Projekty VŠE uspěly v grantové soutěži vyhlášené Grantovou agenturou ČR

Grantová agentura České republiky (GA ČR) vyhlásila v letošním roce svou vůbec největší veřejnou grantovou soutěž. V této výzvě podpoří celkem 459 nových projektů ze všech oblastí výzkumu. Mezi vítězné projekty se v příštích třech letech rozdělí 3,5 mld. Kč. K úspěšným předkladatelům se zařadila také Vysoká škola ekonomická s osmi podanými projekty. U sedmi z nich je hlavním uchazečem, u jednoho spoluřešitelem.

Jak sám hodnotí předseda GA ČR Petr Baldrian: „Uspět v této naší soutěži, kterou vyhlašujeme každým rokem již téměř 30 let, je velmi obtížné – v letošním roce uspěla zhruba jen jedna pětina nejlepších návrhů.“. Všechny úspěšné projekty musí získat jak podporu domácích hodnotitelů, tak nezávislých zahraničních specialistů, což přináší jistotu, že jsou vybírány ty nejlepší projekty a finanční prostředky tak směřující do základního výzkumu jsou efektivně využity. Jsme hrdí, že se to našim vědeckým pracovníkům podařilo.

Na Fakultě mezinárodních vztahů:

Ayaz Zeynalov, Ph.D. – Snižování rizika firemních bankrotů: role efektu disciplíny

Abstrakt: Zvyšuje dluh nebo konkurence firemní bankrot? Rozšiřujeme literaturu, která hodnotí, že dopady na riziko bankrotu firem nejsou monotónní v průřezu firem s různou úrovní dluhu a konkurencí. Kauzální mechanismus je způsoben rovnováhou mezi disciplínou vs. efekty agenturních nákladů. Ukazujeme, že firemní bankrot je v podstatě problém manažerského úsilí, který lze zmírnit volbou optimální úrovně dluhu vzhledem k úrovni konkurence. Naším cílem je ukázat, že optimální úroveň dluhu, která minimalizuje riziko bankrotu firmy, je vyšší (nižší) v méně (více) konkurenčních odvětvích. Náš výzkum rozšíříme o dopady současného nefinančního vnějšího šoku na firemní bankrot s ohledem na pandemickou uzamčení a současnou válku. Budeme porovnávat a porovnávat vzorky přeživších a nepřeživších firem, abychom objevili vzorce rozdílů mezi těmito dvěma skupinami.

Smaranda Pantea, Ph.D. – Digitalizace veřejného sektoru: dopady na růst a inovace domácích IT sektorů

Abstrakt: Projekt plánuje tři související studie dopadů digitalizace veřejné správy na rozvoj národních IT sektorů v EU, s důrazem na střední a východní Evropu (SVE). První studie odhaduje vliv poptávky ze strany veřejného sektoru na rozvoj národních IT sektorů v zemích EU. Využívá odvětvová data o velikosti a inovacích v IT sektoru z databáze Eurostat, agregované indikátory k veřejným zakázkám na software a IT služby z databáze Tender Electronics Daily (TED) a metodu dvoufaktorových fixních efektů. Druhá studie odhaduje vliv získání veřejné IT zakázky na růst firem v České republice, za využití dat z databáze TED a národních statistik, firemních dat z databáze Amadeus a metody regresní diskontinuity. Třetí studie odhaduje vliv získání veřejné zakázky na růst a inovace firem v deseti zemích SVE za využití propensity score matching a metody rozdílu v rozdílech a firemních dat z databází TED a Amadeus, doplněná o data o projektech z platformy GitHub.

Zbyněk Dubský, Ph.D. – Dekarbonizace české energetiky prizmatem nové energetické geopolitiky EU (se zaměřením na plynovou závislost)

Abstrakt: Dekarbonizace energetického sektoru EU je plánovaným procesem, ve kterém dojde v členských státech k významným změnám; to je zvláště důležité pro Českou republiku, energeticky náročnou ekonomiku závislou na dovozu fosilních paliv. Vzhledem k současné bezprecedentní geopolitické krizi a s ní související výrazné hrozbě pro EU tento proces také výrazně získává bezpečnostní rozměr v logice moci. Projekt se zaměřuje na průnik bezpečnostních paradigmat s energetickou politikou prostřednictvím vývoje scénářů zaměřených na vztahy EU s dodavateli do EU (zejména Ruskou federací) a hlavními tranzitními zeměmi. Z hlediska teoretických příspěvků je projekt založen na konceptu nové energetické geopolitiky, která překonává racionalistický přístup k energetické transformaci zapojením kritické geopolitiky a uznáním zásadní důležitosti diskurzu.

Na Fakultě podnikohospodářské:

Matej Lorko, Ph.D. – Tři experimenty o využití význačnosti pro udržitelné dodržování daňových předpisů

Abstrakt: I když používání „nudge“ intervencí ke zvýšení dodržování daňových předpisů v poslední době získalo na popularitě, několik otázek stále zůstává otevřených, protože tyto intervence nejsou vždy úspěšné a jejich účinky jsou často velmi krátkodobé. Proto chceme použít teorii význačnosti k vysvětlení následujících témat: (i) zda účinek nudge intervencí závisí na tom, zda je v souladu s motivací daňových poplatníků daň přiznat či ne; ii) zda a kdy lze dosáhnout udržitelného dodržování pravidelně opakovanou intervencí; iii) mají-li upomínky jiný účinek na opožděné daňové poplatníky než na ty, kteří lhůtu ještě nezmeškali, a na domácnosti ve srovnání s jednotlivci; iv) rozklíčování kanálů, skrze které funguje zjednodušená komunikace instituce vybírající daně směrem k daňovým poplatníkům. Pro osvětlení této problematiky navrhujeme ve spolupráci s Finanční správou Slovenska dva řízené laboratorní experimenty a jeden přírodní terénní experiment.

Štěpán Bahník, Ph.D. – Proč vrána k vráně někdy nesedá? Nedokonalá selekce podvodníků do prostředí umožňujících podvádění

Abstrakt: Nečestní lidé mají tendenci vyhledávat prostředí, kde mohou profitovat z nečestnosti. Přesto nejsou prostředí umožňující podvádění plné nečestných lidí. Tento projekt zkoumá faktory, které omezují preferenci prostředí umožňujícího podvádění nečestnými. Studie 1 zvažuje možnost, že čestní lidé si mohou volit prostředí umožňující podvádění, aby se do něj nemohli dostat nečestní lidé. Studie 2 zkoumá, jak volba lidí do prostředí umožňujícího podvádění závisí na dopadech podvádění na voliče. Studie 3 zjišťuje, jak je volba prostředí umožňujícího podvádění závislá na reputačních dopadech podvádění. Studie 4 zkoumá, jestli kompetice o zdroje vede nečestné lidi k preferenci společnosti čestných. Výsledky studií pomohou lépe porozumět problematice sebeselekce do prostředí umožňujících podvádění a mohou vést k více efektivním intervencím pro snižování podílu nečestných lidí v povoláních, kde by mohli zpronevěřovat peníze, podvádět či se chovat zkorumpovaně.

Štěpán Bahník, Ph.D. (spoluřešitel, hlavní uchazeč COŽP UK) – Kauzální role environmentální identity v proenvironmentálním chování

Abstrakt: Vnímaná environmentální identita je považována za jeden z klíčových faktorů proenvironmentálního chování a za nástroj umožňující změnu chování v praktických aplikacích. Empirické důkazy o kauzálním vlivu vnímané environmentální identity na chování však zůstávají rozporuplné s tím, že některé studie nenašly kauzální vliv na proenvironmentální chování a většina studií nevyloučila možnost, že vnímaná environmentální identita je jen zdánlivým mediátorem. Cílem tohoto projektu je prozkoumat kauzální roli environmentální identity jako faktoru proenvironmentální chování a mediátoru environmentálního spillover efektu. Konkrétně budeme pomocí série předregistrovaných studií (včetně meta-analýzy literatury), které budou zahrnovat replikace dřívějších studií i nové studie, zkoumat, jestli je vnímaná environmentální identita skutečným kauzálním faktorem proenvironmentálního chování a–pokud je–jak může být nejlépe využita ke změně chování.

Na Fakultě informatiky a statistiky:

Vladimír Holý, Ph.D. – Dynamické modely založené na skóre v operačním výzkumu

Abstrakt: GAS modely (generalized autoregressive score models) jsou modely časových řad založené na libovolném pravděpodobnostním rozdělení s dynamikou poháněnou podmíněným skóre pro libovolné časově proměnné parametry. V posledních letech se etablovaly jako užitečná moderní metodologie pro modelování časových řad v ekonometrii a financích. Cílem tohoto projektu je představit GAS modelování v oblasti operačního výzkumu. Podstata našeho projektu spočívá v zachycení dynamického chování pomocí podmíněného skóre v situacích, kdy statické modely nejsou dostatečné. Zaměříme se na teorii front, analýzu zákaznické základny, analýzu efektivnosti, sportovní management a na optimalizační problémy ve financích. Zaujmeme také obecnější postoj a odpovíme na otázky, zda mají modely GAS žádoucí asymptotické vlastnosti, zda jsou modely GAS skutečně univerzálně použitelné a zda je jejich využití lepší než jiné přístupy.

Miroslav Rada, Ph.D. –Využití moderních metod diskrétní geometrie pro řešení vybraných problémů v operačním výzkumu a analýze dat – III.

Abstrakt:

Projekt cílí na vývoj, vylepšování, implementaci a aplikaci metod pro řešení nejrůznějších úloh v operačním výzkumu a analýze dat. Převážná část výzkumu je spojena jednotícím tématem (výzkum se nicméně neomezuje výlučně na něj): enumerativními a aproximativními problémy nad polyedry a dalšími geometrickými objekty, zejména

  • nad afinními obrazy hyperkrychlí – tzv. zonotopy,
  • nad objekty k nim kombinatoricky duálními – arrangementy nadrovin, a
  • mnohostěny vznikající v intervalovém programování.

Jádrem projektu jsou konkrétní ideje, které navrhovatel považuje za hodná rozpracování. Algoritmy vyvíjené v rámci projektu jsou využitelné v široké škále témat a problémů operačního výzkumu a analýzy dat, projekt se zaměří např. na:

  1. dopravní problém s neurčitými koeficienty,
  2. kvadratickou maximalizaci nad hyperkrychlí,
  3. konvexní obálky intervalových mnohostěnů,
  4. robustní estimátory lineární regrese.

Projekt bezprostředně navazuje na projekt GAČR 20-17529S se shodným zaměřením, během jehož řešení vyvstala nová perspektivní témata, která jsou základem navrhovaného projektu.

Všem úspěšným předkladatelům blahopřejeme!