Mezinárodní konference „New Challenges for Cooperation of European and Developing Countries”

Mezinárodní konference New Challenges for Cooperation of European and Developing Countries: Contribution of academic sphere, public administration, NGOs and private sector, která se konala 19. dubna 2013, byla organizována ve spolupráci Fakulty mezinárodních vztahů a Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Hlavními organizátory byly katedra světové ekonomiky, katedra regionálních studií a Centrum evropských studií. Záštitu nad konferencí převzal ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg a rektor VŠE Richard Hindls. Konference byla pořádána při příležitosti výročního zasedání EADI (European Association of Development Research and Training Institutes) na VŠE.

Na úvod pronesli uvítací projevy prorektor pro rozvoj a strategii VŠE Jakub Fischer, ředitel ekonomické sekce Ministerstva zahraničních věcí Ivan Jukl, děkan Fakulty mezinárodních vztahů Štěpán Müller a děkan Národohospodářské fakulty Miroslav Ševčík. Zahajovací ceremoniál byl zakončen proslovem ředitelky EADI Isy Baud.

Zaměření konference bylo v souladu s problémy, které ovlivňují rozsah i možnosti rozvojové spolupráce v současnosti. Setkání umožnilo výměnu zkušeností českých i evropských univerzit se zástupci státní správy, neziskových organizací i expertů z privátního sektoru.

V úvodní části konference vystoupili odborníci, kteří se specializují na rozvojová studia i rozvojovou spolupráci. První vystoupil Michel Carton z Graduate Institute v Ženevě. Zaměřil se na směr vývoje rozvojové spolupráce v podmínkách procesu globalizace a narůstající konkurence mezi jednotlivými zeměmi s nerovným ekonomickým rozvojem. Upozornil na narůstající konkurenci mezi institucemi, které připravují nové experty pro rozvojovou problematiku. Tato konkurence narůstá mezi bohatými zeměmi a rozvíjejícími se zeměmi Jihu. Další příspěvek přednesli Andrew Summer z King‘s International Development Institute v Londýně a Sergio Tezanos Vazquez ze Spanish Network of Development Studies, kteří zdůraznili důležitost nového přístupu k taxonomii rozvojových zemí, která je určující pro vytyčení jasných cílů v rozvojové spolupráci. Navrhli i nový multidimenzionální systém kategorizace rozvojových zemí, který by nahradil v současné době nejvíce rozšířený systém Světové banky, který zohledňuje pouze příjem na osobu.

Příspěvky, které na konferenci zazněly, přinesly podněty do výzkumné a pedagogické činnosti v oblasti rozvojové spolupráce. Značná pozornost byla věnována Miléniovým cílům a jejich aktuálnímu plnění. V odpolední části byla problematika rozvojové spolupráce zaměřena na konkrétní analýzy z různých oblastí rozvojové pomoci.

Účast specialistů EADI otevřela cestu k užší spolupráci a zapojení českých univerzit do početné skupiny evropských škol, které se rozvojovou spoluprací i studiemi zabývají.

Konference přispěla k vytváření nových forem a rozsahu české zahraniční politiky, která v sobě zahrnuje také důraz na rozvojovou spolupráci. V České republice je patrná snaha propojení státní správy, neziskového i privátního sektoru s akademickou sférou i systematická výchova mladých lidí v rozvojové problematice, čímž se posiluje také pozice v rámci DAC (Development Assistance Committee), kde je ČR zatím pozorovatelskou zemí.

Prezidentka EADI Isa Baud v závěrečné řeči zdůraznila nutnost i význam posílení rozvojových studií, využívání intenzivní spolupráce v rámci evropských univerzit a institucí. Tím se vytvářejí podmínky pro zvýšení počtu expertů, kteří se budou podílet na utváření rozvojové spolupráce i na zaměření realizovaných projektů.

Pozitivně byla hodnocena konference z hlediska podílu mladých vědeckých pracovníků i studentů z různých českých univerzit, kteří se svými příspěvky podíleli na náplni konference a také dali podnět k novým pohledům na současnou rozvojovou spolupráci.

Z diskuzí probíhajících k jednotlivým panelům vyplynulo, že proces globalizace ovlivní do značné míry i podobu a trendy nejen evropské rozvojové politiky. Ukázalo se také, že rozvojová politika a spolupráce bude muset hlouběji reagovat na tyto globalizační procesy a brát v úvahu nejen ekonomické problémy, ale i sociální a kulturní specifika.

Lze shrnout, že konference proběhla úspěšně a do budoucna by bylo přínosné, kdyby se podobná setkání konala pravidelně a ve větší součinnosti všech institucí a univerzit zabývajících se touto problematikou.