Jak vzniká mezinárodní spolupráce? Od knihovny v Berkeley k mezinárodní studii.

Mezinárodní výzkumné spolupráce často nevznikají na základě formální dohody mezi institucemi, ale postupným budováním odborných kontaktů. V případě studie zaměřené na vývoj agentního AI systému pro analýzu digitálních archivů sahají její počátky do roku 2022.

První kontakt během cesty do Berkeley

Jan Černý vycestoval v roce 2022 na University of California, Berkeley (SCET) jako zástupce VŠE. Během zahraničních cest si dlouhodobě udržuje zvyk navštěvovat univerzitní knihovny – a právě zde se odehrál první důležitý moment budoucí spolupráce.

V knihovně UC Berkeley se setkal s knihovním vědcem Dr. Liladharem Pendsem, specialistou na východoevropskou a slovanskou literaturu. Tehdy ještě nešlo o konkrétní výzkumný záměr, ale o odborný dialog, který později vytvořil základ pro další kroky.

Propojení přes mezinárodní odbornou komunitu

Další kontakt vyplynul z mezinárodní OSINT komunity, kterou Jan Černý dlouhodobě buduje na LinkedIn. S návrhem možné spolupráce oslovil Dr. Kirila Avramova z University of Texas at Austin, jenž se věnuje mimo jiné geopolitice východní Evropy.

Postupně se tak začal formovat tým propojující expertízu z oblasti technologií, geopolitiky i práce s historickými dokumenty.

Od iniciativy k publikaci

„Upřímně jsou některé věci v Česku pomalejší. Rozhodl jsem se tedy tuto výzkumnou studii zrealizovat sám s kolegy. Pokud něco chcete udělat, myslím, že moc nemá smysl čekat – zvláště v této době,“ říká Jan Černý.

Prototyp agentního systému vznikl v létě 2024. Následovala náročná fáze publikačního procesu – přibližně tři čtvrtě roku v recenzním řízení jednoho z vědeckých časopisů, které tým hodnotí jako problematické z hlediska průběhu i komunikace.

Po této zkušenosti byl článek zaslán do časopisu The Electronic Library, kde po náročných recenzích uspěl.

Širší kontext

Zkušenost studie zároveň otevírá širší otázky týkající se současného vědeckého publikačního prostředí – délky recenzního řízení, tempa publikování v rychle se vyvíjejících oborech i role umělé inteligence v hodnoticím procesu.

Příběh této spolupráce tak ukazuje, že mezinárodní spolupráce může začít nenápadně – osobním kontaktem, odbornou komunitou a ochotou převzít iniciativu.