Chová se VŠE udržitelně? Nejen na to jsme se zeptali profesora Petra Teplého z FFÚ. Přečtěte si rozhovor

Co si představit pod pojmem udržitelných financí a proč Institut udržitelných financí v roce 2022 vlastně vznikl na VŠE? Jakým udržitelným tématům se lze do budoucna ve výzkumu věnovat a čemu se bude v budoucnu věnovat profesor Petr Teplý? To se dozvíte v následujícím úryvku z rozhovoru. Celý rozhovor můžete nalézt na školním intranetu zde.

Jste ředitelem Institutu udržitelných financí, což je ústav FFÚ, který sdružuje studenty a odbornou veřejnost se zájmem o udržitelné finance. Co vše si pod pojmem udržitelné finance máme představit?

Definic existuje celá řada, líbí se mi ta například od ChatGPT: „Udržitelné finance jsou finanční investice a aktivity, které zohledňují ekonomické, sociální a environmentální faktory s cílem dosáhnout dlouhodobě udržitelného rozvoje. Tento koncept se týká způsobu, jakým jsou finanční prostředky investovány a jaký vliv mají tyto investice na společnost a životní prostředí.

Institut udržitelných financí byl založen v roce 2022. Co bylo podnětem pro jeho vznik? Co vše se za první rok existence institutu podařilo?

Impulzem pro vznik IUF byla de facto Prof. Petr Musílek, děkan FFÚ, který mí nabídl, abych vedl Institut energetické ekonomie, který do té doby nevyvíjel přílišnou činnost. Řekl jsem ano, ale že to přejmenujeme na IUF a budeme se primárně zabývat ESG ve finančním a energetickém sektoru. Pan děkan souhlasil a tak vznikl IUF, kterému s oblibou říkám „ESG start-up VŠE“ neboť začínáme od píky.

Za první rok existence se nám podařilo zorganizovat dvě akce na VŠE. V březnu 2023 to byla akce Transakční systémy, kryptoměny a digitální měny v teorii a praxi a v červnu roku 2023 se uskutečnil první ESG Summit FFÚ. Dále se nám podařilo získat společnost KPMG jako prvního partnera IUF, se kterým spolupracujeme na ESG projektech.

Chová se VŠE udržitelně? Co bychom mohli dělat lépe? Znáte příklady nějakých udržitelně se chovajících univerzit?

VŠE se snaží chovat udržitelně, což mj. dokládá její participace v projektu Unilead 2. V aktuální misi VŠE se dočteme, že jednou z jejích klíčových hodnot je „odpovědnost směrem ke společnosti a jejímu udržitelnému socioekonomickému rozvoji.“ Škoda, že zatím neexistuje objektivní externí hodnocení udržitelnosti celé VŠE (parciálně je udržitelnost VŠE hodnocena implicitně i explicitně v různých asociacích a sdruženích, ve kterých je členem). S hodnocením udržitelnosti univerzity je to jako s ratingem firmy. Když neexistuje, je těžké se srovnávat s ostatními institucemi. Podle aktuálního žebříčku QS World University Rankings: Sustainability 2023 je na prvním místě University of California, Berkeley,  následovaná University of Toronto a University of British Columbia. Z ČR se v žebříčku objevuje například Univerzita Karlova či Česká zemědělská univerzita. Myslím, že by bylo vhodné, aby VŠE v tomto či jiném mezinárodním žebříčku udržitelnosti univerzit v budoucnu figurovala.

Proč by se tématem ESG měly zabývat vysoké školy?

Jako ekonom bych řekl, že to souvisí s nabídkou i poptávkou po ESG. Poptávka po zelené ekonomice a zelených produktech roste u studentů VŠE resp. současné generace mileniálů, u soukromého sektoru (např. poptávající smluvní výzkum a školení zaměstnanců v oblasti ESG) i státního sektoru (např. hledající nezávislou instituci pro řešení komplexních ESG problémů). Tuto poptávku mohou uspokojit právě vysoké školy a na VŠE si to uvědomujeme. Například dlouhodobá vize Institutu udržitelných financí (IUF) je stát se respektovanou ESG platformou sdružující zástupce univerzitní, státní a privátní sféry v ČR (tzv. princip trojité šroubovice).

Jaké jsou podle něj výzvy ESG pro české bankovnictví? Snaží se principy udržitelnosti sám dodržovat? A jaké rady má pro studenty zajímající se o udržitelnost? Odpověď na tyto otázky se můžete dočíst ve zbytku rozhovor s panem profesorem Petrem Teplým na školním intranetu.