Zahraniční odborníci diskutovali na VŠE o fenoménu sdílené ekonomiky

Ve středu 4. října se na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE) konala výroční mezinárodní konference Sdílená ekonomika: Realita a budoucnost. Konference se věnovala fenoménu sdílení, který získává nejen větší společenský, ale i ekonomický význam. V rámci dvou panelů vystoupili zahraniční odbornici, zástupci firem věnujících se sdíleným službám, ale také tvůrci politik.

Jak během svého vystoupení upozornil prof. Philippe Gugler (University of Fribourg), sdílenou ekonomiku lze označit za nový ekonomický systém, kterého podstatu tvoří lidé, tvořící nabídku a poptávku po službách, které sdílejí. Dle Pavly Žížalové (PwC) Sdílená ekonomika zažívá neuvěřitelný růst, ale ve srovnání Evropy s USA není mezi Evropany tolik využívána (polovina z nich o sdílení sice ví, ale jenom asi každý pátý služby sdílení využil).

Chantal Ambord (BlaBlaCar) v průběhu konference upozornila, že sdílení má obrovský potenciál zejména v automobilovém průmyslu. Lidé využívají auto jenom cca. v průměru hodinu denně, zbývající čas stojí na parkovišti.

Hubert Gambs (DG GROW, Evropská komise) uvedl, že Komise nebude státům nařizovat regulace o sdílení na národní nebo lokální úrovni. Chce být ale nápomocna při úpravách legislativy, které by měly přispívat k podpoře konkurenceschopnosti a pokud možno, tyto úpravy by neměly fragmentovat vnitřní trh.

Jan Havlík (Ministerstvo průmyslu a obchodu) zmínil, že regulace musí být velice citlivá. Jako příklad uvedl např. oblast krátkodobého pronájmu bydlení, kde nelze srovnávat případ Prahy (nebo např. její městských části Prahy 1 nebo Prahy 2) s jinými městy. Kalle Palling (poslanec Estonského parlamentu) se s ostatními shodl na tom, že regulace musí být rozumná a musí jí doprovázet inovace.

Sdílená ekonomika má obrovský potenciál, který souvisí s větší efektivitou využívání různých produktů a služeb. Její další růst je spojen s prostorem, který je často limitován regulacemi na národní úrovni a lokální úrovni. Do budoucnosti bude nutné se více zabývat nejen dalšími úpravami legislativy, které by na sdílené služby vyváženě a dostatečně rychle reagovaly, ale také otázkami dopadů sdílené ekonomiky na společnost. Odhadovat podobu a rozsah jednotlivých sektorů sdílené ekonomiky je velice těžké, jelikož se jedná o oblasti dynamické, velmi rychle se měnící.