Tvorba a uskutečňování studijních programů na VŠE (SR 1/2018)

platný předpis

Anotace

Tato směrnice rektora upravuje podmínky pro tvorbu a uskutečňování studijních programů na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Zpracovatel: Přezkoumal: Schválil:
Jméno: doc. Ing. Petr Dvořák, Ph.D. prof. Ing. Hana Machková, CSc.
Útvar/funkce: prorektor pro studijní a pedagogickou činnost rektorka
Datum: 30. 1. 2018 31. 1. 2018
Podpis: doc. Ing. Petr Dvořák, Ph.D., v.r. prof. Ing. Hana Machková, CSc., v.r.
Platnost od: dnem podpisu Platnost do: odvolání
Účinnost od: 1. 2. 2018 Účinnost do: odvolání

Článek 1
Úvodní ustanovení

  1. Tato směrnice rektora upravuje podmínky pro tvorbu a uskutečňování studijních programů na VŠE.
  2. Pro účely této směrnice se rozumí:
    1. povinným předmětem předmět určený studijním plánem, jehož absolvování je podmínkou pro konání státní závěrečné zkoušky, součásti státní závěrečné zkoušky nebo v případě doktorského studia pro zápis do dalšího ročníku,
    2. povinně volitelným předmětem předmět určený studijním plánem, který je studijním plánem přiřazen do dané skupiny povinně volitelných předmětů, přičemž studijní plán stanoví podmínky pro absolvování předmětů z této skupiny (u bakalářských a magisterských studijních programů formou minimálního počtu kreditů, které student musí z předmětů této skupiny získat). Povinně volitelné předměty se rozlišují na
      • povinně volitelné předměty typu A, které patří mezi předměty profilujícího základu a
      • povinně volitelné předměty typu B, které nepatří mezi předměty profilujícího základu,
    3. předmětem profilujícího základu studijního programu povinný nebo povinně volitelný předmět, jehož absolvováním student získává znalosti nebo dovednosti, které jsou podstatné pro dosažení odborných znalostí nebo dovedností uvedených v profilu absolventa a které odpovídají, souvisejí nebo podmiňují znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů ověřovaných státní zkouškou,
    4. základním teoretickým předmětem profilujícího základu studijního programu předmět, související s teoretickým a metodologickým základem příslušné oblasti vzdělávání, jehož absolvováním student získává klíčové znalosti, které jsou podstatné pro dosažení odborných znalostí uvedených v profilu absolventa a které odpovídají, souvisejí nebo podmiňují znalosti ze základních tematických okruhů ověřovaných státní zkouškou. Základní teoretický předmět profilujícího základu studijního programu patří mezi předměty profilujícího základu studijního programu,
    5. volitelným předmětem předmět určený studijním plánem, který student může během studia absolvovat,
    6. ekvivalentními předměty předměty, pro které platí, že student splní daný předmět absolvováním jednoho z ekvivalentních předmětů. Obsahová náplň a zaměření musí být u ekvivalentních předmětů srovnatelné, u bakalářských a magisterských studijních programů musí mít shodný počet kreditů.

Článek 2
Obecné požadavky na tvorbu a uskutečňování studijních programů

  1. Obsah a podmínky uskutečňování studijních programů musí být v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a nařízením vlády č. 274/2016 Sb., ze dne 24. srpna 2016 o standardech pro akreditace ve vysokém školství.
  2. Studijní programy musí být koncipovány tak, aby splňovaly následující obecné podmínky:
    1. obsah vyučovaných studijních předmětů, metody výuky, zajištění praktické výuky, způsob hodnocení, obsah státních zkoušek, témata a zaměření závěrečných prací musí být v souladu s plánovanými výsledky učení a profilem absolventa v daném studijním programu a vytvářejí logický celek; podmínky studijního programu musí umožňovat absolvovat část studia na zahraniční škole nebo jinou formu mezinárodního zapojení,
    2. odborné znalosti a dovednosti a obecné způsobilosti, které si studenti v daném studijního programu osvojují, musí být v souladu s daným typem a profilem studijního programu; student v průběhu studia při plnění studijních povinností musí prokázat schopnost používat získané odborné znalosti a dovednosti a obecné způsobilosti alespoň v jednom cizím jazyce,
    3. standardní doba studia musí odpovídat průměrné studijní zátěži, obsahu a cílům studia a profilu absolventa studijního programu.
  3. Studijní plán může stanovit:
    1. více skupin povinně volitelných předmětů a též může stanovit, že z některých skupin povinně volitelných předmětů si student může, nebo musí jednu nebo více skupin vybrat. Splnění podmínek ze skupiny nebo skupin povinně volitelných předmětů určených studijním plánem je podmínkou pro konání státní zkoušky nebo součásti státní zkoušky. V rámci dané skupiny povinně volitelných předmětů se současně nemohou vyskytovat povinně volitelné předměty typu A i povinně volitelné předměty typu B,
    2. že za volitelné předměty se považují všechny nebo část předmětů vyučovaných na VŠE nebo její fakultě. V tomto případě studijní plán stanoví podmínky pro absolvování předmětů z této skupiny (u bakalářských a magisterských studijních programů formou minimálního počtu kreditů, které student musí z předmětů této skupiny získat),
    3. ekvivalentní předměty.
  4. Podmínky pro zadávání, vedení a obhajobu závěrečných prací stanovuje čl. 17 a 24 až 28 Studijního a zkušebního řádu VŠE a čl. 14 Pravidel systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností VŠE (dále jen „Pravidla“).
  5. Téma závěrečné práce musí souviset se studovaným studijním programem.
  6. Jedna osoba může na VŠE současně vést maximálně 22 závěrečných prací, přičemž by neměly být překročeny maximální počty vedených prací v následující struktuře:
    1. 22 bakalářských prací,
    2. 15 diplomových prací,
    3. 6 disertačních prací.

    Do tohoto počtu se nezapočítávají závěrečné práce studentů, kteří mají přerušeno studium.

Článek 3
Specifické požadavky na tvorbu a uskutečňování bakalářských studijních programů

  1. V případě akademicky zaměřeného studijního programu musí existovat souvislost a propojení s tvůrčí činností VŠE; studijní plán musí umožňovat studentům zejména získání teoretických znalostí potřebných pro výkon povolání včetně uplatnění v tvůrčí činnosti a dále osvojení nezbytných praktických dovedností.
  2. V případě profesně zaměřeného studijního programu musí existovat spolupráce v daném studijním programu s praxí, studijní plán musí umožňovat studentům zejména zvládnutí praktických dovedností potřebných k výkonu povolání podložených získáním nezbytných teoretických znalostí a musí obsahovat odbornou praxi v rozsahu alespoň 12 týdnů.
  3. Součet počtu kreditů za povinné předměty a minimálního počtu kreditů za povinně volitelné předměty typu A musí činit významně více než 90 kreditů.
  4. Součet počtu kreditů za povinné předměty a minimálního počtu kreditů za povinně volitelné předměty musí činit významně více než 135 z celkového počtu kreditů nutného k řádnému ukončení studia.
  5. Státní bakalářská zkouška musí být koncipována tak, že ověřuje profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů získaných z povinných předmětů (zejména z těch, které patří mezi předměty profilujícího základu) a případně též z povinně volitelných předmětů typu A.

Článek 4
Specifické požadavky na tvorbu a uskutečňování magisterských studijních programů

  1. V případě akademicky zaměřeného studijního programu musí existovat souvislost a propojení s tvůrčí činností VŠE; studijní plán musí umožňovat studentům zejména získání teoretických znalostí potřebných pro výkon povolání včetně uplatnění v tvůrčí činnosti a dále osvojení nezbytných praktických dovedností.
  2. V případě profesně zaměřeného studijního programu musí existovat spolupráce v daném studijním programu s praxí; studijní plán musí umožňovat studentům zejména zvládnutí praktických dovedností potřebných k výkonu povolání podložené získáním nezbytných teoretických znalostí a musí obsahovat odbornou praxi v rozsahu alespoň 6 týdnů.
  3. Součet počtu kreditů za povinné předměty hlavní specializace a minimálního počtu kreditů za povinně volitelné předměty typu A hlavní specializace by měl činit více než 60 kreditů; v odůvodněných případech může být tento podíl nižší.
  4. Studijní plán se skládá z hlavní a vedlejší specializace; výjimkou je studijní program v cizím jazyce, u kterého může akreditace studijního programu stanovit studijní plán bez vedlejší specializace.
  5. Vedlejší specializace musí obsahovat pouze povinné nebo povinně volitelné předměty.
  6. Státní závěrečná zkouška musí být koncipována tak, že ověřuje profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů získané
    1. z povinných předmětů hlavní specializace (zejména z těch, které patří mezi předměty profilujícího základu), popřípadě z povinně volitelných předmětů typu A hlavní specializace a
    2. z povinných předmětů vedlejší specializace, popřípadě z povinně volitelných předmětů typu A vedlejší specializace.

Článek 5
Specifické požadavky na tvorbu a uskutečňování doktorských studijních programů

  1. Musí existovat souvislost a propojení s vědeckou činností VŠE; studijní plán musí umožňovat studentům získání znalostí a dovedností potřebných pro vědeckou činnost.
  2. Pravidla pro vytváření individuálního studijního plánu musí vyžadovat, že studijní plán má zpravidla část studijní, v níž je specifikováno odborné specializační zaměření vzdělávání studenta, a dále část vědecko-výzkumnou, která souvisí s řešením konkrétního vědeckého nebo výzkumného úkolu a se zpracováním disertační práce spolu s předpokládanou publikační aktivitou.
  3. Státní doktorská zkouška musí být komplexním prověřením znalostí v rozsahu studovaného studijního programu. Při této zkoušce musí student prokázat zvládnutí širších teoretických vědomostí, metod samostatné vědecké práce a způsobů aplikace nových poznatků v tomto studijním programu a prezentovat výsledky své vědecko-výzkumné činnosti.
  4. Požadované nároky na disertační práce musí být takové, aby student jejím zpracováním prokázal schopnost samostatné tvůrčí práce v oblasti studijního programu.

Článek 6
Obsah návrhu na vnitřní akreditaci studijního programu

  1. Postup podání návrhu na vnitřní akreditaci studijního programu upravuje čl. 29 a násl. Pravidel.
  2. Návrh na vnitřní akreditaci studijního programu musí obsahovat:
    1. název fakulty, která bude studijní program uskutečňovat,
    2. součásti studijního programu:
      • název studijního programu, jeho typ, forma a cíle studia; v případě bakalářského nebo magisterského studijního programu také údaj o profilu studijního programu,
      • profil absolventa studijního programu, rámcové uplatnění absolventů a typické pracovní pozice, které může absolvent zastávat,
      • charakteristika studijních předmětů,
      • pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, popřípadě délka a podmínky praxe,
      • standardní doba studia při průměrné studijní zátěži vyjádřená v akademických rocích,
      • podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu a při jeho řádném ukončení včetně obsahu státních zkoušek,
      • udělovaný akademický titul,
      • určení oblasti nebo oblastí vzdělávání, v rámci kterých má být studijní program uskutečňován, a návaznost na další typy studijních programů v téže nebo příbuzné oblasti nebo oblastech vzdělávání; v případě kombinovaného studijního programu také procentně vyjádřený podíl základních tematických okruhů náležejících do jednotlivých oblastí vzdělávání na výuce,
    3. doklady o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení studijního programu nejméně na standardní dobu studia, včetně údajů o zohlednění potřeby zajištění podmínek rovného přístupu k vysokoškolskému vzdělání,
    4. záměr rozvoje studijního programu, jeho odůvodnění a předpokládaný počet přijímaných uchazečů o studium a informace o předpokládané uplatnitelnosti absolventů studijního programu na trhu práce,
    5. v případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, také oznámení, že daný studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání, a souhlasné stanovisko příslušného uznávacího orgánu, že absolventi daného studijního programu budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání.
  3. Návrh je předkládán na formulářích uvedených v příloze 1, v případě návrhu na akreditaci vedlejší specializaci na formulářích v příloze 2.
  4. Stejný postup se uplatní i v případě návrhu na prodloužení akreditace studijního programu.

Článek 7
Žádost o akreditaci studijního programu u Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství

  1. Studijní program nebo kombinovaný studijní program z oblastí vzdělávání, na které VŠE nemá institucionální akreditaci, nebo studijní program, který má být uskutečňován ve spolupráci s jinou právnickou osobou, může být uskutečňován pouze na základě akreditace udělené Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství (dále jen „Akreditační úřad“).
  2. Postup podání žádosti o akreditaci studijního programu upravuje čl. 34 a 35 Pravidel.
  3. Záměr předložit žádost o akreditaci studijního programu musí obsahovat žádost o akreditaci se všemi náležitostmi stanovenými právními předpisy1 a požadavky Akreditačního úřadu; žádost je předkládána na formulářích v příloze 3, v případě magisterského studijního programu i v příloze 2.
  4. Stejný postup se uplatní i v případě žádosti o prodloužení akreditace studijního programu.

Článek 8
Změny v uskutečňování studijního programu

  1. Fakulta, která uskutečňuje akreditovaný studijní program, je povinna bez zbytečného odkladu informovat rektora o významných změnách, které mají nebo mohou mít dopad na uskutečňování akreditovaného studijního programu. Rektor informuje o těchto změnách Radu pro vnitřní hodnocení VŠE (dále jen „Rada“) na nejbližším zasedání. V případě, že se změny týkají studijních programů uskutečňovaných na základě akreditace udělené Akreditačním úřadem, zašle rektor Akreditačnímu úřadu informace o těchto změnách nejpozději do 60 dnů od jejich účinnosti.2
  2. Za významné změny ve smyslu odst. 1 se považují:
    1. změna garanta studijního programu,
    2. změny ve složení více než třetiny členů oborové rady doktorského studijního programu,
    3. změna cílů studia nebo změna profilu absolventa,
    4. změna studijního plánu, která by znamenala:
      • změny předmětů profilujícího základu, které spočívají v přidání nových, zrušení stávajících nebo podstatných změnách obsahu3 stávajících, pokud tyto změny mají podstatný dopad na profil absolventa nebo získávání profilujících znalostí a dovedností ověřovaných státní závěrečnou zkouškou,
      • změkčení podmínek pro individuální studijní plány v rámci doktorského studia, zejména snížení požadavků na studijní povinnosti, tvůrčí činnost a absolvování stáží, pokud tyto změny mají podstatný dopad na profil absolventa nebo získávání profilujících znalostí a dovedností ověřovaných státní doktorskou zkouškou,
      • změny součástí státní závěrečné zkoušky nebo státní doktorské zkoušky anebo obsahu těchto součástí, které mají podstatný dopad na profil absolventa nebo kterými se mění základní teoretické okruhy, ze kterých jsou státní zkouškou ověřovány profilující znalosti nebo dovednosti,
      • snížení celkového rozsahu nebo změny typu odborné praxe, jde-li o profesně zaměřený studijní program, nebo jde-li o takové snížení nebo změny, které mají podstatný dopad na profil absolventa nebo získávání profilujících znalostí a dovedností ověřovaných státní zkouškou,
    5. změny v zabezpečení studijního programu:
      • změny v personálním zabezpečení přesahující polovinu garantů předmětů profilujícího základu oproti původním údajům,4
      • podstatná omezení studijní literatury nebo odborných databází, ke kterým mají studenti přístup, nebo podstatné omezení tohoto přístupu,
      • změna místa uskutečňování studijního programu,
      • podstatné snížení celkové kapacity výukových místností pro teoretickou výuku ve studijním programu nebo podstatné omezení praktické výuky v odborných učebnách u předmětů profilujícího základu,
      • podstatné změny smlouvy s právnickou osobou nebo zahraniční vysokou školou, se kterou je studijní program uskutečňován ve spolupráci,
    6. změny počtu přijímaných studentů, pokud se jejich počet navýší o více než 50 % ve srovnání s původním údajem.
  3. Změny uvedené v odstavci 2 se posuzují kumulativně ve vztahu k údajům uvedeným v návrhu na vnitřní akreditaci, nebo pokud již během platnosti akreditace fakulta informaci o změnách uvedených v odstavci 2 zaslala, ve vztahu k údajům uvedeným v této předchozí informaci.
  4. Informace o změnách se zpravidla předkládají na příslušném formuláři v příloze 1 a 2, přičemž postačuje vyplnění pouze těch formulářů, které se týkají změněných údajů.

Článek 9
Náležitosti žádosti o zrušení omezení akreditace studijního programu

  1. Žádost o zrušení omezení akreditace podává vědecká rada fakulty Radě.
  2. Žádost musí obsahovat náležitosti, které prokazují odstranění nedostatků, jež byly uvedeny v rozhodnutí o omezení akreditace vydaném Radou nebo Akreditačním úřadem jako důvody pro omezení akreditace. Odstranění nedostatků se dokládá zpravidla na formulářích uvedených v příloze 1 a 2.
  3. Pokud rozhodnutí o omezení akreditace vydala Rada, rozhodne o žádosti sama.
  4. Pokud rozhodnutí o omezení akreditace vydal Akreditační úřad, rozhodne Rada buď předložit žádost Akreditačnímu úřadu, nebo žádost zamítne a s odůvodněním ji vrátí fakultě.
  5. Na rozhodování Rady o žádosti o zrušení omezení akreditace studijního programu se vztahují čl. 34 a 35 Pravidel přiměřeně.

1 Zejm. § 79-81 zákona a nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství.

2 Chce-li fakulta znát stanovisko Akreditačního úřadu k záměru provést významné změny, musí informaci o změnách zaslat rektorovi tak, aby ji rektor mohl zaslat Akreditačnímu úřadu před její účinností (promítnutím do vzdělávací činnosti). V takovém případě Akreditační úřad zašle vysoké škole do 60 dnů vyjádření k záměru této změny.

3 Za významnou změnu obsahu předmětu se nepovažuje promítnutí nových poznatků z vědecké, umělecké nebo další tvůrčí činnosti do anotace předmětu. Za významnou změnu obsahu předmětu se u předmětů vyučovaných distanční formou považuje i významná změna rozsahu konzultací, soustředění nebo jiné formy kontaktu s vyučujícím.

4 Za změnu se přitom považuje náhrada původně uvedeného garanta tohoto předmětu jinou osobou nebo jiný způsob ukončení činnosti původně uvedeného garanta a u základních teoretických předmětů profilujícího základu též snížení pracovního úvazku garanta tohoto předmětu oproti původnímu údaji.