Studijní a zkušební řád Vysoké školy ekonomické v Praze

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 18. července 2017 pod čj. MSMT-19508/2017 Studijní a zkušební řád Vysoké školy ekonomické v Praze.

Změny Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy ekonomické v Praze byly registrovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle § 36 odst. 2 zákona o vysokých školách dne 19. dubna 2018 pod čj. MSMT-10731/2018, dne 28. června 2019 pod čj. MSMT-22107/2019, dne 11. ledna 2021 pod čj. MSMT-836/2021-4, dne 7. ledna 2022 pod čj. MSMT-34774/2021-1, dne 5. června 2023 pod č.j. MŠMT-16269/2023 a dne 21. srpna 2025 pod čj. MSMT-18581/2025-9.

Část první
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Článek 1
Úvodní ustanovení

Tento Studijní a zkušební řád Vysoké školy ekonomické v Praze (dále jen „studijní řád“) se vydává podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a Statutu Vysoké školy ekonomické v Praze, jako vnitřní předpis Vysoké školy ekonomické v Praze (dále jen „VŠE“) a vztahuje se na studenty zapsané v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných VŠE nebo jejími fakultami.

Článek 2
Působnost děkanů a rektora

1. Působnost děkana podle tohoto studijního řádu se vztahuje na studenty zapsané ke studiu ve stu­dij­ních programech, které jsou uskutečňovány příslušnou fakultou VŠE s výjimkou případů podle čl. 10 odst. 8 a čl. 11 odst. 2, ve kterých má působnost děkan fakulty, na které je přezkoumávaná studijní povinnost akreditována, a čl. 7a, ve kterém má působnost děkan fakulty, která uskutečňuje studijní program, na který se žádá přestup.
2. V případě, že studijní program je uskutečňován VŠE, vykonává působnost děkana stanovenou tímto studijním řádem rek­tor.
3. V případě studijních programů uskutečňovaných ve spolupráci více fakult VŠE je fakultou, která uskutečňuje studijní program, ta z fakult, která má při podání žádosti o akreditaci nejvyšší podíl na kreditové dotaci povinných předmětů.

Článek 3
Vymezení pojmů

Pro účely tohoto studijního řádu se rozumí

1. a) akreditací udělení oprávnění a stanovení podmínek realizace studijního programu, předmětu nebo jiné studijní povinnosti v souladu s Pravidly systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností VŠE. Podmínky stanovené v akreditaci obsahuje dokumentace studijního programu, předmětu nebo jiné studijní povinnosti,
2. b) individuálním studijním plánem rozpis časové a obsahové posloupnosti absolvování studijních povinností, forma jejich studia a způsob ověření studijních výsledků, které musí student v daném doktorském studijním programu splnit,
3. c) kontrolním kreditem kredit získaný úspěšným absolvováním studijní povinnosti a kredit zís­kaný uznáním studijní po­vin­nosti, kterou student úspěšně absolvoval při studiu na vysoké škole v zahraničí, na niž byl vyslán v rámci studia na VŠE. Do kontrolních kreditů se ne­započítávají kredity získané v semestru, ve kterém měl student přerušeno studium,
4. d) kreditem jednotka, kterou jsou oceněny studijní povinnosti v bakalářských a magisterských studijních programech kromě sportovních ak­ti­vit a která vyjadřuje stu­dijní zátěž, jež pro studenta vyplývá z účasti na výuce a přípravy na spl­nění studijní povinnosti. Student kredity zís­kává úspěšným absolvováním nebo uznáním stu­dijních povinností,
5. e) kreditovou poukázkou poukázka umožňující studentovi v bakalářských a magisterských studijních programech přihlašovat se ke studijní po­vin­nos­tem nebo si ji dát uznat,
6. f) průměrným prospěchem vážený průměr klasifikací všech úspěšně i neúspěšně ab­sol­vo­va­ných zkoušek (včetně zkoušek, které student absolvoval při studiu na vysoké škole v zahraničí, na niž byl vyslán v rámci studia na VŠE). Vahami jsou kreditová ocenění studijních povinností. Roz­hod­ným okamžikem pro výpočet průměrného prospěchu je konec semestru,
7. g) předmětem studijní povinnost, jejíž součástí je výuka. Může se realizovat semestrálně, tj. v ce­lém období výuky, nebo blokově, tj. v části období výuky nebo mimo ně,
8. h) přihlášením ke studijní povinnosti studentovo řádné přihlášení k absolvování studijní povinnosti, a akceptování tohoto požadavku. Pokud je stu­dijní povinností předmět, při­hlá­šením ke studijní povinnosti je zápis před­mě­tu,
9. i) ročníkem dva po sobě jdoucí semestry studentova studia,
10. j) specializací ucelená část studijního plánu studijního programu volená studentem na základě pravidel a podmínek uvedených v akreditaci příslušného studijního programu nebo v opatření děkana,
11. k) studijní povinností povinnost studenta stanovená akreditací studijního programu a studijním plánem nebo individuálním studijním plánem. Stu­dijní povinností je ze­jména předmět, státní závěrečná zkouška nebo její část, obhajoba závěrečné práce, publikační a pedagogický výstup, odborná praxe, vystoupení na odborné konferenci a sportovní ak­ti­vi­ta,
12. l) studijním plánem rozpis časové a obsahové posloupnosti požadovaného absolvování studijních povinností, forma jejich studia a způsob ověření studijních výsledků, které musí student v daném bakalářském nebo magisterském studijním pro­gramu splnit,
13. m) vedlejší specializací tematicky ucelená část studijního plánu magisterského studijního programu volená studentem na základě pravidel a podmínek uvedených v akreditaci příslušného magisterského studijního programu,
14. n) výukou přednáška, cvičení, seminář, odborná praxe, konzultace a metodické sou­stře­dě­ní,
15. o) zápisovým listem výpis předmětů, které má student zapsány,
16. p) závěrečnou prací bakalářská, diplomová nebo disertační práce.

Část druhá
VŠEOBECNÉ ZÁSADY ORGANIZACE STUDIA

Článek 4
Organizace akademického roku

1. Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců a dělí se na zimní a letní semestr. Jeho harmonogram stanovuje po projednání s dě­kany rektor.
2. Harmonogram akademického roku stanovuje zejména
   1. a) období výuky
   2. b) zkouškové období,
   3. c) období pro registraci a zápis předmětů,
   4. d) ob­dobí hlavních prázdnin.
3. Období výuky v jednom semestru trvá 13 týdnů; zkouškové období trvá v bakalářském a magisterském studijním programu 6 týdnů v jednom semestru, v doktorském studijním programu probíhá zkouškové období celoročně. V odůvodněných případech může rektor stanovit z těchto pravidel výjimky.

Článek 5
Průběh studia

1. Přijatý uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia. Po zápisu do studia je student po­vi­nen složit aka­de­mický imatrikulační slib. Podmínky a termín zápisu do studia a imatrikulace stanovuje děkan.
2. U studenta v doktorském studijním programu jmenuje děkan při zápisu do studia jeho školitele a přiřadí studenta na katedru, kam podle tématu své disertační práce přísluší, obvykle na katedru, kde působí jeho školitel.
3. Během studia je student povinen bezodkladně hlásit příslušnému studijnímu oddělení všechny změny kon­­takt­ních údajů (zejména změnu jména a příjmení, adresy, telefonního čísla). V pří­padě, že tak neučiní, nenese VŠE ani žádná z jejích součástí odpovědnost za následky, které tímto opomenutím studentovi vzniknou.
4. Student ve studijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce je povinen platit poplatky za studium podle Statutu VŠE.
5. Student se nesmí při plnění studijních povinností dopouštět jakéhokoliv nedovoleného jednání, kterým je zejména
   1. a) jakákoliv forma podvádění, opisování či nedovolené spolupráce včetně všech forem napovídání,
   2. b) vydávání cizí práce za vlastní, zvláště pak použitím části cizí práce ve vlastní práci bez náležitého odkazování nebo doslovným použitím části cizí práce bez zjevného vyznačení citace,
   3. c) odevzdání stejné či částečně pozměněné práce ke splnění různých studijních povinností,
   4. d) jakékoliv zaznamenávání nebo šíření zadání testu nebo obsahu zkoušky.
6. Student je povinen jednat při studiu čestně a poctivě a dodržovat vnitřní předpisy VŠE a jejích fakult.
7. Maximální doba studia v doktorském studijním programu je pět let. Do doby studia se nezapočítává doba přerušení (čl. 7) a doba, po kterou by studentovi jinak trvalo čerpání jeho mateřské dovolené nebo po kterou byl zařazen do Programu podpory duální kariéry (čl. 12a odst. 1), a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší. Překročení maximální doby studia je považováno za nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu, které je v souladu s § 56 odst. 1 písm. b) zákona důvodem k ukončení studia.

Článek 5a
Podání k vysoké škole

1. Za podání k vysoké škole se považují veškeré žádosti, hlášení a odvolání spojené se studiem na VŠE dle tohoto studijního řádu; za podání se považuje též písemné prohlášení o zanechání studia podle § 56 odst. 2 zákona.
2. Uchazeč o studium, student nebo osoba s přerušeným studiem činí veškerá podání k vysoké škole elektronicky prostřednictvím Kontaktního centra v informačním systému VŠE (dále také „InSIS“), přičemž takové podání se považuje za podepsané.
3. Podání je učiněno jeho potvrzením v Kontaktním centru InSIS.
4. V případě podání jinou formou převede bezvadné podání VŠE do Kontaktního centra InSIS sama s tím, že protokol z ústního jednání lze potvrdit v InSIS. Pokud uchazeč, student, nebo osoba s přerušeným studiem nepodepsané podání v Kontaktním centru InSIS do 30 dnů nepotvrdí, má se za to, že podání nebylo učiněno.

Článek 6
Jazyk studia

1. Student absolvuje výuku a plní studijní povinnosti v jazyce, který stanovuje akreditace studijního programu.
2. V bakalářském a magisterském studijním programu akreditovaném v českém jazyce může děkan na základě žádosti studenta povolit zpracování a předložení závěrečné práce v cizím jazyce; děkan stanoví, v jakém jazyce se zpracují posudky a bude probíhat obhajoba. Děkan může delegovat tyto pravomoci na jinou osobu.
3. V doktorském studijním programu akreditovaném v českém jazyce absolvuje student výuku a zpracovává disertační práci v českém nebo anglickém jazyce. V doktorském studijním programu akreditovaném v anglickém jazyce absolvuje student výuku, zpracovává disertační práci a plní studijní povinnosti v anglickém jazyce.

Článek 7
Přerušení studia

1. Děkan může studentovi na základě jeho zdůvodněné žádosti přerušit i opakovaně studium. Žádost o pře­ru­šení je student povinen podat bezodkladně poté, kdy vzniknou důvody pro přerušení studia. V době přerušení studia není osoba studentem.
2. Děkan vždy přeruší studentovi na základě jeho žádosti i opakovaně studium v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu rodičovství. Přerušení studia z tohoto důvodu se nezapočítává do celkové doby přerušení studia podle odstavce 5 a 6.
3. Děkan vyhoví žádosti, pokud osoba v uznané době rodičovství požádá o opětovný zápis ke studiu dříve, než uplyne doba, na kterou jí bylo studium přerušeno. Pokud dnem opětovného zápisu není první den semestru, studentovi nevzniká nárok na zápis semestrálních předmětů v tomto semestru.
4. Termín konce přerušení studia je vždy shodný s kon­cem semestru. V doktorském studijním programu může v odůvodněných případech děkan stanovit termín konce přerušení studia odlišně.
5. V bakalářském a magisterském studijním programu počet semestrů, ve kterých student měl studium přerušeno, nesmí překročit počet se­mestrů stan­dardní doby studia studijního programu.
6. V doktorském studijním programu celková doba přerušení studia nesmí překročit v součtu 24 měsíců.
7. Osobě, jíž bylo přerušeno studium, může děkan na základě žádosti před koncem období, na které bylo studium přerušeno, povolit další přerušení studia.
8. Do pěti pracovních dnů po ukončení přerušení studia se může student zapsat opětovně do studia; pokud student možnosti zápisu nevyužije, děkan rozhodne o ukončení studia. Děkan může lhůtu v odůvodněných případech prodloužit a umožnit pozdější zápis do studia.

Článek 7a
Přestup mezi studijními programy

1. Děkan může studentovi nebo osobě s přerušeným studiem na základě zdůvodněné žádosti povolit i opakovaně přestup mezi studijními programy téže fakulty.
2. Děkan fakulty, která uskutečňuje studijní program, do něhož chce student jiné fakulty VŠE nebo osoba s přerušeným studiem na jiné fakultě VŠE přestoupit, může na základě zdůvodněné žádosti povolit přestup po projednání s děkanem fakulty, která uskutečňuje studijní program, ze kterého chce student nebo osoba s přerušeným studiem přestoupit.
3. Z bakalářského studijního programu lze přestoupit pouze do bakalářského studijního programu, z magisterského studijního programu lze přestoupit pouze do magisterského studijního programu. Přestup mezi akademicky zaměřeným a profesně zaměřeným programem není možný. Z doktorského studijního programu lze přestoupit pouze do doktorského studijního programu.
4. Vyhoví-li děkan žádosti o povolení přestupu, rozhodne současně z úřední povinnosti o uznání studijních povinností, vykonaných nebo splněných žadatelem v rámci studia v počátečním studijním programu, a o zařazení do příslušného semestru nebo ročníku studia v pokračovacím studijním programu.
5. Kreditové poukázky, které student vyčerpal neúspěšným plněním studijních povinností v původním studijním programu, jsou mu v plné výši odečteny také v programu pokračovacím.
6. Čerpání kreditových poukázek za uznané předměty se řídí pravidly dle článku 13 odst. 3 písm. c).
7. Dnem oznámení rozhodnutí, kterým se přestup povoluje, vzniká studentovi právo na zápis do studia pokračovacího studijního programu ve lhůtě stanovené fakultou. Dnem zápisu se student stává studentem nového studijního programu. Osoba s přerušeným studiem se studentem nového studijního programu stává dnem po skončení přerušení studia.
8. Doba studia v původním studijním programu se pro účely poplatků za delší studium a stanovení maximální doby studia považuje za dobu v novém studijním programu.
9. Další podrobnosti stanoví § 54b zákona.

Článek 8
Akreditace

1. Studijní program, jehož součástí může být i specializace nebo vedlejší specializace, státní závěrečná zkouška, předmět a odborná praxe musí být akreditovány.
2. Podstatná změna v akreditaci musí být zveřejněna
   1. a) v případě předmětu v rámci bakalářského a magisterského studijního programu před začátkem období pro registrace předmětů,
   2. b) v případě předmětu v rámci doktorského studijního programu před začátkem období pro zápis předmětů,
   3. c) v případě státní závěrečné zkoušky nejméně 6 měsíců před termínem konání státní závěrečné zkoušky,
   4. d) v případě změny ve struktuře povinných předmětů studijního programu nejméně 3 měsíce před začátkem semestru, kterého se změna podle studijního plánu nebo individuálního studijního plánu týká.

Článek 9
Předměty a jejich zápis

1. Předměty jsou realizovány v rámci jednoho semestru.
2. Termíny zápisu předmětů stanovuje harmonogram akademického ro­ku; termíny zápisu předmětů realizovaných blokově může garantující katedra stanovit odlišně.
3. Student je povinen zkontrolovat správnost údajů obsažených v zápisovém listu.
4. Student bakalářského studijního programu si smí nad rámec studijního plánu zapsat předmět z ma­gis­ter­ského studijního programu, pokud mu do celkového počtu kreditů nut­ného k absolvování bakalářského studijního programu zbývá získat nejvýše 30 kreditů.

Článek 10
Klasifikace studijních povinností

1. Způsob ukončení předmětu stanovuje akreditace. Předmět je ukončen zápočtem, nebo zkouškou. Zápočtem může být ukončena pouze sportovní ak­ti­vita nebo jazykový předmět, na který v logické řadě navazuje další předmět; poslední jazykový předmět v řadě musí být ukončen zkouš­kou.
2. Výsledek zkoušky, s výjimkou státní závěrečné zkoušky, je měřen body, které vyučující zadává do zkušební zprávy spolu se známkou. Zkouška je klasifikována jedním z těchto stupňů
   1. a) výborně (1); pokud je výsledek zkoušky měřen body, přísluší tento stupeň výsledku alespoň 90 % maxima bo­dů,
   2. b) velmi dobře (2); pokud je výsledek zkoušky měřen body, přísluší tento stupeň výsledku ales­poň 75 %, avšak méně než 90 % maxima bodů,
   3. c) dobře (3); pokud je výsledek zkoušky měřen body, přísluší tento stupeň výsledku alespoň 60 %, avšak méně než 75 % maxima bodů,
   4. d) nevyhověl s možností opakování (4+); tento stupeň přísluší vý­sledku alespoň 50 %, avšak méně než 60 % maxima bodů, případně je tento stu­peň udělen podle uvážení zkoušejícího i při nižším bodovém výsledku nebo když student odmítne hodnocení podle písmene b) nebo c),
   5. e) nevyhověl (4); pokud je výsledek zkoušky měřen body, přísluší tento stupeň studentovi, který dosáhl méně než 60 % maxima bodů a zároveň mu nebyl udělen stupeň 4+. Tímto stupněm je hodnocen i student při nedovoleném jednání v průběhu zkoušky podle čl. 5 odst. 5. Pro získání daného stupně klasifikace může akreditace stanovit povinnost splnění dalších podmínek. Pokud se student z předmětu, který má zapsán, nedostaví ke zkoušce, na kterou byl přihlášen, nebo se do konce semestru ke zkoušce nepřihlásí, a studijní povinnost mu nebyla podle čl. 11 omluvena, zadá vyučující nebo zkoušející do InSIS namísto klasifikace „nedostavil se“ (-), což má shodné účinky jako klasifikace podle odstavce 2 písmeno e).
3. Student v bakalářském a magisterském studijním programu, který byl klasifikován stupněm 4+, může využít další termín pro opakování zkoušky po­dle podmínek akreditace předmětu. Pokud stu­dent nevyužije do konce zkouškového období možnost opakování, je mu klasifikace 4+ změ­něna na 4. Stupněm 4+ ne­lze klasifikovat zkoušku skládanou v po­sled­ním vypsaném termínu v daném semestru a nelze tento stupeň klasifikace udělit dvakrát po sobě.
4. V doktorském studijním programu se klasifikace stupněm 4+ nepoužívá, ale zkoušku lze jednou opakovat.
5. Zápočet může být klasifikován jedním z těchto stupňů
   1. a) započteno; tento stupeň přísluší výsledku alespoň 60 % maxima bodů,
   2. b) nezapočteno; tento stupeň přísluší výsledku méně než 60 % maxima bo­dů. Tímto stupněm je hodnocen i student při neomluveném nesplnění studijní povinnosti nebo při nedovoleném jednání v průběhu plnění podmínek zápočtu podle čl. 5 odst. 5.
6. Za úspěšně vykonanou se považuje zkouška klasifikovaná stupněm podle odstavce 2 písmeno a), b) nebo c) a zápočet klasifikovaný stupněm podle odstavce 5 písmeno a).
7. Klasifikaci zadá vyučující nebo zkoušející nejpozději do 5 pracovních dnů od konání zkoušky nebo od plnění poslední podmínky k zápočtu do InSIS. V případě ústní zkoušky seznámí studenta s klasifikací v den jejího konání.
8. Má-li student důvodné pochybnosti o tom, že klasifikace byla zkoušejícím nebo vyučujícím udělena v souladu s tímto studijním řádem nebo akreditací, může podat do 5 pracovní dnů ode dne zadání klasifikace do InSIS zdůvodněnou žádost o přezkoumání klasifikace vedoucímu katedry, která předmět garantuje. Zjistí-li vedoucí katedry, že klasifikace nebyla udělena v souladu s tímto studijním řádem nebo akreditací, dle povahy věci bez zbytečného odkladu rozhodne o opatření vedoucí k nápravě, v opačném případě udělenou klasifikaci potvrdí. Rozhodnutí vedoucího katedry je konečné. Je-li zkoušejícím nebo vyučujícím vedoucí katedry, o přezkoumání klasifikace rozhodne děkan.

Článek 11
Překážky plnění studijních povinností

1. Pokud student ze závažných důvodů nemohl splnit studijní povinnost, může požádat o její omluvení, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy měla být splněna, nebo kdy pominula pře­kážka plnění studijní povinnosti na straně studenta.
2. Žádost o omluvení studijní povinnosti se podává přímo vyučujícímu nebo zkou­še­jí­címu, není-li to možné, tak prostřednictvím sekretariátu katedry, na které vyučující nebo zkoušející působí. O žádosti rozhodne vyučující nebo zkoušející bez zbytečného odkladu. Pokud žádosti nevyhoví, může student do 3 pracovních dnů od oznámení rozhodnutí po­dat žádost o omluvení, ve které uvede důvody nesouhlasu s rozhodnutím vyučujícího nebo zkoušejícího, ve­dou­címu katedry. Vedoucí katedry o žádosti rozhodne bez zbytečného odkladu s konečnou platností; rozhodoval-li o žádosti vedoucí katedry jako zkoušející nebo vyučující, postoupí žádost k rozhodnutí děkanovi.
3. V případě, že studijní povinností je obhajoba disertační práce, podává se žádost o omluvení studijní povinnosti garantovi studijního programu, který o ni rozhodne bez zbytečného odkladu. Pokud žádosti nevyhoví, může student do 3 pracovních dnů od oznámení rozhodnutí po­­dat žádost o omluvení, ve které uvede důvody nesouhlasu s rozhodnutím garanta, děkanovi. Děkan o žádosti rozhodne bez zbytečného odkladu s konečnou platností.
4. Je-li žádosti o omluvení studijní povinnosti vyhověno, platí, že ji student neplnil; vyučující nebo zkoušející může splněnou část studijní povinnosti uznat při novém plnění studijní povinnosti. Není-li žádosti o omluvení studijní povinnosti vyhověno, platí, že ji student konal neúspěšně.
5. Pokud překážka plnění studijních povinností na straně studenta trvá déle než 15 kalendářních dnů, je student po­vi­nen o této situaci bezodkladně informovat příslušené studijní od­dělení.

Článek 12
Uznávání studijních povinností

1. Studijní povinnost, kterou student úspěšně absolvoval na VŠE nebo na jiné vysoké škole, může dě­kan na základě jeho žádosti uznat do aktuálního studijního programu. Podmínky uznávání stanoví děkan svým opatřením.
2. Student bakalářského a magisterského studijního programu je povinen požádat o uznání všech studijních povinností, které absolvoval při studiu na vy­soké škole v za­hra­ničí, na niž byl vyslán v rámci studia na VŠE. Stu­dijní povinnosti schválené v „Learning agreement“ jsou mu v případě úspěšného absolvování uznány, v případě neúspěšného absolvování jsou uvedeny ve studijní evidenci studenta s klasifikací „nevyhověl“.
3. Studentovi magisterského studijního programu lze ze studijních povinností, které absolvoval v bakalářském studijním pro­gram na VŠE, uznat pouze ty, které absolvoval podle čl. 9 odst. 4.
4. Do studijní evidence se:
   1. a) uznaná studijní povinnost podle odstavce 2 vkládá do příslušného semestru včetně dosažené klasifikace,
   2. b) uznaná studijní povinnost absolvovaná na VŠE vkládá bez přiřazení do konkrétního semestru včetně dosažené klasifikace,
   3. c) jiná uznaná studijní povinnost vkládá bez přiřazení do konkrétního semestru a v klasifikaci se uvede „uznáno“.

Článek 12a
Zvláštní ustanovení o průběhu studia

1. Student má právo na opakovanou změnu termínu zkoušky z důvodu těhotenství nebo péče o dítě.
2. Student má v semestru, ve kterém by byť jen částečně jinak trvalo čerpání jeho mateřské dovolené, nebo v době, kdy je zařazený na základě § 54a odst. 2) zákona, popřípadě na základě mimořádné sportovní výkonnosti, do Programu podpory duální kariéry, nárok na následující úpravy průběhu studia:
   1. a) termíny pro splnění studijní povinnosti stanovené v čl. 10 odst. 2 a 3 se prodlužují tak, že po dohodě s garantem předmětu může splnit tuto studijní povinnost zapsanou v daném semestru až do konce následujícího semestru, a to i mimo zkouškové období;
   2. b) povinnosti stanovené v čl. 13 odst. 2 a 3 a čl. 15 odst. 2 se na něj nevztahují.
3. Student má po dobu, po kterou by jinak trvalo čerpání jeho mateřské dovolené, právo na odložení hodnocení doktorského studia podle článku 20 a jemu odpovídající odklad termínu, do něhož je povinen předložit školiteli přehled všech aktivit a výsledků, které prokazují plnění individuálního studijního plánu a umožňují kontrolu jeho plnění podle čl. 20 odst. 2, a to o dobu, po kterou by jinak trvalo jeho čerpání mateřské dovolené.
4. Program podpory duální kariéry je určen pro studenty, kteří splňují podmínky stanovené v § 54a odst. 2) zákona, popřípadě další studenty s mimořádnou sportovní výkonností; pravidla programu stanovuje směrnice rektora.

Část třetí
ORGANIZACE A KONTROLA STUDIA V BAKALÁŘSKÉM A MAGISTERSKÉM PROGRAMU

Článek 13
Kreditový systém

1. Celkový počet kreditů nutný k řádnému ukončení studia se rovná třicetinásobku počtu semestrů standardní doby studia studijního programu stanovené v akreditaci; výjimkou může být studijní program uskutečňovaný ve spolupráci se zahraniční vysokou školou, u kterého může akreditace stanovit jiný počet kreditů.
2. Kreditové poukázky obdrží student po prvotním zápisu do studia nebo po zápisu do pokračujícího studijního programu v rámci přestupu, a to v počtu rovnajícímu se 1,2 násobku celkového počtu kreditů podle odstavce 1. Děkan může podle jím stanovených zásad přidělit další kreditové poukázky nutné k dostudování.
3. Kreditové poukázky student čerpá
   1. a) přihlášením ke studijní povinnosti student vyčerpá počet kreditových poukázek odpovídající jejímu kreditovému ocenění; v případě souborné zkoušky a státní závěrečné zkoušky nebo její části se kreditové poukázky čerpají pouze při prvním termínu stanoveném pro složení zkoušky,
   2. b) uznáním nebo neúspěšným absolvováním studijní povinnosti, kterou absolvoval při studiu na vysoké škole v zahraničí, na niž byl vyslán v rámci studia na VŠE, student vyčerpá počet kreditových poukázek odpovídající jejímu kreditovému ocenění,
   3. c) uznáním studijní povinnosti v rámci přestupu, kterou absolvoval při studiu studijního programu VŠE, ze kterého přestoupil, student vyčerpá počet kreditových poukázek odpovídající jejímu kreditovému ocenění,
   4. d) uznáním jiné studijní povinnosti student vyčerpá počet kreditových poukázek o pětinu vyšší, než odpovídá jejímu kreditovému ocenění.
4. Po každém semestru musí student mít
   1. a) v prezenční formě studia počet kontrolních kreditů nejméně ve výši dvacetinásobku počtu semestrů, v nichž neměl přerušeno studium,
   2. b) v distanční nebo kombinované formě studia počet kontrolních kreditů nejméně ve výši patnáctinásobku počtu semestrů, v nichž neměl přerušeno studium.
5. Po prvním semestru studia, ve kterém student neměl přerušeno studium, musí mít nejméně 9 kontrolních kreditů; pokud student tuto povinnost nesplní, děkan rozhodne o ukončení studia.
6. Do počtu semestrů dle odstavců 4 a 5 se nepočítají semestry, po které by byť jen zčásti jinak trvalo čerpání mateřské dovolené.
7. Požadavek v odstavci 4 se považuje za splněný, pokud již student splnil podmínku pro skládání státní zkoušky ze studijního programu.
8. Pokud student nesplní požadavek podle odstavce 4, jsou mu po skončení semestru odebrány kreditové poukázky v počtu kontrolních kreditů chybějících do počtu požadovaného podle odstavce 4, nejvýše však v počtu kreditů ze studijních povinností, které musí student ještě získat ke splnění podmínky pro skládání státní zkoušky ze studijního programu.
9. V případě, že student nepožádá o uznání všech studijních povinností, které absolvoval při studiu na vysoké škole v zahraničí, na niž byl vyslán v rámci studia na VŠE, v průběhu semestru, který bezprostředně následuje po posledním semestru studia v zahraničí, je mu odebráno 30 kreditových poukázek za každý semestr studia v zahraničí.
10. Student musí mít po skončení semestru počet kreditových poukázek nutný k řádnému ukončení studia; pokud student tuto povinnost nesplní a děkan mu nepřidělí další kreditové poukázky, děkan rozhodne o ukončení studia.

Článek 14
Studijní plán

1. Studijní plán může v jednom semestru předepsat absolvování nejvýše 6 studijních povinností; do tohoto počtu se ne­započítávají jazykové předměty ani sportovní aktivity.
2. Časový rozpis studijních povinností je ve studijním plánu v prezenční formě studia doporučený; pro distanční a kom­binovanou formu studia je závazný s výjimkou opakovaných studijních po­vin­ností nebo studijních povinností nad rámec studijního plánu.
3. Součástí studijního plánu magisterského studijního programu je vedlejší specializace; výjimkou je profesně zaměřený studijní program nebo studijní program v cizím jazyce, u kterého může akreditace studijního programu stanovit studijní plán bez vedlejší specializace. Povolené vedlejší specializace pro daný studijní program jsou uvedeny v akreditaci studijního programu. Student se přihlašuje do vedlejší specializace v termínech stanovených v harmonogramu akademického roku. Pokud je vyhlášená kapacita na daný semestr vyšší než počet přihlášených studentů, jsou přihlášení studenti zapsáni do vedlejší specializace. Převyšuje-li počet přihlášených studentů vyhlášenou kapacitu dané vedlejší specializace, jsou studenti zapsáni v pořadí podle splnění vyhlášených kritérií.

Článek 15
Státní závěrečná zkouška a její klasifikace

1. Státní závěrečná zkouška je komplexním prověřením znalostí a dovedností v rozsahu studovaného studijního pro­gramu. Akreditace studijního programu stanoví rozsah a složení státní závěrečné zkoušky, a to dle podmínek stanovených směrnicí rektora.
2. Student je povinen úspěšně vykonat státní závěrečnou zkoušku stanovenou studijním plánem podle akreditace studijního programu a v souladu s tímto studijním řádem ve lhůtě do jednoho roku od konce semestru, ve kterém splnil podmínku stanovenou v čl. 16 odst. 2 nebo 4; děkan může tuto lhůtu prodloužit.
3. Státní závěrečná zkouška se klasifikuje podle čl. 10 odst. 2 a 6, přičemž stupeň 4+ se nepoužívá. Každá dílčí část státní závěrečné zkoušky (je-li rozdělena do dílčích částí) se klasifikuje samostatně.
4. Státní závěrečná zkouška a každá její dílčí část (je-li rozdělena do dílčích částí) se koná před zkušební komisí; její průběh a vyhlášení vý­sledku jsou veřejné.
5. Zkušební komisi a jejího předsedu jmenuje děkan; je minimálně dvoučlenná. Za činnost zku­šební komise a řádný prů­běh státní závěrečné zkoušky odpovídá její předseda.
6. Děkan může v době mimořádného školního stavu (§ 95b zákona) ve výjimečných a odůvodněných případech a za podmínek uvedených v čl. 18 povolit účast na státní závěrečné zkoušce distančním způsobem. Pokud student trvá na prezenční účasti, má právo se přehlásit na termín, ve kterém se bude konat státní závěrečná zkouška prezenčně.
7. O klasifikaci státní závěrečné zkoušky a každé její dílčí části (je-li rozdělena do dílčích částí), rozhodne zkušební komise neveřejně na základě hlasování svých členů. Při rov­nosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise.
8. Průběh a klasifikace státní závěrečné zkoušky a každé její dílčí části (je-li rozdělena do dílčích částí), se zaznamenává v protokolu o státní závěrečné zkoušce, který podepisují všichni členové zkušební komise, a klasifikace se zadává do InSIS.
9. Má-li student důvodné pochybnosti o tom, že klasifikace byla udělena v souladu s tímto studijním řádem a akreditací, může podat do 5 pracovní dnů ode dne zadání klasifikace do InSIS zdůvodněnou žádost o přezkoumání klasifikace děkanovi. Zjistí-li děkan, že klasifikace nebyla udělena v souladu s tímto studijním řádem nebo akreditací, rozhodnutí zkušební komise zruší a rozhodne o novém konání napadené státní závěrečné zkoušky nebo její dílčí části (je-li rozdělena do dílčích částí); v opačném případě rozhodnutí komise potvrdí. Rozhodnutí děkana je konečné.
10. Pokud student některou dílčí část státní závěrečné zkoušky (je-li rozdělena do dílčích částí) nevykonal úspěšně, opakuje pouze ji.
11. Státní závěrečnou zkoušku nebo každou její dílčí část (je-li rozdělena do dílčích částí) může student opakovat pouze dvakrát. Opakování státní závěrečné zkoušky (je-li spojena do jedné zkoušky) je možné nejdříve 2 měsíce ode dne neúspěšného konání zkoušky. Opakování dílčích částí státní závěrečné zkoušky s výjimkou obhajoby závěrečné práce je možné nejdříve 1 měsíc ode dne neúspěšného konání zkoušky. Opa­ko­vání obhajoby (pokud je dílčí částí státní závěrečné zkoušky), je možné nejdříve 3 měsíce ode dne neúspěšného konání zkoušky. Zkušební komise může doporučit způsob, rozsah a formu přepracování závěrečné práce. Student může k opakované obhajobě předložit stejnou nebo upravenou práci, nebo při dodržení postupu podle čl. 17 zpracovat a předložit práci novou.

Článek 16
Části státní závěrečné zkoušky a podmínky pro její skládání

1. Povinnými dílčími částmi státní závěrečné zkoušky z magisterského studijního programu (je-li rozdělena do dílčích částí) jsou státní zkouška ze studijního programu a obhajoba závěrečné práce. Povinnou součástí státní závěrečné zkoušky z magisterského studijního programu (je-li spojena do jedné zkoušky) je obhajoba závěrečné práce.
2. Podmínkou pro skládání státní zkoušky ze studijního programu je získání všech kreditů ze studijních povinností ve struktuře předepsané stu­dij­ním plánem podle akreditace s výjimkou kreditů za jednotlivé části státní závěrečné zkoušky.
3. Podmínkou pro konání obhajoby závěrečné práce (pokud je dílčí částí státní závěrečné zkoušky) je zpracování závěrečné práce a její řádné odevzdání.
4. Stanoví-li studijní plán podle akreditace studijního programu další dílčí část státní závěrečné zkoušky, stanoví i podmínky, jejichž splnění je podmínkou pro její skládání.
5. Podmínkou pro skládání státní závěrečné zkoušky, jejíž součástí je obhajoba závěrečné práce a je-li spojena do jedné zkoušky, je zpracování závěrečné práce a její řádné odevzdání a získání všech kreditů ze studijních povinností ve struktuře předepsané studijním plánem podle akreditace s výjimkou kreditů za státní závěrečnou zkoušku.

Článek 17
Závěrečná práce a její obhajoba

1. Závěrečnou prací student prokazuje schopnost systematicky a samostatně písemně zpracovat téma související s ob­sahem studijního programu a uplatnit znalosti a dovednosti získané při studiu.
2. Student zpracovává závěrečnou práci v rámci svého studijního programu, pokud tak stanoví akreditace studijního programu.
3. Děkan svým opatřením stanoví
   1. a) pracoviště, na nichž se mohou zpracovávat závěrečné práce,
   2. b) termíny, v nichž vedoucí určených pracovišť vyhlašují témata závěrečných prací,
   3. c) způsob a náležitosti jmenování vedoucího a oponentů závěrečné práce,
   4. d) způsob a náležitosti zadání závěrečné práce a podmínky, za kterých lze zadání zrušit,
   5. e) formální a obsahové náležitosti závěrečné práce,
   6. f) způsob provedení kontroly originality závěrečné práce,
   7. g) postup od výběru tématu závěrečné práce a přihlášení k němu, až po její ode­vzdání a obhajobu, včetně časového harmonogramu.
4. Vedoucím závěrečné práce je zpravidla akademický pracovník VŠE. Oponentem závěrečné práce musí být vy­so­koškolsky vzdělaný odborník; v případě profesně zaměřených studijních programů může být oponentem závěrečné práce i významný odborník z praxe bez vysokoškolského vzdělání.
5. Oponent závěrečné práce, popřípadě vedoucí práce nebo další oponent, pokud tak určí děkan, vyhotovují na ode­vzda­nou práci pí­semný posudek, jenž musí obsahovat navrhovanou klasifikaci práce.
6. Obhajoba závěrečné práce se koná na pracovišti, kde byla práce zpracována. Vedoucí pra­co­viště umožní stu­den­tovi seznámit se s posudky práce nejpozději 3 pracovní dny před termínem ob­hajoby. Obhajoba se koná i v pří­pa­dě, obsahují-li posudky návrh klasifikace stupněm „nevyhověl“.

Článek 18
Podmínky účasti na státní závěrečné zkoušce distančním způsobem

Účast na státní závěrečné zkoušce distančním způsobem lze v době mimořádného školního stavu (§ 95b zákona) povolit pouze při splnění následujících podmínek:

1. a) distanční účast musí být v reálném čase konání zkoušky,
2. b) je prokázána totožnost studenta, který skládá zkoušku,
3. c) distanční účast musí umožňovat studentovi a zkušební komisi vzájemnou hlasovou a vizuální komunikaci v reálném čase po celý průběh zkoušky; v případě, že v průběhu zkoušky dojde k přerušení hlasové nebo vizuální komunikace se studentem, rozhodne komise o dalším postupu včetně možného opakování části či celé zkoušky a
4. d) je zabezpečeno, že průběh zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné.

Část čtvrtá
ORGANIZACE A KONTROLA STUDIA V DOKTORSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU

Článek 19
Individuální studijní plán

1. Individuální studijní plán stanovuje časovou a obsahovou posloupnost absolvování studijních povinností, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků, které musí student v daném doktorském studijním programu v průběhu studia a pro řádné ukončení studia splnit.
2. Individuální studijní plán sestavuje školitel ve spolupráci se studentem na začátku studia; po schválení v oborové radě ho schvaluje děkan. Schválení zaznamenávají předseda oborové rady a děkan v InSIS. Neschválí-li oborová rada nebo děkan individuální studijní plán, upraví ho školitel ve spolupráci se studentem dle daných doporučení a následně ho předloží k opakovanému schválení.
3. Individuální studijní plán má zpravidla část studijní, v níž je specifikováno vzdělávání v oblasti výzkumných kompetencí a odborné specializační zaměření vzdělávání studenta, dále má část vědecko-výzkumnou, která souvisí s řešením konkrétního vědeckého nebo výzkumného úkolu, zahraniční stáží a se zpracováním disertační práce spolu s předpokládanou publikační aktivitou. Individuální studijní plán obsahuje časový rozvrh povinností studenta po jednotlivých semestrech, pracovní název disertační práce a předpokládané termíny kolokvií, malé obhajoby disertační práce a závěrečné obhajoby této práce. U studentů prezenční formy studia obsahuje i případné požadavky na pedagogickou činnost studenta.
4. Student je povinen plnit individuální studijní plán pod vedením školitele.
5. Individuální studijní plán sestává z univerzitního základu, jehož rámcový obsah je stanoven v příloze č. 1 tohoto studijního řádu, a z fakultní specifikace, jejíž obsah stanoví děkan svým opatřením. V opatření může děkan jak obecné povinnosti, tak specifické povinnosti s termíny v jednotlivých semestrech dále specifikovat, případně doplnit.
6. Při dodržení postupu podle odstavce 2 je možné individuální studijní plán změnit.

Článek 20
Hodnocení doktorského studia

1. Předmětem hodnocení doktorského studia je posuzování plnění individuálního studijního plánu každého studenta oborovou radou, a to po každém semestru studia, anebo při mimořádném hodnocení doktorského studia realizovaném kdykoli v průběhu studia na návrh školitele nebo z vlastního podnětu oborové rady, anebo v termínu stanoveném při předchozím hodnocení doktorského studia, je-li tento termín stanoven.
2. Student je povinen po skončení zimního semestru do 15. února příslušného roku a po skončení letního semestru do 15. září příslušného roku předložit školiteli přehled všech aktivit a výsledků, které prokazují plnění individuálního studijního plánu a umožňují kontrolu jeho plnění; to neplatí, jedná-li se o aktivity a výsledky řádně zaznamenané v informačních systémech VŠE. Nepředloží-li student přehled podle věty předchozí, má se za to, že žádné další aktivity nevykonal a žádných dalších výsledků nedosáhl. Při mimořádném hodnocení doktorského studia je student povinen předložit podklady podle věty první v termínu stanoveném garantem studijního programu, ne však kratším než 5 dní.
3. Výsledek hodnocení školitel sepíše ve Zprávě o průběhu studia, kde zhodnotí plnění individuálního studijního plánu a zformuluje doporučení pro další průběh studia. Zprávu o průběhu studia předává školitel oborové radě prostřednictvím InSIS.
4. Postup oborové rady týkající se snížení či odejmutí nárokové části doktorského stipendia pro případ, že při hodnocení studia doktorandů prezenční formy studia zjistí závažné neplnění studijních povinností vyplývajících z individuálního studijního plánu, upravuje článek 7a Stipendijního řádu Vysoké školy ekonomické.
5. Pokud student
   1. a) opakovaně nesplní studijní povinnost stanovenou individuálním studijním plánem ani po tom, co mu bylo její nesplnění vytknuto při dřívějším hodnocení jeho doktorského studia, nebo
   2. b) opakovaně nesplní více významných povinností stanovených individuálním studijním plánem majících charakter zásadního milníku pro další průběh doktorského studia, zejména pokud nesplní povinnost vztahující se k publikační a projektové činnosti nebo povinnost spočívající v úspěšném absolvování předmětu, kolokvia, malé obhajoby nebo stáže, nebo
   3. c) nekomunikuje se školitelem nebo komunikuje způsobem, z něhož je patrný nezájem o spolupráci se školitelem směřující k úspěšnému ukončení doktorského studia,

   je to považováno za nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu, které je v souladu s § 56 odst. 1 písm. b) zákona důvodem k ukončení studia.

7. Zjistí-li oborová rada při hodnocení doktorského studia, že došlo k nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu podle odstavce 5, informuje o tom děkana. Děkan rozhodne o ukončení studia bez zbytečného odkladu, postupuje přitom v souladu s ustanovením § 68 a násl. zákona.

Článek 21
Disertační práce

1. Disertační práce musí zahrnovat uveřejněné či k uveřejnění přijaté původní výsledky tvůrčí činnosti studenta předkládajícího disertační práci. Disertační prací student prokazuje schopnost samostatné tvůrčí práce v oblasti studijního programu.
2. Disertační práce má buď formu monografickou o rozsahu alespoň 120 normostran nebo formu souboru vědeckých článků se sjednocujícím komentářem, z nichž alespoň jeden musí být uveřejněn či přijat k uveřejnění v časopise evidovaném v databázi Web of Science alespoň v Q3 dle AIS nebo v databázi Scopus alespoň v Q2 dle SJR, a to v oboru studia nebo oboru příbuzném. Student musí být prvním či korespondenčním autorem u alespoň třech článků. Obvyklý počet spoluautorů těchto článků je maximálně 4, vyšší počet musí být řádně zdůvodněn. U článků vzniklých ve spoluautorství je třeba řádně popsat podíl doktoranda na vzniku takových článků. Sjednocující komentář musí mít rozsah alespoň 20 normostran.
3. Bližší specifikace požadavků na disertační práci a další požadavky mohou být upraveny opatřením děkana podle čl. 19 odst. 5.

Článek 22
Malá obhajoba

1. Malou obhajobou se rozumí obhajoba první verze disertační práce před kolektivem katedry, na které student vědecky pracuje nebo kam z hlediska tématu disertační práce přísluší. V případě pochybností určí příslušnou katedru děkan.
2. Student předkládá svou práci vedoucímu katedry, který bez zbytečného odkladu zorganizuje malou obhajobu. Cílem malé obhajoby je zhodnotit, zda disertační práce splňuje požadavky kladené zákonem na tyto práce včetně kontroly originality předložené práce. Vedoucí katedry si k tomuto účelu vyžádá oponentní posouzení práce alespoň dvěma odborníky, z nichž alespoň jeden nesmí být v pracovním poměru na VŠE. Je doporučeno, aby jeden oponent byl ze zahraničí. Výběr oponentů projedná vedoucí katedry s garantem příslušného doktorského studijního programu.
3. Z malé obhajoby je pořizován zápis s uvedením závěru, zda je doporučeno, aby po zapracování případných připomínek byla práce předložena k závěrečné obhajobě, nebo je vhodné přepracování a opětovné předložení k malé obhajobě. Zápis předává vedoucí katedry bezodkladně děkanovi. Přílohou zápisu je protokol o výsledcích kontroly originality předložené práce.

Článek 23
Komise pro obhajobu disertační práce

1. Předsedu, zástupce předsedy a členy komise pro obhajobu disertační práce (dále též jen „komise“) jmenuje děkan na návrh garanta studijního programu nejpozději tři týdny před termínem konání obhajoby. Komise je alespoň šestičlenná, nejméně dva členové komise nesmějí být v pracovním poměru na VŠE.
2. Předsedou a zástupcem předsedy komise mohou být pouze vědeckou radou fakulty schválení profesoři, mimořádní profesoři nebo docenti v daném nebo příbuzném oboru.
3. Členy komise mohou být pouze profesoři, mimořádní profesoři, docenti a vědeckou radou fakulty schválení další významní odborníci v daném nebo příbuzném oboru.
4. Komise je usnášeníschopná, účastní-li se zasedání alespoň pět jejích členů (včetně předsedy nebo jeho zástupce), z nichž alespoň jeden není v pracovním poměru VŠE.
5. Děkan může v době mimořádného školního stavu (§ 95b zákona) ve výjimečných a odůvodněných případech a za podmínek uvedených v čl. 26 povolit účast na obhajobě disertační práce distančním způsobem. Pokud student trvá na prezenční účasti, má právo se přehlásit na termín, ve kterém se bude obhajoba disertační práce konat prezenčně.

Článek 24
Obhajoba disertační práce

1. Student je oprávněn přihlásit se ke státní závěrečné zkoušce spočívající v obhajobě disertační práce (dále jen „přihláška k obhajobě disertační práce“) až
   1. a) po splnění všech specifických studijních povinností stanovených v individuálním studijním plánu,
   2. b) po vykonání malé obhajoby.
2. Přihlášku podává student prostřednictvím InSIS; spolu s ní student
   1. a) vkládá disertační práci do InSIS,
   2. b) předává protokol o originalitě práce doplněný o vyjádření školitele k originalitě,
   3. c) předává školitelem potvrzený seznam všech uveřejněných prací studenta vedených v databázi publikační činnosti VŠE a publikací prokazatelně přijatých k uveřejnění, vzniklých v souvislosti s doktorským studiem, v jehož rámci se závěrečná obhajoba koná,
   4. d) k přihlášce studenta připojí referent pro studium v doktorském studijním programu zápis z malé obhajoby.
3. Garant doktorského studijního programu před obhajobou disertační práce zkontroluje, zda disertační práce naplňuje stanovené požadavky (článek 21) a zda student splnil všechny podmínky pro podání přihlášky k obhajobě disertační práce (odstavec 1). Zjistí-li, že požadavky nebo podmínky splněny nejsou, vyzve studenta, aby je splnil.
4. Po podání přihlášky k obhajobě disertační práce a po splnění všech podmínek pro úspěšné ukončení doktorského studia s výjimkou obhajoby disertační práce garant doktorského studijního programu navrhne děkanovi nejméně dva oponenty disertační práce; alespoň jeden z nich musí být profesorem, mimořádným profesorem nebo docentem a nejméně jeden z nich nesmí být v pracovním poměru na VŠE. Je doporučeno, aby alespoň jeden oponent byl ze zahraničí. Děkan bez zbytečného odkladu oponenty jmenuje nebo požádá garanta doktorského studijního programu o návrh jiných osob.
5. Oponenti vypracují písemný posudek předložené disertační práce a vloží jej do InSIS. Závěr každého posudku vždy tvoří věta: „Práci doporučuji k obhajobě před příslušnou komisí pro obhajobu disertační práce.“, nebo „Práci nedoporučuji k obhajobě před příslušnou komisí pro obhajobu disertační práce.“.
6. Posudky předložené disertační práce musí být studentovi k dispozici nejpozději dva týdny před termínem obhajoby.
7. O datu a místu konání obhajoby disertační práce je student vyrozuměn písemně nejméně tři týdny předem. Fakulta zveřejňuje datum a místo konání obhajoby ve veřejné části svých internetových stránek.

Článek 25
Průběh a hodnocení obhajoby disertační práce

1. Obhajoba disertační práce je veřejná.
2. Za průběh obhajoby disertační práce a činnost komise odpovídá její předseda, při jeho neúčasti zástupce předsedy.
3. Obhajoby disertační práce se účastní také školitel. Pokud se školitel z vážných důvodů nemůže obhajoby zúčastnit, navrhne garant studijního programu děkanovi náhradníka z řad členů katedry, kam disertační práce tematicky náleží. Školitel, nebo v jeho nepřítomnosti náhradník, má právo se zúčastnit neveřejného zasedání komise, není však členem komise a o výsledku obhajoby nehlasuje. Oponenti mají právo se zúčastnit neveřejného zasedání komise, avšak v případě, že nejsou členy komise, o výsledku obhajoby nehlasují.
4. Obhajoba disertační práce se může uskutečnit i v případě, že oponenti v závěru svých posudků nedoporučili práci k obhajobě.
5. Obhajoba disertační práce zahrnuje úvodní slovo studenta, vyjádření školitele a oponentů, odpovědi na otázky z posudků a vědeckou rozpravu. Po skončení veřejné části obhajoby komise hlasuje v neveřejném zasedání o výsledku.
6. Hlasování komise o výsledku obhajoby disertační práce je tajné.
7. Hlasování komise probíhá pomocí hlasovacích lístků nebo prostřednictvím aplikace v InSIS. Pokud děkan povolil účast na jednání komise některému členu distančním způsobem, hlasování probíhá výhradně prostřednictvím aplikace v InSIS.
8. Hlasování prostřednictvím aplikace v InSIS probíhá v čase, který stanoví předseda, při jeho neúčasti zástupce předsedy. Bezprostředně po skončení hlasování informuje komisi a studenta o jeho výsledku, ten stvrzuje i podpisem protokolu o výsledku hlasování.
9. Usnesení, že student disertační práci obhájil, je přijato, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina členů komise, kteří se zúčastnili zasedání. V opačném případě platí, že student disertační práci neobhájil. Student práci neobhájil také v případě, že se k obhajobě disertační práce nedostavil s výjimkou případu, kdy děkan podle čl. 11 odst. 3 a 4 vyhověl jeho žádosti o omluvení. Výsledek obhajoby oznamuje předseda studentovi veřejně bezprostředně po skončeném sčítání hlasů.
10. O průběhu obhajoby disertační práce je veden protokol, v němž je uveden název doktorského studijního programu, jména zúčastněných členů komise a obhajobě přítomného školitele nebo jeho náhradníka (odstavec 3), případně přítomných oponentů, a dále všechny závažné skutečnosti vyskytlé při obhajobě. V závěru protokolu je zapsán výsledek hlasování. Protokol podepisuje předseda komise, v případě jeho neúčasti zástupce předsedy. Protokol o obhajobě disertační práce předává předseda komise děkanovi.
11. Má-li student důvodné pochybnosti o tom, že klasifikace obhajoby byla udělena v souladu s tímto studijním řádem nebo akreditací, může podat do 5 pracovních dnů ode dne konání obhajoby zdůvodněnou žádost o přezkoumání klasifikace děkanovi. Zjistí-li děkan, že klasifikace nebyla udělena v souladu s tímto studijním řádem nebo akreditací, rozhodnutí komise pro obhajobu disertační práce zruší a rozhodne o novém konání obhajoby; v opačném případě rozhodnutí komise potvrdí. Rozhodnutí děkana je konečné.
12. Pokud student disertační práci neobhájil, může komise pro obhajobu disertační práce doporučit termín, způsob, rozsah a formu jejího přepracování. Opakování se může konat nejdříve za tři měsíce ode dne neúspěšné obhajoby, a to podle podmínek v tomto článku. Pokud student opakovaně neobhájí disertační práci, je to považováno za nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu, které je v souladu s § 56 odst. 1 písm. b) zákona důvodem k ukončení studia.

Článek 26
Podmínky účasti na obhajobě disertační práce distančním způsobem

Účast na obhajobě disertační práce distančním způsobem lze v době mimořádného školního stavu (§ 95b zákona) povolit pouze při splnění následujících podmínek:

1. a) distanční účast musí být v reálném čase konání obhajoby disertační práce,
2. b) je prokázána totožnost studenta, který obhajuje disertační práci,
3. c) distanční účast musí umožňovat studentovi a zkušební komisi vzájemnou hlasovou a vizuální komunikaci v reálném čase po celý průběh obhajoby disertační práce; v případě, že v průběhu obhajoby disertační práce dojde k přerušení hlasové nebo vizuální komunikace se studentem, rozhodne komise o dalším postupu včetně možného opakování části či celé obhajoby disertační práce a
4. d) je zabezpečeno, že průběh obhajoby disertační práce a vyhlášení výsledku jsou veřejné.

Článek 27
Společná ustanovení k průběhu doktorského studia

1. Člen oborové rady nemá při jejím rozhodování ve vztahu ke studentovi, jehož je školitelem, právo hlasovat; pro účel daného hlasování se na něj hledí, jako kdyby členem oborové rady nebyl.
2. Školitel nemůže být členem komise pro obhajobu disertační práce.

Část pátá
UKONČENÍ STUDIA A ZVEŘEJŇOVÁNÍ ZÁVĚREČNÝCH PRACÍ

Článek 28
Vysokoškolský diplom, dodatek k diplomu a doklad o vykonaných zkouškách

1. Dokladem o absolvování studijního programu je vysokoškolský diplom.
2. Absolvent studia ve studijním programu obdrží spolu s diplomem Dodatek k diplomu.
3. Doklad o vykonaných zkouškách vydává VŠE na základě žádosti osoby, o jejíž studium jde; žádost lze podat také prostřednictvím InSIS. Požádal-li o to žadatel v žádosti o vydání dokladu nebo potvrzení, doručuje se doklad o vykonaných zkouškách prostřednictvím InSIS a je opatřen kvalifikovanou elektronickou pečetí.
4. Absolventu studijního programu, kterému VŠE vydala vysokoškolský diplom nebo dodatek k diplomu, na jeho žádost vyhotoví stejnopis prvopisu daného dokladu, případně jeho druhopis nebo stejnopis druhopisu.
5. Prokáže-li absolvent VŠE nebo příslušné fakultě, že mu bylo přiděleno nové rodné číslo nebo že mu byla na základě jeho žádosti povolena změna jména, popřípadě jmen, nebo příjmení, VŠE mu na jeho žádost vydá nový doklad podle § 57 odst. 1 písm. a) a c) až f) zákona nebo podle § 57 odst. 3 zákona věty poslední, v němž se uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení, a případně též rodné číslo, podle stavu ke dni vydání nového dokladu.

Článek 29
Řádné ukončení studia

1. Pro řádné ukončení studia musí student splnit všechny studijní povinnosti stanovené studijním plá­nem nebo individuálním studijním plánem podle akreditace studijního programu a v souladu s tímto studijním řádem.
2. Vysokoškolský diplom s vyznamenáním získá absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu, který během studia splnil všechny stu­dijní povinnosti sta­novené studijním plánem a
   1. a) dosáhl průměrného prospěchu do 1,5 včetně,
   2. b) ze státní závěrečné zkoušky nebo každé její dílčí části (je-li rozdělena do dílčích částí) byl klasifikován stupněm „výborně“,
   3. c) řádně ukončil studium nejpozději ve standardní době studia daného studijního programu; stu­dentům, kteří byli vysláni v rámci stu­dia na VŠE ke studiu v zahraničí, se doba, po níž studovali v zahraničí, do této doby nezapočítává.

Článek 30
Jiné ukončení studia

1. Děkan rozhodne o ukončení studia v bakalářském nebo magisterském studijním programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona studentovi, který
   1. a) nemá po skončení prvního semestru, ve kterém neměl přerušeno studium, alespoň 9 kontrolních kreditů (čl. 13 odst. 5),
   2. b) nemá po skončení semestru k dispozici počet kreditových poukázek nutných k řádnému ukon­čení studia a dě­kan mu nepřidělí další kreditové poukázky v počtu nutném k dostudování (čl. 13 odst. 10),
   3. c) nesložil úspěšně ani při druhém opakování státní závěrečnou zkoušku, je-li spojena do jedné zkoušky, nebo některou její dílčí část, je-li rozdělena do dílčích částí (čl. 15 odst. 11),
   4. d) nesložil úspěšně státní závěrečnou zkoušku (je-li spojena do jedné zkoušky), nebo všechny její dílčí části (je-li rozdělena do dílčích částí), ve lhůtě do jednoho roku od konce semestru, ve kterém splnil podmínku stanovenou v čl. 16 odst. 4 pro skládání státní závěrečné zkoušky (je-li spojena do jedné zkoušky) nebo podmínku stanovenou v čl. 16 odst. 2 pro skládání státní zkoušky ze studijního programu, a děkan tuto lhůtu neprodloužil (čl. 15 odst. 2), nebo
   5. e) se do pěti pracovních dnů od konce přerušení nezapsal opětovně do studia a děkan tuto lhůtu neprodloužil (čl. 7 odst. 8).
2. Děkan rozhodne o ukončení studia v doktorském studijním programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona studentovi, který
   1. a) překročil maximální dobu studia (čl. 5 odst. 7),
   2. b) opakovaně nesplnil studijní povinnost stanovenou individuálním studijním plánem ani po tom, co mu bylo její nesplnění vytknuto při dřívějším hodnocení jeho doktorského studia (čl. 20 odst. 5 písm. a),
   3. c) opakovaně nesplnil více významných povinností stanovených individuálním studijním plánem majících charakter zásadního milníku pro další průběh doktorského studia, zejména pokud nesplní povinnost vztahující se k publikační a projektové činnosti nebo povinnost spočívající v úspěšném absolvování předmětu, kolokvia, malé obhajoby nebo stáže (čl. 20 odst. 5 písm. b),
   4. d) nekomunikuje se školitelem nebo komunikuje způsobem, z něhož je patrný nezájem o spolupráci se školitelem směřující k úspěšnému ukončení doktorského studia (čl. 20 odst. 5 písm. c),
   5. e) opakovaně neobhájil svou disertační práci (čl. 25 odst. 12), nebo
   6. f) se do pěti pracovních dnů od konce přerušení nezapsal opětovně do studia a děkan tuto lhůtu neprodloužil (čl. 7 odst. 8).
3. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 a 2 je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní mo­ci.

Článek 31
Zpřístupňování závěrečných prací

1. Student odevzdává elektronickou verzi závěrečné práce do InSIS v termínu stanoveném katedrou nebo fakultou, na které se obhajoba koná. Odevzdáním se rozumí stav, kdy InSIS potvrdí úspěšné odevzdání práce.
2. Závěrečná práce odevzdaná studentem k obhajobě je zpřístupněna bez zbytečného odkladu v InSIS, s výjimkou práce, u které bylo povoleno odložení zpřístupnění podle odstavce 5.
3. Závěrečná práce, u které proběhla obhajoba, je spolu s posudky a tou částí protokolu o státní závěrečné zkoušce (čl. 15 odst. 8), jejímž předmětem je záznam o průběhu a výsledku obhajoby, nebo s protokolem o průběhu obhajoby disertační práce (čl. 25 odst. 1) zpřístupněna bez zbytečného odkladu v InSIS.
4. Ty části disertační práce, které již byly zveřejněny jiným způsobem, jehož licenční podmínky neumožňují další šíření, se vkládají do InSIS jako přílohy a nezpřístupňují se.
5. Student může požádat o odložení zpřístupnění závěrečné práce nebo její části. Žádost s odůvodněním podává děkanovi před odevzdáním práce. O odložení zpřístupnění závěrečné práce rozhoduje děkan. Může povolit odložení zpřístupnění závěrečné práce, její části nebo její přílohy, a to na dobu nejdéle 5 let.

Článek 32
Přezkumná komise

1. Řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce se koná podle § 47c až 47e zákona.
2. Přezkumná komise v řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní závěrečné zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce má 7 členů, z toho 6 členů jmenuje rektor z profesorů, docentů, mimořádných profesorů nebo jiných odborníků a sedmého člena z řad studentů VŠE. Členem komise nemůže být ten, kdo byl členem zkušební komise u státní závěrečné zkoušky nebo obhajoby disertační práce osoby, o jejíž státní závěrečnou zkoušku nebo obhajobu disertační práce se jedná, vedoucím nebo oponentem jeho závěrečné práce, nebo jeho školitelem.

Část šestá
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 33
Společná ustanovení

Každý, kdo má podle tohoto předpisu vykonat něco, co má nebo může mít dopad na postavení jiné osoby nebo orgánu, je povinen tak učinit ve stanovené lhůtě; není-li žádná lhůta stanovena, je povinen tak učinit bez zbytečného odkladu.

Článek 33a
Přechodná ustanovení

1. Změny článků 3, 17a a 30 a zrušení článku 16a tohoto studijního řádu zaregistrované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 5. června 2023 pod čj. MSMT-16269/2023 se vztahují na studenty, kteří se zapsali ke studiu s počátkem studia od akademického roku 2023/2024 a později. Pro studenty, kteří byli zapsáni ke studiu s počátkem studia od akademického roku 2022/2023 a dříve, platí tyto články studijního řádu ve znění účinném do dne nabytí účinnosti těchto změn.
2. Změny článků 8 a 11 tohoto studijního řádu zaregistrované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 21. srpna 2025 pod čj. MSMT-18581/2025-9 se vztahují na studenty doktorského studia, kteří se zapsali do studia studijního programu 1. 3. 2025 a později. Pro studenty doktorského studia, kteří se zapsali do studia před 1. 3. 2025, platí články 8 a 11 studijního řádu ve znění účinném do dne nabytí účinnosti těchto změn.
3. Změny části čtvrté a článku 30 odst. 2 tohoto studijního řádu zaregistrované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 21. srpna 2025 pod čj. MSMT-18581/2025-9 se vztahují na studenty doktorského studia zapsané do studia s prvním obdobím výuky v akademickém roce 2025/2026 a později. Pro studenty doktorského studia, kteří se zapsali do studia s prvním obdobím výuky v akademickém roce 2024/2025 a dříve, platí část čtvrtá a článek 30 odst. 2 studijního řádu ve znění účinném do dne nabytí účinnosti těchto změn.
4. Studenti studující v prezenční formě studia v doktorském studijním programu, kteří se zapsali do studia s prvním obdobím výuky v akademickém roce 2024/2025 a dříve, mohou děkana požádat, aby pro jejich studium odstavec 3 neplatil. V případě, že jejich žádosti děkan vyhoví, vztahují se na ně od okamžiku, kdy se student o rozhodnutí děkana dozvěděl, nevratně změny části čtvrté a článku 30 odst. 2 tohoto studijního řádu zaregistrované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 21. srpna 2025 pod čj. MSMT-19581/2025-9, s tím, že v souladu se zákonem pro ně zůstává v platnosti povinnost vykonat státní doktorskou zkoušku, což musí být zohledněno v jejich individuálním studijním plánu. Pokud se zapsali do studia před 1. 3. 2025, řídí se pravidla pro vykonání státní doktorské zkoušky, její průběh, hodnocení a následky jejího nevykonání příslušnými ustanoveními studijního řádu ve znění účinném do dne nabytí účinnosti těchto změn; platí pro ně také články 8 a 11 studijního řádu ve znění účinném do dne nabytí účinnosti těchto změn.
5. Pro žádost podle odstavce 4 a rozhodnutí o ní platí, že
   1. a) ji student podává děkanovi prostřednictvím kontaktního centra InSIS, a to do 15. února, resp. 15. září daného roku; na vyhovění žádosti není právní nárok,
   2. b) součástí žádosti je návrh nového individuálního studijního plánu splňujícího požadavky dle přílohy č. 1 tohoto studijního řádu a opatření děkana vydaného podle čl. 19 odst. 5 sestaveného školitelem ve spolupráci se studentem,
   3. c) si děkan před svým rozhodnutím vyžádá stanovisko oborové rady. Oborová rada projedná žádost podanou v termínu dle písm. a), na nejbližším jednání, jehož účelem je hodnocení doktorských studií podle čl. 20. Při svém rozhodování vychází oborová rada zejména z dosavadního průběhu studia žadatele a z návrhu jeho nového studijního plánu. Je-li její stanovisko kladné, má se zároveň za to, že návrh nového studijního plánu schválila.
   4. d) děkan rozhodne o žádosti bez zbytečného odkladu po obdržení stanoviska oborové rady a své stanovisko zdůvodní. Při svém rozhodování přihlíží děkan dále k návrhu nového individuálního studijního plánu a k ekonomickým možnostem fakulty. Pokud děkan žádost schválí, má se zároveň za to, že schválil návrh nového studijního plánu.

Článek 34
Závěrečná ustanovení

1. Zrušují se
   1. a) Studijní a zkušební řád Vysoké školy ekonomické v Praze pro studium v bakalářských a magisterských studijních programech uskutečňovaných Vysokou školou ekonomickou v Praze nebo jejími fakultami podle zásad Evropského systému převodu a akumulace kreditů registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tě­lovýchovy dne 2. srpna 2007 pod čj. 18 184/2007-30 ve znění jeho pozdějších změn a doplňků.
   2. b) Studijní a zkušební řád Vysoké školy ekonomické v Praze pro studium v bakalářských a magisterských studijních programech uskutečňovaných Vysokou školou ekonomickou v Praze nebo jejími fakultami s výjimkou studijních programů uskutečňovaných podle zásad Evropského systému převodu a akumulace kreditů registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tě­lovýchovy dne 2. srpna 2007 pod čj. 18 184/2007-30 ve znění jeho pozdějších změn a doplňků.
   3. c) Studijní a zkušební řád pro studium v doktorských studijních programech uskutečňovaných na Vysoké škole ekonomické v Praze registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 1. července 2011 pod čj. 7 814/2011-30 ve znění jeho pozdějších změn a doplňků.
   4. d) Studijní a zkušební řád Vysoké školy ekonomické pro studium v navazujícím magisterském studijním programu Economics of International Trade and European Integration registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tě­lovýchovy dne 21. června 2006 pod čj. 15 004/2006430.
2. Tento studijní řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem VŠE dne 19. června 2017.
3. Tento studijní řád nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tě­lo­vý­cho­vy.
4. Tento studijní řád nabývá účinnosti dnem 1. září 2017.

Ustanovení bodu 3 Změn Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy ekonomické v Praze zaregistrovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 19. dubna 2018 pod čj. MSMT-10731/2018 (změny č. 1) se vztahuje na studijní programy akreditované po dni nabytí účinnosti této změny studijního a zkušebního řádu. Pro studijní programy akreditované přede dnem nabytí účinností této změny studijního a zkušebního řádu platí dosavadní znění čl. 14 odst. 3 studijního a zkušebního řádu.

Změny Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy ekonomické v Praze byly schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, Akademickým senátem Vysoké školy ekonomické v Praze dne 19. března 2018, dne 29. dubna 2019, dne 23. listopadu 2020, dne 25. října 2021, dne 22. května 2023 a dne 16. června 2025.

Změny Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy ekonomické v Praze nabývají platnosti a účinnosti podle § 36 odst. 4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

doc. Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D., v. r., předseda AS VŠE v Praze

doc. Ing. Petr Dvořák, Ph.D., v. r., rektor VŠE v Praze