Zápis z 67. zasedání Správní rady VŠE v Praze dne 1. 12. 2025
Přítomni: Ing. Dušan Hradil, Ing. Petr Kříž, FCCA, CSc., prof. Ing. Karel Melzoch, CSc., Ing. Jiří Nekovář, Ph.D., PhDr. Miroslava Kopicová CSc., Ing. Miroslav Rumler, Ph.D., Ing. Jana Říhová, Ing. Pavel Švagr, CSc.
Hosté: doc. Ing. Petr Dvořák, Ph.D., rektor, Ing. Tomáš Zouhar, kvestor, doc. Ing. Ota Novotný, Ph.D., doc. Ing. Pavel Hnát, Ph.D., prof. Ing. Hana Machková, CSc., prof. Ing. Mgr. Martin Lukeš, Ph.D., Ing. Milan Nidl, MBA, doc. Mgr. Andrej Tóth, Ph.D., kancléř, tajemník Správní rady,
Omluveni: Ing. Jan Fischer, CSc., Ing. Aleš Michl, Ph.D., Ing. Pavel Pichler, Mgr. Michal Vronský
Program jednání:
1) Návrh Strategického záměru VŠE pro roky 2026–2030
Průběh zasedání:
Jednání řídil Ing. Jiří Nekovář, Ph.D., předseda Správní rady VŠE (dále i jen SR VŠE).
K programu jednání nebyly od členů SR VŠE vzneseny žádné připomínky ani doplnění.
Na úvod zasedání předseda SR VŠE dr. Nekovář poblahopřál stávajícímu rektorovi doc. Dvořákovi k opětovnému zvolení kandidátem na funkci rektora VŠE pro období 2026–2030 a ocenil jeho dosavadní vedení školy. Doc. Dvořák poděkoval za blahopřání i projevenou důvěru a uvedl, že se těší na další plodnou spolupráci se Správní radou VŠE.
Rektor na úvodu zasedání informoval členy Správní rady, že VŠE obdržela neoficiální výsledky hodnocení Mezinárodního evaluačního panelu (MEP) a dosáhla hodnocení B, čímž se univerzita oproti předchozímu hodnocení posunula o jeden stupeň výše, což bylo dlouhodobým cílem vedení školy. Uvedl, že tento výsledek představuje potvrzení správnosti dosavadního strategického směřování VŠE. Zároveň zdůraznil, že závěry a doporučení MEP se již promítají do nového Strategického záměru VŠE pro roky 2026–2030 a musí být adekvátně reflektovány také v připravovaných strategických záměrech jednotlivých fakult tak, aby VŠE nadále posilovala svou pozici moderní vzdělávací instituce s kvalitními vědecko-výzkumnými výsledky v národním i mezinárodním měřítku.
1) Návrh Strategického záměru VŠE pro roky 2026–2030
Předseda SR VŠE dr. Nekovář následně otevřel hlavní bod programu, jímž byla diskuse nad návrhem Strategického záměru VŠE pro roky 2026–2030. Připomněl, že návrh dokumentu není předmětem schvalování, ale pouze pracovní diskuse. Kancléř připomněl, že SR VŠE schvaluje návrh Strategického záměru až po jeho schválení Akademickým senátem VŠE.
V rozpravě k návrhu nového Strategického záměru školy jako první vystoupil Ing. Rumler, který při této příležitosti ocenil mimo jiné pořádání akcí typu TEDx na VŠE, jež podle něj představují velmi přínosnou aktivitu a výbornou vizitku školy jako progresivní instituce; zdůraznil, že to, jak je VŠE vnímána zvenčí, je v současnosti velmi pozitivní. Následně vystoupil Ing. Kříž, který vyzdvihl důraz návrhu na transfer znalostí do praxe a na moderní metody vzdělávání a vznesl dotaz, jakým způsobem bude v budoucnu v hodnocení a ve způsobu zkoušení zohledněno využívání nástrojů umělé inteligence. Ing. Švagr ve svém příspěvku doporučil ještě více rozvíjet spolupráci s praxí a do budoucna ji dále posilovat, a to včetně intenzivnějšího zapojení odborníků z praxe do výuky. Zároveň zdůraznil potřebu rozvinout kariérní přístup k akademickým pracovníkům, posílit motivaci mladých akademiků a doktorandů a zamyslet se nad tím, jak dosáhnout určitého „omlazení“ ve strukturách docentů a profesorů. Současně konstatoval, že se jedná o strategicky ucelený dokument, který odpovídá poslání vysoké školy. Ing. Říhová návrh dokumentu hodnotila velmi pozitivně a zároveň poblahopřála k posunu školy o jednu příčku v hodnocení vysokých škol v České republice na základě doporučení MEP. Poznamenala však, že v konkurenčním prostředí se podobně posouvá řada dalších institucí a je proto důležité nadále posilovat roli a místo VŠE jako silné pedagogické a vědecké instituce. Doporučila proto na dosavadní úspěchy navazovat, dále na nich systematicky pracovat a „neusínat na vavřínech“. Ing. Hradil obecně zhodnotil materiál jako velmi kvalitní a zdůraznil zejména nutnost posilování spolupráce s veřejným sektorem, rozvíjet kontakty s absolventy a významně propojit univerzitu s veřejnou diskusí. V této souvislosti navrhl vytvářet příslušné platformy k odborné debatě nad dílčími tématy, a to formou striktně apolitické diskuse, která by mohla pomáhat politikům při řízení státu, například prostřednictvím predikčních modelů pro státní orgány, zapojením VŠE do připomínkových řízení či analýz dopadů legislativních změn. V souladu s tím doporučil vybudovat efektivnější systém komunikace s absolventy, kteří mnohdy nemají kapacitu aktivně vyhledávat informace na webu školy, a škola zde proto musí být proaktivní. Prof. Melzoch konstatoval, že předložený materiál je klasickým a standardním strategickým dokumentem vysoké školy, který odpovídá požadavkům MŠMT, a připomněl význam jeho každoroční aktualizace v podobě Plánu realizace Strategického záměru, který musí být školou vždy počátkem každého kalendářního roku odevzdán MŠMT. Zároveň doporučil dále posílit oblast udržitelnosti, kterou mladší generace vnímá jako klíčové téma, a závěrem konstatoval, že materiál v předložené podobě z jeho pohledu plně naplňuje očekávání kladená na strategický záměr vysoké školy. V závěru se ještě vrátil ke slovu Ing. Rumler, který znovu zdůraznil význam tématu umělé inteligence, jejího propojení s praxí a s rozvojem klíčových kompetencí absolventů; upozornil mimo jiné na to, že umělá inteligence bude v budoucnu ve stále větší míře nahrazovat práci kvalifikovaných pracovníků a povede především k úbytku juniorních pracovních pozic, což by mělo být ve strategickém uvažování VŠE ve vzdělávacím procesu reflektováno.
Následně v diskusi k návrhu Strategického záměru vystoupil předseda SR VŠE dr. Nekovář, který uvedl, že návrh dokumentu podrobně prostudoval a s ohledem na své zkušenosti z vedoucích orgánů dalších vysokých škol (VUT v Brně, Univerzita Karlova, ČVUT) a jako absolvent VŠE mu věnoval maximální pozornost. Avizoval, že jeho vystoupení bude záměrně kritičtější a že má k předloženému materiálu řadu dotazů, přičemž v zásadě konstatoval, že dokument splňuje jeho základní očekávání. Za první podstatný nedostatek označil skutečnost, že Správní rada nemá k dispozici krátkodobý akční plán realizace Strategického záměru, který by jí poskytl jasnější představu. V rámci svých připomínek se věnoval několika klíčovým oblastem významným pro další rozvoj školy. V prvé řadě zdůraznil význam akreditace AACSB jako klíčového kroku k dalšímu posunu VŠE, přičemž kriticky poznamenal, že univerzita tento úspěch nedostatečně komunikuje navenek – škola je v tomto směru „exkluzivní“, avšak není dostatečně viditelná. V části věnované excelenci ve výzkumu požádal o doplňující podklady, zejména o přehled časopisů, které jsou interně podporovány, a naopak seznam časopisů, u nichž podpora poskytována není, aby bylo možné lépe posoudit zaměření a ambice školy v této oblasti; zdůraznil, že při práci s pojmem „excelence“ potřebuje Správní rada vycházet z konkrétních čísel a ukazatelů.
Dále upozornil na potřebu většího zapojení akademiků VŠE do veřejné odborné diskuse a mediální debaty. Uvedl, že má pocit, že veřejně vystupuje jen omezený okruh osobností (zmínil např. prof. Hindlse či prof. Mejzlíka) a není si jist, zda škola tuto sféru dostatečně posiluje. V části věnované digitální transformaci a využití umělé inteligence postrádal konkrétnější vymezení cílů a nástrojů – dokument je podle něj v této oblasti příliš obecný a zároveň mu chybí jasnější ekonomický pohled na nutné investice; orientačně uvedl, že předpokládá náklady řádově ve výši desítek až sta milionů korun. Navrhl, aby se v manažerském shrnutí strategického záměru zřetelněji rozlišovalo mezi aktivitami typu „must do“ a „have to do“ (tedy mezi nezbytnými a doplňkovými činnostmi) a aby se škola zaměřila i na vybudování kompetenčního centra v oblasti digitalizace a AI.
K tématu práce s absolventy uvedl, že si zkusmo projel dostupné informace na webových stránkách a jako příklad dobré praxe zmínil pouze Fakultu mezinárodních vztahů, v jejímž případě považuje informace pro absolventy za kvalitně zpracované; položil otázku, zda a jak systematicky jednotlivé fakulty s absolventy pracují. V souvislosti s formulací mise VŠE upozornil na poslední odstavec, kde je zmiňována vysoká kvalita akademických pracovníků. Položil otázku, zda je tato formulace bez dalšího upřesnění zcela přiměřená a poukázal v této souvislosti na problém vyšší věkové struktury docentů a profesorů, který považuje za významnou výzvu v oblasti kariérního rozvoje akademických pracovníků v blízké budoucnosti. V části mezinárodní spolupráce a double degree studijních programů požadoval doplnit konkrétní data – zejména kolik doktorandů v minulosti skutečně dokončilo studium v režimu double degree a na jakých partnerských institucích, a obdobně u magisterských studijních programů; bez těchto čísel se podle něj v dokumentu obtížně orientuje. Zároveň otevřel obecnější otázku strategického směřování VŠE, zda má být v prioritách posílen více „výzkumný“ rozměr (věda) či profil „business school“, a označil to za trvalé dilema, které by mělo být v diskusi reflektováno.
V souvislosti s tzv. třetí rolí univerzit upozornil, že v textu není zřejmé rozlišení mezi úkoly na celoškolské úrovni a rolemi jednotlivých fakult; položil otázku, zda jde o skutečně společný projekt celé VŠE, nebo spíše o souhrn aktivit fakult, a doporučil přesněji vymezit, co dělá škola jako celek a co je v gesci fakult. Současně souhlasil s akcentem na udržitelnost a poznamenal, že je důležité, aby se tomuto tématu věnovaly všechny fakulty, nikoliv jen vybrané. V této spojitosti připomněl činnost xPORTu – univerzitního inkubátoru – a vyjádřil zklamání nad nízkým zapojením akademických pracovníků, kteří vyučují v souvisejících předmětech, do aktivit inkubátoru; položil otázku, proč zde absentuje konkrétní propojení mezi výukou a činností xPORTu. V části věnované centru transferu znalostí považuje text za příliš abstraktní a požádal doplnění konkrétních informací o tom, kdo bude za jeho vybudování a fungování odpovědný a v jakém časovém horizontu má být centrum ustaveno.
K internacionalizaci studia dr. Nekovář uvedl, že jednoznačně podporuje rozvoj zahraniční spolupráce a přítomnost zahraničních studentů a akademiků ve výuce; zmínil mimo jiné i pozitivní osobní zkušenost svého syna z bakalářského studia na Fakultě podnikohospodářské se zahraničními vyučujícími. Zároveň však zdůraznil, že internacionalizace nemůže být jen souborem přání – je podle něj nezbytné, aby kvestor jasně kvantifikoval náklady spojené s těmito aktivitami, aby bylo zřejmé, kolik finančních prostředků má škola k dispozici a kam se v této oblasti chce realisticky posunout. V závěru svého vystoupení se dr. Nekovář vrátil k tématu umělé inteligence. Rozlišil dva klíčové prvky – rozvoj „soft skills“ studentů v prostředí, kde AI mění nároky na pracovní pozice, a maximální zabezpečení interních systémů a dat. Konstatoval, že s důrazem na rozvoj měkkých dovedností souhlasí a podporuje jej, zároveň však položil řadu konkrétních dotazů: jaké nástroje umělé inteligence vyučující reálně používají, jaké nástroje škola oficiálně podporuje, zda mají akademičtí pracovníci jasnou metodickou a technickou podporu a zda existuje i cílená finanční podpora pro zavádění AI do výuky. Jako příklad nedostatečné podpory a komunikace uvedl plánovaný placený kurz na Fakultě informatiky a statistiky zaměřený na AI, o který měl osobně zájem, našel jej v přehledu akcí, přihlásil se, avšak kurz byl nakonec zrušen pro nedostatek zájemců; způsob propagace této akce označil za nedostačující. Položil proto otázku, jakým způsobem hodlá škola zajistit, aby vyučující byli schopni předat studentům dostatečné kompetence v oblasti AI, a znovu zdůraznil, že k tomu musí mít zajištěnu systémovou podporu.
Na vystoupení dr. Nekováře navázal Ing. Švagr, který uvedl, že se s připomínkami předsedy SR VŠE v zásadě ztotožňuje a považuje je za správné, nicméně je podle jeho názoru není možné v plném rozsahu promítnout přímo do textu Strategického záměru. Zdůraznil zejména dvě roviny, které považuje za klíčové – ekonomickou dimenzi a oblast udržitelnosti. Dokument jako celek vnímá především jako globální, nadfakultní a rámcový materiál, který je koncipován jako otevřený a jehož hlavní funkcí je stanovit základní strategický rámec dalšího směřování univerzity. Z tohoto důvodu by již do stávajícího komplexního textu zásadně nezasahoval, ale spíše by kladl důraz na důslednější a systematičtější implementaci stanovených cílů v Plánu realizace Strategického záměru pro rok 2026. V této souvislosti naznačil, že by ovšem bylo možné uvažovat o doplnění závěrečné části dokumentu, například na poslední straně, kde by byla stručně a srozumitelně rozvedena „taktika“ naplňování jednotlivých strategických záměrů.
Předseda SR VŠE dr. Nekovář ještě jednou zdůraznil, že podle jeho názoru není cílem, aby byl předložený dokument jako celek přepracováván. Připomněl, že úlohou SR VŠE v této fázi není Strategický záměr formálně schvalovat, ale vést k němu věcnou a otevřenou diskusi. Znovu akcentoval, že za zásadní nedostatek považuje absenci konkrétního Plánu realizace Strategického záměru pro rok 2026, který by SR VŠE poskytl jasný „jízdní řád“ naplňování strategických cílů v nejbližším období. V této souvislosti podtrhl význam finanční stránky a jednoznačného vymezení konkrétních ukazatelů (KPI), jež vnímá jako zcela v souladu se zákonnou rolí a odpovědností Správní rady při dohledu nad hospodařením a strategickým směřováním univerzity.
Na vystoupení předsedy SR VŠE navázal pror. Novotný, který poděkoval všem členům Správní rady za jejich podněty a připomínky. Uvedl, že vnímá zejména tři oblasti, na něž je třeba v následujícím období soustředit pozornost. V první řadě zmínil program PPSŘ (Program na podporu strategického řízení vysokých škol) na dalších pět let, který je klíčovým nástrojem financování strategického rozvoje vysokých škol. Připomněl, že pro školu to znamená možnost čerpání 50 mil. Kč ročně, což je výrazně více, než zmíněných 100 mil. Kč na realizaci všech cílů pětiletého Strategického záměru. Jako druhou významnou oblast, kterou je třeba dále rozvíjet, označil marketing školy s cílem intenzivnějšího zapojování vyučujících do veřejných debat. V rámci třetího nosného tématu, umělé inteligence, pror. Novotný vyjádřil souhlas s tím, že bude nutné zahájit širokou vnitřní diskusi o tom, jak s AI v rámci výuky dále pracovat. V této souvislosti se vrátil i k již zmiňovanému zrušenému placenému kurzu zaměřeného na AI; uvedl, že akce byla organizována prostřednictvím profesních organizací, které však nedokázaly zajistit dostatečný počet zájemců, a proto musel být kurz nakonec zrušen.
Do diskuse se následně zapojil pror. Hnát, který uvedl, že k většině v průběhu zasedání vznesených dotazů a připomínek již existují připravené odpovědi a podrobné podkladové materiály, které byly i východiskem pro tvorbu nového Strategického záměru školy. Současně zdůraznil, že návrh Strategického záměru je výsledkem celoškolského projektu, do něhož se mohli zapojit všichni členové akademické obce, a to nejen přímo v rámci Akademického pléna, a že dokument je přirozeně ovlivněn širším kontextem, včetně novely vysokoškolského zákona, která nově předpokládá zpracování strategických záměrů také na úrovni jednotlivých fakult. V části týkající se profilu absolventů upřesnil, že VŠE se v dichotomii „znalosti a dovednosti“ vědomě snaží klást silnější důraz na rozvoj dovedností, aniž by tím byl jakkoliv oslaben důraz na kvalitní odborné znalosti. Dále zdůraznil, že v návrhu Strategického záměru je výrazně akcentována i udržitelnost, přičemž v této souvislosti připomněl činnost a aktivity Ekotýmu VŠE s primárním cílem, předávat studentům udržitelný „mindset“. Dále zdůraznil, že škola má vybudované rozsáhlé zázemí metodické podpory moderních forem výuky a paralelně probíhá i budování nových prostor, které mají inovativní způsoby výuky dále podpořit. V této souvislosti zdůraznil, že v následující fázi je klíčové, aby se těchto nástrojů a příležitostí aktivně chopily jednotlivé fakulty a promítly je do svých strategických dokumentů a každodenní praxe. Jako konkrétní příklad využití digitálních nástrojů pak pror. Hnát zmínil spolupráci s nizozemským startupem FeedbackFruits, jehož platforma umožňuje praktické uplatňování prvků umělé inteligence ve výuce i hodnocení studentů. Dále připomněl, že na VŠE je již nyní státní závěrečná zkouška koncipována ve vazbě na obhajobu závěrečné práce, což ovlivňuje nastavení některých procesů a plánovaných změn. V závěru svého vystoupení konstatoval, že ve většině diskutovaných oblastí je již významně „zaděláno“ – řada kroků je připravena či rozpracována – a nyní je třeba ve spolupráci s fakultami na tyto základy systematicky navázat, a rámec pro to má poskytnout právě diskutovaný Strategický záměr školy a návazné fakultní Strategické záměry.
Do diskuse se následně zapojila pror. Machková, která znovu zdůraznila význam programu PPSŘ jako klíčového nástroje financování strategického rozvoje VŠE a připomněla, že právě prostředky z tohoto programu umožnily v uplynulých letech realizovat řadu zásadních modernizačních kroků. V této souvislosti informovala členy Správní rady o aktuálním postavení VŠE v mezinárodních žebříčcích. Uvedla, že v žebříčku Eduniversal 2025, který zpracovává francouzská společnost, se v regionu CEE (Central & Eastern Europe) umístila na prvním místě, a to před univerzitami Corvinus a Kozmiński, přičemž tuto pozici si drží již osmnáct let (s výjimkou dvou ročníků, kdy obsadila druhé, resp. třetí místo). Dále připomněla umístění VŠE ve Financial Times European Business School Ranking, kde se škola nachází na 48. místě v Evropě, a rovněž výsledky v žebříčku QS, v němž se VŠE umístila v celostátním měřítku na 1. místě v oblasti Finance & Accounting, na 1. místě v oblasti Business & Management a na 2. místě v oblasti Economics & Econometrics, přičemž mezinárodně dosahuje nejlepších výsledků právě ve Finance & Accounting. Zdůraznila, že těchto výsledků bylo dosaženo díky soustavné práci v uplynulých čtyřech letech, zejména v oblastech digitalizace, rozvoje systému Moodle a modernizace výukových prostor. Uvedla, že nynější posun VŠE o jeden hodnoticí stupeň výše v rámci MEP je ve značné míře dán právě důrazem na posílení mezinárodního ohlasu školy.
Pror. Lukeš v diskusi reagoval zejména na otázky týkající se oblasti vědy, kariérního rozvoje akademiků a transferu znalostí. Uvedl, že VŠE má pro potřeby hodnocení MEP zpracovány rozsáhlé podkladové materiály v rozsahu přibližně 160 stran, které může v případě zájmu členům Správní rady zpřístupnit. Připomněl rovněž, že škola pravidelně připravuje zprávy pro Radu pro vnitřní hodnocení VŠE, které mapují výkon univerzity v různých oblastech. Zdůraznil tak, že podkladových materiálů, které průběžně sledují rozvoj školy v různých segmentech má VŠE celou řadu a slouží nejen jako evaluační podklady, ale i jako podklady pro tvorbu dalších koncepčních strategických materiálů. Konstatoval, že v posledních letech došlo k přibližně trojnásobnému nárůstu počtu kvalitních odborných článků, ačkoliv je zde samozřejmě i nadále prostor pro další růst. V souvislosti s podporou mladých akademiků směrem k habilitacím zdůraznil význam připravovaného kariérního řádu; první návrh podle něj nebyl akademickou obcí plně přijat, proto bude nutné novou verzi důkladně projednat s fakultami. Jako konkrétní nástroj podpory mladší generace akademiků zmínil mentoringový program a dále projekt „Návraty“, zaměřený zejména na podporu akademiček vracejících se z mateřské či rodičovské dovolené. V oblasti transferu znalostí informoval, že vybudování centra transferu znalostí je finančně zajištěno a přípravy pokračují, stejně jako práce na získání ocenění HR Award, které má posílit atraktivitu VŠE jako zaměstnavatele v akademické sféře. Pror. Lukeš zdůraznil, že všechny tyto aktivity mají jasnou návaznost na již existující opatření a projekty, které jsou v praxi postupně realizovány. V závěru svého vystoupení konstatoval, že jednou z oblastí, kterou je třeba v následujícím období výrazněji rozvinout, je např. i agenda double degree programů, jež má významný potenciál pro další posílení mezinárodní pozice VŠE.
Pror. Nidl se v diskusi věnoval zejména oblasti digitální transformace a využití umělé inteligence. Uvedl, že vizí vedení je moderní univerzita, která projde smysluplnou a efektivní digitální transformací. Připomněl, že VŠE se nachází těsně před plnou digitalizací komunikace mezi školou a studenty a cílem je tento proces v nejbližší době zcela dokončit; upozornil přitom, že v této oblasti je VŠE výrazně před ostatními univerzitami v České republice. Zdůraznil, že v kontextu nástupu umělé inteligence je nezbytné, aby odpovídající digitální kompetence rozvíjeli jak studenti, tak akademičtí pracovníci. Upozornil, že VŠE disponuje velmi robustním systémem znalostního managementu a pracuje na vlastním nástroji/modelu, který bude s touto znalostní základnou systematicky pracovat. Ambicí je podle něj integrovat nástroje umělé inteligence do stávající datové infrastruktury školy tak, aby bylo možné potenciál AI plně využít ve prospěch výuky, řízení i podpůrných procesů.
V další části diskuse se dr. Kopicová zamýšlela nad budoucností vysokého školství obecně a nad posláním vysokých škol v širším společenském kontextu. Zdůraznila, že úlohou vysokých škol nemá být pouze produkce vědy a inovací, ale že by měly fungovat jako jeden z klíčových pilířů národní strategie. Podle jejího názoru by se měly špičkové vysoké školy v České republice více propojovat a užší spolupráce mezi nimi je nezbytným předpokladem pro dlouhodobou konkurenceschopnost země. Upozornila také na význam cílené práce s diverzifikovanou skupinou špičkových studentů a absolventů a na potřebu pěstovat hlubší a systematičtější vztahy s vládou a státní správou, které jsou z jejího pohledu nesmírně důležité. V této souvislosti hovořila o nutnosti budovat a podporovat „intelektuální motory“ – týmy a osobnosti schopné formulovat vizi a poskytovat kvalifikované odborné zázemí pro tvorbu veřejných politik. Uvedla, že v diskusi vychází mimo jiné ze studií, které v této oblasti dlouhodobě připravuje Národní vzdělávací fond.
Na vystoupení dr. Kopicové reagoval předseda SR VŠE dr. Nekovář, který vyjádřil souhlas s tím, že jedním z klíčových předpokladů dalšího rozvoje českého vysokého školství je reforma systému řízení vysokých škol, který se však v dohledné budoucnosti nezmění. V návaznosti na předchozí diskusi následně vystoupil Ing. Kříž, jenž otevřel otázku rozvoje elektronických rozvrhových systémů, včetně využití prvků umělé inteligence při tvorbě rozvrhů. Pror. Hnát v této souvislosti upozornil na specifikum VŠE jako univerzity sídlící v jednom společném kampusu a konstatoval, že při plánování rozvrhů a organizaci výuky nelze k jednotlivým fakultám přistupovat jako k odděleným „samostatným kampusům“, ale je třeba brát v úvahu celkovou prostorovou i časovou koordinaci na úrovni celé univerzity, včetně rozvrhových preferencí jednotlivých vyučujících, což je při soustředění pěti fakult do společných prostor organizačně velmi náročné, a v současné době se proto stále jako efektivnější a pružnější jeví manuální tvorba rozvrhů.
Usnesení:
Předseda Správní rady VŠE dr. Nekovář poděkoval všem členům vedení za účast na zasedání a jejich zapojení do diskuse a navrhl pokračovat v započaté diskusi v souvislosti s projednáváním Plánu realizace Strategického záměru VŠE pro rok 2026.
Příští zasedání SR VŠE proběhne v pondělí 2. 2. 2026 od 10:00 do 12:00.
V Praze dne 1. prosince 2025
Zapsal: doc. Mgr. Andrej Tóth, Ph.D., tajemník SR VŠE
Schválili: Ing. Jiří Nekovář, Ph.D., předseda SR VŠE