpracování Národního rozvojového plánu (RDP) České republiky jako stěžejního dokumentu po využití strukturálních fondů EU. Ve spolupráci s katedrou hospodářské politiky Fakulty národohospodářské VŠE se IEEP podílel na pořádání řady seminářů k aktuálním problémům ekonomické teorie a hospodářské politiky

 

10.15 Program studií střední a východní Evropy

 

Posláním Programu studií střední a východní Evropy (dále CESP) je organizovat výuku v anglickém jazyce obsahově zaměřenou na problematiku současných ekonomických, sociálních, politických a kulturních přeměn probíhajících ve střední a východní Evropě. Výuka je organizována formou jednosemestrálních kurzů, dvousemestrálních kurzů a letní školy (jednoměsíční).

Výuka na úrovni inženýrského studia je určena pro zahraniční studenty i pro studenty VŠE v Praze s tím, že zahraniční studenti platí školné, zatímco pro studenty VŠE v Praze je účast v kurzech CESP volitelnou součástí jejich studia na VŠE. Většina zahraničních univerzit umožňuje uznání kreditů získaných na CESP pro bakalářské a inženýrské studium na jejich mateřské univerzitě. Výuka na CESP je zajišťována učiteli VŠE v Praze i externisty. CESP rovněž umožňuje pro tuzemské studenty finačně výhodné výměnné studium se zahraničními univerzitami, které je zčásti subvencováno z výnosů CESP.

 

11. Další aktivity

 

11.1 Významné konference a semináře

 

Vysoká škola ekonomická v Praze pořádala řadu odborných konferencí (včetně významných mezinárodních), seminářů, přednášek a besed, kterých se účastnily významné osobnosti tuzemské i zahraniční praxe, vysokých škol a vědeckých institucí.

V následujícím přehledu uvádíme nejvýznamnější akce:

  • konference na téma Mezinárodní účetní standardizace pořádaná KFU Fakulty financí a účetnictví ve dnech 13. a 14. 10. 1999
  • konference na téma Mezinárodní účetní standardy a česká účetní legislativa pořádaná KFU Fakulty financí a účetnictví ve dnech 17. a 18. 11. 1999
  • mezinárodní konference na téma Teoretické a praktické aspekty veřejných financí pořádaná KVF Fakulty financí a účetnictví ve dnech 26. a 27. 3. 1999
  • 5. konference o obchodu v České republice pořádaná Fakultou mezinárodních vztahů ve spolupráci se Svazem obchodu ve dnech 10. a 11. 2. 1999
  • Německé dny na VŠE – výstava a odborné přednášky ve třech sekcích organizované Centrem evropských studií Fakulty mezinárodních vztahů
  • konference k připravované změně legislativy ve vztahu k EU, reklamní a mediální legislativa ČR, etika reklamy, dobrovolná omezení reklamy pořádaná Radou pro reklamu ve spolupráci s KOP Fakulty mezinárodních vztahů a KMG Fakulty podnikohospodářské dne 30. 4. 1999
  • mezinárodní konference o situaci deset let po komunistickém převratu pořádaná KPOL Fakulty mezinárodních vztahů ve spolupráci se slovenskými partnery
  • konference Možnosti úpravy či změny volebního systému ČR pořádaná KPOL Fakulty mezinárodních vztahů
  • studentská konference Volby 1998 pořádaná KPOL Fakulty mezinárodních vztahů v dubnu 1999
  • mezinárodní konference Od emancipace k integraci pořádaná KPOL Fakulty mezinárodních vztahů v listopadu 1999
  • mezinárodní studentská konference Eurosim 2000, simulace Evropské unie a parlamentu pořádaná KPOL Fakulty mezinárodních vztahů
  • Studentský model OSN pořádaný SMSJM Fakulty mezinárodních vztahů v lednu až dubnu 1999
  • mezinárodní konference CEEISA “International Studies on Globalisation and Integration” pořádaná SMSJM Fakulty mezinárodních vztahů v květnu 1999
  • mezinárodní konference mladých badatelů “European Integration As a Way to Security and Prosperity” pořádaná SMSJM Fakulty mezinárodních vztahů v květnu 1999
  • letní škola Praha – Denver “Transformation in the Central and Eastern Europe” pořádaná SMSJM Fakulty mezinárodních vztahů v červnu a červenci 1999
  • mezinárodní seminář “The Role of Massmedia in the Transformation Process” pořádaná SMSJM Fakulty mezinárodních vztahů ve spolupráci s Reuter Foundation v září 1999
  • mezinárodní konference Jednota Evropy tvořená z jejího středu pořádaná SMSJM Fakulty mezinárodních vztahů ve spolupráci s Mezinárodní federací domů Evropy v říjnu 1999
  • mezinárodní konference Management a ekonomika firmy´99 pořádaná Fakultou podnikohospodářskou v květnu 1999
  • mezinárodní seminář Interkulturní komunikace v česko-německé perspektivě pořádaný Fakultou podnikohospodářskou ve spolupráci s Friedrich-Naumann Stiftung v červnu 1999
  • konference Logistika pořádaná Fakultou podnikohospodářskou v listopadu 1999
  • konference Systémová integrace pořádaná Fakultou informatiky a statistiky v červnu 1999
  • 3. mezinárodní konference Principles and Practice of Knowledge Discovery in Databases pořádaná Fakultou informatiky a statistiky v červnu 1999
  • mezinárodní pracovní seminář IDIMT´99 Interdisciplinary Information Management Talks pořádaný Fakultou informatiky a statistiky v říjnu 1999
  • seminář o Soft metodách pořádaný Fakultou informatiky a statistiky ve spolupráci s Ostravskou universitou a Ústavem informatiky AV ČR v listopadu 1999
  • konference Systémové přístupy pořádaná KSA Fakulty informatiky a statistiky v listopadu 1999
  • konference Duetsche Präsidentschaft und die Reform der EU pořádaná Europäische Akademie Berlin ve spolupráci s Fakultou národohospodářskou v květnu 1999
  • seminář Česká společnost a senioři na prahu nového tisíciletí pořádaný Fakultou národohospodářskou v prosinci 1999
  • seminář Úloha dobrovolných dohod při řešení environmentálních problémů pořádaný Fakultou národohospodářskou ve spolupráci s University of Northern Carolina v červnu 1999
  • mezinárodní konference Matematické metody v ekonomii 99 pořádaná Fakultou managementu ve spolupráci s Fakultou informatiky a statistiky ve dnech 14. až 16. 9. 1999
  • Workshop Systémy na podporu rozhodování ve zdravotnictví 1999 pořádaný Fakultou managementu ve spolupráci s Centre for Clinical Informatics, Cambridge University a Společné laboratoře FM a ÚTIA AV ČR v listopadu 1999
  • mezinárodní konference Peněžní družstevnictví na přelomu tisíciletí pořádaná Fakultou managementu ve spolupráci s Provozně ekonomickou fakultou MZLU Brno ve dnech 22. a 23. 6. 1999.

 

 

 

 

 

11.2 Nepedagogické aktivity

 

11.2.1 Doplňková činnost

 

Hlavní váha doplňkové činnosti VŠE v Praze spočívá v poskytování ubytovacích a stravovacích služeb v Centru doktorandských a manažerských studií na Veleslavíně a ve Správě účelových zařízení na Jarově.

Další doplňková činnost probíhá na fakultách, útvarech a institutech VŠE v Praze. Především Fakulta financí a účetnictví organizuje v rámci doplňkové činnosti rozsáhlé postgraduální kurzy pro širokou odbornou veřejnost v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, rekvalifikace, účetnictví a auditingu.

Rozsah doplňkové činnosti VŠE v Praze v roce 1999 je vyčíslen ve Výroční zprávě o hospodaření.

 

11.2.2 Medaile Aloise Rašína

 

V roce 1999 byla na VŠE v Praze založena tradice udělování Medaile Aloise Rašína Vysoké školy ekonomické v Praze. Touto Medailí budou oceňovány osobnosti, které se významným způsobem zasloužily o rozvoj VŠE v Praze nebo přispěly k rozvoji ekonomické vzdělanosti a ekonomické vědy. Během prvního roku byly Medailí A. Rašína oceněni:

  • prof. Ing. Dr.h.c. Juraj Stern, CSc. – rektor Ekonomické univerzity v Bratislavě
  • prof. Ing. Karol Zalai, CSc. – děkan Fakulty podnikového manažmentu Ekonomické univerzity v Bratislavě
  • dr. Bernd Hallier – ředitel Euro Handelinstitut Koln a/R.

12. Péče o studenty a zaměstnance

 

12.1 Ubytovací a stravovací zařízení

  1. Ubytovací zařízení VŠE v Praze
  2. VŠE v Praze disponuje vlastními ubytovacími kapacitami v Praze a Jindřichově Hradci. Vzhledem k nízké kapacitě koleje v Jindřichově Hradci jsou pro zajištění ubytování smluvně zajištěny další kapacity ve třech pronajatých ubytovnách.

    Dále je využívána kapacita areálu VŠCHT Kunratice, kde jsou ubytováni především studenti 1. ročníků VŠE v Praze. Problematika majetkového uspořádání vztahů mezi VŠCHT, UK a VŠE v tomto areálu je předmětem dlouhodobých jednání, dosud neukončených. Snahou VŠE je získat záruku možného trvalého využívání části lůžkové kapacity, stanovené podle předem dohodnutých objektivních kritérií.

    Tab. 12.1 Vlastní ubytovací kapacity (k 31. 9. 1999)

    Kolej Lůžek
    Jarov I 1073
    Jarov II 352
    Jarov III F 471
    Jarov III G 617
    Rooseveltova 417
    Jindřichův Hradec 171
    CELKEM 3101

     

    Tab. 12.2 Ubytovací kapacity využívané v cizích zařízeních

     

    Kolej Lůžek
    Areál VŠCHT 2096
    Ubytovny  Jindřichův Hradec 238
    CELKEM 2334

     

     

    Od roku 1999 do současné doby probíhá rekonstrukce objektu Švecových kasáren v Jindřichově Hradci. Po ukončení rekonstrukce bude k dispozici další vlastní ubytovací kapacita v počtu až 130 lůžek. Využití této nové ubytovací kapacity umožní snížit počty ubytovaných v pronajatých ubytovnách.

  3. Stravovací zařízení VŠE v Praze
  4. Stravování studentů a zaměstnanců školy v Praze je zabezpečováno v menze Italská, která disponuje kapacitou cca 3000 jídel v jedné směně a je schopna pokrýt celkové potřeby v hlavním areálu školy a formou dovážené stravy i potřeby kolejí Jarov I a Jarov II. V zájmu zefektivnění výroby jídel byl v menze Jarov k 1. 3. 1999 ukončen provoz a je zde zajišťován pouze výdej dovážených obědů a večeří. Výrobu jídel převzala menza Italská.

    Pro stravování studentů a zaměstnanců FMH v Jindřichově Hradci plně postačuje menza zřízená při rekonstrukci objektu kolejí.

     

    12.2 Poskytovaná stipendia

     

    Na všech fakultách podstatnou část vyplacených prostředků tvořila řádná prospěchová stipendia, dále stipendia cizinců a stipendia mimořádná (prospěchová i sociální).

    Výše řádných prospěchových stipendií byla ovlivněna množstvím přidělených finančních prostředků, počtem studentů s odpovídajícím studijním průměrem a počtem cizinců, jejichž stipendia stanoví MŠMT.

    Stipendia mimořádná byla přiznána na základě splnění kritérií, stanovených ve vyhláškách fakult o poskytování stipendií, přičemž priorita byla dána mimořádným stipendiím prospěchovým.

     

    12.3. Informační a poradenské služby

     

    Na Vysoké škole ekonomické v Praze působí Centrum profesní orientace, jehož činnost se soustřeďuje zejména na pomoc studentům všech ročníků v orientaci na trhu práce. Dále se mimo jiné zabývá navazováním kontaktů s firemními partnery, spoluprací s nadacemi a asociacemi a pracemi v oblasti placement officers v rámci CEMS.

    V roce 1999 realizovalo Centrum profesní orientace řadu významných aktivit, z nichž uvádíme:

    • prezentaci řady firem (např. Českomoravské stavební spořitelny, Procter and Gamble, A.T. Kearney, Hilti, Unilever);
    • uzavření Rámcových smluv s devíti firmami a vytvoření finančních prostředků na úhradu stipendií studentů a aktivity spojené s rozvojem CEMS;
    • organizování přednášek pracovníků praxe;
    • týdenní cyklus přednášek pro nadaci “Člověk v tísni” určený pro běloruské studenty;
    • tři víkendové přednášky zaměřené na podporu podnikání mladých Romů pro Business Leaders Forum.

    Ze strany firem, studentů i partnerů v rámci českého vysokoškolského poradenství je činnost Centra profesní orientace VŠE v Praze velmi kladně hodnocena.

    S činností Centra profesní orientace souvisí rovněž působení Akademické psychologické poradny.

     

     

     

     

     

    12.4 Tělovýchovná, sportovní, umělecká a další činnosti studentů

     

    12.4.1 Tělovýchovná a sportovní činnost studentů

    Zájmovou sportovní činnost studentů, sportovní reprezentaci školy a další fakultativní aktivity zabezpečuje Centrum tělesné výchovy a sportu. K této činnosti se využívá tenisový areál na Třebešíně, letní výcviková střediska v Dobronicích a na Suchomelu a školní tělocvična.

    Tuto činnost zajišťují učitelé tělesné výchovy. Mimo rámec hlavního úvazku připravují studenty na sportovní reprezentaci školy při akademických mistrovstvích a univerziádách. Výsledky této činnosti jsou určitým obrazem úrovně tělesné výchovy a sportu na VŠE.

    V loňském roce úspěšně reprezentovala VŠE tato družstva :

    odbíjená – ženy 3. místo na Akademickém mistrovství ČR
    – muži 2. místo na mistrovství Prahy
    košíková – ženy – účast ve finále Akademického mistrovství ČR
    orientační běh – 3. místo na Akademické mistrovství ČR
    házená – 2. místo na oblastních přeborech VŠ
    lyžování – 2. místo v soutěži vysokoškolské ligy českých VŠ
    florbal – 2. místo ve finále Akademického mistrovství ČR.
    plavání – medailová umístění na Akademickém mistrovství ČR

     

    Významným partnerem CTVS v této oblasti je vysokoškolská tělovýchovná jednota Ekonom, kde studenti nacházejí možnost zapojení do soutěží a závodů pořádaných sportovními svazy.

    Důležitou součástí je i nabídka sportovních aktivit CTVS po dobu zkouškového období. Studenti, kteří nejsou na výcvikových kurzech, mají možnost účasti na sportovních aktivitách. V zimním období probíhají v tělocvičně VŠE hodiny míčových her, moderních forem gymnastiky, hodiny posilování a podobně. V letním období mají studenti možnost účasti na hodinách tenisu, kanoistiky, turnajích odbíjené, cyklistických vyjížďkách. Probíhají také ročníkové turnaje a soutěže v míčových hrách.

     

    12.4.2 Umělecká činnost studentů

    Akce nejrůznějšího charakteru organizují asociace, které mají pod záštitou školy své působiště např. AIESEC – Association Internationale des Etudiants en Sciences Economiques et Commerciales, AEGEE – Association des Etats Généraux des Etudiants de l’Europe. Příkladem akce zřejmě s nejmasovější účastí studentů byl Ples ekonomů, jehož organizátorem byl právě AIESEC.

    Při VŠE dále pracuje folklorní soubor Gaudeamus, jehož členy jsou studenti a absolventi pražských vysokých škol. Soubor pořádá vystoupení při zvláštních příležitostech týkajících se nejen VŠE (např. odhalení pomníku W. Churchilla v Praze 3), ale také na různých tuzemských i mezinárodních folklorních festivalech a pro nejširší veřejnost.

    V prostorách studentských kolejí organizují sami studenti akce sportovní (přiležitostné hodiny aerobicu či tance) i hudební (vystoupení různých studentských hudebních těles).

    V jarních měsících začal pravidelně (měsíčně) vycházet elektronický studentský občasník Weberka. V průběhu času se objevila i tištěná podoba již se změněným názvem Studentský list. Redakční kolektiv zhruba 10 studentů VŠE se vytvořil díky spolupráci studentů a pedagogů vedlejší specializace inženýrského studia Ekonomická žurnalistika. Časopis má 8 stran formátu A3 a je černobílý.

    Ze studentské iniciativy vznikl Filmový klub, který zprostředkovává filmová představení přímo v prostorách školy. Na programu bývají filmy “pro náročného diváka” i ty “populárnější”.

     

    12.5 Péče o zaměstnance

     

    12.5.1 Vysokoškolská odborová organizace

    V roce 1999 působily na VŠE v Praze tři základní organizace Vysokoškolského odborového svazu:

    • 3100 Vysoká škola ekonomická,
    • 3140 Vysoká škola ekonomická – Správa účelových zařízení,
    • 3150 Vysoká škola ekonomická – CDMS.

    Od 11. ledna 1995 zastupuje základní organizaci při kolektivním vyjednávání a při všech jednáních s vedením VŠE v Praze koordinační odborová rada. Posláním VOS je obhajovat práva svých členů, jejich sociální, ekonomické, profesní požadavky a jiné potřeby a navrhovat změny stávajících pracovních a životních podmínek na vysoké škole.

    V rámci tradičně dobré spolupráce odborů s vedením VŠE v Praze koordinační odborová rada uzavřela s rektorem VŠE v Praze kolektivní smlouvu i pro rok 1999. Závazky v ní uvedené byly oběma stranami plněny.

    VŠE v Praze disponuje školícími zařízeními v Nicově a na Mariánské, která jsou rozsáhle využívána k pracovním zasedáním i rekreaci zaměstnanců.

     

    12.5.2 Vzdělávání zaměstnanců

     

    V roce 1999 pokračoval Program vzdělávání pracovníků, který byl zpracován v rámci účasti VŠE v Praze na projektu Tempus. Dlouhodobými cíli Programu jsou zlepšování kvality práce jednotlivců i pracovních týmů, systematické vytváření podmínek pro individuální personální rozvoj každého učitele a zaměstnance a dosažení kritérií kvality srovnatelných se zahraničními univerzitami.

    V letním semestru 1999 bylo organizováno 17 kurzů (13 jazykových a 4 výpočetní techniky a počítačových sítí), kterých se zúčastnilo 145 zaměstnanců. V zimním semestru 1999 proběhlo 13 kurzů (10 jazykových a 3 výpočetní techniky a počítačových sítí), kterých se zúčastnilo 129 zaměstnanců.

     

     

     

     

     

     

     

    13. Rozvoj vysoké školy

     

    Investiční rozvoj VŠE v Praze probíhal v roce 1999 podle upřesněného Rozvojového programu VŠE v Praze, který byl MŠMT předložen v květnu 1998.

    Mezi nejvýznamnější akce stavebního charakteru patřily:

    • rekonstrukce a modernizace některých poslucháren v areálu za Žižkově,
    • zahájení rekonstrukce kolejí FM v Jindřichově Hradci,
    • probíhající rekonstrukce objektu Točná,
    • adaptace jídelny menzy Jarov na studovnu v rámci budování Studijního centra Jarov.

    V roce 1999 rovněž probíhala koncepční příprava uvažované stavby nového objektu v areálu na Žižkově a ve výběrovém řízení byl vybrán ateliér pro zhotovení úvodní studie a případné další projekční práce.

    Další součástí investičního rozvoje VŠE v roce 1999 byl nákup výpočetní, audiovizuální a rozmnožovací techniky. Pokračovala zejména inovace výpočetní techniky v učebnách, studovnách a na fakultách. Dosažený stav je popsán v kapitole 5. Část investic byla realizována díky získané grantové podpoře.

     

     

    14. Závěr

     

    Celkově lze konstatovat, že uplynulý rok znamenal dovršení stability materiálních, studijních a pracovních podmínek v převážně extenzívní fázi rozvoje školy, podmíněné stávajícím systémem financování vysokého školství.

    Ukazuje se, že do roku 1999 VŠE již vyčerpala extenzívní faktory svého rozvoje v hlavní činnosti, stimulované zejména dosavadním systémem financování vysokého školství. Z povahy vědeckopedagogického zaměření školy na socioekonomickou problematiku bylo zřejmě dosaženo limit, které v současném politickém a ekonomickém klimatu a při existujících pravidlech již nelze vlastními silami zásadnějším způsobem překročit. Není pochyb o tom, že i nadále bude VŠE dominantním vysokoškolským pracovištěm v ekonomických studijních programech, zásadnější kvalitativní změny lze však očekávat jen s podmínkou praktické institucionalizace (ekonomického) vzdělání jako celospolečensky efektivní investice.

    Na VŠE byl včas přes všechny potíže implementován zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), tj. včetně všech příslušných vnitřních předpisů. Zvláště nový Statut, studijní a zkušební řády a Vnitřní mzdový předpis měly mimořádný a zásadní význam pro hlavní činnost školy, podařilo se však při jejich vytvoření respektovat všechny pozitivní stránky dosavadního chodu školy a přitom využít i progresivních prvků nového zákona.

    Podle nového zákona byl též na podzim roku 1999 připraven a projednán s MŠMT Dlouhodobý záměr Vysoké školy ekonomické v Praze na období let 2000-2005 včetně jeho priorit a aktualizace pro rok 2000 (text je zpřístupněn na počítačové síti na www stránkách VŠE v Praze – http://www.vse.cz). Další rozvoj VŠE bude probíhat v intencích tohoto Dlouhodobého záměru a programu nově zvolené rektorky VŠE v Praze.